You're Nothing Special (Tú no eres especial)

SERIÁL NETFLIX

Svatojánská noc, nejmagičtější noc roku.

Noc čarodějnic.

Je to tvá noc, Amaio.

Ty totiž nejsi jako ostatní.

Ani náhodou. A všichni to vědí.

Proto tak civí.

Vědí, že jsi královna mejdanu i tohohle posranýho městečka.

O PÁR MĚSÍCŮ DŘÍV

Amaio, dobře mě poslouchej. Chceš říct, jakej bude tvůj život?

Na hovno. Naprosto, úplně, totálně na hovno.

Už teď to tu nesnášíš, co?

Je tu krásně, tak toho nech.

Je tu klid, žádný frmol jako v Barceloně.

Čerstvý vzdoušek, děti si hrají venku.

Tak proč jsme sem nikdy nejezdili?

- Jo. - Mami!

- Ty vole, mami! - Hustě, čumte na ty krávy!

Proč neuhnou? No tak.

Přestaň! Vždyť ohluchnem!

Zůstaň sedět, vyřeším to. Buď tady.

To určitě.

- Amaio! - Co?

- Co jsem řekla? - Mami…

- Do auta! - Jé.

- Co to děláš? - Ticho, nech mě.

Chceš tohle? Hele. Tak pojď, no tak.

Aport.

Chytej. Hej!

Dyť jsou to krávy.

- Nepovídej. - Jakože…

- Ježiš, ten smrdí. - Tak pohyb, šup.

Můžete jet.

Mějte se.

A je to.

Představte si typickej dům z hororu. Z toho nejhrůzostrašnějšího.

Tak prosím, tady ho máte.

- Velký, co? - Obří.

Mami, není tu papír!

Kde je heslo na wifinu?

Nemáme. Zatím.

Bez wifiny? Amaio, jak chceš přežít bez wifiny?

Vsadím se, že se znají od dětství. Narodili se tady, chodili spolu do školy.

To mě poser. Celá říčná, co, Amaio?

Co čumíte? Na co čumí?

Být to film o školácích, budeš ta nová, ta divná.

Vedlejší postava, co ani nepromluví. Nebo ta první, co ji zabijou.

Ta, kterou nikdo nesbalí.

A tohle by byly místní hvězdy.

Tamhle je frajírek na motorce,

ekofeministka…

Aspoň tu mají Číňana. Diverzitě bylo učiněno zadost.

A dýler trávy. Jsme komplet.

Tak jo, ztišíme se, prosím.

Lucío, na místo. Díky.

Chivite, helmu pod lavici, prosím.

Díky.

- Půjčíš mi tužku? - Jasně, na.

Tak jo.

Ty jsi Amaia?

Ano.

Nechceš se nám představit?

Ahoj. Jsem Amaia.

Ahoj.

Promiň, ale skoro tě neslyšíme.

Proč si nestoupneš a něco nám o sobě nepovíš?

Třeba odkud jsi, co tě baví…

Jsem z Barcelony a baví mě…

spát?

Nechte toho.

Já jsem Íñigo, budu tě učit jazyk a literaturu.

Klidně se mě na cokoli ptej. Můžeš se posadit.

Fajn. Kde jsme skončili?

Strana 105.

Provedeme větný rozbor.

Netvařte se tak. Pořád říkám, že jazyk je součástí života…

IDOLKY – PRVNÍ DEN MÁM ZA SEBOU!

POKECÁME PAK?

Čau nová.

- Ahoj. - Jsem Javi.

- Tohle bude místní drbna. - Neboj, nestalkuju tě. Jsme sousedi.

- Z Barcelony, jo? - Jo.

Mazec. Určitě tam každej víkend paříte.

Tady ne.

- A nemáme pláž. - Jo, to jsem si všimla.

- Dáš si? - Žádná pláž, tak aspoň semínka.

Dal jsem ti dobrej matroš, tak se tě na oplátku něco zeptám.

Máma je odsud, že jo?

A proč odešla?

Vždycky chtěla cestovat. A nerozuměla si s babičkou.

Aha. Babička ji vykopla, ne?

To se tady povídá?

Co se ještě povídá?

Že otěhotněla, když jí bylo jako nám, a babička ji vyhnala z vesnice.

To není pravda. Máma v 16 neotěhotněla. A odešla z vlastní vůle, ne z donucení.

Aha. A je pravda, že máš ségru Afričanku?

- Ségra je Katalánka. - Jasně, ale máte jinýho tátu.

- Jo. Onin táta je Senegalec. - Senegalec?

Jo.

Ty kráso, máš pohádkovej život.

- Ne. - Ale jo.

- No nic, tady bydlím. - Já tamhle.

Tak jo.

- Nechceš zítra po škole na něco zajít? - Zítra nemůžu, mám nějakou práci.

Tak jindy.

- Měj se. - Čus.

Páni, mluví o tobě celá vesnice. Jsi Salabarrijská celebrita.

- Kde jsou všichni? - Netuším.

- Není to až v půl? - Co já vím?

- Lauro! - Pojď. Tamhle je.

- Kde je babička? - V zemi. Po smrti ji pohřbili.

Aha.

Představ si, že by tu měsíc ležela, mrtvá.

- Ten puch. - Hrůza.

Holky! Tak dost!

Ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého.

- Amen. - Bůh vás opatruj.

Sešli jsme se ke svátosti oltářní pro naši sestru, Petru Ezkerrovou,

jejíž duše pomocí Ducha svatého navždy odpočívá

po boku Ježíše Krista a Boha všemohoucího.

Vrať mi to.

- Dík za pomoc se stěhováním. - To nestojí za řeč.

Ahoj Amaio.

Ahoj.

- Jak se máš? - Dobře.

- Ono, tys ale vyrostla. - Vidělas ji, když jí byly čtyři.

Teď je mi devět.

Otevírali jsme s Moussou bar a nemohla jsem pro tebe na nádraží.

- Lauro, upřímnou soustrast. - Aurelio. Díky moc. Jak se máte?

Jde to. Zvýšený cholesterol, normálka.

A jak se má Ane? Od svatby jsem ji neviděla.

- Je to na hovno. - Pěkně na hovno.

- To je tvá sestřička? - Jo. Není to poznat?

Jako bys babičce z oka vypadla.

- No a? - Děláš totéž, co ona?

O čem ta babka mluví?

- Jako co? - Však víš. Všechno, co ona…

Amaio, jdeme. Čau Miren.

- Pojďte, tohle není místo pro holčičky. - Nejsem žádná holčička.

Chceš tu snad zůstat?

Lauro.

- Mějte se. - Měj se.

Jdeme.

Už sis vybalila?

- Hned, za chvilku. - Hned není za chvilku.

- Můžu se v klidu vysprchovat? - Sprchu, a pak si vybalíš.

„Sprchu, a pak si vybalíš.“

IDOLKY

VČERA: POKECÁME PAK?

HALÓ? JE TAM NĚKDO?

Sprcha všechno spraví, Amaio.

Buď v pohodě. Věř si, všechno bude dobrý.

Do pr…

Do prdele!

Neteče teplá.

- Jo? - Jo.

- Zkontroluju kotel. Je to starší dům… - Spíš starej jak Metuzalém.

- Jak to jenom fungovalo. - Stojí to tady za hovno.

A je to.

Musíme se zabydlet. Poklidit, poopravit…

Bude to super, věř mi.

- Chci pryč. - Pryč?

- A kam půjdeš? - Domů, do Barcelony.

- Náš byt si někdo pronajal. - K Moussovi nebo ke kámoškám.

A s kým jsi o tom mluvila? S Moussou? S kámoškama?

Nebo se chceš jen tak sebrat a jet? Nemluvě o tom, že jsi zapsaná ve škole.

- Aspoň do konce rok… - Odhlásím se.

Už jsme to řešily. Začneme znovu. Je tu levněji než v Barceloně.

- Já nechci začínat znova. - Amaio, pomoz mi.

Já se nerozvedla a nepřišla o práci. Nedostala jsem nás do těchhle sraček.

Ale víš, kdo si je vyžere? Já.

Nejde to.

Pracuju v noci a přes den spím. Co byste tu měly za život?

Určitě lepší než tady.

Poslyš, zlatíčko. Ber to jako dočasnou věc.

Tak jo. Promluvíme si zítra.

Dobře.

Dočasnou? Na jak dlouho?

Do konce roku? Do konce školy? Do konce posranýho života?

Můžeš jít k Martě, k Aně nebo k Montse. A když rodiče řeknou ne, tak na ubytovnu.

Ne, na ubytovnu nemáš prachy. Kam chceš jít bez peněz, Amaio?

Už vím! Na pláž.

Poslouchat moře, vánek…

V noci muchlující se páry, a ty budeš sama, bez kluka,

protože tě nikdo nechce, jsi hrozně nudná.

Jsem v pohodě.

Ty nemehlo!

Páni, vidělas ho? Takovej fešák. K nakousnutí.

A ty před ním spadneš.

- Čau, jak je? - Ahoj.

Běž je pozdravit. Řekneš „nazdar“.

Nic na tom není. Jenom šest písmen.

Bože, Amaio, ty seš kráva.

VČERA: HALÓ? JE TAM NĚKDO?

Sama jak kůl v plotě. Hůř jsi dopadnout nemohla.

Sousedko!

- Jak je? - Čau.

To je Lucía a Zhao.

- Čaute, jsem Amaia. - Čus.

Rozsuď nás. Ojela bys Irene, nebo Asiera?