Ore no Ie no Hanashi (Story of My Family!!! / The Story of My House / 俺の家の話)

Vstávej, vstaň, Mašino Zeami!

Asi se to nezdá, ale fakt nevím, kam dřív.

Přes den cvičím nó, v noci se starám o tátu.

A o víkendech jsem Super mašina Zeami.

Máme tu Super mašinu Zeami! Právě dokončil zápas.

Kotobuki! Jste Blizzard Kotobuki, alias Mijama Džúiči, že?

Chlapečku, Mašina Zeami japonsky nerozumí.

Opravdu?

Je to mimozemšťan Zeami, co přiletěl v létajícím talíři ze své planety.

Šéfe, přestaňte vykládat nesmysly.

Zeami je Japonec.

Jak je to? To přísloví: Nezapomeň na své první rozhodnutí.

Stejně o nic nejde. Nakonec zjistí, kdo jsi.

Jestli to zjistí táta, vyrazí mě.

Táta pořád věří, že Sakura, která dochází pětkrát týdně jako pečovatelka, je jeho snoubenkou.

Vypadáš strašidelně.

Ale ne, jsem hodný člověk.

Já vím, i tak...

Ještě jednou se postavit na jeviště

127. Převzít zodpovědnost za problém s Džugemu

Tati, co to má být?

Neruš.

Napsal jsi: Převzít zodpovědnost za problém s Džugemu.

To nevím.

Je to tvůj rukopis.

Převzít zodpovědnost za problém s Džugemu.

Cože?

Než mistr zkolaboval, zašli jsme do baru v Hakatě.

Na zdraví.

Miluju Hakatu.

Vyměníme si adresy na LINE.

Taky si vyměníme QR kódy.

Po návratu do Tokia jsme si párkrát poslali zprávy.

Pak nám přestaly odpovídat.

Ptal jsem se proč a odpověděla, že jí v noci přišlo tohle.

To je nó, Ukifune.

Příběh o ženě, o kterou se ucházeli dva muži. Zešílela a spáchala sebevraždu.

To je hrůza.

Když jsme přišli do baru v Hida Takajama...

Zas do baru?

Ano, mistr má rád ženy.

Jste velmi krásná.

Mistr jí poslal píseň o žárlivé Mijasudokoro.

To je děs.

Mistr se s ženami schází jen občas, ale zprávy jim posílá děsné.

A jak používá pečeť je taky neobvyklé.

Omlouvám se, ale je tu Hideo.

Sakuro, nevadilo by ti, kdybys nám ukázala zprávy od otce?

Džúiči, to není dobrý nápad.

Prosím.

To jsou všechny zprávy od táty?

Ano.

Chci palačinky. Džudžu je opuštěný, protože mi neodpovídáš.

Taky si dám palačinky.

Sakuro, jsi už vzhůru? Jsem rád, že jsi odpověděla.

Nemůžu do toho mluvit, ale nemohla bys mu posílat delší odpovědi?

Omlouvám se. Mimochodem, ví všechno.

Sakuro, před mými dětmi pořád dělej snoubenku, prosím. Jinak budu vypadat jako blbec.

To snad ne.

Taky mi řekl, že neví, jak by měl umřít.

Jak má umřít?

Na to ten notes má.

Čím víc do něj psal, tím víc lpěl na životě.

Ďábelská máma

Daisu, proč mi to nezvedáš?

Můžeme začít s učením?

Chtěl bych na něj počkat.

Hideo, ty máš Daisua rád, viď?

Chtěl bys vystoupit s Daisuem?

To je leták z loňska.

Ano, i děti mohou hrát nó.

To je každoroční akce sponzorovaná naší školou.

Je to akce pro cizince a pro děti.

Ano, i děti mohou hrát nó?

Jak jim to vysvětlit, co je to za akci, Džugemu?

Vystoupí se základy nó a pak předvedou krátké tance a komediální scénky kjógen.

Ano, i děti mohou hrát nó?

Nó jako ne, chápeš? Máš s tím problém?

Hideo, co bys chtěl?

Půjdu tam, když půjde Daisu.

Řekl ano, neřekl ne.

Tohle je příběh mé rodiny.

Příběh mé rodiny

4.

český překlad SONMI 22. 8. 2021

Monchi nissyni.livejournal

Co si začal psát do notesu, má pořád na krajíčku.

Kouká na starou fotku, začne brečet a pak se rozčílí na Džugemu.

Džugemu, ta Dódžódži je nemožná. Na tvých nohách vidím, jak špatně jsi byl vychovaný.

Rád bych viděl, jak by se tvářili tví rodiče.

Jindy předstírá senilitu.

Gorila.

Ne, máte říct nějakou rybu.

Gjorila!

Děláte to schválně, že jo?

A byl tu ještě někdo vyplašenější než táta.

Ségra, viděla jsi tu fotku, co jsem ti poslal?

Koukni se na to hned.

Fotku?

Ano.

Jo, a co?

Musela být na plastice.

Ročenka?

Ano, dal jsem za ni jejímu spolužákovi třicet tisíc.

Jen se podívej, oči má menší a nos jak knoflík.

Není to jedno, copak je nějaká celebrita?

Nebo chceš říct, že ženské po plastice přesvědčí muže, aby změnili závěť?

To je předsudek.

Každopádně té ženské nevěřím.

Dal jsem tátovi do vozíku GPS, kdyby se s ním něco stalo.

Nelíbí se ti, takhle náhodou?

To je kravina.

Určitě, jo?

Nezaplatil bys za fotku třicet tisíc, kdybys do ní nebyl blázen.

To neříkej, snad bych o tom musel vědět.

Omlouvám se, jdu pozdě.

Dobrý den.

Páni, máš pěknou sukni.

Děkuju.

Něco se stalo?

Co asi, do háje.

Tedy, jsem jen amatér a o nó nic moc nevím.

Ale nezdá se mi nějak dobrý.

Máš pravdu. Jeho výkon mě taky neoslovuje.

Tak začneme s výukou.

Ano.

Proč musel odejít? Nacvičoval...

Hideo, dnes tě naučím Kosode Soga.

Ano.

Daisu, můžeš ho taky učit?

Cože? Dobře, ale měl by to zvládat sám.

Daisu, s mistrem tak nemluv.

Mistře, mohli bychom s Dódžóži skončit?

Cože? Je to dobrý.

Tati, nenapodobuj ho.

Džúiči, zvládneš Kane Koken?

Kane Koken?

Kane Koken

Kaneko Ken - herec a bývalý zápasník bojových umění.

No tak, Google...

Kane Koken.

Důležité je protáhnout konce lan kladkou na stropě a upevnit lano, které pak zvon zvedne.

Šéfe, omlouvám se, nemohl jsem si to nacvičit, protože doma máme strop moc nízko.

To nevadí, zvedněte to.

To je dobrý trénink.

Vytáhněte to výš.

To stačí. Lano přivažte ke sloupku.

A dál?

Při těchto slovech vstoupí žena pod zvon, my uvolníme provazy a...

Chytíme ji živou.

Správně. Když se mnich modlí a zvon se zvedne, žena se změnila v obřího hada a začne řádit.

To vypadá skvěle.

Cože?

Uděláme to hned dneska.

Co?

A je tady! Mašina Zeami se změnil v obrovského hada!

Jednou to zjistí, když nepřestanu.

Musím nó od profi wrestlingu oddělit.

Musím oddělit Džúičiho od Mašiny Zeamiho.

Ve skutečném představení je jediná chvíle, kdy spustit zvon.

Cvik získáme tréninkem.

Přijatelné zpoždění je desetina sekundy.

Džúiči, řeknu och a vyskočím.

Je to celé o přesnosti.

Och!

Džúiči? Džúiči.

Ano.

Pozdě. Jestli nebudeš přesný, můžu se vážně zranit.

Máš v rukách můj život.

Omlouvám se.

Osado, ty taky.

Vítám vás!

Dost.

Daisu, hraješ mizerně.

Co je špatně?

Kejváš hlavou.

To ne.

Ale jo, koukáš pořád na k-pop na Jok Moku.

Jok Mok? Myslím TikTok. To je jedno.

No tak, no tak. Daisu, klid.

To och asi není dobré znamení.

Úplně ho to rozhodilo.

Brácha, je zbytečný trvat na stereotypech.

Promiň.

Daisu, to nic. Prostě to nech být.

Jaká je nová škola?

Dobrá.

Když se na něj dívám, vidím sám sebe.

Tak mě museli vidět i ostatní.

Když ses začal učit nó místo mě, dělal jsi rychle pokroky. To mě nestavělo do dobrého světla.

Džúiči, vydrž v klidu.

Říkal jsem si, že bych to zvládl, ale prostě nechci.

Ještě jednou.

Pořád jsem si to opakoval, abych nebyl nervózní.

Tak jsi utekl od nó a začal jsi zápasit.

Nemám ti to za zlé, když tomu věříš.

Rozhodně jsi utekl moc brzo.

Džúiči, měl jsi zajímavou auru.

To já sám nemohl vědět.

Měl jsem tehdy vzpurné období.