Without Saying Goodbye (Hasta que nos volvamos a encontrar)

CVIČIT ZASEDÁNÍ RADY

STAVBA MADRID SCHVÁLIT NÁKRES

SCHŮZKA S INVESTORY VEČEŘE S PARTNERY

Vítejte u nejnovějšího dílu naší show.

Dnes máme to potěšení mluvit s člověkem z naší titulní stránky,

architektonickým fenoménem Salvadorem Campodónicem.

- Díky za tvůj čas. - Díky za pozvání.

Nejsi vycházející hvězda, spíš stálice mezi španělskými architekty.

Zrekonstruoval jsi 24 hotelů za pouhých šest měsíců.

Jak je to vůbec možné?

Málo spánku a hodně plánování.

Popiš nám svůj běžný den.

Každý den vstávám v pět a cvičím.

V šest už jsem na cestě do práce. Ten rozvrh dodržuju.

Možná to i trošku přeháním.

Zítra musíme být na cestě ne v 6:00, ale v 5:55.

Není to důvod, proč jsi stále nezadaný?

Vždyť mě znáš.

Zatím jsem nepotkal ženu, které by mé pracovní tempo nevadilo.

Tvé rekonstrukce jsou kriticky oceňovány.

Jsi dědic mnohamilionové společnosti,

která se neustále rozrůstá.

A taky se proslýchá,

že se chystáš postavit nový hotel.

První mimo Španělsko, který by měl mít sedm hvězdiček.

Co je na tom pravdy?

To bych rád, nepopírám, ale to rozhodnutí není na mně.

Pokud ten projekt získám, zaručuji, že to bude osmý div světa.

Jako z jiného světa?

Nic není nemožné.

Potlesk, prosím.

- Díky za důvěru, tati. - Je to velká odpovědnost.

Nezklam mě.

TVŮJ LET SE BLÍŽÍ.

VŠE PŘIPRAVENO NA CESTU, VÍCE V ITINERÁŘI.

NETFLIX UVÁDÍ

CUZCO, PERU 3 338 METRŮ NAD MOŘEM

„Klíče jsou za tabulí.“

Hele, tati. To je ten výhled z těch fotek, co nám poslali.

Ale na vlastní oči je to mnohem lepší.

Je to ideální místo pro ten náš zázrak.

Tamhle je hlavní náměstí

a tady všude by byl ten náš hotel.

Co ty na to?

Díky, že jste přišli.

Jsem si jistý, že dnešek bude pro naše životy zlomový,

pro místní turistický ruch jakbysmet.

Všem přeji úspěch.

- Na zdraví! - Na zdraví.

Ne!

HOSTEL TUPANANCHISKAMA

Hledám tě,

protože mým rtům chybí tvé ohnivé polibky.

Volám tě,

v mých smutných slovech je slyšet prosba.

Potřebuju tě,

protože nevidět tě nedává mému životu smysl.

A tak se toulám

po světě

a hledám cestu

ke tvému porozumění.

Smiluj se nade mnou,

jestli máš srdce.

Poslouchej ten tlukot,

je to hlas mého utrpení.

Vrať se zpátky

a vyplň tu prázdnotu, cos tu zanechal!

Vrať se zpátky, i kdyby to jen mělo být,

aby ses rozloučil.

Nenech mě umřít

bez rozloučení.

A teď se jde pařit!

Jedem! Od podlahy!

To je ono!

Ty seš ten z Tinderu?

- Cože? - Nejsi ten z Tinderu?

Ne, nemám Tinder. Zrovna jsem přijel.

- Znáte tu blondýnku, co zpívala? - Jo, je jako moje dcera.

K čemu to je?

Legenda praví, že když se ženě někdo líbí, nechá ho zapálit ten kornoutek.

- Kornoutek? - Ten papírek.

- Zapal to! - Papírek. Dej to sem.

Tady. To je lepší.

Ale bacha, matadore, je to moje neteř.

Tohle mi dej. A teď běž.

- Děkuju. - Jasně.

Do toho. Třes tím zadkem.

Aha?

Nechci tě popálit.

Nejdřív to ale musí chytnout!

Bravo!

Lásky moje!

Budete mi chybět.

Musíte tu zůstat dýl.

Vláčíme se za tebou až sem. Příště je řada na tobě.

Bacha, aby se ti to přání nesplnilo.

Přátelé!

Doufám, že vaše štědrost bude tak velkorysá jako ten potlesk.

Hudba naplňuje duši, žaludek ale ne.

Tak nám přispějte do kloboučku, dobře?

Money, one dollar. One dollar, my friend. One dollar.

Ariano, přines barvy.

Dnes večer budeme malovat za svitu měsíce.

Hej! Show me your money!

Show me your money, my gringo!

No tak!

Naplň mi ten klobouk! Nemluv se mnou cizím jazykem, kreténe.

Promiň, já…

Promiň, neviděla jsem tě.

Omlouvám se.

Jo, no, víš, kolik ten kabát stál?

Vážně?

Beztak tě podfoukli.

Ne, stál za to. Mám ho pro štěstí.

Nám teda moc štěstí nepřinesl.

Fakt jsem tě neviděla. Potřebuješ něco?

Ne. Vlastně jo.

Chtěl jsem ti poblahopřát k tomu zpěvu a tanci.

- Ten flamencovský cajón se mi líbil. - Jo, flamencovský…

Cajón je peruánský nástroj.

Jde o to, že když sem přijeli tví předkové,

uviděli ho a vzali nám ho. S pár dalšími věcmi.

- Já jsem odsud. Vlastně z Icy. - Každý den se učíme něco nového.

Ty tu pracuješ?

Prozatím.

Nejsi tu ubytovaný, že? Nevzpomínám si, že bych připravovala prezidentské apartmá.

Ne, bydlím vedle.

- Jsem Salvador… - Campodónico. Proto jsi mi byl povědomý.

A já si myslela, že je z Tinderu,

ale je to můj host z Airbnb.

- To jste vy? - Jo, to jsem já.

Lichi Camposová. Vedu to tady.

Majitelka pozemku, na kterém stojíte a špiníte.

Je vše podle představ? Dům, klíč, vše v pořádku?

Ano, klíč jsem našel, ale v zámku se zlomil.

Ráno ho vyměním, ale na dnešní večer hledám postel.

Nabídla bych ti svou postel, ale pružiny jsou dost v háji.

To by nešlo.

No…

mohla bys to zařídit? Chovej se k němu jako k princi.

Předplatil si to spoustou peněz.

Teď mě omluvte, moje rande už přišlo.

- Těšilo mě. - Ani nevíš jak.

- Čau. - Čau, teto.

Zítra ti to sako vezmu do čistírny.

Snad ho dokážou zachránit.

To nic, mám víc sak, teda kabátů.

Ale nemám kde složit hlavu.

Soukromý, nebo sdílený pokoj?

Záleží, s kým bych ho sdílel.

To je kečuánština, že?

Mluvíš kečuánsky?

Mohlo by to být lepší. Přátelé mě to učí.

Co umíš říct?

Například se v kečuánštině neříká „na shledanou“.

A jak se tedy loučí? Nebo se neloučí?

Používají takový výraz.

Tupananchiskama.

Znamená to něco jako „dokud se opět nesetkáme“.

- Zatím se učím. - Tupananchiskama se mi moc líbí.

Jo.

A co ty?

Moc netančíš, co?

- Ale jo, ale proti tobě jsem úplná nula. - Ale to přece nevadí, ne?

Viděls, že sama sebe neberu moc vážně. Navíc vypadáš dost upjatě.

Musíš se uvolnit.

Od šesti ráno tady na recepci vždycky někdo bude.

- Díky. - Kdybys něco potřeboval, budu tamhle.

Tak jo.

- Dobře se vyspi. - V kolik končíš?

To záleží.

Mám svůj vlastní rozvrh.

- Proč se ptáš? - Mohli bychom zajít na drink.

Na fešáky nejsem.

To je náhoda, já taky ne.

- Určitě? Ani trochu? - To záleží na množství alkoholu.

Tak schválně.

Máš rád pisco?

Ani náhodou. Nechci míchat. Už jsem měl pivo.

Co? Kolik ti je?

Navíc jsi v Cuzcu, chlape!

Zkoušej nové věci!

Fajn, tak to s tebou bude poprvé.

Opravdu?

A já myslela, že budeš zkušenější.

V hostelu máme takový uvítací rituál. Říkáme tomu willkommen shot.

- Vážně? - Jo.

- Tři panáky pisca. - Dobře.

- Připraven? - Jo.

- Na zdraví. - Na zdraví.

- Výšková nemoc? - Cože? To ne. Cítím se skvěle.

Každý den běhám 15 kilometrů.

Tak jo.

- Tak dvojka? - Číslo dvě.

Rozhodně.

Ten je pro tebe.

Tu výškovou nemoc nepodceň.

Bacha.

Jsi tu sám?

Sám ve vlastní samotě.