Sin hijos

NETFLIX UVÁDÍ

NEZAPOMENUTELNÝ

Tenhle podnik založil můj dědeček v roce 1952.

FAKTURA

Byl to vášnivý muzikant a výrobce nástrojů.

V zadní části domu dělal a opravoval kytary.

Když to šlo, pomáhal jsem mu.

Byli jsme si blízcí.

Podívejte se.

Tohle je děda.

Zemřel před deseti lety.

Rozhodl jsem se… teda

s bráchou jsme se rozhodli firmu převzít,

což by si děda přál.

Nejenže jsme to zachovali, ale zároveň rozšířili a zrenovovali.

Taky jsme to chtěli

přetvořit v posvátné místo

pro všechny, kteří milují nástroje a hudbu stejně jako můj dědeček.

Taky jsi muzikant?

Ne, jsem architekt.

No, ještě tři zápočty.

- Skoro architekt. - Jo.

Máš tu nějaké nástroje, které můžu zničit?

Zničit?

Ano, kladivem nebo tak.

Taková výzva, abych získala co nejvíc shlédnutí svého videa.

- Tak výzva? - Jo.

Něco jako:

„Zjistěte, které nástroje se dají rozbít snadněji.“

No… tak to ne.

Myslím, že ne.

A dva!

Páni!

Sklapni už!

Nejdřív cibuli, tati.

Klid. Mám to všechno pod kontrolou.

To říkáš vždycky a pak skončíme u objednávky pizzy.

To není pravda, někdy si objednáme tacos.

A když budu nervózní?

Z čeho?

Až budu na pódiu.

Bude mě sledovat celá škola.

Ale budu tam i já.

- Ty mi nevěříš? - Ale jo.

- Tati! - To nic. Zůstaň tady, nehýbej se.

Nehýbej se.

Pojď, jdeme.

Jsem zvíře?

- Ano. - Jo!

Jsem ovoce?

Mám ocas?

Ne.

Jsem červená?

Načervenalá,

ale úplně červená ne.

- Žiju v moři? - Jo.

- Zpívám? - Ne.

Vypadám jako ty?

Jsem míč.

Vyhrála jsi.

Půjdu s tebou…

Nevypínej to.

Ze všech nebezpečí, která číhají v horách…

Co se stalo?

Nic, dělal jsem inventuru a zajímalo mě, co je v té krabici.

A co v ní je?

Co je v té krabici?

- Nevěděl jsem, že sis je nechal. - Ne, já o nich nevěděl.

- Co s tím mám dělat? - Nic. Vyhoď je.

- Všechny? - Ano, Temo. Není tu dost místa.

Ale jsou to dědovy desky.

No a?

BERNARDO RAMÍREZ ZPĚVNÍK LÁSKY

„Zpěvník lásky?“ Nekecej. Nedal každému z nás jednu?

- Víc není třeba. - Fajn, šéfe.

Neříkej mi „šéfe“. Nelíbí se mi to.

Díky.

Díky.

Nechám vám tu extrakt z rukoly a ženšenu.

Dobrou chuť.

Děkujeme.

Kde tyhle hrozný podniky bereš, Sonio?

Na internetu.

Je to tu skvělý.

Navíc to všichni máme blízko.

Připadám si, jako když Ari nutím léky.

- No a? - Odporná chuť.

Myslím tvou dceru.

Jo tak. Je skvělá.

Rychle roste,

stále mě překvapuje.

Máte vybráno?

Ano.

Dáte nám chvilku? Ještě na někoho čekáme.

- Dobře. - Díky.

Na koho čekáme?

Na Begoňu.

Begoňa?

Jaká Begoňa?

Kámoška z jógy. Bude se ti líbit.

Proč to děláš? Sjednávat mi rande, aniž bych to věděl?

Když ti to řekneme, odmítneš a budeš dřepět doma.

Nešel jsem snad s tvou sestřenicí na bowling?

- Líbila se mi, ale neozvala se. - Jo, před rokem.

- Před rokem? - Vidíš?

Nemáš ponětí o čase. Tuhle košili má od střední.

Jít s tebou na večeři je fakt bezva.

Přestaň, Fideli.

Sara tě opustila před čtyřmi lety. Tak dlouho už jsi rozvedený.

Čeká s tím svaloušem dítě.

Ty ani nemáš přítelkyni.

- Nechceš se zas zamilovat? - Zamilovat?

- Aspoň si zašukat. - Gentlemane.

Mám o svýho kámoše obavy.

Uvadne ti, kámo.

Na zdraví.

Na zdraví.

Tohle jídlo je zajímavé.

Ráda vařím, ale moc mi to nejde.

Vážně?

Specializuješ se na něco?

Jo, na sendviče. Dělám vynikající sendviče.

Vyrábět sendviče vyžaduje jistý talent.

- Že jo? - Samozřejmě.

Moje devítiletá dcera je na sendviče expert.

- Ona dělá sendviče? - Ano.

- Je v tom přebornice. - Ty máš dceru?

Jo, Ari. Ukážu ti její fotku.

Nedělej to, pak už není cesty zpět.

- Kopy jí jdou… - Páni!

Podívej se na ni.

- Je roztomilá. - Ano.

Je ti podobná.

Podívej.

To jsme byli s kamarády v Tepoztlánu.

Na střední jsme s Fidelem měli rockovou kapelu.

Říkali jsme si Astro králové.

Jo, to už jsem s ním byla. Pamatuješ?

To bylo ještě v minulém století, co?

Ty nemáš co povídat.

A ještě hraješ?

- Ne, už ne. - Ne?

Ale nedávno měla Ari hudební festival, tak jsem oprášil kytaru.

Chudák je nervózní, že bude hrát před celou školou.

Hraje si na drsňačku, ale je křehká.

Jako bambus.

Ohýbá se, ale je také velmi odolná.

To se podívejme, jaký ty jsi poeta.

Nějaké další přání?

Jen účet!

Nemůžu se na to dívat.

Počkej, teď přijde to nejlepší.

Nechápu, žes mě přesvědčil.

Hele.

Říkal jsi, že musíme přitáhnout mladší zákazníky.

Ta holka má spoustu sledujících. Na Instagramu přes 100 000.

A kde jsou?

Nezdá se mi, že by to tady bylo plný milenálů.

Mileniálů, Fideli.

Dej jí čas, zveřejnila to včera.

Kolik shlédnutí?

No… 36.

Třicet šest.

Zatracený influenceři, mají nás za blázny.

Mikro-influenceři. V tom je rozdíl. Jsou místní.

Jdi tam uklidit.

Poslyš, mluvil jsem s tátou o těch deskách.

- Bude lepší nechat si je. - Říkal jsem, ať je vyhodíš.

Taky říkal, že chce vidět Ari. Že mu máš zavolat.

To nehrozí.

Příští týden odjíždí na turné. Nemůžeš ho nenávidět celý život.

Temo…

Jo, jdu dodělat inventuru.

Kolik to stojí?

Tohle…

Pět tisíc pesos.

Líbí se mi.

Vezmu si ji.

Dobře.

Tady to je.

Berete kreditky?

Jistěže.

Můžete mi to zabalit? Je to dárek.

Ano. Jistě.

Pokusím se.

Nebo…

to nechte být.

Není to snadné.

Máte přání, na které by se dalo napsat věnování?

Ano.

Pomůžete mi?

Kdyby vám tohle dala vaše žena, co byste tam chtěl mít napsané?

Nemám ženu.

Přítelkyni?

Ne.

Milenku?

Prosím.

TY SI MĚ NEPAMATUJEŠ?

Potřeboval bych nápovědu.

Marina.