Where's the Money

Poslouchej. L.A., L.A. Velký město snů, baby.

Máš tady Hollywood, Bel Air, Silicon Beach a Beverly Hills, je to tak?

Čtyři z nejbohatších čtvrtí v zemi.

A pak... South Central.

Teď upřímně... Když se řekne „South Central,“ co se ti vybaví?

Gangy, drogy, pistole?

Tak co tady sakra dělají všichni ti bílí boháči?

Šest bloků od jedné z nejdražších univerzit v zemi...

je jedna z nejchudších čtvrtí v zemi.

A odtud je váš kluk.

Máme rodinný podnik. Spíš teda „rodinný“ než „podnik“...

protože jsme věčně bez peněz.

Před 20 lety táta se strejdou otevřeli tohle fitko,

aby se děcka neflákala po ulicích,

aby měla kladné vzory.

Pak je zabásli za vyloupení banky.

MAJITELÉ FITKA ZATČENI

Tomu se myslím říká ironie.

Tak jsme na to s mámou zůstali sami.

Udělala toho pro tuhle komunitu hodně,

ale dobré skutky účty nezaplatí

a banka nám to tu zavřela.

Během let jsme si různě přivydělávali.

A tady přichází na řadu kámoš Juice.

Jsme nejlepší kámoši už od dětství.

Juice je třída.

Sežene ti, co potřebuješ.

Akorát se ho neptej jak.

Sakra!

Proč se směješ? Proč se směješ?

Naštěstí nás moje holka Alicia vždycky zase pěkně srovná.

Totiž...

Ona ještě neví, že je moje holka...

Je do mě celá udělaná. Jakože fakt hotová.

Prý čeká na skutečného chlapa,

ale jestli to nejsem já, tak proč po mně tak jede?

Dívej se na ni! Sleduj, jak po mně kouká! Přibliž to!

No tak, přece to vidíš, ne?

Tak takhle my tady žijeme.

Moc toho nemáme, ale když udržím otevřené fitko,

udržím rodinu nad vodou.

A o to tu přece jde, ne?

Dělám si z vás srandu!

Jde o ty mrtvé prezidenty! Chápeš?

Nakopu ti zadek tak, že si nedáš ani anál.

Fakt to chceš?

South Central, kámo.

Přemýšlej o tom.

To není žádná hra.

Jsi v tom až po uši.

Jdeme na to!

Jsem blázen!

Jsem cvok! Jsem cvok!

Dneska zemřeš!

Teď se omlouvám za ta slova,

ale takhle se tu na ulici běžně mluví.

Samozřejmě vás můžu naučit jak se bít. Raz, dva, tři!

Ale co to vyřeší? Můžu vás tady naučit,

že občas jsou nejlepší zbraní slova.

Tohle ztlumíme a tohle vyzdvihneme.

Slova? Tohle je hodina bojových umění,

takže přestaň žvanit a pojďme bojovat.

Koukněte na něj!

Jsi celej rozjetej! Trochu to ztlum!

Bojíš se?

Jasně, vím o co se snažíš. Nic z toho, co řekne, mě nevytočí,

protože já jsem pánem situace.

Myslel jsem, že vagínu uvidím prvně tak nejdřív v deseti.

Co je vagína?

Řeknu ti to ještě jednou.

Půjdeš si dřepnout támhle do rohu.

Napočítám do tří.

- Jedna... - Tři!

Přímo do pinďoura!

Tak poslouchej! Co...

Co to...?

Čas vypršel, jasný? Je konec hodiny! Přestaňte!

- Tohle je moje hodina! - Sednout!

Koukejte poslouchat!

Co když použiju svůj hluboký hlas!

To byla nehoda. Viděli jste to, že jo?

Ty! Určitě umíš první pomoc!

Holčičko, udělej něco. Zkontroluj mu puls.

Co se to tady sakra děje?

Nepokažte mi to. Podržte mě.

Ahoj, zrovna končíme hodinu o sebeovládání. Bude v pořádku.

A takhle se to dělá, když nechcete bojovat.

Páni...!

Pozor na toho kudrnáče.

Je to netvor.

To není vtipné, Dele.

Měl jsi mi to tu pohlídat deset minut.

On si začal.

To je největší blbost, co jsem dneska slyšela. Včetně těch od Juice.

Sehnal jsem ti ty Jordanky, jak jsem slíbil.

Před tebou je nosili jen dva lidi.

Je ti jasné, že ty jsi tu dospělý?

Kdy se tak začneš chovat?

Dele, přestaň mi oplodňovat personál a oprav tu klimošku!

Nikdo ji neoplodňuje, mami. Hleď si svýho.

To, že ti to nejde neznamená, že by ses nesnažil.

Podívej se! Spadne to a někoho zabije!

- Zavolej opraváře. - Je to tvoje vina.

Víš co? Spletla jsem se.

Vezmu si na to peníze z rezervního fondu.

- Nemůžeš na mě ukazovat protředníček. - Proč ne?

Ty druhé dva už jsem zkusila.

Za prvé, Dele, vylez z postele a běž do školy než tě vyrazí.

Za druhé, nebudu ti to opakovat.

Přestaň hulit a hrát videohry.

Žádný výsledek.

Takže zkusím za třetí. Uvidíme, co to udělá.

Kdy znovu zapnou telefon?

PO SPLATNOSTI

Dreovo fitko, tady Del.

Máte hovor z Folsomské věznice.

Hovor je časově omezený a odposlouchávaný.

Ahoj, Dele!

- Tady táta. - Kvůli čemu voláš, tati?

Neřekl jsi právě „Dreovo fitko“? Kdo si myslíš, že je Dre?

To jsem já, kluku! Já!

Můžu si volat, kdy chci, sakra!

Vím, že to nemáš lehký, ale poslouchej...

Možná bych ti mohl pomoct.

Zvládáme to dost dobře i bez tebe.

- Já vím, synku. - Máte jednu minutu.

Ten zatracený automat... Na zdvořilosti nemám čas!

Vím, že se na mě zlobíš, ale záleží mi na tobě.

A záleží mi na mámě.

Jestli to tam chceš udržet otevřené, tak sem koukej naklusat dřív,

než bude pozdě.

Synku!

Už tě nebaví chodit za tátou?

Tati, jsem tu kvůli podniku. Ničemu jinému.

Řekl jsi, že mi můžeš pomoct. Jak?

Jsi chytrý kluk

jako já.

Nejsem jako ty.

Dobře, tak poslouchej.

Vím, že jsem tu pro tebe nebyl.

Chci ti to vynahradit.

Vynahradím ti to.

- Podívej! - Dost malá krabice na celé moje dětství.

To je dárek od srdce.

- Co to je? - Pan Bramborák.

- Cože? - Podívej na něj! Bude se ti líbit.

Tady má očička, tady nosík.

A hřebínek na knírek.

Je to chytré, něco tě to naučí.

Taky má tohle.

Kdybych jich tady musel pár odrovnat.

Neboj, neublížím ti.

- Tati, už jsem dospělý. - Takže už se nemáš co naučit?

Takže už se nenaučíš, jak to vyřešit s tou bankou?

Ne, chtěl jsem říct, že je to úžasné. Nádherné!

Je, že jo?

- Šup s ním zpátky do krabice. - Víš co? Pojď sem.

- No tak, pojď k tátovi na klín. - Cože?

Na klín!

- Sem na klín. - Na klín?

Koukej sem jít a sednout si mi na klín.

Já tě nekousnu, synku, jsem tvůj táta.

Ale lechtací příšera možná jo.

Tati!

Vzpomínáš, jak jsem tě lechtal, když jsi byl malý?

To jsem byl kluk! Teď jsem dospělý!

Dobře, tak tě nebudu lechtat.

Chci ti vynahradit těch 17 let života, které jsem zameškal.

Poslouchej...

Znáš mě a strejdu Leona...

Já a strejda Leon tu sedíme za bankovní loupež, to víš.

Ale nevíš, že poldové ty peníze nikdy nenašli.

Chtěl jsem je dát tobě a mamince, až se odsud dostanu,

ale tvůj bláznivý strejda Leon se nějak dostal ven už před pár dny.

Takže ty peníze musíš vzít.

Počkej... kolik peněz?

Milion dolarů.

Jsou v jednom feťáckém doupěti ve sklepě.

Jsou zazděné ve stěně.

Ne.

Nejdřív děláš, jako bys mě neznal

a teď najednou tolik radosti?

Neupřímné?

To na mě nezkoušej.

- Omlouvám se. - Ty peníze dostaneš jedině tehdy,

když uděláš, co ti řeknu.

Víš, co to bude? Přečtu ti pohádku.

- Ale tati! - Zklapni a nech tátu,

ať ti přečte pohádku.

Tahle kniha se jmenuje...

Dlouhý červený vláček.

Tak jo...

V jídelně je nová kuchařská kniha.

Dobré ráno děti, zaměstnanci a studenti,

máme tu novou kuchařku.

- Neměň ten hlas. - Zklapni!

Budu si to číst, jak chci. Jsem tvůj táta.

Dobře.

Doufám, že si pochutnáte na té hostině, kterou jsem vám připravila.

Vlítneme do toho baráku, půjdeme do sklepa a sebereme ty prachy.