The Magnet

Čau, Johnny. Co tam děláš?

Snažím se to dostat do kuchyně.

Aha. Vydrž.

Haló?

Haló?

- Ujel ti trajekt. - Já vím.

Jak dlouho jsou v kádi ti pulci?

- Přišel dopis z Ardwick Housu. - A?

„Nejsou hlášeny další případy spály.

Škola se na poslední tři týdny otevře příští pátek.“

- O prominutí poplatků nic? - Ne, ale nemáš nárok na pojistku?

Jsou mazaní. Karanténu nám nekryjí.

Snad nechceš, aby to měl.

Haló?

- Haló? - To je teď pořád.

Asi testují linku.

Sklapni.

Ty taky.

To bylo na záchodě.

Proč je tu návod v morseovce?

To je ta prádelní knížka. Johnny ji musel vzít.

Ano.

„John David Brent. Pátek, 1950.“

To je raubíř. Já myslela, že ji ztratili v prádelně.

„Tajný jazyk tuláků.“

Co to je?

„Paní Bealová, 48. Slečna Dentonová, 29. Táta, 36.“

Strašně ho tehdy zajímalo, kolik komu je.

Nenapadlo mě, že si to zapíše. Ale jdi.

Přijde mi to zajímavé,

ta podvědomá touha lpět na svém mládí,

která motivuje ego desetiletého.

„Paní Brooksová, 28.“ To je vtip.

Isabelle Brooksová? A já jí přidal.

Ta má minimálně 35. Zapomněla jsem tvé vejce.

Tomu nevěřím.

To musí mít od Terry, a sotva by lhala synovi o svém věku.

A to si říkáš psycholog. Divím se, že se uživíš.

Ahoj.

Kam ten spěch?

- Už otce ani nepozdravíš? - Promiň.

Dobré ráno, tati.

- Nejez moc rychle. - Já nejím.

Zavři to okno. Táhne mi na krk.

Úplně ho nezavřu, přerušil bych vedení.

Co vymýšlíš?

Natáhl jsem do kuchyně zvonek.

Tak, až budeš chtít své vejce, zmáčkneš čudlík.

- Už ho chci. - Ještě vydrž.

Nebylo by jednodušší na mámu zavolat?

To umí každý.

Už to bude.

Tak, zmáčkni ho.

Něco zkratovalo.

Nejspíš tato koncovka.

Ztratil jsem šroub, tak jsem si půjčil z gramofonu.

Vrátím ho. Vím, kam patří.

To bys měl.

Musíš mi na ten toust tak funět?

Už to bude.

Tak, zkus to znovu.

A mé vejce se nese. Zázrak.

- Tys to zkazila, mami. - Opravdu?

Ukliď to, než přijede paní Bealová,

jinak si to slíznu.

- Ale funguje to, co? - To ano.

Víte, že když pes slyší zvonit zvonek,

dostane žízeň?

Kde jsi na to přišel?

Nevím. Prostě to vím.

Ach, Johnny, viděl jsi, že by tak někdy seděl tvůj otec?

Jestli se nudíš, přines mi boty. Ty černé. A tyhle odnes.

Víš, v kolik se asi vrátíš?

Před sedmou ne.

V pět máme schůzi nemocniční rady.

Dáš si ještě čaj?

- Budu muset, když mi ho odneseš. - Tyhle?

To jsou ony.

Zajímá mě, za co pravidelně platím 70 liber.

- Dorazí nějaké lodě? - Nevím. Koukneme.

Ano, tady. Empress of France, příjezd dnes.

S takovou ti ujede další trajekt.

Patří Canadian Pacific. Můžu se jít podívat?

Jen, jestli už jsi nachystaný. Já dojím a jdu.

To je má ostranka.

Tys ji rozbil.

Můžeš si za to sám. Otcovy boty nejsou místo pro mušle.

Tak ji vyhoď a obleč se.

Najdeš si na pláži novou.

Tak šup.

- Tati, může mít ryba mořskou nemoc? - Nevím. Spíš ne.

Terry Smith říkal, že rozvířil vodu v akvárku

a jedné rybě bylo zle.

Já mu to nevěřil. Hele, tati. Tulák!

- Nemáš u sebe křídu? - Bohužel ne. Nemám čas.

Nevadí. Kousek jsem našel.

- Tajný jazyk tuláků? - Ano. Jak jsi to věděl?

Co jsi nám nakreslil na bránu?

Zlí lidé, jděte pryč.

Támhle je. Empress of France.

Můžu jít s tebou a řádně si ji prohlédnout?

To by nebylo fér.

Nechceš někoho nakazit spálou.

Pojďte, pane.

- Nashle. - Nashle.

Vyhýbej se jiným dětem.

A když to nepůjde jinak, zakryj si tvář kapesníkem.

Není tak ošklivý.

Ahoj, hodný pejsku.

Bohužel ti nic nenesu.

Ne, nic.

Co děláš v mé zahradě?

Jen jsem chtěl pro toho psa vzít chleba.

Nemáš právo krást chléb. Ty kůrky jsou pro ptáky.

Jsi na cizím pozemku. Hned odejdi.

Co provádíš teď?

Co je to?

- Tajný jazyk. - Žádné tajnosti nechci.

Kreslit mi na bránu. Co to znamená?

Že ta paní tady je hodná a štědrá.

A to velkého medvěda rozesmálo, to rozesmálo mě,

a tak se smál a já se smála

a pak jsem se vzbudila.

To byl legrační sen, co?

Tak jo, Sally.

Vrať se do čekárny a zkus najít komiks, co jsem ti tam schoval.

Tento týden je to mnohem lepší.

Až na menší nehodu v pondělí, ale jinak…

Ano, vycházíme dobře.

Paní Mercerová,

rád bych mluvil s vaším manželem.

S manželem? Ten vám moc neřekne.

Přesto bych ho rád viděl.

Ten opakovaný sen o velkém medvědovi.

Je zřejmé, že je pro Sally symbol jejího otce.

Vážně?

Může vám to znít divně, ale je dokázáno,

že když se dítěti v mysli zjevuje nějaké zvíře,

téměř vždy to zvíře připodobňuje,

samozřejmě podvědomě, svému otci.

Brýtro, pane Pickeringu.

Ahoj, Johnny.

Proč to děláte?

Řekni, co mám dělat jiného?

Tady jste vynechal.

Aha.

Potřeboval bych brýle.

Viděl byste líp, kdybyste si propíchl uši

a nosil v nich zlaté náušnice.

Máš nějaký přehled.

To dělávali kdysi. Četl jsem to.

Vzdělání je skvělá věc.

Kéž bych já měl čas na čtení.

Když chtěli kdysi z někoho dostat pravdu,

počkali na odliv, rozřezali mu břicho

a přivázali mu k vnitřnostem korek.

- Projížďku na lodi, madam? - Ne, díky. Jdeme.

Chceš mě snad zničit?

Zmiz.

No tak zmiz.

Mám magnet.

Jo, a jaký pěkný.

Ukaž mi ho.

Kde jsi ho vzal? Tady?

Vyměníš ho?

Dám ti za něj golfový míček.

Má tři kilometry gumy.

Natáhneš ji až na osm kilometrů.

Dám ti k němu i tuto bramboru.

Je moc vzácná.

Dobrá, tak co tohle?

Má dostřel 23 metrů.

Vidíš támhle svou chůvu? Tím ji odsud trefíš.

Tak vyměň.

Svítilna.

Dám ti pistoli i tohle všechno.

Vyměníš za mé neviditelné hodinky?

Ukaž.

Nic nevidím.

To dokazuje, že jsou neviditelné.

- Chůvo, hele, co mám. - Jestli neseš dalšího kraba…

- Ne, jsou to hodinky. - Já nic nevidím.

- Jsou neviditelné. - Tak si je poslechnu.

Zastavily se!

- Kluku, vrať to. - Vyměnil to.

- Já ti vyměním! Dej to sem. - Dal jsem mu neviditelné hodinky.

Nevymýšlej si. Nic tvého nemá.

Tak je ztratil.

Dochází mi trpělivost. Dej to sem.

Stůj, zloději! Pošlu na tebe policii.

Jsi zloděj. Malý podfukář.

Stůj! Stůj!

Pozor!

Budou ti brát míry na rakev.

HŘÍCHY TĚ DOSTIHNOU

ZLO BUDE POTRESTÁNO

Hochu, málem jsi to ztratil.

Ukaž, půjč mi to.

Máš bezva věc. Něco ti ukážu.

Máš drobný?