Brush Up Life (ブラッシュアップライフ)

- Ačin, po kolikáté žiješ? - Cože?

Pokolikáté žiješ?

Žiju?

Tohle není poprvé, viď?

Neboj se, jsem jako ty.

Ty taky?

Kolikáté kolo?

Čtvrté.

Aha.

Já žiju popáté.

Bohudíky. Konečně je tu chvíle, kdy o tom můžu promluvit.

Maririn, kdy tě to napadlo?

Podezření jsem měla vlastně celou dobu.

- Opravdu? - Přece víš,

- že jsi nikdy nebyla vynikající studentka. - Máš pravdu.

Navíc jsem tě párkrát nachytala.

Co?

Jak?

Když jsme se fotily,

řekla, jsem, že vypadáme nějak hezčí.

Ty jsi odpověděla: Je to tak.

Tady vypadáme obě nějak hezčí.

Je to tak.

Tenkrát se to slovo v tom smyslu nepoužívalo.

Toho jsem si vůbec nevšimla.

Cestou domů jsem zmínila Aeon,

Zatím byl Aeon asi jediné místo, kam se dalo jít.

Já vím?

Tenkrát to ještě bylo JUSCO, ne Aeon.

No nazdar.

Ale když to už víš tak dlouho,

měla jsi mi to říct dřív.

- Říct ti to taky není snadné. - Proč?

Kdybych se pletla, pomyslíš si, že jsem šílená.

- Proto jsem s tebou začala kamarádit. - Dobře, ale stejně

ses nemusela ptát přímo. Stačilo jen něco naznačit,

čemu by ostatní nemohli rozumět.

- Naznačit? - Jak to říct, například,

že jsi v pátém kole, nenápadně... já nevím.

- Jen něco ukaž. - Ne, já to prostě nevymyslím.

- Na všechno jen řekneš: Co? a je to. - Myslíš si to?

Kdybych dřív udělala

něco takového, co by tě napadlo?

- Asi bych jen řekla: Co je? - Vidíš?

Je to tak.

Chceš říct, že jsi taky byla u těch informací?

Na tom bílém místě?

Ano. Tak jsme tam byly obě.

- Co ti řekl o dalším životě? - Mně?

Počkat. Poprvé to byl

bílý mravenec v jihovýchodní Guatemale.

Co?

- Bílý mravenec v jihovýchodní Guatemale. - Bílý mravenec?

Zdá se, že mravenečník žere bílé mravence o sto šest.

Vážně?

- Není to hnus? - Určitě.

Jen představa, jak mě sežere tím jazykem, no fuj.

- Hrůza. - Ještě víc mě vytočilo,

že fotka bílých mravenců, co mi ukázal,

byla vlastně fotka mravenečníka. Není to příšerný?

Tady, prosím.

Hlavní tam nebyli mravenci,

ale mravenečník, co je žere.

Tady jsou. Ty teď sežere.

- To by mě taky dostalo. - Viď?

Málem jsem ho chytla pod krkem.

Co ty, Ačin? Co řekl o příštím životě tobě?

Mně? Já jsem taky

- měla být něco jako mravenec. - Co, taky bílý mravenec?

- Něco, co s nimi má dost společného. - Vážně? To je dobrý.

Tak ty jsi taky mravenec. Takže

- to možná je náš osud. - Asi jo.

Znamená to,

že začínáš znovu, protože chceš být člověkem?

To taky. Tak půl napůl?

- Napůl? - Hm.

- Ve skutečnosti mám jiný důvod. - Jaký?

Odkud mám začít...

Moment. Ještě napřed,

co si o mně doopravdy myslíš?

Co si myslím? Pro mě jsi vždycky byla vzorná studentka.

Taky proto jsem s tebou až do teď pořádně nemluvila.

- Přesně to jsem si myslela. - Co?

Co to má znamenat? Pletu se snad?

- Naprosto. - Cože?

Poprvé jsem sotva byla vzorná, spíš horší průměr.

To si neumím představit.

- Cože? Tak počkat. - Navíc, původně

jsme já, Ačin, Nači, a Mipon

byly kamarádky.

- Skutečně? - Ano.

- Těžko se tomu věří, viď? - Ano.

ZOPAKOVAT SI ŽIVOT 8

český překlad SONMI 23. 9. 2023

AriAsiaN

Zkusím ti to říct popořadě, ano?

Mariino první kolo

- Ačin. - Maririn.

- Půjdeme domů spolu? - Jo, jdeme domů.

Tenkrát jsme byly pořád spolu.

- Uděláme si dnes seriálový klub? - Jo, dobrý nápad.

- Až přijdeme domů, sejdeme se v Komacu šoten. - Dobře.

Beach Boys byl pěknej seriál, co?

Všechny jsme milovaly seriály,

tak jsme si udělaly seriálový klub, kde jsme si o nich povídaly.

Nemyslíte si, že Sestřička je teď nejlepší?

Nurse no ošigoto hlavní role: Mizuki Alisa

Taky bych řekla.

- A co Love gene? - Jo, Love gene taky.

Love generation (1997) hl. role: Kimura Takuja a Macu Takako

- Na ten jsem zapomněla. - Love Gene je taky dobrý.

- Že jo? - Takže pro tentokrát

odsouhlasíme Sestřičku a Love Gene?

- Pro tentokrát souhlas. - Ano.

- Nechcete jít do Jamata? - Dobře.

- Co hledáš, Nači? - Nálepky.

Já taky.

Tenkrát byly samolepky v módě.

V papírnictví jsme koupily hezké samolepky

a pak jsme je lepily do svých alb, nebo jsme je vyměňovaly.

Maririn, krásné narozeniny.

- Hezké narozeniny. - Děkuji vám.

- To je od nás tří. - Opravdu?

- Můžu to otevřít? - Otevři to, otevři.

To je Nakamura!

- Ten je strašně roztomilej. - To jsme rády, že se ti líbí.

Maririn, máš ráda Angel Blue, viď?

Miluju ho, je sladkej.

Mně se líbí tenhle Kappe.

- Já bych řekla, že Hana je lepší - Myslela jsem si to.

- Hana je taky roztomilá. - Ten je roztomilý.

To je dobře, že z toho máš radost.

Co myslíte, že byl nejlepší seriál roku?

I na střední jsme byly pořád spolu.

Za mě Yankee bokó ni kaeru.

- To jsem věděla, Takenóči Jutaka. - Jseš do něj blázen.

- To je obrovský. - Ani to nevypadá jako naše město.

- Je to úžasný, co? - Chtěla bych tu bydlet.

- Já ti rozumím. - Vy byste tu bydlet nechtěly?

Zatím jediné místo, kam se dalo jít

za zábavou, bylo JUSCO, tak pro nás

to tady bylo jako splněný sen.

- To si dobře schovám. - Já taky.

Taky si to uložím.

Dobré ráno.

Po nižší střední jsem nastoupila na vyšší střední Kawazuka.

Ačin?

Maririn.

- Napíšu ti mail. - Dobře.

Kdo je to, kdo?

- Dobré ráno. - Dobré ráno.

Jak ses měla?

V té škole bylo hodně dívek pod vlivem stylu gjaru...

- Dívaly jste se včera na Nobutu? - Já ano.

Nobuta wo produce (2005)

tak jsem se taky trochu přizpůsobila.

Po maturitě

jsem se přihlásila na školu pro pečovatelky o děti.

My čtyři chodily na různé školy,

ale pořád jsme se scházely.

Je zvláštní vidět Mipon řídit.

- Já vím, tak jsem z toho neměla dobrý pocit. - Opravdu?

Tím myslím, že mě to dojímá. Řeč je o Mipon, chápete.

O tom mluvím. Je k nevíře, že tahle Mipon řídí.

Mipon, co si drží předepsanou vzdálenost od auta před námi.

Tahle Mipon jede čtyřicítkou.

Že tahle Mipon jede povolenou rychlostí.

Podívejte, Mipon zkusí zahnout vpravo.

- O jaké Mipon vlastně mluvíš? - O téhle Mipon.

Říkáš to tak spokojeně.

- Najednou máme mnohem víc možností, co? - Jasně.

Je to jako když v Dragon Quest vezmeš loď, viďte?

Není to spíš jako rúra?

- Jedno nebo druhé, co bys řekla ty? - Vážně?

- Dragon Quest nehraju, nevím. - Ani já.

- Hrajete obě FF? - Nehraju ani FF. - Ani já to nehraju.

Ani já to nehraju. Jo, kdybych si měla vybrat, jsem pejskař.

- Co čem je řeč? - Já jsem pro sójovku.

- I na smažený vejce? - Ano.

- Za mě taky sójovka. - Jako fakt?

- Sójovou omáčku nejím. - Nevěděla jsem, že jsou takoví lidi.

- Co ty, Nači? - Já?

- Nači je pro Dragon Quest, ne? - Já jsem pro sójovku.

- Dáváš si na smažený vejce Dragon Quest? - Sakra, ne.

Když na to myslím, věřím, že to byl nejzábavnější den mého dospívání.

Není nějak blízko? Ale ne, ne, ne.

A rok na to...

Blahopřeji. Ať je vaše budoucnost jasná...

Takhle by to nešlo, ty starej páprdo.

- Přestaň žvanit pitomosti. - Konečně.

Takoví lidé vážně jsou?

Já je viděla jen ve zprávách a tak.

Zajímalo by mě, jestli tenhle někdy zprávy viděl.

Jasně, že jo. Proč by to jinak dělal?

Kdyby to někdy neviděl, ani by ho to nenapadlo.

Myslíš si, že to viděl ve zprávách,

a těšil se, že to jednou taky udělá, až vyroste?

A ne?

Teď nadešla jeho vysněná chvíle.

Asi.