Dali & the Cocky Prince (달리와 감자탕)

Da Li and Cocky Prince

Vypadá déšť v hotelu jinak než v motelu?

Slečno Kim.

Jste tam?

Slečno Kim.

To jsem já.

Věděl jsem, že tu budete.

Něco se mi nezdálo.

Zavezl jsem vás do hotelu,

tak co děláte tady?

No, já...

O co jde? Nemáte peníze?

Myslel jsem, že jste prodala dům.

No...

Musím dodělat nějakou práci.

Výstava je za rohem a já musím přepracovat celý návrh.

A je tu ta asociace. Pokud to chci realizovat,

musím si připravit spoustu věcí.

To jste mohla udělat i v hotelu.

Cože?

Pokud zde budete pracovat, budete platit poplatky za vodu a elektřinu?

Poplatky za elektřinu?

Tato galerie může být vedena pod vaším jménem,

ale služby budou zahrnuty do provozních nákladů.

Proč musí galerie nést odpovědnost za vaši lenost?

Mrháte penězi, které jsou určeny pro galerii.

Mrhám penězi?

Jde se o soukromou záležitost, nikoli o záležitost galerie.

Sbalte si věci a odejděte.

Zavezu vás do hotelu.

Ne, děkuji.

Opravdu to musím dnes v noci dodělat.

Jen ti, kdo jsou hloupí, dělají celé noci,

a ti, kteří nejsou pilní, si stěžují, že pracují dlouho do noci.

Jako ředitelka byste měla jít příkladem a ne pracovat přesčas.

Co to je? Dokonce ani nerozsvítila?

Je až moc nebojácná.

5. díl

Pane Jine, prosím.

To je vaše?

Víte...

Neříkejte mi,

že tady chcete zůstat, protože nemáte peníze.

Mýlíte se. Mám peníze.

Tak fajn. Pojďme.

Jak jste věděl, že tam budu?

Kde jinde byste byla?

Nezdá se, že byste měla nějaké kamarády nebo příbuzné, kteří by vás pravidelně navštěvovali.

Dejte mi vaše číslo.

Moje číslo?

Byl jsem příliš bezstarostný.

Jak je možné, že věřitel nezná telefonní číslo svého dlužníka?

Tak do toho.

Teď to číslo vytočte.

Nemažte moje číslo. Určitě si jej uložte.

A když vám zavolám, zvedněte to.

Nechápejte to špatně...

Bojíte se, že uteču.

Jak už jste řekl, nemám přátele, ani žádné příbuzné.

Tak kam bych mohla jít?

Nebojte se tolik.

Když byl táta naživu, můj život byl plný přátel a rodiny.

Ale teď jsem úplně sama.

Život je krutý.

Lidé udržují pouze ty vztahy, které jim přinášejí užitek.

Ve vašem případě by mohli přijít o peníze.

Samozřejmě, že odešli.

Neberte si to k srdci.

Takže se dnes v noci pořádně vyspěte v drahém hotelovém pokoji a uvolněte svou mysl.

Vždyť jste velmi zadlužená.

Jedna noc v hotelu nic neznamená.

Bože, já jsem ten nejlepší věřitel.

Vyslechl jsem si vaše opilecké bláboly, zaplatil za vaše pití,

vezu vás do drahého hotelu, kde si můžete odpočinout

a nakonec jsem vám koupil i něco na kocovinu.

Tady.

Zřejmě je to vyrobeno z dužistopky sladké.

Bylo to hrozně drahé,

tak to vypijte až do dna.

Už můžete jít.

Chci vidět, jak jdete dovnitř.

Co když se zase vytratíte?

- Dobrou noc. - Dobrou...

Měla mě to nechat zaplatit.

Zaměstnanci mají zítra dostat výplatu.

Co jim mám říct?

Chcete vrátit peníze?

Ano, prosím.

Motel

Dovolíte.

Ráda bych tu strávila noc.

Bude to 90 000 wonů.

Je to pokoj 205.

Zlato, kterej pokoj je náš?

Co? Pokoj číslo 203.

Pan Jin

Spíte?

Spíte?

Ještě ne.

Ještě ne

Haló?

Jestli jste stále vzhůru, tak se podívejte z okna.

Z okna?

Prší. To jste nevěděla, že?

Než půjdete zpát, tak se pokochejte pohledem na deštivou noc.

Zaplatila jste za hotelový pokoj. Měla byste si to trochu užít.

Vidíte to?

- Ano. - Není to nádhera?

Ten hotel je proslulý krásným výhledem.

Počkat.

To neznamená, že jsem v tom hotelu už někdy spal.

Na konci roku jsem v hotelu uspořádal večírek pro vedoucí poboček naší restaurace.

Proto to vím.

Mám svůj vlastní dům. Proč bych spal v hotelu?

Hotely jsou drahé.

Ale ovšemže lidé mohou spát v hotelech,

když se odstěhují z domu a nemají kam jít.

Jen jsem vám chtěl říct...

Dobrou noc.

Nenechte se pohltit svými problémy.

Vy taky. Dobrou noc, pane Jine.

Dobře.

Končím.

Ty pitomče!

Ne! To nesmíte! Neberte mi ty peníze.

- Ne! Prosím! - Pusťte mě!

Přestaňte.

Sakra!

Ne. Prosím. Neberte mi ty peníze.

Policejní stanice

Galerie Cheongsong byla zažalována?

Jo.

Myslím, že nebyli schopni včas zaplatit.

Podle toho, co jsem slyšel, chodí do galerie nějací gauneři nebo lichváři.

V poslední době jsem o té galerii hodně slyšel. Ty ne?

Sakra! Kdo ví, zda galerie Cheongsong nepůjde ke dnu!

Proč jsi mi to neřekl dřív?

Do hajzlu! Uhni!

Co to bylo? Co to s ním je?

Právě jsem to zjistil, chlape!

Sakra.

Da Li

- Haló? - Je tam detektiv Joo Won Tak?

- Ano. - Znáte slečnu Kim Da Li?

Co?

Takže to byl ten brigádník u přepážky.

Pamatujete si jeho tvář?

Da Li. Co...

Jsem její opatrovník.

Slyšel jsem, co se stalo. Takže to udělal zaměstnanec motelu?

Pracoval tam jen pár dní. Jako brigádník.

Kruci!

- Naštěstí si pamatuje jeho tvář. - Jsi v pořádku?

Nyní provádíme ohledání místa činu.

Doufám, že ho brzy chytíme.

Ale měla byste se považovat za šťastnou.

Můžete jít domů a tam se doléčit.

- Pak sepíšeme výpověď. - Jaké má podle vás štěstí?

Její tělo je plné podlitin!

Nech to na mně.

Budete dělat svou práci pořádně, jen až se někdo vážně zraní nebo zemře?

- Myslel jsem... - Jste neuvěřitelnej.

Neměli byste ty nelegální motely potírat?

Dělali jste vůbec během hlídky svou práci?

Jak mohlo dojít k loupeži právě teď?

Postihujete tyto podniky?

Kromě toho se to stalo před několika hodinami!

Proč jste ještě neskončili s prohlídkou?

Nech mě.

Jsi v pořádku? Omlouvám se.

- Neuvěřitelný! - To bolí.

Je zraněná!

Určitě máš práci. Omlouvám se, že tě zdržuju.

Mohli mě propustit až po zaplacení účtu.

Jenže on mi vzal kabelku.

Takže jsem tu proto, abych zaplatil za ošetření?

Jinak bys mi ani nezavolala?

Co?

Pan Kim a ty...

Oba dva ze mě děláte nevděčného blbce.

Neměl jsem kam jít.

Ty a tvůj otec jste byli první, kdo mě přijali.

V té době jsem se uměl jenom prát.

A vy jste čekali, až to někam dotáhnu.

Víš ty co?

Ať už jsem naštvaný, šťastný nebo zoufalý,

nikdy si nemyslím, že jsem sám.

Ty a tvůj otec jste byli první, na koho jsem vždy myslel.

Jak to, že to necítíš stejně? Proč ne?

Kruci!

Jak to, žes mi neřekla, že půjdeš do motelu, protože nemáš kam jít?

- Nastup si. - Dobře.

Vím, že jsi to místo viděla.

Nemůžu říct, že je lepší než motel.

Ale je bezpečnější.

- Takže prozatím... - Zatím?

Co?

Když už mi pomáháš, mohl bys mi pomoct trochu víc?

Zůstat tam jen prozatím, je málo.

Co takhle na chvíli?