Maniac Tales

Když sem Mexiko posílá své lidi, neposílá ty nejlepší.

Neposílá vás.

NASTUPUJÍCÍ PREZIDENT

Posílá lidi, kteří mají spoustu problémů.

A ty problémy sem přijdou s nimi.

ZÁKAZ VSTUPU

Dlužíš mi deset dolarů, zkurvysyne!

Juane!

Pojď, nastup si!

Naser si.

Co to děláš?

Stůj! Policie!

Drž se.

Stůj! Policie!

To bylo o fous, co?

Kdo jsi?

To jsem já, Travis, z útulku. Podával jsem ti jídlo, pamatuješ?

Už nemáme žádné postele, tak chodím rozdávat deky bezdomovcům.

Dneska je sakra zima.

Přichází velká bouře. Ještě horší než loni.

Nedáš si kafe?

V noci, jako je tato, není nic lepšího než horká káva. Zvu tě.

Jo, proč ne?

Prosím, posaď se.

No tak.

Nestyď se.

Děkuji.

Víš, nic mi do toho není.

Vím, že máš potíže.

Mohl bych zavolat sociálku.

V USA už nebudu.

Nemůžu tu zůstat a…

do Mexika se taky vrátit nemůžu.

No tak, hlavu vzhůru.

Jsou Vánoce, čas, kdy se plní všechny sny.

I někomu, jako jsi ty.

Jo, to vypadá dobře.

Vidíš? Říkal jsem ti to.

Vánoce jsou kouzelné. Pojď za mnou.

Tahle budova patří Robertovi.

Zdědil ji po rodičích.

Zemřeli při autonehodě.

Velmi smutný příběh.

Ví, co dělám. Někdy mi i pomáhá.

Tady to je.

Tvoje uniforma.

Nemůžeme ti platit hodně,

ale mělo by to stačit, aby ses vrátil domů,

až si vyřešíš svoje problémy.

Budova je tichá, fajn sousedi.

No teda.

Sedí ti perfektně.

Zrovna přišel z čistírny.

- Proč to pro mě děláte? - Co?

Sotva mě znáte.

Znám tě dostatečně.

Viděl jsem tě v útulku.

Vím, že jsi předurčen k lepším věcem.

Mám na lidi čuch.

Kromě toho tě tam nenechám umřít.

Nikdy bych si to neodpustil.

Vítej ve tvém novém doma.

Děkuji vám.

POMOC

Vstávejte, Dimitri!

- Kdo jste? - Je tu policie.

- Policie. - Ptají se na tu bláznivou ženskou,

která žije v šestém patře, scénáristka.

Tady to ale smrdí.

No tak, oblékněte se. Budu na vás čekat venku.

Jo.

Budu tam za chvilku.

A jsem Juan, ne Dimitri.

Prostě vím, že ta husa věstí problémy.

Říkala jsem to na schůzi.

Nehodí se do slušné budovy, jako je ta naše.

Umělcům se nedá věřit.

Stejně jako zubařům a pojišťovákům.

- Co se tu stalo? Kde jsou všichni? - Detektive, tady jsme.

Náročný den v budově?

Pane Dimitri.

Detektiv Farsiyenko.

Tohle je Lea Douglasouvá.

- Televizní producentka. - Televize?

Zatracený reklamy, snaží se nám vymýt mozek.

Hledáme Susan Starkovou. Neviděli jste ji v poslední době?

Každá informace by se mohla hodit.

Pane Putmane?

Ptají se na tu bláznivku, která pracuje pro televizi.

Robert Putman, majitel budovy, co pro vás můžu udělat?

Máme povolení k prohlídce.

Je to naléhavé, opravdu naléhavé. Má psychické problémy.

- Klíč od bytu paní Starkové. - Hned.

Číslo šest, Juane.

Juane?

Myslel jsem, že jste Dimitri.

Ne, ne, ne. Dimitri byl předchozí údržbář.

Vyhodili jsme ho před měsícem.

Vyhodili jsme ho?

Tudy, prosím.

Tady nikdo padáka nedostává.

Vy jste ještě nevyměnil tu žárovku ve výtahu?

Říkala jsem vám to už milionkrát.

Dimitri?

Hodně jste shodil. Měl byste víc jíst.

O dost víc.

Juane, mám rád naše rozhovory,

ale něco jsem přinesl.

- No tak. Jen jednu. - Ne, ne, ne, nemůžu.

Přestal jsem už před lety.

No, já jsem taky „přestal“,

ale jenom proto, že Robert nemá rád, když kouřím, takže…

Jen jednu. No tak. Dělejte mi společnost.

Tak proč ne.

Nechci kouřit sám. Dobře.

To je skvělý pocit.

Pane Travisi?

Promiňte mi, že se vás na to ptám, ale co paní Bernsteinová?

Paní Bernsteinová je případ.

Je trochu zvláštní.

Kulantně řečeno.

- No, víte, měla těžký život. - Co tím myslíte?

No, její vnučku zabili,

a když to zjistila její dcera, spáchala sebevraždu.

A hned poté,

aby toho nebylo málo,

zmizel její zeť s její druhou vnučkou.

Kriste.

Kdo je ta žena, ta Susan Starková,

po které se policie ptala?

- Jo, Susan. - Jo.

O Susan ti něco řeknu.

Susan je scenáristkou toho hororového pořadu, na který se všichni dívají.

Ale řeknu ti o ní ještě něco.

- Susan? Je alkoholička. - Opravdu?

Má problémy s pitím. Pořád brečí a křičí.

A co s ní je?

Producent nabízí odměnu tomu, kdo najde scénář,

scénář posledního dílu série.

Jakou odměnu?

Padesát tisíc dolarů.

- Padesát táců? - Jo.

Jen nechápu,

jak může takto psychicky labilní žena

napsat něco, co stojí miliony dolarů.

Asi proto jsou lidé tak…

- posedlí televizí. - Jo.

Skutečný život je až moc těžký.

I to se dá říct.

Víte co, musím jít.

Ale tohle bude naše tajemství, jasný? Neříkejte to Robertovi.

Přísahám na svou smrt.

Dobře. Dobrou noc.

Dobrou noc, pane Travisi.

MANIAC TALES PRACOVNÍ KOPIE

Teď se podíváme, jak jsi v pohodě.

EPIZODA 01 - LEBKA TOUHY PŘEHRÁT KAPITOLU #01

LEBKA TOUHY

A kurva.

Skoro jsem si zlomil obě nohy.

Sklapni. Uslyší tě.

Člověče, já bych šel.

Neboj se.

Majitelé jsou pořád pryč, ne? Nikdo tu není.

- Když nás dostanou, zabijou nás. - Přestaň se bát, chlape.

- No tak, nebuď slaboch. - Aspoň nejsem panic.

Nejsem panic, jasný? Měl jsem péro hluboko v ní.

To určitě, a já jsem objímal Megan Foxovou, když mi lízala zadek.

Přísahám na Vina Diesela.

Na Timově večírku jsem jí stáhl kalhoty a pak jsem ji ojel.

Určitě.

A Jennifer Lawrence tam byla taky a zamilovala se do mýho ptáka.

- Bylo to šílený. - Fajn, drž hubu, drž hubu.

Vidíš? Říkal jsem ti, že je to pro nás ráj.

Je to prostě dáma. Nádherná kočka, víš.

Opravdová bohyně.

- Je nádherná. - Jo.

- Tak nedostupná. - Jo.

Ale… víš, kdo je fakt kost?

Ta z biologie, jak se jmenuje?

Ta s rovnátkama?

Ne, ta s pevným zadkem.

Jo, ta zrzka.

Jo! To je fakt kost.

Je hrozně sexy.

- Viděls někdy vodní stříkačku? - Kámo, ne.

- Přestaň! - Stříkám!

- Stříkám! - Ne! Ne!

Jo, jo, jo. Vzpomínáš si na druhák?

Kurva. Jasně, že vzpomínám.

Brenda, ta pihatá.

Ta byla dobrá.

Nádherná.

Ta byla nejlepší.

Zabil bych vlastní rodiče, jen abych si mohl sáhnout na ty špičatý kozy.

A když se usmála?

- Vypadalo to, že má upíří tesáky. - Jo.

- Zajímalo by mě, kde je teď. - Jo.

Facebook.

- Podíváme se hned teď. - Ano. Jo, dobře.