Dead Donkeys Fear No Hyenas

A akce!

Začneme?

Nevím, kolik půda stojí.

Vyznat se v ekonomii, řekl bych vám kolik.

Slyšeli jste o investorech,

co přišli orat naše pole?

Myslíte, že je to pravda?

Cizinci k nám jezdí vydělávat.

Němci jezdí vydělávat.

Američani jezdí vydělávat.

Všichni jezdí vydělávat.

Co bude s naší zemí?

Jezdí sem vydělávat z celého světa.

Nesmíme o naši půdu přijít.

Nesmíme o ni přijít.

Letiště v etiopské Addis Abebě před šesti lety.

Tady náš příběh začíná.

Na přistávací dráze vykládají bílá nákladní letadla.

Přijela potravinová pomoct.

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ

Ale zároveň dochází i k exportu potravin.

Proč země s hladomorem přijímají pomoc,

zatímco vyváží potraviny k nám do bohatých států?

EVROPSKÉHO PŮVODU

Nedávalo to smysl.

Vrátil jsem se, abych zjistil něco víc.

Netušil jsem, že je to ale teprve začátek.

ADDIS ABEBA ETIOPIE

Ve městě se nemluví o ničem jiném než o investicích.

Je nutné všemi dostupnými vymýtit hlad a chudobu.

Etiopská vláda vidí řešení v investicích.

„Zveme zahraniční společnosti,

aby investovali do půdy a nastartovali ekonomický růst země,“

říká premiér Meles Zenawi.

Dává důraz na výhody

zahraničních investic.

Vládá má v plánu prodat miliony hektarů půdy

zahraničním investorům.

Na jejich návrh lidi slyší.

V luxusních hotelech

jsem se setkal s mezinárodními podnikateli vyhledávajícími příležitosti.

Všechny zajímá především zemědělská půda,

které říkají zelené zlato.

V Etiopii máme téměř 66 248 hektarů

zemědělské půdy.

Úrodu z ní pak vyvážíme.

Kávu, mouku, čaj, ovoce a…

Když jsem tu byl poprvé, šel jsem na investiční oddělení.

Řekli mi, že tu chtějí mít zahraniční investory,

aby rozjeli obchody

a navýšili devízový zůstatek.

Je to komerční operace.

Pro mě to bylo vhodné řešení.

Dost tu prší…

FARMÁŘ

…je tu kvalitní půda a velmi zajímavá situace.

Tak jsem to chtěl zkusit.

Přínos investic by mohl chudé zemi pomoct,

ale co bude s místními farmáři, až investoři dorazí?

Vůbec nic jsem tu neznal a byl jsem ztracený.

Ale poznal jsem enviromentálního žurnalistu, který o tom píše.

Plán je takový, že uprostřed parku vyroste velká komerční farma.

Kompletně zničí ekosystém parku.

Ale média o tom vůbec nepíšou.

Přijít o ten les by byla další katastrofa.

Vzpamatovával by se asi dalších 500 let.

Na každé úrodné půdě v Etiopii…

ENVIROMENTÁLNÍ NOVINÁŘ

…narazíte na investory.

V posledních měsících

dostávám zprávy ze západního regionu.

Chci se na vlastní oči přesvědčit, co se tam děje.

Argaw mi dovolil, abych jel s ním

vyšetřovat situaci v regionu Gambela.

Daleko od západní Etiopie.

Po dvou dnech jízdy jsme konečně dorazili na místo.

Celé roky to býval izolovaný kout země.

Připomíná mi to zapomenutý svět neovlivněný moderní civilizací.

Ale teď se věci mění.

MÍSTNÍ FARMÁŘ

- Proč tu stojíme? - Dál nesmím.

Jakto?

Půdu získali investoři. Dál nesmím.

- Proč? - Zakazuje to zákon.

Nesmím tam chodit, ani si to tam fotit.

Proč?

Nedovolí mi se přiblížit k mým sazenicím.

Je to velký problém.

Co by se stalo, kdybyste tam šel?

Musel jsem slíbit, že tam nepůjdu.

- Co by vám udělali? - Potrestali by mě.

Od narození jsme patřili do lesa.

Byli zdrojem všechno v našem životě.

Ale protože jsme chudí, nikdo nás neposlouchá.

O našem lese teď rozhodují

čistě jen investoři.

Proč naše názory ignorují?

To mě štve.

Proč s námi vláda nezachází spravedlivě?

Proč bychom měli dávat naše lesy investorům?

Od farmáře jsme se vydali po nové silnici.

Pokračovali jsme dál do nitra Gambely

a dorazili do největšího národního parku v Etiopii.

Rozkládá se na ploše 5000 kilometrů čtverečních

a zasahuje až do Jižního Súdánu.

Je domovem mnoha ohrožených druhů.

V této rozlehlé oblasti také žijí domorodci,

kteří se živí farmařením, rybolovem a lovem.

Sníme o tom, že se park rozšíří až do Jižního Súdánu.

Chceme z něj udělat

druhý největší park v Africe hned po Serengetti.

VEDOUCÍ NÁRODNÍHO PARKU

Tohle je region Gambella.

A národní park se rozkládá uprostřed.

Žije tu spousta různých druhů, divoká zvířata.

Ale jsme tu pod tlakem ze stran investorů,

kteří sem přijedou a dostanou půdu.

Musíme to tu ohraničit

a to co nejrychleji,

aby nedostali půdu uprostřed parku.

Takže to v tuhle chvíli děláme. Ale kdo ví?

Tlačí na nás vláda,

tak možná budou naše snahy zbytečné.

Ale uvidíme. Budeme se snažit dál.

Tak tohle teď řešíme.

Vedoucí parku Omot

se obává, že s malým počtem zaměstnanců nedokáže velký part ochránit.

O několik hodin později jsme zjistili, že byly jeho obavy oprávněné.

U křižovatky se nachází cedule.

Je společnosti Saudi Star.

Velmi nás to znepokojilo.

Zajímalo by mě, co tam ta společnost dělá.

Jestli se rozrostou do národního parku,

vážně poškodí nejenom faunu a flóru, ale i životy místních obyvatel.

MĚSTO GAMBELA

V okresním hlavním městě se Argaw vydává zjišťovat informace.

Chce vědět, jaké má vláda záměry s parkem a společností Saudi Star.

Místní policie zjistila, že se Argaw vyptává

a zatkla ho.

Celou noc ho vyslýchali na stanici.

Brzy ráno ho propustili a nařídili mu, aby z Gambely ihned odjel.

Řekl mu:

„Nevracejte se, jestli nechcete, aby se vám něco stalo.“

Dostali jsme se do problémů.

Zatkli mě policisté.

Vyslýchali mě, vzali mi doklady a donutili mě odjet z Gambely.

Něco tu chtějí utajit.

Je spousta míst, kde se bojím. Hlavně na venkově.

Nesmí vědět, že jste novinář.

Nesmí vědět, že máte právo kritizovat rozhodnutí vlády.

Nesmí vědět, že je to vaše práce.

Neustále se vás snaží děsit.

Je to varování.

Za takových podmínek

se může stát, že skončíte ve vězení nebo že vás někdo napadne.

Pak je lepší odtamtud utéct.

ADDIS ABEBA

Argaw se z Gambely naštěstí dostal pryč.

Ale je to pro něj moc důležité, aby se na to vykašlal.

Kvůli Národního parku Gambela.

Farma Saudi Star se nachází hned vedle parku.

Kde bych získal oficiální informace o tom, co je v plánu?

Dobře. Takže se k němu nedá dostat?

Chápu.

Během velkého hladomoru v 80. letech zemřelo asi 400 000 lidí.

Téměř každá rodina o někoho přišla.

Ale hlad nezmizel.

Dodnes jsou miliony lidí stále závislí na potravinové pomoci.

A nyní sem přijíždí investoři z celého světa a skupují půdu.

Takže když budou našim farmářům brát zemědělskou půdu

a vyvážet plodiny,

může přijít ještě větší hladomor.

Předtím se o půdu v Africe žádní investoři nezajímali.

Tak proč sem teď tak chtějí?

SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

Vydal jsem se to zjistit do světových finančních center.

V New Yorku se koná největší konference pro zemědělské investory.

Dostal jsem se tam zadními dveřmi.

Připomíná mi to…

Když se zeptali známého amerického lupiče, proč okrádá banky.

„Protože tam jsou peníze.“

Proto se investuje do zemědělství. Jsou tam peníze.

Můžete si dost vydělat.

Víc než třeba před 10 nebo 20 lety.

Ale okolo roku 2005 se situace změnila.

Ceny potraviny stoupaly.

A proč jsou tak vysoko?

Je vysoká poptávka.

Celosvětová populace dosahuje devíti miliard.

Zvyšuje se poptávka v Asii a Číně.

A na straně dodavatelů

se řeší, kolik máme k dispozici úrodné půdy v různých částech světě.

A to především v hustě zalidněných oblastech východní Asie a Evropy.

MEZINÁRODNÍ INVESTICE DO ZEMĚDĚLSTVÍ

Po roce 2008 došlo ke změně v investování.

Penzijní fondy, pojišťovací společnosti, a soukromé kapitálové fondy

nyní začínají považovat zemědělství za důležitý zdroj,

v kterém se dají investované peníze dobře zhodnotit.

Je to stejné jako dříve u komerčních realit a lescnictví.

Jak se ukázalo, honba za zeleným zlatem