Recep Ä°vedik (Recep İvedik)

Recepe Ivediku.

Řekněte, proč se vyhýbáte alkoholovému testu?

A po vystoupení z auta jste navíc obtěžoval policisty.

Pane, já jsem mladý muž.

Té noci, když jsem viděl, jak se ke mně blíží něco bílého v úrovni pasu,

- a někdo rozkázal: „Odpal to!“ - Stačí, ty cvoku.

Sbal se a zmiz odsud. Ať už tady ten tvůj ksicht nikdy nevidím. Pohyb!

Ano, pane.

- Zdravím. Vy vydáváte osobní věci? - Ano.

Poslal mě náčelník. Vezmu je a půjdu.

Mobil. Opasek...

Okenní klička...

- Co to, sakra, je? - To jsou kuličky.

Mám k nim citovou vazbu.

- Strejdo, kup si jednu. - Páni! Proč mě děsíš?

- Kup si jednu, prosím. - Nemám peníze. Zmiz.

- Kup si jednu, prosím. - Chlapče...

Hej! Kámo!

Haló!

- Počkej! Dej to sem. - Našel jsem to já!

Jak to?

K čemu ti to bude? Neplatíš nájem ani daně.

Co s tím budeš dělat ty?

Odpal!

Vysmahni!

Milí diváci, přeji vám krásný den z pláží Antalye.

Tyto pláže jsou plné krásných Rusek...

Salihu! Dej dvě piva do toho koše.

Vytáhnu je nahoru.

Vytáhnu je sem.

Je mi z tebe zle, ty ochlasto.

Poslouchej, dámo, nežvaň kraviny.

Víš, co se stalo minule, když jsem to vytáhl. Neser mě.

Jen dvě piva! K čemu jsou sousedi?

- Šmejde! - Ty prdíš!

Vidláku! Orangutane!

- Antalya se Rusy jen hemží... - No, no, no, jestli jsou oni lidi,

pak jsem já fakticky zvíře.

Jsme tu s panem Mushinem, majitelem hotelu Antalya Joy Nashira.

Vy jste letos platil nejvyšší daně. Jaké je vaše tajemství?

Držení rekordu je jako odměna.

Za tento úspěch vděčím své poctivé a čestné nátuře.

Ctím několik velmi důležitých hodnot.

Být férový, loajální a především upřímný.

Když jste upřímní, všechny dveře vám otevírají...

Skvěle řečeno! Bravo!

Přísahám, že my dva jsme ze stejnýho těsta! Osobně ti to přinesu.

Udělám pro tebe cokoliv!

Bravo! Salihu, připrav mi na cestu nějaký jídlo.

Přišlo mi, že máte něco s autem a zastavil jsem.

- Je to tak? - Ano. Jely jsme jako obvykle

a motor se najednou zastavil. Vůbec nic o motorech nevíme.

Mohl byste se na to podívat?

Abych porozuměl problému, tak vám musím položit několik otázek.

Kde se to rozbilo? Jak rychle to zrychlí na 100 km/h?

Elektrony nebo plecháče? Sedadla z látky, kůže nebo napůl?

Má auto ABS, ESR, EBS?

Dokáži aplikovat vhodnou terapii.

Můžete mi vyjmenovat všechny standardní prvky toho auta?

Jak to s čímkoliv souvisí?

Drž hubu!

Drž hubu!

Když jsi tak chytrá, proč to nespravíš sama místo toho naparování jako hrdlička?

Vypadni! Táhni!

Nastartuj to! Nastup si a nastartuj!

Ustup! Ustup!

Vůbec ti nevěřím. Jsi záludná.

Ty jsi záludná.

Nastartuj motor.

Startuju!

- Dělej, startuj! - Nemůže být baterie vybitá?

Zalez zpátky a neser mě, ty spratku.

Je to baterií.

Nepanikařte. Baterii mám. Dám vám ji.

Teď to nastartuj.

Nenechávej tam kvalt!

Proč mě takhle vytáčíš?

Jdi dál!

Nikdy tam nenechávej kvalt!

Neznáš ani základy!

Každý může udělat chybu. Jsem v pohodě. Dobrý. Dobrý!

Pomohlo to.

Tak dobrá.

Ach, ty jsi zlatíčko.

Cukrouši.

- Děkujeme. - Neopovažuj se!

Vůbec se ke mně nepřibližuj, ty hade.

Ten elektrickej pohled v očích ti přivodí rozbitou lebku. Táhni! Jeďte!

No tak.

Přeju vám příjemnou cestu, zlatíčka. Sbohem.

Můžete, nic nejede!

Dobrej Bože!

Asistenční služba Tozkoparan. Mohu pomoci?

- Zdravím, je to asistenční služba? - Ano, už jsem to zmínil.

Dal jsem svou baterii dvěma slečnám, abych jim pomohl.

Odjely. A naneštěstí mi přestalo startovat auto.

Pokud jste jim dal svou baterii, tak auto startovat nebude.

Jak jako, že nebude startovat bez baterie?

- Podívejte, pane, auto... - Nejede náhodou to auto na benzin?

To je poháněný baterií?

- Co je to za debilní auto? - Pane, poslouchejte, prosím...

Poslyš... Nahráváš to

- pro ověření zákaznický spokojenosti? - Ano. No a?

Pak proklínám všechny techniky, který tohle poslouchaj.

Co to, sakra, říkáte? Co to...

- Chlape! - Rozbiju ti kedlubnu.

Klídek, chlape. O co jde?

Ahoj. Rozbilo se mi auto. Kam máte namířeno?

- Jdeme do Isparty, kámo. - Já jedu do Antalye, kámo

- Pojeďme společně. - Čau, lidi.

Vy dva opičáci. Vyrvu vám ty jazyky.

Smějte se sami sobě. Proč se směješ jako kůň?

Proč se směješ? Co je to s tebou? Co je to s tebou?

Vy nemáte rodiče? Co to je za hnus?

Smrdí to jako stáj. Smrdí to jako píča.

Žrali jste ovce, okusovali jste kozy? Co je to za špínu?

Cestuju do Antalye se čtyřma slaninama.

To je absurdní, odporný!

Máte prdele zarostlý mechem, jak jsou špinavý. Otevřete okno!

Smrdí to doslova jako píča!

Proč jsem s váma vůbec jel?

Proč... Můžu se zeptat, proč na mě čumíš?

Proč čumíš?

Co je? Proč tak čumíš?

Co čumíš?

A lidi, taky mám rád toho chlapa,

co chodí na náměstí Taksim, popíjí dvě piva

a chodí tam jako já. Teoman. Máme stejnej životní styl.

Napadl jsem na trhu tvou matku!

- V moři se nepotopíš. Jsem snad Titanic? - Ne, vypadáš jako korek.

Rozumíš mýmu smyslu pro humor?

Třeba tamhleto světlo.

Vždycky koukám na Discovery Channel. Je tam ta opice, ta šeredná opice.

Takto čumí okolo. Ta hubená, co má vyvalený oči a bílou prdel.

Všichni čumí jinam a ona dělá tohle.

Chápeš? Bylo to jako film.

Nerozuměl jsem těm zvířatům. Nejdřív to beru podle sebe.

Snažil jsem se sám sobě porozumět, ale marně.

Ten týpek je úplně na sračky.

Hoši, začínám mít hlad a žaludeční šťávy se derou vzhůru.

- Máš to stejně? - Ne

Nemáte čokoládu?

Trochu se tu rozhlídněte, třeba nějakou najdete.

Ano, nebo ne? Ano, nebo ne?

Někde zastavíme, abych si mohl koupit čokoládu.

Jsou k popukání.

Nikdy jsem neviděl takovou bandu kreténů.

- Zdravím, bratři. - Vítej.

Máte nějakou čokoládu?

Ne. Máme fazole. Chceš jíst?

Klidně bych snědl i tebe, Super Mario.

Jednou fazole.

Co je to?

Ne tak rychle, příteli.

Jsi členem komunity Karaambarští řidiči?

Karaambarští?

Nejsem. No a co?

- Pak ty fazole jíst nebudeš. - Proč jako?

Jenom naši členové můžou využívat naše zařízení.

Ničeho nevyužívám. Chci jenom fazole.

Fazole jsou pro naše členy nejdůležitější výsadou.

Bože, v životě jsem neviděl takovýhle místo.

Tak se chci stát členem.

Připrav to vzadu. Budu přijímat novýho člena.

Dej si bacha, nebo tvůj novej člen pošle na příjem tebe.

Hleďte, dva hrdinové chrabře vstoupili na tuto půdu. Oba jsou stejně známí.

Pojďte, zápasníci.

Kola se točí s modlitbami a slzami

a jeden z těchto dvou medvědů zvítězí.

Recep vede.

Když máme teď remízu,

nastává čas na poslední souboj. Mahmute.

Recepe, tak pojď, získej si naše srdce a shoď to svým prdem.

Tady to je, Recepe. Členský průkaz.

Odteď si vždy můžeš dát v Karaambaru fazole.

Bůh ti žehnej, šéfe.

Příští týden otevíráme na dvoře posilovnu.

Nezapomínej na moje kino.

To uděláme taky. Příští rok.

Bravo!

Mám před sebou dlouhou cestu. Nejede někdo do Antalye?

Já tam jedu. Svezu tě.

Bude mi potěšením. Bůh vám všem žehnej.

Život stojí za hovno!

- Brzdy jsou pro sraby! - Jeď dál, Recepe.

Já závodím jen s Turkish Airlines.

Ať žije bratr Recep!

Cesty končí, smutek je věčný!

Když říkám, že se vrátím, tak se vrátím.

Díky, brácho.

Jinak bych tu zůstal trčet.

Jsou tu všechny možný druhy parchantů, darebáků, násilníků,

vrahů a úchylů.

Jsem rád, že jedeš se mnou. Je to dlouhá cesta.

Je těžké být sám.

Já jsem rád, pokud to nevadí tobě.

- Jsi singl? - Jo. A ty?

Já taky.

Spojuje nás stejná víra, co?

Víš, žádná ženská není tak tvrdá jako my.