Love Is Blind: Sweden (Love is Blind: Sverige)

Jaký z toho máš pocit?

Myslím, že k sobě musíme být upřímní ohledně toho, co cítíme.

Oba jsme byli dost nerozhodní.

Vidíme to na manželství?

Nejlepší jsou ty chvíle, kdy nemluvíme o budoucnosti,

o tom, jak bude všechno fungovat, nebo o svých citech.

A to v dlouhodobém vztahu nejde.

Nemůžeme to všechno přehlížet a prostě si říct:

„Budeme kamarádi a bude to v pohodě.“

To nestačí k tomu, abychom se vzali.

Ne, já jsem říkal, že láska je rozhodnutí.

Jenže musíš k tomu druhému taky něco cítit,

aby ses mohla rozhodnout hluboce ho milovat.

V buňkách to bylo úžasné. Jak jsem říkal,

díky tobě jsem se cítil milovaný tak, jak jsem to necítil už spoustu let.

Tři roky jsem byl sám.

Já ti rozumím,

ale do buněk už se vrátit nemůžeme, ať se snažíme, jak chceme.

A to proto, že jeden druhého nemilujeme tolik, aby to stačilo.

Došlo mi, že se máme navzájem jen normálně rádi.

To mi nestačí k tomu, abychom se mohli vzít.

A proto si myslím, že už nemá smysl to protahovat

a dál se snažit, když oba víme…

Nemáme… Není to láska.

Samozřejmě je to smutné. Je hodně smutné, že jsme…

Oba jsme sem přišli najít životního partnera.

Popravdě nemám nic, co bych na to řekl.

Budu si pamatovat ty dobré věci.

Musím si odskočit.

Jen běž.

Je smutné, že jsme se s Larsem-Erikem rozhodli nepokračovat.

Hodně smutné.

Ale taky se mi ulevilo, protože tady uvnitř vím,

že se k sobě nehodíme.

Chvíli jsem si myslel, že jsem potkal…

PORADCE PRO MLÁDEŽ

…svou spřízněnou duši.

Takže to… Je to smutné.

Ale v Bibli je jedna kniha, Kniha Jobova.

Přijde v ní o všechno, co má.

Přes všechny výzvy se drží toho, že Bůh je dobrý.

A na konci získá zpátky všechno a ještě víc.

A já doufám, že u mě to bude stejně.

Budu žít v naději, že pro mě třeba někdo existuje.

LÁSKA JE SLEPÁ: ŠVÉDSKO

Bydlíme tady už týdny.

- Jo, a teď jdeme domů. - Je to šílené.

Teda nejdřív se vezmeme a pak půjdeme domů.

Pak půjdeme domů.

Tak, to je všechno.

Nezapomeň prstýnek.

Snubní prstýnek… Tady je.

Hotovo.

To je poslední výzva.

- Pak bude hotovo a přijde konec hry. - Ne, ale…

Ne, cože? Myslím, že tím tu hru dohraješ.

Ale co bude dál?

Pak spolu budeme šťastní a budeme žít báječný život.

Nikdy nevidíš, co se stane, až Mario zachrání princeznu.

Ne, ale možná žijí šťastně až navěky. To je ale klišé, co?

- Jo. - Jo.

Doufám.

Na co se nejvíc těšíš? Na rozlučku se svobodou?

Teď je to pro mě jen setkání s kamarádkami.

Ale až tam přijdu, asi to bude rozlučka se svobodou.

Už teď nad vším až moc přemýšlím.

Myslím si, že určitě bude znovu zvažovat své city

a to, jestli jsem pro ni ten pravý.

Bude ochotná udělat ten velký krok?

- Máš všechno? - Jo.

Ale zároveň si myslím, že jeden druhého milujeme.

Miluju ji. A myslím, že ona mě taky.

Já…

Samozřejmě, že je trochu nervózní.

Hraje si na drsňačku, ale vidím to na ní.

Tak pojď. Honem.

Do prdele.

Tak ahoj.

Ahoj. Opatruj se.

- Ráda jsem tě poznala. - Já tebe taky.

- Náš čas vypršel. - Tady máš prstýnek.

- Budeš mi chybět. - Jo, to doufám.

Tak ahoj. Já už jdu.

- Měj se. - Měj se.

DO SVATBY ZBÝVÁ JEDEN DEN

Pojďme je co nejvíc ztrapnit.

- Jo! - Jo, bezva.

Tak do dna.

Do toho, holky.

Dnes oslavujeme Angie.

Je to její poslední den jako svobodná holka. To je mazec!

NASTÁVAJÍCÍ NEVĚSTA

Už sem někdo jde. Kdo to je?

Ne…

- To je Ibbe a Aron? - Jo! Nevidíš?

Gratulujeme!

Děkuju!

Hej, Angie! Tohle bude jízda. Pro vás obě.

Jste připravené to dneska rozjet s touhle potrhlou bandou?

Nevím, jestli jsem připravená.

NEVĚSTA

NASTÁVAJÍCÍ NEVĚSTA

Jsem na své rozlučce se svobodou. To je šílený.

- Jo, chyť ji za kozu. - Chyť ji za kozu.

Chci se zeptat, a buď brutálně upřímná,

z čeho máš strach? Z čeho máš dobrý pocit? A z čeho ne?

Jsou tu tvoje nejlepší kamarádky.

Měli jsme dobré i špatné chvilky. To nepopírám.

To nevadí.

Jsi přece v experimentu. To k tomu procesu patří.

Jak to říct…

Ne, nepřemýšlej nad tím. Ne.

Co upřímně cítíš? Je něco, s čím máš problém?

Nějaké nejistoty.

Myslím, že to je asi jenom…

Ne, není na něm nic,

s čím bych měla nějaký problém.

- Ne. - Ne, to mi nepřijde.

On je totiž opravdu…

Má všechno, co hluboko uvnitř vím, že chci,

i když to sama nechápu, a potřebuju to.

Ale zároveň, jak jsem ti říkala po telefonu…

- Jo. - Říkám si…

- Je velice klidný. - Klidný.

Já jsem trhlá a praštěná a…

Přijde mi, že to možná nemůžu úplně vyjádřit nebo…

- Na to máš nás. - Jo, to jsi říkala.

„Na to máš kamarádky.“ A máš pravdu.

Neměla bych totiž…

Má být mým manželem a otcem mých dětí.

Přesně tak.

Najednou jsi potkala toho citlivého chlapa, kterého potřebuješ.

Jo, a zamilovali jsme se navzájem do svých osobností,

než jsme věděli, jak se běžně chováme a jak vypadáme.

- Jak vypadá. A to je vážně bláznivé. - Jo.

Řekla bych, že Aron a Angie jsou pro sebe stvoření.

Opravdu ano. Překonal všechna má očekávání.

Dojímá mě, když o to mluvím. Skoro se mi chce brečet.

- Nejsi těhotná? - Ne, jsem jen naměkko,

když jde o tebe, zlato.

Má v sobě klid a harmonii.

A myslím, že to potřebuje Angie i všichni v naší skupině.

- Aron má dneska taky rozlučku? - Jo.

- Aha. - Vážně našla toho pravého.

Dřív měla energické chlapy, kteří byli stejně aktivní jako ona.

Jenže když se dva takoví střetnou, tak to nefunguje.

Tohle je vážně perfektní. Někdo klidný, nohama na zemi a hlubokomyslný.

A žádný blbosti. Myslím, že je pro ni dokonalý.

Řekla bych, že ji může trochu učit.

Zatracenej člun!

Navrhuju přípitek na Ibbeho a Arona.

- Na zdraví! - Na zdraví.

Naši budoucí ženáči.

Jsem rád, že jste přišli.

Měli jste během posledních týdnů nějaké pochybnosti?

Ani ne, žádné velké pochybnosti.

Samozřejmě je to trochu… Všechno to jde hrozně rychle a…

Víceméně jdu po předem určené cestě, ale…

Nepřijde ti, že to šlo až moc hladce a že jsi neměl čas nad tím přemýšlet?

Celé to šlo hodně hladce, ale nenarazili jsme na žádné problémy,

i když víme, že problémy přijdou.

Hádali jste se někdy?

- Nic velkého, jen nějaké dohadování. - Aha.

Ale šlo o věci, které jsme za hodinu vyřešili.

- A vy jste se taky nehádali, Arone? - My jo.

Pár hádek jsme měli a jsem za to rád.

Dobře.

Protože teď vím, že to dokážeme překonat a komunikovat.

Přijde mi, že každá hádka nebo spor nás jen posiluje.

Nemělo to úplně hladký průběh, ale musíte k citům přistupovat logicky

a snažit se potkat na půli cesty.

Umí mě vrátit na zem, když to potřebuju. To se nikomu dřív nepovedlo.

Řekne třeba „udělej tohle“ nebo „obleč si tohle“.

To se mi líbí, protože jsem to nikdy nezažil.

- Takže je to něco nového? - Jo, je to pro mě úplně nové.

I to, jak se s ní cítím.

S ní mám pocit, že si zasloužím lásku, což jsem nikdy dřív necítil.

A je to vážně skvělý pocit.

Poprvé ho slyším takhle mluvit o holce.

Jo, já taky.

Na zdraví.

Chce to víc alkoholu, co? Tohle nebude stačit.

Kde jste se poprvé políbili?

Kde jste si poprvé zašukali?

To bylo na Korfu.

Co že to řekl? Co nechtěl, když do toho pořadu přišel?

Nechtěl hudebnici.

- On… - Proč? Co mu vadilo?

Už s pár hudebnicemi chodil a nechtěl další.

- A teď se podívejme. - Teď se podívejme. A chtěl…

Nechtěl se stěhovat do Stockholmu, že?

- Přesně. - Odkud je?

- Jönköping. - Jo.

Z Tranåsu, ale žije v Jönköpingu. Půjde do Stockholmu.

- Dobře. - Jo.

- Poznal ji. - Že jo?

Nechtěl se stěhovat do Stockholmu ani chodit s hudebnicí a udělal obojí.

- A co ten nosní piercing? - Jo, teď ho nemám.

- Fakt? - Ani jsem si nevšimla.

Říkala jsem si, že něco…