Big Boys Gone Bananas!*

Máme média která jsou zkorumpovaná mocí,

většinou korporátní mocí.

Jít po vašem filmu je jen malá část

obří investice, kterou jsou ochotni vynaložit.

Dole je společnost, která o peníze nemá nouzi. Určitě najímají ty nejlepší.

Myslím, že jste trochu naivní, pokud si myslíte,

že si můžete vzít na mušku velkou nadnárodní společnost

a očekávat, že odejdete bez nějakého boje.

Bylo neuvěřitelné si myslet, že se to může stát

účastníkovi filmového festivalu.

Myslím, že se firmě Dole podařilo zasít pochybnosti

o důvěryhodnosti příběhu.

Jako švédský filmař a novinář

jsem vždy svobodu projevu měl za samozřejmost.

Ale jak jsem zjistil, záleží na příběhu, který chcete vyprávět.

Z FILMU BANÁNY!*

V roce 2009 jsem natočil film o soudním případu v Los Angeles,

kde banánoví dělníci z Nikaraguy žalovali společnost Dole Food Company

za používání zakázaného pesticidu,

který jim podle nich způsobil neplodnost a další vážné zdravotní následky.

Tento boj, protože to je boj…

Doufám, že trest bude bolet, že je bude pálit svědomí.

Dělníci z plantáží bojovali desítky let za spravedlnost.

A v listopadu roku 2007

porota u soudu v Los Angeles vynesla průlomový rozsudek.

Firma Dole byla shledána odpovědnou za zlý úmysl a pochybení.

Doufal jsem, že tento příběh přinese lepší podmínky

pro dělníky, kteří dnes produkují banány.

Pro společnost Dole však byla tato zpráva velmi nepříjemná.

Takže dostat film ven se ukázalo jako cesta plná překážek.

MALMÖ, KVĚTEN 2009

Na začátku května 2009 jsme byli připraveni uvést můj film Banány!*.

Jednoho rána nám do kanceláře přišel obrovský balík z USA.

Jen o několik dní dříve jsme spustili webové stránky filmu

a oznámili jsme, že budeme mít světovou premiéru v soutěži

na festivalu v Los Angeles.

Margarete?

V balíčku byla výzva k zastavení činnosti

od advokátní kanceláře zastupující Dole Food Company.

„Vážený pane Gerttene, paní Jangårdová, pane Simpsone…“

Nařídili nám zastavit film, jinak nás zažalují.

„…četné do očí bijící nepravdivá pomlouvačná tvrzení

o údajných faktech týkajících se našeho klienta, Dole Food Company.“

Naše filmová společnost má jen čtyři zaměstnance,

zatímco společnost Dole jich má více než 75 000 v 90 zemích

a vydělává kolem sedmi miliard dolarů ročně,

což z nich dělá největší ovocnářskou společnost na světě.

Firma Dole tvrdila, že fakta v mém filmu byla založena na podvodu

a že plantážoví dělníci lžou.

NA PLANTÁŽI NEPRACOVALI. …NEBYLI STERILNÍ

Byl to velmi agresivní dopis plný drsných slov.

Dvě stě stran, soudní podklady a novinové výstřižky.

A u Dole náš film ani neviděli.

Co se to tu děje?

My je nechceme dostat.

Byli jsme přesvědčeni, že jde o nedorozumění.

PRODUCENTKA, WG FILM

Až film uvidí, vše do sebe zapadne.

ŽÁDÁME VÁS, ABYSTE OKAMŽITĚ ZANECHALI

NEPRAVDIVÝCH A POMLOUVAČNÝCH PROHLÁŠENÍ

TÝKAJÍCÍCH SE SPOLEČNOSTI DOLE FOOD

POKUD TAK NEUČINÍTE, PŘISTOUPÍME K PRÁVNÍM KROKŮM

Když přišel ten dopis od Dole, zmínili mě.

A vlastně mi to docela lichotilo.

Říkal jsem si: „Páni, moc hezké.“

„Dole mě má na mušce, to je fajn vědět.“

KOPRODUCENT BANÁNŮ!*

Moje žena mě vážně tak trochu vrátila do reality a řekla:

„Víš, tohle je docela vážné, mohli bychom přijít o dům,

mohla by se stát spoustu věcí.“

Stejný balíček byl zaslán každému sponzorovi

Losangeleského filmového festivalu.

David, náš publicista v Los Angeles, řekl:

„Jestli opravdu chcete promítat a soutěžit na festivalu, musíte být v pohodě.

Protože festivalová rada je teď pod velkým tlakem,

takže nevystupujte na veřejnosti.“

Stalo se to, že v Dole se rozhodli jít po všech,

aby ten film zastavili.

PUBLICISTA

A přitom vyhrožovali všem, vyhrožovali i mně

i filmovému festivalu,

tím, že se obrátili na všechny hlavní sponzory, včetně LA Times.

A bylo důležité, že jsme všichni vystupovali jednotně,

když jsme se začali blížit

k promítání filmu na festivalu.

Chtěl jsem říct celému světu, co se děje.

Ale neřekl.

Takže když jsem měl rozhovor pro místní švédské televizní zprávy,

nedal jsem reportérce celý příběh.

Neřekl jsem jí o dopisech od firmy Dole,

že možná nebudeme schopni promítat náš film.

Dělala jsem reportáž o filmu, který se chystal soutěžit…

REPORTÉRKA, SVT

…na festivalu v Los Angeles.

O několik dní později mi přišel dlouhý dopis, e-mail,

od PR agentury firmy Dole ve Washingtonu.

Stálo v něm, že dokument je založen na falešných obviněních a lžích.

Mou první reakcí byl strach, byla jsem vyděšená.

Bylo mi to velmi nepříjemné.

Byl to malý segment vysílaný v televizi místní zpravodajskou stanicí…

Jak na to přišli? To sledují každý pohyb?

Pak jsem se naštvala.

Vycítila jsem od nich skrytou hrozbu.

Kontaktovala jsem tu agenturu a ta mě spojila s viceprezidentem Dole.

Tomu výrobci a filmovému festivalu v Los Angeles jsem dal jasně najevo,

jelikož jsou upozorněni na naprosto nepřesný základ,

na němž film postavili

a pokračují v něm, za prvé, budou zažalováni,

a za druhé, budou čelit náhradě škod.

Když jsem se ho ptala: „Co přesně je falešné?

O jakých lžích mluvíte?“

Snažil se mě převálcovat. Prostě mluvil pořád dokola.

To mě… rozčílilo.

Ale vy jste ten film neviděl?

Ten film je založen na podvodu. O to jde.

- Tak viděl? - Ten soud byla fraška.

Už jsem vám řekl, že ne, Charlotte.

Nikomu jsme o těch výhrůžkách neřekli.

To u Dole vznikl první titulek.

VELKÝ PŘEŠLAP

Je to na titulní straně, nebo co?

Titulní strana LA Business Journal.

- To jsem říkal včera. - Jo, já vím.

Tohle mělo být velké. Tohle je titulní strana.

Vidíte to? Tohle je titulní stránka LA Business Journal.

Všimněte si toho banánu od Dole.

„Dokumentární film dělá z protivníka firmy Dole hrdinu

navzdory důkazům, že si fakta soudního případu vymyslel.“

- Co… - A ta kráva ani…

Ta pisatelka ten film ani neviděla.

Chtěl jsem mluvit o používání pesticidů a jeho dopadu na plantážové dělníky.

Ale firma Dole úspěšně odvedla pozornost jinam.

DOKUMENT POTŘEBUJE OVĚŘIT FAKTA

Začaly se objevovat články a blogy.

POCHYBNÝ DOKUMENT

Hlavním cílem těchto útoků

byl právník Juan Dominguez, který zastupoval plantážové dělníky.

V médiích byl Juan nyní označován za slizkého

kubánského přistěhovalce, který se přiživuje…

PRÁVNÍK PRO NEHODY

…vydíráním milované americké společnosti.

A naivní švédský filmař teď z toho podvodníka dělá hrdinu.

FILM BANÁNY! JE PODVOD

Znamená to, že filmový festival v Los Angeles se bojí.

Bojí se, přiznali to. Už řekli, že se bojí.

V podstatě bez okolků říká,

že film nebude,

nebude podle ní soutěžit.

Takže nakonec

buď budeme promítat něco bezejmenného,

nebo vůbec.

- Podle ní, ano. - Takhle to je?

- Dobře. - Ano, je to tak.

A dává nám pět minut.

Filmový festival nám dal vědět, že se o tom hodně diskutovalo,

a podle nich by nejlepší postup byl,

kdyby se film soutěže neúčastnil.

Cítíme, že nás tlačí do kouta,

kde se ve velmi krátkém čase musíme rozhodnout,

zda chceme dál být účastníky festivalu, nebo ne.

Právníci Dole nás trochu zahnali do kouta,

protože jsme neřekli, že film nebudeme promítat.

A pokud se teď rozhodneme odstoupit, protože nesoutěžíme

a jsme na festival naštvaní, bude to vypadat, že vyhráli.

A to já nechci, nechci, aby vyhráli.

Byla jsem tak naštvaná, byla to taková urážka!

Tolik jsme se s tím filmem nadřeli. Tohle může filmu zničit celou kariéru.

Chci znovu říct, že máme pocit, že film sám o sobě obstojí.

Myslím tím, že je velmi obhajitelný.

Že ano? Takže z filmu máme velmi dobrý pocit.

Není nám jasné, jestli jde v tuto chvíli dělat něco jiného,

než film stáhnout,

aby vás firma Dole nezažalovala.

Ti lidé se zjevně snaží být co nejagresivnější.

- Nejspíš se stane to… - Ano.

…že až budete v Los Angeles, doručí vám žalobu.

Byl bych překvapený, kdyby ne.

Věděl jsem, že když zůstanu doma ve Švédsku,

budoucnost filmu bude nejistá.

Ale když budeme promítat v Los Angeles, i Dole zjistí,

že je to vyvážený film a přestane na nás útočit.

Ale jestli mi chtějí doručit žalobu, chci to na kameru.

Tak jsme si najali štáb, aby nás v L.A. sledoval.

- Zdravím, jak se máš? - Unaveně!

- Já jsem Dave, těší mě. - Zdravím, já jsem Fredrik.

Tohle je Jason.

- Pěkný klobouk. - Díky.

LOS ANGELES, ČERVEN 2009

Drazí advokáti firmy Dole

ten samý týden uspěli u soudu.

Soud dospěl k závěru, že se Juan Dominguez v novém případu

nejspíš dopustil podvodu.

Závěr byl založen na svědectvích anonymních svědků.

Příběhy, které žádný novinář nemohl ověřit.

Co se tedy stane, pokud hlavní premisa vašeho dokumentu…

který se právě chystá do kin, bude nakonec podvod?

Jmenuje se Fredrik Gertten.

Zřejmě dělá dokumentární filmy, které se zaměřují trochu víc

na lidi v zemích třetího světa

a na to, jak jsou vykořisťováni nadnárodními korporacemi.