Master Spy (MeesterSpion)

PŘED 40 LETY

Zkouška, zkouška, slyšíš mě?

Neklepej na to. Co jsem právě řekla?

Neklepat na to?

Omlouvám se. Určitě je to dobrý nápad?

Simone, tohle je naše jediná šance.

Dnes v noci chytíme zrádce v tajné službě.

Dobře.

DIPLOMATICKÁ VEČEŘE

Kde jsou ti Rusové?

Lexie, kde jsou?

Klid, zůstaň v klidu, Simone.

Rusové právě dorazili.

Vidíš je?

Setkají se se zrádcem. Vyfoť to a budeme mít důkaz.

Vyjdou zadem.

To je on! To je ten zrádce.

Simon.

- Pozor, za tebou. - Co?

- Za tebou. - Prosím?

Počkej, Simone.

Je jich moc. Je to příliš nebezpečné.

Tohle je naše jediná šance, jak jsi říkala. Potřebuju tu fotku.

Počkej, Simone, vrať se. Simone?

Simone?

PŘÍSNĚ TAJNÉ

Freeku?

Simone, není to tak, jak si myslíš.

Dobře, je to tak, jak si myslíš. Prodávám tajemství Rusům.

Ale poslouchej, mám peníze.

Hodně peněz. A můžeme se o ně podělit, víš.

Bude to pro nás oba lepší.

Simone?

Chyťte ho!

Simone!

Pojď sem, sedni si.

Lexie, ten zrádce…

- Mám fotku. - Vyfotil jsi to?

Simone, kde je ta fotka?

Fotka je v…

Ne tady, Lexie.

- Kdo to byl? - Byl to… Byl to F…

Simone?

- Ano, mám to. - Ach, zlato. Páni!

- Je to skvělé. - Už nikdy nechci odejít.

- Time, co to děláš? - Snažím se upadnout do bezvědomí.

- Můžu to zkusit? - Eef, jdi pryč.

- Mami, Tim mě praštil. - No tak, táta otevřel dveře.

Udělejme to oficiálně. Náš hotel, náš nový život.

Time, tady, nechám tě přestřihnout pásku. Tak pojď.

- Můžu to udělat já? - Do toho. Prosím, madam.

Tři, dva, jedna a…

Ano, je oficiálně otevřeno. Dobrá práce.

Podívejte se.

Podívejte se na tyhle záclony. Pořád v původním stavu.

Podívejte na ty schody. Všechno je to původní.

Time?

Timmie…

Krása, že?

Přál jsem si, aby mě rodiče vzali na takové dobrodružství.

Opravdu, je to úžasné.

Hele, skvělý hotel, obrovská zahrada, pro vás!

Pro nás.

- Musíme jen trochu uklidit. - Trochu? Hodně.

Ani si toho nevšimneš, synu.

Víš co? Co kdyby sis šel vybrat pokoj?

Vyber si ten nejlepší.

Tady si najdeš nové přátele.

- Vím, že se ti po nich stýská. - Proč jsme museli odejít?

Jsou tu i skejťáci. A skatepark.

- Nejspíš ne. - Jsem si jistý, že tu jsou.

Líbilo se mi tam, kde jsme bydleli.

Táta a já jsme vždycky snili o takovém hotelu. Je to tak romantické.

- Pro vás dva. - Ale zlatíčko, tady se ti bude líbit.

Opravdu, s tím mořem, s těmi dunami a tvou novou školou.

Uvidíš, tví spolužáci budou velmi milí.

Bude to nezvyk, že? Pro Tima.

Že se přestěhoval do městečka, jako je to naše,

z ruchu a shonu velkoměsta.

Máme štěstí, že tě tu máme, Time.

Opravdový městský elegán, který má swag. Tak se tomu říká, ne?

Možná se dočkáme i hodně velký pohody.

Tak jo, začneme. Time, posaď se. Otevři si učebnice.

Motýl. Kdo mi o něm něco poví? Marielle?

Ach, chlapče. Jsi v pořádku?

- Jsem v pořádku. Omlouvám se. - Žádný strach. Uklidím to.

Chyťte ho.

Haló?

NEDOTÝKAT SE

No teda.

Zachovej klid a vydrž. Zvládneš to, jsi statečný pes.

Pšt, buď zticha, Jamesi.

- Ano? - Promiňte, pane řediteli Dekkere,

můj systém udává černý kód u příchozí zprávy.

- Černý kód? Máte polohu? - To je na tom divné.

Zpráva pochází z kanálu, který je už 40 let mrtvý.

Už 40 let?

Pane řediteli Dekkere, mám to jít prověřit?

Ne, neprověřujte to.

Nechte mě o tom přemýšlet.

Čtyřicet let…

HRÁT ZACHRAŇTE VESNICI

PROTIJED

Protijed…

Ahoj, jmenuju se Tim.

Kde je Lexie?

Musíme zavolat tajnou službu.

Je tu zrádce. A ten zrádce prodává tajemství Rusům.

Jsi dítě. Proč jsi tady?

Bydlím tady. Právě jsem se přistěhoval s rodiči.

Byla tu žena, Lexie. Kde je?

Když jsem přišel, bylo tu prázdno. Utíkal jsem, takže…

- Utíkáš? Před Rusy? - Ne, před spolužáky.

Po škole se poprali, protože si mysleli…

- Mysleli si, že na ně nejsem hodný. - Slyšíte mě? Přepínám.

Byla to chyba učitelky. Vždyť je ani neznám.

Máma říká, že se to zlepší, ale někdy víte, že to nepůjde.

Toto číslo je mimo provoz.

- Kde jsou všichni? - Hádám, že jste tam byl dlouho.

Jmenujete se Simon?

PRO SIMONA

Musela jsem tě zmrazit. Chlad zastaví jed v tvém těle.

Takhle tě můžu zachránit.

Stále nevím, kdo je ten zrádce. Říkal jsi, že máš fotku, ale kde?

Simone, kde je ta fotka?

Smažu tohle podzemí ze všech map a počítačů tajné služby,

aby tě zrádce nenašel.

A vrátím se, jakmile najdu protilátku

na tu šipku v tvém krku.

Nikdy se nevrátila.

To znamená, že protilátka neexistuje.

Páni.

- Cože? - Cože? No, ne, nic.

- Na tu šipku není žádný protijed. - Ale samozřejmě, že je.

- Ne, nevrátila se. - To může znamenat cokoli.

Možná na to zapomněla.

Nebo se přestěhovala. Já taky, to člověk zapomene na spoustu věcí.

Byl jste tam dlouho. Musí existovat. Všechno dneska existuje.

Měl byste jít na tajnou službu. Dají vám protilátku.

Pomůžu vám.

- No tak. - Tajná služba…

V mé paměti je tolik děr, že ani nevím, kde to je.

Podíváme se na to na Googlu.

Google? Ten počítač?

Internet?

Internet?

- Ahoj, Time. Co myslíš? - Ahoj, tati.

V obchodě jsem si nemohl vybrat. Pouštní žlutá nebo luční zelená?

Tak jsem prostě zavřel oči a otáčel jsem se pořád dokola

a ukázal na jednu barvu. To je ona. Pěkná barva, že? Time?

Vpravo, je to pokoj číslo 19.

Ahoj, Time.

- Tady. - Zlato.

- Jak se máš? - Dobře.

- Jak bylo ve škole? - Fajn.

- Našel sis nové kamarády? - Ano.

Vidíš, říkala jsem ti to.

Večeře je za půl hodiny, takže si můžeš chvíli hrát.

To bylo těsné.

- Neříkal jsi, že máš počítač? - Tady je.

To je tvůj počítač?

NIZOZEMSKÁ TAJNÁ SLUŽBA

Našel jsem to. Tady to je, tajná služba.

- Tohle je obrazovka? - Ano. Hele, to jsou jejich stránky.

Jsou tam ty informace?

Time, obrazovka je zapnutá, ale nemáš žádné kabely.

Napájí se ze solární energie z tašky.

Hele, tohle je notebook.

Umožňuje mi přístup k internetu.

Všechny informace se vznášejí ve vzduchu, a „kouzelně“ přistávají na obrazovce.

Rozumíte?

- Ano. - Chcete to vidět, nebo co?

Adresa, otevírací doba, trasa.

Zítra všechno vysvětlíme a oni vás vyléčí. Jednoduché jako facka.

- Myslíš? - Samozřejmě.

Kdo je to?

To je Freek. To je ten zrádce. On mě postřelil.

Opravdu? Je to ředitel tajné služby.

To všechno chceš sníst?

- Mami? Tim si bere všechen chleba. - Eef!

Cože? Je to pravda. Řeknu jí to.

- Time, máš noviny? - Noviny? Ne.

Zvláštní. Slyšel jsem ráno rachot ve schránce, ale žádné noviny.

Není to divné? Dobře, přede mnou jsou jen tři volající.

- Už nám došel chleba? - Tim…

Ano, dobré ráno. Je to hrůza, nedostal jsem noviny.

O 40 let později je to všechno stále tady.

Tulipány, sýr, fotbal, královská rodina…

A Rusové. Ti jsou dokonce v Eurovision Song Contest .

Ale nikdy nevyhrajou.

Než jsem byl zmrazen, Rusko bylo naším největším nepřítelem.

Všude byly bomby a rakety Bylo to nanejvýš nebezpečné.

Jak vám je, s tím jedem a tak? Cítíš se dobře?

Jo, jsem v pohodě. Někdy mám pocit, jako by tam ten jed vůbec nebyl.

- Možná zmizel. - Nanuky se v mrazáku taky kazí.

Možná.

Páni.

Potřebuju tu protilátku.

Musíme se dostat do budovy tajné služby. Budeme se krýt

a pošleme tuto speciálně navrženou dálkově ovládanou létající kameru