Prvních 200 řádků.
Přijdeš?
Co by si dal chlapík k obědu?
Vepřové uši.
Nástup!
Ve dvojicích!
Po osmi řadách!
Chci vidět jen jednu hlavu!
Rychleji!
Klid v řadách!
Pospěšte si.
Zvedněte hlavu!
Musím ji dostat.
To radši nezkoušej.
Je to plukovníkova sekretářka.
To bys byl opravdu v pěkným průseru.
- Jeden hajzl chybí. - Ano, šéfe!
Máš třicet vteřin!
Jinak odsud vyletíš!
Musíš jít dolu.
Nasrat. Nejdu!
Dostaneš mě do průseru. Nebuď takový idiot. No tak, pojď.
Na to ti kašlu.
Kašlu na tebe, i na ostatní. Kašlu na všechny tyhle kraviny!
Jestliže rychle nesejdeš dolů, tak ti pomůžeme.
Mám toho po krk! Je konec! Konec!
Zůstaňte tady!
Jděte napřed, Finclaire!
Pane! Ať vyrazí.
Pochodem vchod!
Vpravo v bok!
Přímo vpřed a…
Raz, dva, tři, čtyři!
Nic na tom není, na tohle nemusíte bejt chytrý, stačí se dívat na mě!
Vpravo hleď!
Sbalím věci, natáhnu plachty a mizím.
Mizím odsud!
Na buzerování jich vám tu zůstane dost!
Šéfe, ať zpívají!
Tak, Lucu.
- Jmenuješ se tak, že? - Ano.
Ano, plukovníku.
Nech to být, Marcusi.
Vnější formy respektu se v moderní armádě pěkně změnily.
Bohužel, pane plukovníku.
Tak co, chlapečku, už tě armáda nebaví?
Divíte se?
Pane plukovníku.
Ano, divím se.
Mám pocit, že jsem přistál na planetě plné idiotů.
Marcusi! Slyšel jsi to?
Chlapče, ještě jsi neobjevil výhody současné armády.
Žijeme tu všichni společně, bok po boku.
Mužné přátelství, chlapče.
Vracím se domů.
Pane plukovníku. Promiňte.
Marcusi, kurva!
Je to reflex, plukovníku.
Poslyš, chlapče, vrátíš se ke svým kamarádům.
Pokud se budeš vzpouzet, armáda tě zkrotí.
A zlomí tě. Na dlouhou dobu.
Je to paradoxní, ale armáda odmítá jen blázny.
Ale ty nejsi blázen.
Marcusi, musíš napsat další uvítací řeč.
Proč? Ta současná je zastaralá?
Musím ti říct, Marcusi, tvoje řeč nemá koule.
Ve Francii není benzín. Když k sobě připojíme dvě vozidla,
můžeme ušetřit palivo, plukovníku. To není špatný nápad, že ne?
Je to nápad, který stojí za deset dní v base.
Ty holky z prádelny jsou pod šatama nahý.
To si piš. Trochu je okukuju. Už dva týdny jsem nalačno.
Chlapi, nebuďte netrpěliví.
Jestli mu to bude trvat jako obvykle,
počkáme si ještě tak 15 minut.
Nechceš říct, že tam právě píchá nějakou holku!
Ani náhodou.
Co tady sakra dělám?
Nezapomeň, neumí francouzsky ani slovo .
Nesmysl.
Mluví přesně stejným jazykem jako my.
Blbějšího jsem nikdy neviděl!
Hej, nestyď se tak!
Postele jsou naštěstí čistý.
Děti,
kvalita postele, čárka,
závisí především, čárka,
na holce, kterou si tam dáme. Tečka.
Myslíš, že mě tam jednu dají?
Nestěžuj si, že jdeš do basy.
Myslel jsem, že tě vyhodí!
- Já taky. - Lucu!
Jestli chceš být za blázna, tak musíš pokračovat.
- Něco si zažiješ. - Na!
Jestli budeš mít hlad.
Jdeš dneska pozdě spát?
Nehodláte se pořádně vyspat?
- Znáš ji už dlouho? - Měsíc.
- Pan desátník si dneska užije. - Jo.
Zasraný pravidla!
Zbejvá ještě 15 dní.
- Zatím! - Ciao!
Pozor!
Pohov!
Chystáte se na opušťák, desátníku?
Ano, pane.
Desátníku,
jaký je stav popelnic?
Jsou plné, pane.
A v jakém stavu by měly být podle předpisů?
- Prázdné, pane. - Správně.
Znáte předpisy, ale neřídíte se jimi.
Takže vaše nahatá prdel zůstane tady!
Ne, pane!
Ta malá party pro tvýho ptáka, to zapomeň!
Dobrou noc!
Hajzl!
Těstoviny, kapitáne?
Ano, s potěšením, plukovníku.
Na stravu vojáků byste měl dohlížet častěji, kapitáne.
Trošku bez chuti, že?
Musíte mít hlad, pane plukovníku.
Můj otec má malou restauraci.
Nikdy jsem neviděl podávat těstoviny s hrachovou kaší.
Váš názor, kapitáne?
Není to špatné.
- Ne, není to špatné. - Není špatné? Je to hnusný!
Plukovníku, já nejsem kuchař. Jsem účetní. Řekl jsem to kapitánovi.
Mám moc účetních, pane plukovníku.
Jednoho po druhém vás budu volat před kapitána.
Naučím vás také, jak se představit podle předpisů
důstojníkovi.
Ty! Pojď sem.
Představ se, hodnost a jméno.
Vojín Sallois.
Vůbec jsem tě neslyšel.
Slyšeli jste něco?
Vůbec nic! A to vím, jak se jmenuje.
Mluvil vůbec, Raoule?
Dobře. Jdi na konec pole a křič tak, abychom tě slyšeli.
Jdi! Na dvojnásobnou vzdálenost.
Jdi ještě dál.
Představ se!
Vojín Sallois!
- Vůbec jsem nerozuměl. - Ty taky ne?
Dokážeš křičet, jo nebo ne?
Důstojník by neměl muset natahovat uši!
Vojín Sallois!
- Vojín Sallois! - Co říkal? Není slyšet, co?
Vrať se, vojíne.
Vojín Sallois!
Za minutu bude jedna hodina ráno.
Nejnovější zprávy vám přečte Gilles Quicot.
Co se týče mě, já se loučím. Dobrou noc a zítra na shledanou.
Nemůžu spát.
Taky nemůžeš spát, viď?
No, nemáme na výběr.
Než jsem byl povolán, spal jsem s jednou ženskou,
ale chrápala!
Ty vole!
Chrápala předtím nebo během?
Vy bando blbců. Kdybyste viděli ty kozy!
Raz a dvě a…
Raz. Jednotko zastavit, stát!
Doleva.
Pověsit vlajku.
Táborový pozdrav!
Co proboha?
Desátníku Mullere! Stůjte!
Za to, že jsi ukázal zadek vlajce, půjdeš do basy!
Plukovníku, kapitána Marcuse píchá v boku.
Říkáš mi to z vlastní iniciativy,
nebo na žádost kapitána?
Z vlastní iniciativy, pane plukovníku.
Takže, Finclaire, raději se starej o mou sekretářku.
Je v lepší kondici než ten váš kapitán.
Tak co, běžíš s námi?
Tak jedem, Lessarde. Jsi pomalý.
Kdybyste něco potřebovala, slečno.
Kdyby Karin něco potřebovala, jsem tu já, Finclaire.
Jestli budou moji muži připraveni, až generál spustí akci Bretzel,
o tom tohle běhání nerozhodne!
Operace Bretzel? Ty společné manévry s Němcema?
Musíme zahájit přípravu rekrutů.
Obávám se, že generál zahájí operaci Bretzel.
Právě, plukovníku,
ohledně této otázky se kapitán Marcus obává, že…
Něčeho se obáváte, kapitáne?
Rekruti nejsou… Nejsou prostě připraveni.
Obávám se, že generál…
Operace Bretzel má…
Marcusi, za prvé, vaši muži jsou připraveni,
a za druhé, na operaci Bretzel se velice těším. Takže…
Takže mé obavy jsou neopodstatněné. Tím se všechno mění.
Marcusi, kávu?
Horká čokoláda!
Rozestupte se!
Kávu nebo horkou čokoládu. Co doporučuješ, človíčku?
No.
Kávu nebo čokoládu?
To vyjde nastejno.
Dej ochutnat obojí tvému kapitánovi.
No comments yet. Be the first to leave one.