Still Alice

Všechno nejlepší, mami.

-To je pro mě? -Nevypadáš na 40, natož na 50.

No tak, Charlie. Ale děkuju.

-Můžu to rozbalit? -Jistě.

Božínku.

Ten je krásný.

Je nádherný.

Můžeš ho vyměnit.

Ne, moc se mi líbí.

-Promiň, jdu pozdě. -Ahoj. Lisa nepřijde?

Rozešli jsme se.

Viděla jsem, že sis zase změnil status.

Zapomněl jsem tvůj dárek.

To nevadí. Snad nebyl drahý.

To nehrozí.

-Kde jsi byl? -Na ARO byl blázinec.

Chlápek měl šest bodných ran.

-Jedna o fous minula srdce. -Tome, večeříme.

-Ještě ne. -Skoro.

-Jaká používáte antibiotika? -Mami, mluvila jsi s Lydií?

Ano. Chtěla přijet. Ale má důležitý casting.

-Na co? -Do televize.

-Něco s nepřítelem. -Třeba prorazí.

-Třeba ano. -Pochybuju.

Přestaň.

Jako malé jste musely být čísla. Trhaly jste panenkám hlavy?

Se sestrou jsme se měly rády.

Promiň. Myslel jsem Annu a Lydii.

Proboha. Netuším, proč jsem to řekla.

Ty jsi oslavenec, mami.

Tati, co takhle přípitek?

Tati? Přípitek!

Jistě.

Na tu nejkrásnější a nejinteligentnější ženu,

-jakou jsem kdy poznal. -Děkuju.

Všechno nejlepší!

Jsem Frederick Johnson.

Na UCLA vyučuji kognitivní vědu.

Vítám zde naši přednášející z New Yorku.

Část své dizertační práce jsem věnoval

ostré kritice našeho hosta

a vysvětlování, proč se mýlí.

Upozorňuji však, že každý náš spor Alice vyhrála.

Alice Howlandová je profesorkou lingvistiky

na Kolumbijské univerzitě.

Svou slavnou knihu "Od neuronů k substantivům"

psala, když měla tři malé děti.

Jistě jí díky nim došla spousta věcí.

Tato kniha je dnes považována za základ výuky lingvistiky

na celém světě.

Přivítejte doktorku Alici Howlandovou.

Děkuju mockrát.

Většina dětí si osvojí svůj rodný jazyk

do čtyř let. Nepotřebují k tomu žádnou výuku, domácí úkoly,

ani přílišnou zpětnou vazbu.

Jak něco tak úžasného dokážou?

Odborníci se touto otázkou zabývají

nejméně od dob, kdy si Darwin vedl deník

o jazyce svého malého syna.

Řeč je podle něho instinktivní,

což dokazuje žvatlání malých dětí.

Od té doby se naše znalosti posunuly.

Dnes se zaměřím na svůj nedávný laboratorní výzkum

o osvojování minulého času nepravidelných sloves

u dětí ve věku mezi 18 měsíci

a dvěma a půl roky.

Říkáte si, že držíme akademickou tradici

vědět více o stále méně věcech,

dokud nezjistíme vše o ničem.

Snad vám dokážu, že díky těmto krůčkům

k...

K...

Že já si dávala to šampaňské.

K nabytí slovní zásoby určitého jazyka

získáme klíčové znalosti o vztahu

mezi pamětí a zpracováním informací,

což je základ komunikace.

Lexikon.

-Ahoj. -Ahoj.

Promiň. Překvapilas mě.

Pojď dál. Je tu nepořádek, ale právě uklízím.

To nevadí, zlato.

Kluci jsou čuňata.

Kuchyň je největší boj, ale cvičím je.

Uvidíme.

Kde jsou?

V práci.

Doug ve Starbucksu, Malcolm má catering.

Tomu se říká pracující herec.

Chodíš s jedním z nich?

Doug je gay. S Malcolmem jsme něco měli, ale to je pasé.

Dostal mě do Open Space.

-Je to nejlepší divadelní soubor. -Slyšela jsem.

Děkuji. Dojedla jsem.

Škoda, žes neviděla představení.

Podle táty jsi byla skvělá.

Šlo to.

Neperlila jsem, ale viděl, co to obnáší.

Ujasnil si, proč...

mě a soubor podporuje.

Co tím myslíš?

Je od něj fajn, že pomáhá.

Jak pomáhá souboru?

Jako členové musíme

finančně zajistit produkci představení.

Poté dostaneme podíl z tržeb.

Jsme jako akcionáři.

Takže musíš zaplatit, abys hrála?

Ne.

Je to divadelní soubor. Tak to chodí.

Tak to v Los Angeles je.

Neměla by sis to rozmyslet?

Jsi tak chytrá.

Mohla bys v životě dokázat víc.

-Třeba jít na vejšku? -Ano.

Třeba.

To už jsme probíraly.

Dnes a denně.

Dělám to, co chci dělat. A to je dobře.

-Kdo to ale platí? -Tomovi platíš medicínu.

-Anně jsi zaplatila práva. -Zlato...

To jsou opravdové profese.

Chci, abys měla větší výběr.

-Chceš vybírat za mě. -Nechci.

Jsem opravdu šťastná.

Promiň. Nechci...

Nechci se hádat.

-Zapomeň na to. -Už se stalo.

Nepodíváš se?

S tvojí sestrou hrajeme jednu hru,

"Words With Friends".

-To je hezké. -Je pekelně dobrá.

To mě nepřekvapuje.

Johne?

Ahoj.

Johne?

John Kde jsi?

Dva páry bot za cenu jednoho.

Ne, díky.

Ali.

-Kdes byla? -Ne, jsem celá zpocená.

-Jak to šlo? -Co?

UCLA.

Dobře. Byli velmi vnímaví.

To věřím. Jak se má Lydie?

Dobře. Znáš to.

Pohádaly jste se?

Celý večer jsme se snažily nepohádat.

Novinka, že sponzoruješ

její soubor, tomu nepřidala.

Říkal jsem ti o tom.

-Neříkal. -Myslel jsem, že ano.

-Ne. -To tě nepotěším ani teď.

Mám spoustu práce v laborce.

-Mohla bys mě doprovodit. -Nechci jít zpátky na kampus.

Teď jsem doběhla. Chci být doma.

-Jsi v pohodě? -Jo.

Jsem.

Říkal jsi, že si uděláme hezký večer.

Taky že ano.

Čím dřív půjdu, tím dřív se vrátím.

Pustíme si pak film.

Promiň. Jsem hotová.

Odpočiň si. Oddechni si.

Začala jsem zapomínat. Drobnosti,

jako jsou slova a jména.

A zabloudila jsem,

když jsem si šla zaběhat.

Podle doktorky by to mohl být přechod.

Menstruovala jsem naposledy v únoru.

Ale v září, před narozeninami, jsem to dostala znovu.

Berete nějaké léky nebo doplňky stravy?

Multivitamín, lněný olej,

vápník, železo.

Na cestách občas prášek na spaní.

-Nějaká zranění hlavy? -Ne.

Cítíte se deprimovaná nebo pod neobvyklým tlakem?

Ne. Hodně pracuju, ale to mi dělá dobře.

-Jak spíte? -Dobře. Sedm hodin denně.

Zkusíte si zapamatovat jméno a adresu.

Později mi je zopakujete.

John Black, Washington Street 42, Hoboken.

Můžete to zopakovat?

John Black, Washington Street 42, Hoboken.

-Dobře. Kolik je vám let? -Padesát.

-Kolikátého je? -26. listopadu.

-Kde jsme? -Ve třetím patře

fakultní nemocnice.

Vyhláskujte "voda".

V-O-D-A.

A pozpátku?

A-D-O-V.

Co je na kartičkách?

Kleště.

Žebřík.

Mořský koník.

Šroubovák.

Slon.

-Co vaši rodiče? -Oba jsou po smrti.

Matka a sestra zemřely při autonehodě, když mi bylo 18.