Anna Karenina

CARSKÉ RUSKO

Co s tímhle, Vaše Excelence?

Ano.

Koupil jsem to pro Darju Alexandrovnu a děti.

Bonjour, Lili.

Bonjour.

Bonjour, Gríšo.

Bonjour.

Vasjo.

Kdo půjde za babičkou?

Já!

Tak pojďte, káčátka.

Buď dnes hodná. Už musím jít.

Pečlivě si tu kapitolu přečti.

Pak tě z ní vyzkouším.

Přečti si ji dvakrát.

Ten Stiva.

Dolly našla vzkaz od vychovatelky.

Ano?

Stiva chce, abych přijela do Moskvy a pomohla mu Dolly obměkčit.

Mám se obejít bez manželky, aby jemu prošla nevěra?

Nemohu ho omlouvat jen proto, že je váš bratr.

Dělám to i kvůli Dolly.

Mám dnes čtyři zasedání.

Svět na mě čeká.

Nikdy nemám čas na tvoje učení.

Serjoža si vede výborně, Vaše Excelence.

Kdo ti dal tuhle košili?

No nic. Já si tě přijdu poslechnout.

Snad zítra.

Děkuji vám, Lukiči. Snad zítra.

Ne, zítra ne.

Děkuji, Vaše Excelence.

Pojď.

Alexeji, copak devět let manželství a děti

nejsou ničím proti chvilkovému pobláznění?

Ne. Tak dobrá.

Ale za hříchy se platí, tím si buďte jistá.

Ale proč?

Protože tam žije teta Dolly.

- Ale proč? - Už jsem ti to říkala, Serjožo.

Není jí dobře. Musím se za ní podívat.

Ale proč, mami?

Nechtěj maminku rozplakat.

Brzy se vrátí a přivezu ti dárek.

Nechci dárek. Chci, abys zůstala.

Ty můj kocourku.

Jaký dárek?

No vidíš.

Poprvé jsem svého chlapečka nechala samotného.

Takže vy od syna odjíždíte a já se k tomu svému vracím.

Hraběnka Vronská.

Byla jsem v Petrohradě na křtinách vnučky.

Můj nejstarší si vzal kněžnu Čirkovovou.

Jste okouzlující. Jak to že vás neznám?

Nikdy jsem nebyla v moskevské společnosti.

Ale moje jméno znáte.

- Slyšela jsem o vás. - Pomlouvají mě?

Láska.

- Byla to láska? - Vždy.

Moji synové se za mě stydí.

Ale lépe litovat toho, co člověk udělal, než naopak.

Nebo ne?

Já nevím.

Máte neohlášenou návštěvu, Vaše Excelence.

Čeká venku.

Levine! Kam jsi zmizel?

Musím s tebou mluvit.

Potřebuji poradit.

Pojď do mé pracovny.

Můj nejstarší přítel, Konstantin Dmitrič Levin.

Vyřiďte, že se trochu opozdím.

Moje pracovna je tamhle.

Mám toho moc. Posaď se.

Čeho máš moc?

Máme práce nad hlavu.

Papírování.

Papírování je duše Ruska. Sedlačení je jen žaludek.

Kdy si můžu přijet zastřílet?

Podívejme, a tos říkal, že už nebudeš nosit evropský oblek.

Něco se děje.

Ano, zamiloval jsem se. Přijel jsem žádat o ruku.

Uhádneš koho?

Něco tuším. Proč jsi to neudělal, když jsi byl tady?

Rozhodl jsem se, že je to nemožné.

Kitty je nebeská bytost, anděl. A já patřím zemi.

Ale pak jsem došel k závěru, že bez ní nemohu žít.

- Mám naději? - Ale jistě.

U Ščerbackých je dnes večírek.

Přijď dřív, než se přihrnou lidi.

- A doporučoval bych... - Co?

- Nové boty. - Aha. Ještě něco?

Měli bychom jít na večeři.

Pojď. Sejdeme se v Anglii.

Nebo radši v Ermitáži?

Řekněme o půl šesté v Anglii.

Dlužím tam víc než v Ermitáži,

bylo by nefér přestat tam chodit.

Takže nové boty, plášť a slušný klobouk.

Promiňte. Promiňte...

Nevíte...

Nevíte...

Promiňte.

To je tak nespravedlivé.

Ženíš se z lásky.

Jsi dobrý manžel.

Přijdou děti, roky běží.

Tvá žena je najednou stará a utahaná.

Řídnou jí vlasy. A její tělo...

A ty máš pořád tolik síly!

A staneš se mučedníkem svodů tolika žen.

Promiň, ale to mi připadá nepochopitelné.

Jako bych měl odejít z této restaurace a ukrást housku u pekaře.

Taková čerstvá houska...

Já mluvím o lásce a ty o svých choutkách.

Snadno se to splete. Znáš hraběte Vronského?

Koho? Ne. Proč?

Je to tvůj sok. Přijel z Petrohradu, kdyžs odjel.

Co je zač?

Nemusíš z něj mít strach. Je to jen...

Je to bohatý, hezký důstojník,

který nedělá nic jiného, než že se miluje s krásnými ženami.

To je zelňačka?

Potage aux choux à la russe, jak si pán objednal.

To jsem chtěl.

Chápej, pro mě je to dnes otázka života a smrti.

Kosťo...

Kosťo, Kitty by byla blázen, kdyby tě odmítla.

A Dolly je na tvé straně.

Říká, že Kitty vždycky měla být tvou ženou a taky jí bude.

To řekla Dolly?

Vždy jsem si myslel, že Dolly je poklad.

To je.

To je.

Miloval jsem ji k zbláznění.

Konstantine!

Konstantine!

Konstantine!

Přišel jsem moc brzo. Vrátím se.

Ne, pojďte nahoru.

Podívejte se na mě.

Přijímám hosty za otce a matku. Ještě se oblékají.

Je to moje první recepce.

Princezno Kateřino.

Je mi potěšením.

Jsem tak ráda, že jste přijel, Konstantine Dmitriči.

Kitty, vypadáte...

- Vypadáte... - Stiva říkal, že jste se vrátil.

Jak dlouho se zdržíte?

Nevím. Záleží na vás.

Na mně?

Chtěl jsem říci...

Přijel jsem za jediným účelem.

Chci... Budete mou ženou?

Promiňte. Omlouvám se.

Teď není vhodná doba.

Ale budete?

Nemohu.

Promiňte.

Ano.

Bylo to nemožné.

Je mi to líto.

Vy jste bratr Nikolaje Levina?

Ano.

Je v Moskvě. Bydlí u Jednorožce v Chitrovce.

Jak to víte?

Takové věci já vím.

Hrabě Vronskij?

Ano?

Princezno Kitty.

Je to tak dlouho, ale jako by to bylo včera.

Bylo to včera.

S dovolením.

Ne.

Pardon.

To jsem já, Kosťa.

Panebože! Vida ho.

Vypadáš jako kapitalista.

Co chceš?

Nic. Chtěl jsem tě vidět.

Dobrý večer, slečno. Paní.

Takhle s ní nemluv. Jako bys byl soudce.

Vodku pro mého bratra! A honem.

Nic nechci.

Nech mě.

Kdo ti řekl, kde mě najdeš?

Plukovník z třetího oddělení. Sledují tě.

To je dobře.

Myslí si, že jsem nebezpečný.

Čemu se směješ?

Ničemu.

Správně.

Blíží se ten den. Vzdal jsem se kvůli němu svého postavení.

Stojíš na špatné straně dějin.

Ne proto, že výsady jsou nemorální,

ale protože jsou iracionální.

Je nemocný!

Nech mě, jestli nechceš přijít k úrazu.

Vzal jsem si Marii Nikolajevnu z bordelu,

ale považuju ji za svou manželku.