The Last House on Cemetery Lane

- Pane Daviesi. - Pro vás John.

- Našel jste to dobře? - Jezdil jsem do Saundersfootu.

Je to tady kousek.

- Dobře. - Takže se tu docela vyznám.

Provedu vás tu a ujistím se, že jste se zabydlel.

Výborně, díky.

Páni, vypadá to tu líp než na fotkách.

Je to nádherný dům. Postavili ho v 19. století.

V okolí platí za jeden z nejlepších domů té éry.

Je skvostný.

Tady je kuchyň, víc asi dodávat nemusím.

Máte tu velký sporák. Hodí se na vaření rodinných večeří.

Rodina za vámi teprve přijede?

Ne, budu tu sám.

Pro jednoho tu bude hodně místa.

Jo, mám rozepsaný nový projekt,

takže přesně hodně místa potřebuji.

- Opravdu? Píšete knihu? - Ne, film, jsem scénárista.

Opravdu? Viděla jsem nějaký váš film?

Nevím. Díváte se na horory?

Ne, krev a násilí nejsou nic pro mě.

Píšu horory. Ty asi nejsou pro každého, že?

Tohle je obývací pokoj.

Překrásný krb. Dřevo seženete ve městě,

nebo jestli jste spíš přírodní typ, na konci zahrady najdete dřevník

a v kůlně máte sekyru.

To je fajn.

Tady na patře máte dvě koupelny a pět ložnic,

takže máte na výběr.

Postele jsou čerstvě povlečené

a dole v komodě najdete náhradní povlečení.

Teď vám musím něco vysvětlit…

něco lehce neobvyklého.

Povídejte.

V inzerátu stojí, že tu jsou dvě patra,

ale je tu ještě třetí.

Není to plnohodnotné patro, spíš půda.

To nezní tak neobvykle.

Neobvyklé je, že tu na třetím patře máme nájemníka.

To ale v inzerátu nestálo, že?

Omlouvám se, ale mnoho zájemců to odradí.

To chápu, paní Connellyová. Docela jsem doufal, že tu budu sám.

Ani si toho nevšimnete.

Žije tam slepá žena jménem Agnes.

Ani o ní nebudete vědět. Léta nevyšla z pokoje.

Budu upřímný, paní Connellyová…

opravdu jste to měla do inzerátu napsat.

Tedy… Ne, vyslechněte mě.

Nechci si to tu pronajmout a sdílet dům s cizím člověkem.

Je mi to líto, ale ujišťuji vás, že s Agnes nebudou potíže.

Je jako myška.

Vidíte, kolik je tu místa.

Budete mít pro sebe dvě rozlehlá patra.

Nezajdeme nahoru, abych se aspoň představil?

Nejspíš ani neotevře. Má ráda svůj klid.

Určitě je v pořádku?

Nic jí není, uvidíte ji zvenku.

Sedí v houpacím křesle a dívá se z okna na půdě.

Nemá být slepá?

Je, ale vždy to tak nebylo.

Sedávala u okna, když ještě viděla.

Zvyk je železná košile.

To asi máte pravdu.

- Půjdeme dolů? - Jistě.

- To by bylo fajn. - Jo.

Spokojený?

Tak fajn, tady máte klíče od hlavního vchodu,

od zadního vchodu a od kůlny vzadu v zahradě.

- Moje číslo máte, viďte? - Mám.

Kdyby cokoli, klidně mi volejte.

Nejspíš nebude třeba.

Dobře, na odchodu mi nechte klíče pod květináčem.

- Vyzvednu si je tam. - Spolehněte se.

Takže jsme tu tři, paní Connellyová.

NAŠEL JSI MĚ

- Haló? - Kurva!

Omlouvám se. Nechtěl jsem vás vyděsit.

To nic. Já…

Nevěděla jsem, že se někdo nastěhoval.

Ne, nejsem tu napořád. Jen dovolená.

To je hezké.

Vy…

Pečete koláč?

Pardon?

Ostružiny.

Ano.

- Nevadí vám, že jsme si je natrhala? - Ale vůbec ne.

Bydlíte někde tady?

Jo, tady kousek.

Jsem Cassie. Cassie Konradová.

John Davies.

- Těší mě. - Taky mě těší.

Kdyby vám někdy došel cukr…

zaklepejte.

Možná toho využiju. Díky.

Haló?

VRAŽDA

Zdravím.

Nemáte cukr?

Jasně.

Pojďte dál.

Je to tu neuvěřitelné.

Zrovna jsem si o domě něco hledal,

než jste přišla.

Stojí tu určitě 600 let, tak nějak.

Jak dlouho se zdržíte?

Mám rezervaci na osm týdnů.

Znáte tu starou paní, co tu nahoře bydlí?

Nahoře bydlí stařenka?

Jo, ve třetím patře.

To se mi nezdá.

Nikdy jste o té staré dámě neslyšela?

Myslela jsem, že to tu pronajímají jen krátkodobě.

Já taky.

Ale zjevně tu na třetím patře někdo žije trvale.

- Mluvil jste s ní? - Ne.

Má zamčeno, nevychází a ani za ní nikdo nechodí.

- To je docela smutné. - Jo. Taky mě to upřímně trochu děsí.

- Srábotko. - Jo.

Něco bych s tím měl udělat.

Velké domy asi trochu děsí každého, když jste tu sám.

Proč tu nejste s kamarádem nebo přítelkyní?

Přítelkyni nemám

a samo izolace asi tak nějak patří k mému oboru.

K jakému oboru?

- Jsem psavec. - Opravdu?

Říkám to o sobě,

ale teď mám problém dát dohromady větu.

Máte trochu blok?

Jo, úplně mi chybí inspirace.

Proto jsem si to tu pronajal. Klid a mír by mi mohly pomoct,

ale zatím to tak nevypadá.

Jste tu teprve chvilku. Dejte tomu šanci.

Pravda, trpělivostí zrovna neoplývám.

Takže…

asi chcete ten cukr, že?

- Pardon? - Přišla jste si půjčit cukr.

Jo, pravda.

Uvidíme se?

- Co večer? - Chcete protáhnout po hospodách?

Do hospod moc nechodím. Jsem…

Jsem docela bačkora.

Já vlastně taky moc ne.

Asi jsem taky nudná.

Tak můžete přijít sem.

Můžeme tu být nudní dva.

- Mohl bych uvařit. - Umíte vařit?

Ne.

Ale docela slušně objednávám donášku.

- To by bylo fajn. - Super.

Tak v osm?

To by šlo. Tak zatím.

Tak večer.

Přemýšlel jsem nad těmi věcmi pro děti.

Fakt to nahání hrůzu.

Řekni mi něco o sobě.

Co třeba?

Nevím.

Co ráda posloucháš?

- To ses musel hodně zamýšlet. - Fajn.

Vyšel jsem ze cviku.

Tak co tvoje dětství?

- Teď zníš jako psychiatr. - Bože.

Měla jsem katolickou výchovu.

- Vzdorovalas? - Ne, byla jsem hodná.

Skoro jsi mě přesvědčila.

- Nekecám. - Bála ses očistce, co?

Ne. Rodičů.

Radši bych byla v očistci než s nimi.

- Byli přísní? - Jo.

A co ty?

Co já?

- Měl jsi přísné rodiče? - Ne, vůbec ne.

Postrkovali mě správným směrem

a dávali mi prostor. Chápeš?

- To je super. - Jo, byli skvělí.

Je to šílené.

Než zemřeli, prožili spolu 40 let.

Všechno dělali společně. Byli dokonale sehraní.

Dokonce zemřeli jen týden po sobě.

- Děsí tě to? - Co? Smrt?

Ne, představa, že budeš s někým tak dlouho.

Ne, asi ne.

Rodiče spolu prožili desítky let.

Prošli si spoustou těžkostí, ale nikdy se nepřestali milovat.

Asi bych tak pevný vztah taky chtěl.

Super.

Ale na ženy jsem neměl moc štěstí.

Pamatuju se, jak jsme se rozešli s bývalou přítelkyní.

Mezi posledními věcmi mi řekla, že to nebyla ničí chyba.

Pravdou ale je, že tohle je jedna z největších lží vůbec.

Vždycky za to někdo může.

A tehdy jsem na tom nesl asi větší podíl.

Ale je to proces…

poučil jsem se z chyb a už je nechci zopakovat.

Víš, jak to myslím?

Jo, úplně přesně.

Co teda u ženy hledáš?

Dobrá otázka.

Nevím.