Middle Men

Zkouším novou kariéru, nový začátek, hudební průmysl se totiž hodně změnil.

Tohle je jeden z mých klenotů.

Chci se přestěhovat do New Yorku a být se svou partnerkou.

Všechno k tomu směřuje, ale mám před sebou ještě spoustu práce.

Řekněme, že je to nová zkušenost.

Nečekal jsem, že se stanu otcem, nikdy jsem to nechtěl.

Tuhle.

S tátou jsem vůbec nevycházel.

Myslel jsem, že to podělám, že jsem sobec a na otcovství se nehodím.

Odstěhoval jsem se od rodiny a šel bydlet s kámošem.

Nepřijde mi to jako krize, žádný „Panebože, mám krizi,“

ale racionálně vzato,

kdybych to řešil s odborníkem, asi by řekl, že krizi mám.

Snažím se mužům poskytovat webovou službu,

která jim pomůže v rozhodování, jak chtějí žít, jak se chtějí oblékat,

CO DĚLÁ CHLAPA

být mužem, jakým chtějí být.

Za tři týdny budu v situaci, kdy mě to bude muset uživit.

Nevím, jestli to bude fungovat, nejsem na takovou nejistotu zvyklý.

Na svojí současný svobodě a nezávislosti mě baví,

že musím plnit jen svoje vlastní očekávání

a nikdo mi nenutí ty svoje, to mě baví.

Musím to udělat hned, už to nemůžu dál odkládat.

Musím vyřešit pár zásadních věcí, které jsou pro mě klíčové,

protože když mi bylo dvacet, takhle jsem si svůj život nepředstavoval.

Je to jako shánět práci.

Kámošům a rodině říkáte, že hledáte, ale nechcete znít zoufale,

protože nehledáte, jakože „hledáte“, já ve skutečnosti „nehledám“,

já hledám vztah.

STUDIE DVOU MILIONŮ LIDÍ Z 80 ZEMÍ NEDÁVNO UKÁZALA,

ŽE STŘEDNÍ VĚK JE ASI NEJNEŠŤASTNĚJŠÍ ČÁST ŽIVOTA

UNIVERZITA VE WARWICKU (VB) DARMOUTH COLLEGE (USA)

Těch důvodů bylo víc, přeci jenom jsme spolu byli 15 let.

Sedm a půl roku s dětma, sedm a půl bez dětí.

Myslím, že vztah prostě vyšuměl. Na čemž není nic špatnýho.

Není to tak, že bych si jednoho dne řekl: „To je na hovno,“ i když v podstatě jo.

Ale ne, spíš se to postupně kazilo.

Což mě někdy mrzí.

Jo, to dám! Jo.

King Tubby. Slavný King Tubby. Jeho první sound systém z roku 1958.

Tohle jsou Sira Harryho repráky, jeho trubka, jeho kulatej beat.

Snažím se ty věci dát dokupy,

zprovoznit je, aby to zase hrálo.

Nemám špatný vzpomínky, ale přál bych si, abych to býval řešil,

a ne to pořád, neustále, dokola, zas a zas odkládal.

Dosud jsem dělal v konvenčních firmách a zaměstnáních.

Práci, co mi někdo jiný předepsal.

Před pěti lety bych webový magazín nedělal.

Neměl jsem takový zájem jako teď

o životy mužů, o jejich emoční pouť.

Přišlo to až po padesátce.

Jeden krejčí ze Savile Row mi řekl,

že se spousta mužů bojí za krejčím na Savile Row vůbec jít.

Je to neznámé území.

A to je pro muže často rozhodující.

„Co když se ztrapním? Proč to dělám?

Líbil by se mi oblek, ale nechci vypadat jako idiot,

nechci působit, že se v tom nevyznám.“

Vždycky je to otázka kompetence.

Baví mě, že nemusím být sám sebou. Můžu to všechno nechat v práci

a cítit nepodmíněnou lásku, jakou jsem nikdy v životě necítil.

Tady jsi.

Myslím, že můj svět pětačtyřicátníka

se hodně liší od tátova.

Dnešním mužům je dovoleno projevovat víc lásky.

Šikulka.

A v podstatě, jestli měl feminismus uspět,

musel změnit hlavně muže, spíš než ženy.

Chlap musí mít vlastní bejvák, vlastní zdroj peněz, slušnou káru

a pořádnou holku, čili práce, barák, kára a buchta,

a k tomu pak ještě koníčky,

třeba hudbu, sport nebo chlast.

A za pátý, protože na pětku se nepokřižuješ…

Za pátý bych dal kámoše.

Pokerová noc se stala zvykem v roce 1987 na univerzitě.

Nazdar bazar!

Víš co, sejít se s chlapama a neřešit práci, děti ani manželky,

nebo jenom trochu, tak ze zdvořilosti na začátku.

Ne, že by nebyly důležitý, právě naopak, jenže je řešíme furt.

Vzpomínáte na Ala, jak si jednou objednal u Little Chefa?

Jak jim řekl:

„Dal bych si vejce, tak dvě, a dvacet sedm fazolí.“

Chcem se bavit o kravinách, takže mastit karty a popíjet je ideální.

- Co by sis přál, kromě delšího pinďoura? - Dám si šunkovou s ananasem a kapary.

- Nesměj se mým kaparům. - Já tě trumfnu.

Dvakrát extra pálivou.

Můžete mluvit sprostě, řešit kraviny, hlavně když je sranda.

Je to jako vypustit páru z papiňáku.

Znáte to, součást terapie.

Oženil jsem se, pak hypotéka, práce, děti, všechno během půl roku.

Vždycky jsem cítil silnou zodpovědnost.

Jak se říká, že muži nemají projevovat slabost,

máme být úspěšní a sebevědomí.

Rozjel jsem obchodní kariéru, o které se mi rok předtím ani nesnilo,

netušil jsem, do čeho jdu.

Práce mě pohltila,

postupně mě to vysávalo, nesnášel jsem být pořád v pohotovosti.

Nevím, jak dlouho jsem se držel

a navenek působil vystresovaně, i když v tom bylo něco víc.

Došlo to do fáze, že kdybych nepřestal, buď by mi ruplo, nebo bych umřel.

Přišel bych o všechno, na čem mi opravdu záleželo.

- Takže černé pytle a papírové utěrky? - Ano, utěrky.

- Chybí ještě něco kromě mopů? - Ne, jenom mopy.

- Pořád nedorazily, ale snad je přivezou. - Takže pytle a utěrky vyřešený, jo?

Dospěl jsem do tohohle věku, jsem, jakej jsem, nejsem milionář,

ale pečuju o sebe a přežívám.

Další kolo.

Rozbitý kola. Není nad rozbitý kolo, co?

Musím vyměnit žárovku.

Fuj.

Podle mě umíme zůstat delší dobu děti.

Teda, ne děti, ale pořádně sobecký na svůj věk.

Sakra, dali mi špatnou… Neříkal 448?

Jo.

Nepasuje. To je debil. Pardon.

Do prdele.

Asi je to rozbitý. Vytahuju vůbec správnou žárovku?

Krám jeden. No nic.

Většina lidí by ty krámy vyhodila. To je to, má to cenu jenom pro někoho.

Nikdo jinej to nechce.

Dřeva se musím taky zbavit. Ach jo, do prdele.

- Kdo by ty věci chtěl? - Tyhle? To nevím.

Možná nějaký dítě, kdoví.

Chlap. Borec. Masér!

Většině chlapů končí dětství ve dvaceti,

mně připadá, že skončilo čtyřicítkou.

V ROCE 1930 SE BRITŠTÍ MUŽI DOŽÍVALI V PRŮMĚRU 59 LET

V ROCE 2006 TO BYLO 77 LET

Mí rodiče stárnou.

Tátovi je 90 a mámě něco přes 80. Tátu to neskutečně štve.

- Čau tati. - Musím jim dát.

Jo?

Já to udělám.

Je smutné vidět, jak s tím bojuje.

Jak mysl něco chce a tělo na to má zjevně jiný názor.

Radši nebudu překážet.

Vrátil ses.

Jo.

Svoboda přináší složitosti.

Mám dvě děti

takže mám pořád zodpovědnost, abych jim byl dobrým tátou,

i když je nevidím každej den.

Potřebuju širší díru.

- No jasně. - Neříkám to poprvé.

Palcem ucpete díru, protřepete,

načež prst sundáte a dáte si díru k puse.

Obsah vstříkne přímo do břicha a dá vám uspokojivý pocit opilosti.

- Můžem? - Máš tu nějaký cennosti?

Mám tady meč z Pána prstenů a od krále Artuše, ale to neřeš.

- Můžu? - Jo. Pánové.

Baví mě mít vlastní podnik, být vlastním pánem a tak dál,

ale nebudím se nadrženej na vlasy.

Dělám to dost dlouho na to, abych to uměl. Věřím si a baví mě to.

Chtěl jsem vyrobit nejlepší kalendář s tématikou bojových umění,

jenže jsem jaksi zapomněl na… Bože.

Vyrobil jsem krásný kalendář,

ale nedařilo se mi ho prodat, takže to byl propadák.

Vážně mi to nabouralo sebevědomí.

Začal jsem pochybovat o tom, zda dokážu podnikat.

V mládi jsem věřil na lásku, že láska dokáže všechno a tak podobně.

Moje první partnerka byla bipolární.

- Mají to od semínka? - Od semínka?

Postupem času vztah vyšuměl, už jsem o ni jen pečoval a říkal si,

co by se stalo, kdybych od ní odešel.

Mohlo by se stát, že by si vzala život.

Musíte si spočítat, jestli váš život stojí za jiný život.

Mám se o ni starat až do smrti, nebo jak? Což jsou hodně těžké myšlenky.

Nutí vás to přemýšlet, co za takových podmínek znamená láska.

Podívej se na ty barvy.

Došlo to do fáze, kdy bylo jedno, jestli ji miluju nebo ne.

Byli jsme každý někde jinde, a musel jsem se začít starat taky o sebe.

Když někoho milujete sebevíc, ale dělí vás mantinel, který neovlivníte,

je to hodně těžké, hodně těžké si to přiznat a akceptovat to.

Nakonec si opravdu vzala život.

- Haló? - Mluví Dawn, nebo Mandy?

- Dawn. - Ahoj, Dawn.

Počkat, už vím. Budu vám říkat Dawndy.

A bude jedno, jestli to vezme Dawn nebo Mandy.

Občas mi tak říkají, pár lidí už mi řeklo Dawndy.

Docela se mi to líbí.

Jakože… noční sova? Můžu ti říkat Dawndy Owl?

- Čau Jo, jak je? - Jde to.

Zvykáš si?

Chodím jednou měsíčně kontrolovat myčky na nádobí,

že používáte správné prostředky a tak.

Tak jo, trouby a rošty.

Čau Gabby.

- Evetta. - Promiň.

- Nejsem Gabby. - Zas jsem to popletl, promiň.

PSYCHOANALYTIK ELLIOT JACQUES V ROCE 1965 ZAVEDL KONCEPT KRIZE STŘEDNÍHO VĚKU

DOMNÍVAL SE, ŽE PŘICHÁZÍ MEZI 35. A 40. ROKEM ŽIVOTA

Hodně kámošů dost semlelo, když museli třeba odejít z kapely a začít…

si uvědomovat, že svět, v němž žili,

byl světem mladého člověka.

To by bylo dobrý klišé, ne?

Marketingovej ředitel, co si ve 43 letech koupí Harleje.

Krize středního věku! Ale mrknout se můžem.

Žádnou krizi nevnímám, ale třeba ještě přijde.

Kdyžtak se vám ozvu, až se jednoho dne vzbudím a…

Dokonalej příklad krize středního věku