Taj: Divided by Blood

Palác v Ágře

Itimade.

Proč ti tak září obličej?

Pověz mi to, starý příteli.

Pověz mi, kdo je to neuvěřitelné stvoření zamknuté vzadu za harémem?

O kom to mluvíte, princi Salíme?

Víš přesně, o kom mluvím.

Itimade.

Modré oči, světlá pleť...

Kdo je to? - Princi Salíme.

Nevím, o kom to mluvíte.

A je nanejvýš důležité, abyste se dál nevyptával.

V zájmu všech.

Pevnost Bala Hissar, Kábul

Bakhtun Niso.

Usmívej se sestro. Tohle je pro naše slavné vítězství.

Jak se můžeš opájet slávou, když je kolem nás tolik smrti?

Byli to naší lidé, kteří padli ve válce.

Nejde o obyčejnou válku.

Jde o džihád.

Proti vládě našeho nevěřícího bratra.

Bratře.

Mě neoklameš.

Tahle vzpoura přišla až potom, co na tebe byly uvaleny vysoké daně.

Nesmysl.

Tato vzpoura byla v zájmu víry.

Dokonce i kameny mají větší víru než ty.

Bohatství samo o sobě nemůže kompenzovat tuto chybu.

Neboj se, Bakht.

Náš bratr má sice početní převahu, ale zeslábl.

Nelační po bitvě, jako kdysi.

Tahle tvá domýšlivost,

může v Akbarovi ten oheň znovu zažehnout.

Ať přijde krupobití, nebo bouře,

já jsem připravený.

Akbarova komnata, palác v Ágře

Mirza Hakim je zpět v Kábulu a hlásá, že zvítězil nad našimi vojsky.

Jeho vliv a moc, stále roste.

Vysmívá se nám.

Toleroval jsem ho příliš dlouho.

Zbavím ho kořene jeho moci.

Jeho majetku.

Bez své půdy, bohatství a vojska,

už nikdy nebude moci povstat.

Zajisté.

Nemá smysl se zkoušet domluvit s fanatiky.

Jediná možnost je síla.

Povedu vojsko.

Musíme využít možnost vyjednávat,

než bude prolita další krev.

Pokud po tom tak bažíš, tak proč s ním nevyjednáváš?

S potěšením. Smrti se nebojím.

Proč tedy chceš vyjednávat?

Zkuste to pochopit...

Něco musíme zvolit.

Válku, nebo vyjednávání.

Ale mělo by to být v zájmu státní pokladny.

Můj, Pane! - Můj, Pane!

Co se to stalo?

Ustupte. Nechte ho dýchat.

Zavolejte lékaře!

Někoho zavolejte!

Co se stalo, Výsosti? Jste v pořádku?

Snaží se něco říct.

Zavolejte mé syny...

Proč vaše syny?

Tažení na Kábul povede můj syn.

Který z nich, můj Pane?

Aréna, palác v Ágře

Vládce Hindustánu,

císař Džaláluddin Muhammad Akbar přichází.

Zítra za rozbřesku,

jeden z vás povede císařskou armádu do Kábulu.

Převezme jej od mého bratra a udělí mu lekci.

Bude to příležitost k ukázání odvahy.

Ale nedříve bude test.

V Kábulu budete muset zkrotit divoké zvíře.

Předveďte mi, co umíte.

Princi Salíme.

Myslím, že štěstí nebudete potřebovat.

I mně to tak připadá.

Otec mi v tomto závodě dal náskok.

Běž Danijale, třeba nás překvapíš?

Tak běž, Salíme.

Otec to uspořádal pro tebe.

Tak jdi, ať už je to za námi.

Ačkoli oceňuji tu symboliku,

je to opravdu nejlepší způsob pro výběr vůdce?

Birbale, všichni víme, kdo zvítězí.

Chci jen, aby cítil, že vlastním přičiněním,

získal právo, vést mughalskou armádu.

Před skokem, je třeba se rozhlédnout.

Asi jsem to zakřikl.

Možná budeš mít víc štěstí, Murade.

Pravý bojovník nepotřebuje štěstí.

Tažení do Kábulu

povede můj syn Murad.

Můj Pane, nemáte obavy, že se váš plán poněkud zvrtl?

Ne, Birbale. Hra teprve začíná.

Skutečná zkouška proběhne v Kábulu.

Na čí obrázek se to neustále díváte?

Úžasné.

Jste připravený do bitvy?

Samozřejmě, že ne. Nejsem žádný bojovník.

Nemusíte jím být.

Pokud vypadáte silně.

Prostě pevně stůjte a lidé vás budou následovat.

Ne v tomto království.

Mýlíte se.

My, věřící lidé, jsme při vás.

Myslím, že nerozumíte moci duchovních.

Máme vliv mezi lidmi od nejnižšího vojáka po nejvyššího šlechtice.

Duchovní však sami pomoci nemohou. V armádě jsem pro smích.

To je nesmysl.

Jste moudrý.

Zbožný a ohleduplný.

Tyto vlastnosti z vás dělají vůdčí osobnost.

I nejnižší vojáci mohou prolévat krev.

Ale Salím má odvahu a empatii.

Je mi líto, princi.

Naneštěstí stejně jako Murad má v sobě určitou aroganci,

která může nakonec pro všechny znamenat potíže.

Aby tato říše vzkvétala, potřebuje muže,

který dokáže odolat hříchu a pokušení moci.

Muže jako vy.

Přinesu zpět hlavy,

vašeho bratra a jeho potomků. - O jeho trestu rozhodnu já.

Tvou povinností je znovu dobýt Kábul.

Věřte mi.

Až zaklepu na dveře Kábulu, dveře se samy otevřou.

Já postavil ty masivní dveře Kábulu.

Není možné je strhnout.

Útočit na ně by byla chyba.

Ale s naší silou....

Když byl Kábul mým panstvím,

nechal jsem v kopcích vybudovat tunely.

Jak se liška dostane ke slepicím, když je kolem vysoký plot?

Přeleze plot, nebo...

Jistě, otče. - Jdi.

Ať tě provází vítězství.

Kdyby tě teď viděla tvá matka, byla by na tebe pyšná.

Děkuji.

Děkuji, otče.

Pozdě i do války.

Odpusť mi, otče.

Bylo mnoho žen, které se semnou chtěly rozloučit.

Pokud chceš zůstat naživu,

zaměř se více na bojiště a méně na ložnici.

Vojáci jdoucí do války, by neměli vypadat jako otcové v ložnici.

Všiml jsem si, že máš novou konkubínu, ukrytou v prostorách manželek.

V tomto se mýlíš.

Voják, který jde do války, by se měl soustředit pouze na jednu věc.

Na poražení nepřítele.

Jistě, otče.

Bratře.

Gratuluji k vašemu umění s koňmi, princi Murade.

Ohromil jste mě.

O co ti jde?

O nic. Chci vám jen popřát hodně štěstí.

Je to skvělá příležitost, abyste se osvědčil.

Osvědčil? Abych se osvědčil?

Nebude to má první vyhraná bitva.

Vítězství by vám však nezajistilo pouze nástupnictví na trůn vašeho otce,

ale také vám poskytne mnohem více vojáků,

pokud byste je z nějakého důvodu potřeboval.

Z jakého třeba?

Velkovezíre, rád bych s Muradem probral strategii.

Jistě, generále. Jistě.

Co se děje, Mane Singhu?

Chci vás varovat.

Nepodlehněte tkalcům, jako je Abul Fazal.

Buďte opatrný.

Jak to, že Salím ví o Anarkali?

To netuším.

Nemáš povinnost doprovázet každého hosta v harému?

Ano, můj Pane. Vždy.

Včetně mých synů.

Jak jsi tedy selhal?

Znáš trest za toto selhání.

Můj Pane, odpusť mi.