Happiness Ever After

NETFLIX UVÁDÍ

Existuje „štěstí až na věky“?

Není to jen trik?

- Páni! Senzační. - Chtěla bych v nich opravdu zapůsobit.

Jsou to ty pravé.

Vytváříme si ho samy, nebo čekáme, až si nás najde?

Nádherné! Ta barva je dokonalá.

- Další! - Další!

„Choď do školy,“ říkali.

„Dbej o svůj vzhled,“ říkali.

„Buď sexy,“ říkali.

Zkus tyto. Ukaž se mi. Ano, je to dokonalé.

V těchto vypadáš jako opravdová princezna.

- Tohle je krásné. - Mám hotovo.

Ano.

„A pak najdeš dokonalého muže“

"a budeš žít šťastně až na věky.“

Říkali to.

Co když lhali?

PRO NEVĚSTY

Co přesně znamená „šťastně až navěky“?

Možná je to jen výborný závěr příběhu o Popelce.

My ostatní nemáme nárok na něco tak hlubokého.

A možná je to začátek dobrodružství naší Šípkové Růženky.

Jmenuji se Zimkhitha.

Vítejte, dámy.

Můžete se usadit a rozvinout své podložky.

Po třech letech v závazném vztahu,

přijela jsem do Johannesburgu najít svou vnitřní rovnováhu.

Zapomeňme teď na všechno, co bylo předtím.

Soustřeďme se pouze na přítomný okamžik.

Sepněme ruce k modlitbě.

Zhluboka se nadechněme.

A pomalu vydechněme.

Očekáváme život v pohodlí, ale místo toho skončíme jako vdovy.

Dobře, přetři to znovu.

Děkuji. Hezké.

Dobrou noc.

Mám tě moc ráda, Miss Coco.

Dobře.

Neutíkej. Vidíš, že mám podpatky, ne?

A jsme nucené dospět.

Vypadáš úchvatně.

Děkuji.

Nechceme toho ukázat přespříliš, že ne?

Páni!

- Líbí se ti to? - Zimkhitho, je to jednoznačné „ano“.

To jsem ráda. Přidala jsem tam…

Tohle je naprosto skvělé. Páni!

Děkuji ti, Zazo.

Věř mi, zastíníš všechna ta umělecká díla.

- Umění jsem já, drahá. - Ano, drahá, to jsi.

Dobře, dámy. Já mám tady hotovo.

Uvidíme se pak na józe? V pondělí?

- Ne. - Zůstaň.

Zůstaň.

Nejsem na to oblečená.

- Zůstaň. - Zůstaň.

Platí. Beztak nemám na večer nic v plánu, takže…

- Dobře. - Dobře.

Skvělé.

- Yondo. - Maxi, kámo. Jsem rád, že jsi to stihl.

Páni, to je skvělé. Možná bych se měl dát na umění.

- Ano? - Vím…

Tedy… Ne, nedělej to, brachu.

A co kdybych se stal partnerem?

Celé bychom to zdigitalizovali. Umíš si to představit?

To neumím, brachu.

Potíž s virtuální výstavou je v tom,

že nás okrádá o ucelený zážitek z umění.

Rozhlédni se, dobře?

Musíš se toho dotýkat. Cítit to.

Propojit se s uměleckým projevem. S jeho smyslem.

Není to žena, je to umění.

Vyjde to nastejno, brachu.

- Hej, dámy. - Ahoj.

Princess, je to nádhera, chci říct, naprosto úžasné, člověče.

Děkuji, Yondo.

Toto je má přítelkyně, Zaza. Zazo, představuji ti Yondu.

- Ráda tě poznávám. - Moc mě těší.

Yonda zanechal svého předchozího projektu a vytvořil jednu aplikaci.

Aplikaci, na které vybuduji svou říši.

Ano. Myslel jsem, že ses rozhodl být umělcem?

Jistě. Co takhle přípitek?

Ano, připijme si.

- Na zdraví. - Na zdraví.

Ale pro některé z nás hledání pravé lásky nikdy nekončí.

Dámy a pánové, stiskněte „Play“.

Nyní přejděme ke skutečnému důvodu dnešního setkání.

Prosím o potlesk pro naši krásnou Princess.

Letošním tématem výstavy autoportrétů

je „Dech“.

Některé okamžiky v sobě skrývají zprávy, znamení, stopy.

Ale my je nezachytíme.

Tyto chvíle nám unikají, neboť se nezastavíme jen tak se nadýchat.

Vstřebejte to.

Jóga nás učí umění dechu.

Umožňuje nám dosáhnout hloubky a čerpat sílu zevnitř.

Kéž bychom nezapomínali udělat si čas na dýchání

a opravdu naslouchali těmto znamením a zprávám.

Dýchejte.

Děkuji vám.

- Bylo to skvělé. - Děkuji.

Vážení…

Ahoj.

Chtěl jsem tě jen vidět a také…

vidět naši dceru.

Prosím, odejdi.

Myslím, že bychom si měli promluvit.

Tohle je tak hluboké, svůdné, a přesto uklidňující.

Ano, ale pro mě až příliš abstraktní.

- Aha. - Ano.

A to, co jsi právě řekl, je…

- Hovadina. - Ano.

Jsi krásná.

- A dál? - Ne, nic jiného. Jsi prostě…

Nech mě hádat, jsem hluboká, svůdná a uklidňující, že?

- Je to tak? Dobře. - Je to tak.

- Zapracuj na tom. - Ano?

Ano.

Opravdu.

- Slyšela jsi to? - Co?

Kručí mi v břiše.

Díkybohu, myslela jsem, že to mně…

- Máš hlad? - Ano.

Páni!

Hele, co kdybychom odsud vypadli a najedli se?

Ano.

Ano, to bych opravdu ráda.

Jen to jídlo, samozřejmě, žádné skopičiny.

To ne. Jasně.

Zimkhitha.

Yonda.

Těší mě.

Rád tě poznávám.

- A já vyberu, kde budeme jíst. - Platí.

- Co tak pizza? - Miluji veganskou pizzu.

V pořádku, začneme s nádechem.

Otevřít srdce, hlavu vzhůru, pozice sedící krávy.

A výdech, uvolnit ramena, pozice sedící kočky.

A pokračujeme nádechem.

- A výdech. Uvolníme ramena.. - Dostala jsi zprávu od Nandi?

Ano, dostala.

A ještě jednou.

Nejraději bych se prostě sbalila a jela.

Přestěhovat se do jiné země.

Přesně tak.

Thomas ji příšerně rozmazluje.

To jo. Chybí mi to.

V pořádku.

Dámy, myslím, že to prozatím stačilo.

- Děkuji. - Díky.

Princess, tvá výstava byla úžasná.

- Ach. - Upřímně, od uměleckých děl…

až po lidi…

- Jsem ráda, že jsem zůstala. - Lidé…

- Hm, tamti lidé. - Namasté , dámy.

Namasté .

Rozpitvejme, co se stalo.

Můj život není vědecký projekt, dobře? Není co pitvat.

Přemýšlej o tomhle.

Muž, kterého si vybereš, vlastně rozhodne o tvé budoucnosti.

Beki se staral o podnikání. Nemusela jsem se obávat.

Nenech se oklamat tím Leovým nesmyslem.

Proč bych to dělala?

Proč bys to dělala?

Nevěřící Tomáši! To bylo velmi užitečné.

Musíme docílit větší přesnosti.

Tyto dívky přece nemají žádnou šanci u "svobodného muže".

Dovolím si poznamenat, že základ tohoto výzkumu je zcela chybný.

Musíme se obrátit na lidi

a neřídit se nějakým výzkumem nebo statistikami. Teď už to chápu.

Prostě musíme zjistit, co naši uživatelé chtějí,

a pak jim to mohu dát.

Špatně. Takhle to nefunguje, jasné?

Klienti nám dají peníze

a my jim dáme pro ně využitelnou platformu.

Ale Yondo, je vědecky dokázáno,

že trvalá manželství se zakládají na…

Manželstvím se tu nezabýváme.

Prodáváme lidem trochu zábavy. A tím to končí.

Kluci?

Kluci?

Zdravím, Fakazile.

Je tomu už rok,

co můj bratr zemřel.

Ach, zapomněla jsem.

Ty jsi za ním vlastně netruchlila.

Nikdo mi nebude říkat, jak mám za manželem truchlit.

Ani ty ne.

Když tě můj bratr vytáhl z bahna ulice,

všichni jsme se divili, co na tobě vidí.

Co jsi mu dala ty.

Ale s tím vším je konec.

Důstojnost této rodiny bude obnovena.

- Zdravím, maminko. - Dobrý den, snacho.

- Jak se vede? - Dobře, Sesi.

Mami, právě jsem ukazoval babičce svůj nový PS5.

Dobře. Teď běžte nahoru.

Dejme si šálek čaje.