A Place Nearby (Her i nærheden)

Briane?

Briane, jsi zpátky? Vrátil ses?

Nepřišel domů. Tak to teda ne.

Tak to ne, kamaráde.

To je naposledy. Už žádný noční výlety.

Ty to schytáš. V šest musím být na krámě.

Zatracenej spratku.

Tohle mi nedělej, je to ostuda!

Nebudeš lítat po parku, neslyšelas?

Běháš po tom pitomým parku!

Nemám žádný prachy.

Žádný štamgasti, jo?

Byli by, kdybys to zas neposral!

Seru na to! Nejseš k ničemu!

Copak to nechápeš?

Sám neseženeš ani hovno!

Sem se kurva snažil, ne?!

Pojď, sakra.

Podle meteorologů bude vlna veder pokračovat.

Dnes by mělo být 28 až 30 stupňů a lehký až mírný vánek.

Dánský železniční úřad hlásí, že vlaky jezdí podle řádu…

Retardovaný není, ale není jako ostatní děti.

Není retardovaný…

Je to termín pro křehký duševní stav.

Jinak je zdravý.

Jeho stav hraničí s nemocí, která z něj dělá…

Hraničí s… Není retardovaný…

Možná jde o nejasnou symptomatologii s chaotickým vnímáním reality.

Nazvěme to jakýmsi uzlem. Přišel z jiné hvězdy.

Jiná hvězda. Přišel z jiné hvězdy.

Máme domovy,

které pomohou jemu i vám ho zvládnout.

Bude se sobě rovnými a začlení se.

Brian bude se mnou. Zvládnu ho.

Kytky umírají. Proč? Umírají.

Kytky umírají. Proč? Umírají…

Kytky!

Briane, pojď k mamince, pojď sem.

No tak! Sedni si sem.

- Umírají. - Poslouchej, Briane.

Maminka ti říká… Briane… Poslouchej mě.

Zkus poslouchat. To je ono.

Kytky se na jaře vrátí. Květinové cibule to tak mají.

Řeknou ti: Ahoj, Briane. Měl ses pěkně na své hvězdě?

- Na mojí hvězdě? - Jo.

Dáme tu cibuli zas do hlíny. Dívej.

Ty květiny vlastně neumřely.

Květiny umírají.

Proč si neuklízíš věci?

Sakra, člověk aby se tu tím brodil.

Je to špinavý.

Víš, že sem nesmíš nosit hlínu.

Konec s těmi výlety. Až vstaneš, promluvíme si.

- Dobré ráno, paní Nielsenová. - Dobré ráno.

Pomůžu vám?

Mějte se.

Je vám teplo, paní Nielsenová? Vezmu si jen pivo.

- Dobré ráno. - Dobré ráno.

Už je to tu zas.

No jo…

- A ještě Bétéčka. - Ano, Bétéčka, prosím.

Zdá se, že dneska bude zas vedro.

Co říkáte, paní Nielsenová? To dá člověku zabrat.

Jestli bude dneska takové vedro, zavřu krámek.

Copak, předbíháte ve frontě?

Lidi se neumí chovat.

Uf!

Co jste říkal?

Brzy začne sněžit. Bude zas dobře.

Dneska jste opravdu upovídaná. Neposloucháte mě.

Znával jsem jednoho nápovědu. Zavázal se mlčet, stejně jako ty.

- Tady máte mléko. - Díky.

Vyhodil mě a už jsem žádné lístky zdarma nedostal.

- Připíšete mi to? - Jo.

- Vaší matce by se to nelíbilo. - No jo.

- Byla to tvrďačka. - To byla.

Slyšeli jste to?

Včera zabili v parku mladou dívku!

Ležela uprostřed cesty. Našli ji nějací mladí.

Co si o tom myslíte?

Bylo to kousek odsud.

Ti mladí, co bydlí nahoře, ji našli na cestě mrtvou…

- Dáte si čaj? - Ano, prosím.

Ten, co mu říkaj Baron, vždycky někde číhá sám.

- Snad nemyslíte si, že Baron… - Vždyť seděl, ne?

Je tu všude policie, určitě i v naší ulici.

Čekaj tě trable, Roso. Ty stará šlapko.

- Ještě to není v novinách? - Ne.

- Zítra to tam bude. - Jistě. Chcete ještě něco?

Přišla jsem vám to říct.

Kdo nic nekupuje, jděte si klábosit ven!

A vy? Dobře.

Tři padesát, tady máte. Nashle.

Zdarec, brouku.

Řeknete to Brianovi? Nevíme, jak zareaguje.

Ne. Snažím se ho před tímhle chránit.

Sněz to. Jen tam poklimbáváš.

Maminka ti to připravila, sněz to.

- Brian dneska nemá náladu. - Ne.

Máma chce s tebou mluvit.

- Jo, mluvit s mámou. - No jo, mluvit s mámou.

Kolem nás se dějí strašné věci.

S námi to nesouvisí, ale včera v parku zemřela mladá dívka.

Je to jen přes ulici, ale maminka ti to radši říká.

- Tak teď to víš. Ano, Briane? - Jo.

Tak to víš.

- Mrtvá? - Jo.

Není mrtvá, že ne?

Říkám, že je.

Ale není opravdu mrtvá, že ne?

Není opravdu mrtvá, viď?

Není opravdu mrtvá!

Není opravdu mrtvá, to ne.

Říkám ti to, protože lidi se o tom budou bavit,

ne abys řval, Briane.

Nechoď tam. Zůstaň tady!

Do sprchy, tak. To je ono.

Tak pojď.

Tak, paráda.

POLICIE

- Do prádelny půjdeš potom. - Teď?

Ne. Proč ne hned? Jo, Briane. To je ono.

Dám ti suché oblečení, jo?

- S džemem. - Jo, s džemem!

Džem na jednu nohu. A co na tu druhou?

- Džem. - Jasně, džem.

- Jahodovej džem! - Jo.

- Malinovej džem! - Jo, hezky stůj.

- Ano, přejete si? - To je vše.

Dobře.

A ještě jeden.

Prosím.

Kytka zemřela. I on je mrtvý.

Mohl bys zajít na oběd.

Kytky umírají, ne?

V poledne půjdeš do prádelny. Jo, to bys měl.

Víš, kolik je?

Dnes je čtvrtek 17. června, 168. den v roce.

Slunce je na jihovýchodě. Je 11.20.18 místního času.

- Je 12:30 dánského letního času. - Haló!

Kolik za to chcete? Kolik stojí tahle blbina?

Ta blbina je drahá.

Mám to od staré paní, která prchla před revolucí v Rusku.

Sakra, taky prchám. Čekejte návštěvu.

Je 12.30 dánského letního času.

Našel jsem ještě další o celým vesmíru.

Dám ti to pak. Přines mi prádlo.

Když tu nebudu, dáš to na schody jako obvykle.

Do krámu nechoď, máma by se zlobila.

- Je 12:30 dánského letního času. - To je pravda, chlapče.

Slunce je na jiho-jihozápadě.

Policie. Chceme se zeptat na něco ohledně vraždy v parku.

Aha, jste dva? Tak jsme trojka. Vy rošťáci.

Ptejte se.

Jistě, dámy první. Pozor na hlavu..

OTVÍRÁ VE 13:00

Zdravím. Jsem detektiv Jespersen. Neruším?

- Pojďte dál. - Děkuji.

Mám několik otázek ohledně včerejší vraždy v parku.

- Asi už jste o tom slyšela. - Ano.

Musíme navštívit všechny domácnosti. To je postup.

I zdánlivě nepodstatný detail může být užitečný.

Hádám, že byste nám pomohla, kdyby to šlo.

Nevím, jak pomoct. Hledíme si svého.

Asi bych tomu neměl říkat vražda, ale nehoda.

Nic to ovšem nemění na tom, že ta dívka je mrtvá.

Máte syna, paní Nielsenová?

Ano.

Kolik je Brianovi?

Dvacet. Mému synovi je 20.

Jo, to mi řekli.

- Není jako ostatní. - Víme, že ne.

- Rád bych s ním mluvil. - Něco pro mě zařizuje.

A je toho schopný?

Je téměř stejně schopný jako ostatní.

To je dobře, paní Nielsenová.

Je to hodnej kluk.

To určitě je. Lidé o něm mluví hezky.

Nikoho neobtěžuje.

- Můžu se tu porozhlídnout? - Jistě.

- Tak tohle je sklad. - Brian tu uklízí.

Prosím.

Máte to tu malé, ale útulné. Můžu se podívat ven?

Kde byl Brian včera kolem půlnoci?

Spal ve své posteli.

Brzy vstávám. Chodíme spát ve 22:30.

Nemohl někdy vstát a jít se projít?

Bylo horko a těžko se spalo.

Nevím. Spí tam. Dveře ke mně jsou otevřené.

Nemohla jsem spát, ale slyšela jsem ho celou noc.

Jak jste ho slyšela?

Dýchání, chrápání, přetáčení…

Takže podle vás byl okolo 23. a půlnoci doma?

- Tím jsem si jistá. - Chápu.

Také se vám v noci špatně spí?

Někdy ano.

- Beru na to prášky. - Já prášky na spaní neberu.

Hodně lidí to svinstvo bere.

SVĚT VĚDY - SOLÁRNÍ SYSTÉM

- Ne! Pardon! - Ale paní Nielsenová!