Landman

-Takhle zkazit víkend, Tommy. -Víkend teprve začal.

A už jsi ho podělal.

-Navždy, to je dlouhá doba. -Ne.

-Ne, skončí to, než se nadějeme. -Tak bychom neměli ztrácet čas.

-Potřebuju vyvrtat stávající vrt. -A kolik potřebujete?

Tak 325 až 350 milionů dolarů.

Ničeho se nebojte. Odpověď zní ano.

Jaká je šance, že se k plynu dostaneme?

-Deset procent. -Potřebuju víc než naději.

Vsadíš všechny žetony.

Ale když plyn nenajdeme, přijdeme o 400 milionů dolarů.

To musíme vysvětlit Cami.

Kam ten spěch, synu?

Problémy, kvůli kterým spěcháš domů, můžou počkat.

Jsem jako návod na špatnej život.

Máš všechno, synu. Ale seš moc blbej, abys to viděl.

Mám padla a ode dneška si budu užívat života.

-Bude horko. -Čtyřicet stupňů.

Ve stínu. Čas nasadit slamák.

-A nezapomeňte pít. -Doporučuju studenou coronu.

-S limetkou. -A trochou soli.

-To je pak margarita. -Povídám ti, zkus to.

Zahrajeme něco, co se k té teplotě hodí.

Co takhle „Cotton Fire“?

Začínáš brzo, Nate?

Jen analyzuju rizika, abych zjistil, co je dražší.

Vrtat, nebo se soudit?

-A na cos přišel? -Tak jako tak jsme v prdeli.

Tak se mi to líbí, Nate. To je přístup vítěze.

Myslím, že vítězství tu nepřichází v úvahu.

Potřebujeme co nejméně ničivou porážku.

Tak asi Washingtonův bojovej pokřik u Bunker Hillu nezněl, Nate.

Zajímavý fakt, Washington u Bunker Hillu nebyl.

Koloniální armádu vedl William Prescott.

A ta bitva se odehrála u Breed's Hill.

Šlo o taktickou porážku kolonistů. Dodal bych...

Nate, ty sis lupnul Daleův adderall?

Myslíš, že mě v sedm ráno zajímá, kdo vyhrál bitvu u Bunker Hillu?

Hele, stojíme tady, jsme v Americe. Je jasný, že jsme někde zvítězili.

Synu.

Tati?

Synu.

Mluvím tu sakra s duchem? Kde seš?

Tady.

Co to děláš?

Spadl jsem.

Dostal jsem se až sem, ale nemůžu se hnout.

-Zvedni se a vylez, sakra. -Že mě to nenapadlo.

Kvůli kolenům a kyčli teď nemůžu vstát.

Dobře.

V domově je jeden chlápek.

S Alzheimerem. Ošklivej případ.

Ani si nezvládne navlíct ponožky.

Ten hajzl celej den zírá do zdi a slintá u toho.

Každejch pár minut

se zachechtá.

Čert ví, co se mu honí palicí.

Ale vypadá šťastně.

Proklínám boha, že mám bystrou mysl.

Můžu tu sedět a uvědomovat si,

v čem všem mý tělo selhává.

A umírat před vlastníma slepnoucíma očima.

Co se stalo s tím: „Užiju si každou chvíli, co zbývá“?

Spadlo to do bazénu, synu.

Tati, musíme tě napravit.

Co? Seženeme ti fyzioterapeuta nebo tak něco.

Ty to nechápeš. Tenhle oblek je obnošenej.

Není obnošenej, jen potřebuje vypucovat.

Pojď. Jdeme.

Dostal jsem se až sem, teď se jen na těch schůdkách otočit.

Otoč se směrem ke mně.

Dej mi ruku. To je ono.

To je ono.

Přinesu ti suchý oblečení.

Je tak čtyřicítka. Uschnou cobydup.

Půjdu se převlíct. Drž se dál od toho okraje.

Je v pořádku?

Vůbec není v pořádku, Nate.

-Poslouchám. -Jsi na cestě?

-Budu tam tak za 20 minut. -Já za 15. Šlápni na to.

-Ahoj, zlato. -Odjels bez rozloučení.

Promiň, zlato. Musel jsem vyjet dřív. Opalujete se?

-Bože, ne. Je moc horko. -Proč máš bikiny?

Protože si chci říct o peníze.

-Panebože. O kolik? -Můžu ze sejfu vzít 10 000 dolarů?

Na co sakra potřebuješ deset táců?

Protože chci vzít staroušky do kasina

a potřebujeme peníze.

-Kam do kasina? -V Carlsbadu.

Dej jim pár drobnejch a postav je před výherní automat.

Drobný ti život nezmění, zlato.

Je jim 90, zlato. Myslím, že už jim život nezmění nic.

Zlato. Mám náladu měnit životy.

A snad se na mě usmálo štěstí. A co ty, Tommy?

Usmálo se na tebe štěstí?

Odůvodním to takhle. Kdybych byl v Amsterdamu

a ty byla jedna z těch šlapek za skleněnou výlohou,

a opíchat tě stálo deset táců, šel bych do toho?

-Ano. -Zlato, to je tak milý.

Za 10 000 doláčů koupím sex v sobotu večer,

tak si ty příčesky hezky nasaď.

Miluju tě, jsi fakt sexy mizera.

Deset táců. Zatraceně.

Vždycky jsem si říkal, jestli je nutný je čistit.

-Přejete si? -Kdybych věděl, kolik to vynáší,

možná bych po těch tyčích lezl sám.

Dýško byste asi nedostal, ale vykoledoval byste si zatčení.

Asi tu pracujete.

Ne, jen jsem přišla zvenku, spočítat pár bankovek

-protože mám ráda tu atmosféru. -Jste pěkný kvítko, co?

Hele,

mám pro vás pracovní nabídku.

A v tuhle chvíli volám vyhazovače.

Ne, tak to není, ani to není pro mě.

Ale pro tátu. Je mu 82 let

užírá ho artritida a všechny další bolístky.

Sotva se dostane z jednoho konce gauče na druhej.

Říkal jsem si,

že ve svým oboru musíte být dost ohebná, že?

Není to na škodu.

Takže děláte strečink a jógu a tak?

Tři hodiny denně v posilce.

Takže jste svou vlastní fyzioterapeutkou.

Pokud tu definici opravdu rozšíříte, tak jo.

Pomohla byste mýmu tátovi?

Jen mu ukažte, jak se protahovat, aby nabyl sil.

Žádnej sex, nemusíte nosit podpatky a tanga a tak.

-Jako fyzioterapeutka? -Přesně.

Proč si nenajmete fyzioterapeuta?

Protože táta je tvrdohlavej jako mezek.

Ale pěknou ženskou neodmítne.

Dobře, podívejte. Hodina denně, dvakrát týdně, na pomoc staříkovi.

Tady.

To je on.

-Tváří se smutně. -Je smutnej.

Tyhle dvě jsem tu už viděla s bandou staříků.

To se vsadím. Tahle je dobrovolnice.

Je to moje žena. Bývalá žena.

Ale jsme zase spolu, takže je něco jako bejvalka.

-Proč s ním necvičí ony? -To by bylo divný, nemyslíte?

-Protože tohle divný není? -Je to trochu divný, ale nevinný.

-A můžete přitom být oblečená. -Ráda se svlíkám.

Můžete být třeba i nahá. Je mi to u prdele.

Vypadá mile. Proč ne? Ale jen abyste věděl,

v Odesse je člen URNY, co má v mobilu mou polohu.

Beru na vědomí.

Kdybyste mu ho chtěla občas vyhonit nebo tak...

Jen jsem to nadhodil. Není to nutný. Zapomeňte na to...

Dejte mi adresu. A vaše číslo.

Dobře. Počkejte. Tady.

-Napište mi svoje. -V kolik?

Na čase nezáleží. Jen sedí a sleduje západ slunce.

Fajn, zajedu tam dneska odpoledne.

Díky.

Jak se jmenuje?

Thomas. Všichni mu říkají T. L.

A aby bylo jasno, na tohle nemám žádnou kvalifikaci.

Takže jestli si třeba zlomí záda, tak to na mě nehodíte.

Přebírám veškerou zodpovědnost.

Coopere.

-Musel jsem to vzít trochu oklikou. -V pohodě.

-Nemáme kam jít. -Teď už máte.

Tady náš génius koupil pár pronájmů a začal opravovat vrty.

Je tam ropa. Převezmeme je. Podíváme se na ně.

-Dobře. Jo. -Ještě něco.

Bude projektovej manažer. Má s tím někdo problém?

Nechci se tě dotknout, Tommy,

ale před pár měsíci pracoval pro mě.

Ví, co neví, a není moc pyšnej na to, aby si řekl o radu.

Úspěšnost šest z šesti, Šéfe.

Jestli má takový štěstí, necháme ho při tom, jak dlouho to půjde. Jasný?

-Jasně. Veď mě. -Jdeme.

Jde se vydělávat, hoši.

-Šest z šesti. -Sakra.

Haló?

-Sejdeme se na letišti? -Ne, přidám se přes Zoom.

Pořád shromažďuju data. Rebecca a Charles už jsou v letadle.

-Zavolám ti, až budeme připraveni. -Budu tady.

WESTERN SKIES DOMOV PRO SENIORY

Určitě to nepřepadne?

Připoutala jsem to k sedadlu.

Pedál s plynem je napravo, Margaret.

Nechci, aby rozlili to pití. Teda aby vůbec pili.

Ale radši bych, aby pili, než všechno rozlili.

Páni.

-Syn by řekl, že jsi hustá. -Co to znamená?

Jakože jsi super, ale jdeš proti proudu.

Děláš si to po svém. Nezajímá tě, co si myslí ostatní.

Ztlumíme tu hudbu? Začínají usínat.

Načasovala jsem to skvěle, zlato.

Až dorazíme, budou připraveni na druhý kolo.

Říkala jsem, že tvoje máma je hustá.

Fakt hustá. A tak sexy.

Ale kdybys mohla být jen jedno, byla bys hustá, nebo sexy?

-Sexy. -Sexy. To jako fakt?

Já nejsem ani jedno, takže...

-Co? Seš obojí. -Ale prosím tě.

-Kdo řídí tuhle dodávku? -Kdo koupil tequilu?

Kdo připnul ten podělanej automat na margaritu k sedadlu?

Podle mě jsi taky hustá.