Bossam: Steal the Fate (Bssamunmyeongeul Humchida / 보쌈: 운명을 훔치다)

Bossam - Steal the Fate

1. díl

Můžeš přestat a jít spát.

Omlouvám se.

Jak lidé stárnou, začínají chodit spát dříve.

Zdá se, že jsem zestárla.

Já jsem zestárla taky.

Mimochodem, co to tak usilovně kreslíte?

Myslela jsem na to, o čem jsi dnes mluvila, tak jsem to zkusila nakreslit.

Pokud je to něco, o čem jsem dnes mluvila...

Máte na mysli bossam?

Takto nosí vdovy na zádech, že?

Na světě je tolik zajímavých témat a vy...

Vždyť je to děsivé!

Co je na tom špatného?

Tvoje červenající se tváře mě až lekají.

Myslela jsem na květiny a ptáky.

Na světě je tolik krásných věcí, které můžete kreslit.

Proč jste si musela vybrat právě tohle?

Usmívá se ta žena v pytli?

Nebo pláče?

Když dovolíte...

Počkejte ještě vteřinku.

To má být vtip? Vidím, že jste si dala koupel a nemůžete se dočkat.

- Počkej. - Proč?

Pobudo!

- Schovej se! - Co?

- Schovej se! - Pobudo!

Zmiz pobudo!

Copak se zbláznili?

Něco donutilo hlídku, aby tudy šla ještě jednou.

Zdá se, že včera v noci byl vyloupen nějaký dům.

Pobudo!

To nepůjde. Taková smůla!

Co budeme dělat?

Madam, víte, že pokud nás teď chytí,

my budeme vypadat jako hlupáci a pro vás to bude ostuda.

Pobudo!

Tak buďte zticha.

Co máš v plánu?

Zůstaň tady!

Příteli! Zdravím!

Ty ho znáš?

Ty mě neznáš? Mě? Copak jsi zapomněl?

Jak můžeš mít tak děravou paměť?

Pořádně si mě prohlídni.

Ty bys nepoznal ani svýho otce!

Hej! Chyť ho!

Říkají, že takový je život.

Ale nejen dnes mi nic nejde, jak má.

To je tíha!

Jako valící se kámen, který se valí sem a tam.

Ty ničemo! Chyť ho!

Pokryt ranami

půjdu svou cestou.

Jsem valící se kámen.

Nezastavím.

Stůj!

Darebáku!

Kameny se valí.

Zítra se vydám

na dlouhou cestu.

Hotovo!

Můj pane!

Má drahá.

Můj pane.

Jak můžete být tak vášniví, sotva se vidíte?

Ale bez ohledu na to, jak pospícháte, musíte zaplatit.

Jak jsem slíbil, deset nyangů.

Dvanáct nyangů.

Cože?

- Tak na to zapomeňte! - Můj pane.

Dobrá, vraťme se zpátky.

Dobře.

- Jsme vyrovnaní? - Ano.

Děkuju. Tak já půjdu.

Pravda! Můj mladší bratr, který šel s námi, vám něco vzkazuje.

Pokud na ni budete zlý, protože jde o druhé manželství, přijdeme si pro ni a zas ji odneseme.

Žijte spolu poklidně.

Můžete pokračovat.

Já půjdu.

- Pokračujte. - Běžte.

Tolik jsi mi chyběla, má drahá.

Můj pane.

Co mě lekáš! Proč jdeš tak pozdě?

Mysel jsem, že tě chytila hlídka.

- A co ty? - Tady máš.

Bylo to deset nyangů, tak tady máš pět.

FNo dobrá. Předal jsi mu můj vzkaz?

Jistě.

Pokud uslyšíme, že je na ni zlý, přijdeme si pro ni.

Tak ať spolu žijí poklidně.

Pět nyangů.

Dva nosiči nosítek!

Tady! Tady!

Pojďte za mnou.

Dlouho jsem byl za hlupáka, asi se zblázním.

Tak se na to podíváme.

Podíváme se, co máme.

Zase jsem prohrál.

Proč mám dneska takovou smůlu?

Měl bych alespoň pocítit

rozkvět dnešní doby. Bože!

Omlouvám se.

Vyhrál jsem.

Počkat!

Mám Ttang. A další.

Vidíte! Jsem nejlepší!

Co to je?

Kde se to tu vzalo?

Parchante!

Co, ty parchante zparchantělá?

Ty zatracenej parchante!

Tys mě praštil? Doopravdy?

Jo, praštil. Co s tím budeš dělat?

Takže chceš odvetu?

Parchante!

Tady.

Co? Zatraceně!

To bolí.

Skrblíci jedni. Nedali nám ani floka.

Ba Woo.

Co je?

Nic.

Tak si to nech.

Tak teda jo. Vzpomínáš si na tu neprovdanou ženskou, o které jsem ti říkal?

Nemáš něco s ušima? Říkal jsem ti, že do toho nejdu.

A já ti říkal, že za to dají 20 nyangů.

Pokud tak miluješ peníze, tak si to udělej sám.

Myslíš, že mi jde jen o mě?

Takže ji chceš dát starýmu šedesátiletýmu dědkovi?

Kdyby to byla tvoje dcera, udělal bys to?

Utahuješ si ze mě?

Když budeš uvažovat takhle, jak našetříš peníze?

Do kdy hodláš takhle žít?

Nech to být.

Prostě budu žít takhle až do smrti.

Nech toho. Udělejme to.

Pane Ba Woo!

- Copak? - Oni se rvou!

Rvou?

Ty lidi dneska zase pokoušejí smrt.

Kde se to děje? O koho jde? Pojďme.

Jsou to učenci ze Seonggyukgwanu.

- Cože? - Učenci ze Seonggyukgwanu.

Zmizni! Běž pryč!

Jak je máme zastavit?

Pane Ba Woo!

Neslyšela jsi? Tenhle staroch odmítá.

Zákon o zvýhodnění musí být prosazen!

Hej!

Přestaň!

Zbláznil ses?

Co je to za nesmysl?

Mám žízeň. Dejme si něco k pití.

Přestaňme vypočítávat urážky a počítejme raději poháry vína.

Až bude toto tělo mrtvé, položíte ho na nosítka a odnesete.

Všichni budete plakat a následovat máry.

Ať už vyjdu mezi vrby, procházím travou nebo míjím dlouhověké duby.

Ať vnímám žluté slunce, bílý měsíc,

jemný déšť, hustý sníh či chladný vítr,

kamkoli přijdu, tam chci pít.

Když vám opice hraje na flétnu na vašem hrobě,

jaký má smysl pokání?

Vysmívá se nám tento muž právě teď?

Co myslíte tím výsměchem? Jste nerozumný.

Podle toho, co jsem slyšel,

existují důvody pro prosazování zákona o zvýhodnění.

Ať už jste pro nebo proti,

všichni v Joseon jsme věrní králi a usilujeme o to, aby naše země byla bezpečná.

V úžasu nad odhodlaným duchem každého z vás,

váš pokorný služebník doufá, že pochopíte, jak riskoval, že bude vypadat neuctivě.

Doufám, že dovolíte, abych napravil svou neuctivost tím,

že vás pozvu na svůj oblíbený nápoj.

- Dul Soe. - Ano.

Posaďte se, prosím.

Tento nápoj se jmenuje chaos-ju.

Proč se mu tak říká?

Mísí se s makgeolli. Jako jin a jang.

Poté, co sedlina neředěného makgeolli klesne ke dnu,

přidám čisté víno a vypiju to.

Nyní si všichni nalijte a pijte.

Není to tedy neředěné makgeolli neboli takju, ani čisté rýžové víno cheongju.

Přijmete ode mě pohárek?

Jistě.

- Je to dobré? - Dám si ještě.

Nalijte nám další.

Když budete říkat, že pijete, stane se z vás opilec.

Když to budete lehkomyslně povídat o druhých, způsobí to zmatek.

To je dobrá myšlenka.

Ačkoli nejsem dobrý hudebník, přesto vám zahraji.

Je to lahodné, viďte?

Úžasné!

Je úžasné, že to není ani takju nebo cheongju.

Mohu vám nalít?

Zde.

Děkuji vám za představení. Báseň, kterou jste recitoval předtím,

byla jako Song Kangova báseň o nabízení vína. Jste to snad vy?

Není to na východě, západu, jihu, severu či jinde.

Pokud nejste on, proč recitujete jeho básně?