Disney Worldbuilders

TADY OPOUŠTÍTE DNEŠEK A VSTUPUJETE DO SVĚTA

VČEREJŠKA, ZÍTŘKA A FANTAZIE

Doře víme, že Walt světu povyprávěl spoustu příběhů.

BÝVALÝ VÝKONNÝ ŘEDITEL WALT DISNEY COMPANY

Kdykoli jdu po Main Street, uvědomím si,

že znal hodnotu nostalgie.

Ale byl taky opravdový futurista.

Podařilo se mu dosáhnout křehké rovnováhy

mezi světem včerejška, dneška a zítřka.

A právě takový je v mnoha ohledech Disneyland.

DISNEYLAND HASIČI

Teď se s vámi podělíme o náš nejnovější a největší sen.

Ano, to je on.

Disneyland.

Doufáme, že se bude lišit od všeho, co známe.

Že to bude místo nadějí a snů, faktů a fantazie.

KINO, MAIN STREET

Je úžasné tady být a vzpomínat na to, o čem Walt mluvil.

A ponořit se do světa, který popisoval

a který toužil postavit.

Jistě si umíte představit, jak mě v dětství inspiroval.

Jednou se mě nějaký chlapec zeptal: „Pane Disney, co vlastně děláte?“

Řekl jsem: „Někdy si připadám jako včelka.

Přelétávám ze studia do studia, sbírám pyl a všechny povzbuzuju.

To je můj hlavní úkol.“

Nic mě nenadchne víc, než slyšet vypravěče vyprávět skvělý příběh.

Když jsem se podíval na Pixar, Marvel, Lucasfilm a pak na 20th Century Fox,

viděl jsem sbírku báječných příběhů.

Kdybychom je mohli přenést do Walt Disney Company,

posunuli bychom hranice

a umožnili společnosti v dalších letech růst a úspěch.

Když pracujete se skvělým vypravěčem, zjistíte,

že v mnoha ohledech své příběhy vlastní.

Vycházejí z jeho nitra, od srdce.

Jsou odrazem toho, jakým člověkem vypravěč je.

Vypravěči mají velmi důvěrný vztah k příběhům, které vyprávějí.

A je důležité, abyste to při práci s vypravěčem

skutečně pochopili.

Každá atrakce v zábavním parku existuje

hlavně díky skvělému vypravěči se skvělým příběhem.

Nic víc na tom není.

TVŮRCI DISNEY SVĚTA

Původem toho všeho je hra.

KREATIVNÍ ŘEDITEL PIXAR ANIMATION STUDIOS

Je to jako když máte v dětství dvě malé plastové figurky

a najednou se přenesete... do vámi vytvořené reality.

Pro mě tohle Disneyland představuje ve velkém měřítku.

Místo, kam vstoupíte a hned si můžete začít hrát.

Vyrůstal jsem v malém městě na předměstí Minnesoty

a tak jednou za rok jsme ve VW kemperu jezdili za rodinou do jižní Kalifornie.

A zlatým hřebem pro mě

bohužel nebylo setkání s prarodiči, tetami a strýci.

Byl to Disneyland.

Říkal jsem si: „Fajn, rychle se vyfoťme, ať to tu můžeme začít poznávat.“

Plánoval jsem to měsíce. Měl jsem kameru Super 8.

Na dvouapůlminutové cívce jsem se snažil o co nejlepší záběry,

abych to celé zachytil, protože to byl kouzelný svět.

Nejlepší atrakcí jsou pro mě dodnes piráti.

PIRÁTI Z KARIBIKU

Vzpomínám si, že jsem měl pocit, jako bych vstoupil do snu.

Mrtví nic nepoví!

Je to tak skvělý příběh.

Vejdete tam, usnete, celé to prožijete. A pak se probudíte a říkáte si,

„Copak jsem... Co se to stalo?“ Chápete? Je to kouzlo.

K animovanému filmu mě přivedla iluze pohybu.

Rychle jsem přišel na to,

že můžu nakreslit tečku, ze které se stane čára,

stočí se a stane se stolem a...

A říkáte si „Panejo, hýbe se to!“ To bylo úžasné.

A čím víc jsem se do toho ponořil,

tím víc jsem si uvědomoval, že pohyb je v samotném příběhu vedlejší.

Takže když jsem skončil školu, vážně mě zajímalo vyprávění příběhů.

Říkal jsem si, že budu animátor, i když kreslit mi... Nešlo mi to.

A místo toho jsem z důvodů, které neumím vysvětlit,

přišel do neznámého počítačového studia jménem Pixar.

Ani to nebylo studio, spíš počítačová firma.

Vyráběli hardware a software a taky dělali reklamy.

A proto jsem nastoupil.

Pak už to šlo ráz naráz a byl jsem hlavní animátor Příběhu hraček.

Netušil jsem, že to dokážu.

Do nekonečna a ještě dál!

„Příběh hraček“ trhákem v kinech

A být u toho od samého začátku mi změnilo život.

Považovali jsme se za rebely.

Říkali jsme si: „Chceme posouvat hranice. S animací dokážeme cokoli.“

A přišel jsem s nápadem o příšerkách.

Není nic toxičtějšího nebo vražednějšího než lidské dítě.

Jediný dotek vás může zabít.

Baf!

Nevzpomínám, že by někdo řekl: „Budeš to režírovat.“

Prostě se to tak vyvrbilo.

Zvládl jsem to tak tak.

Určitě mě několikrát málem vyhodili, protože se ten příběh nedařil.

Ale přežil jsem.

Film netočíte podle toho, co lidi asi budou chtít.

Musí za tím být něco, co cítíte hluboko v nitru.

Takže jedno vede k druhému.

Myslím, že koncept trezoru jsme vymysleli v roce 1999.

A trvalo asi 30 vteřin, než jsme si řekli, „To by byla super atrakce v parku.“

Ale z nějakého důvodu, ať už kvůli technologii nebo rozpočtu,

se to pořád odkládalo.

Takže je vzrušující, že to konečně staví.

Molo Pixar.

Park California Adventure byl pro filmy Pixar skvělou příležitostí.

Byl to snad ten největší kompliment.

„Z vašeho filmu uděláme atrakci a dáme ji do Disneylandu.“

Vzpomínám si, jak jsem tam poprvé viděl Woodyho.

A rozbrečel se.

Když jsme postavy a příběhy navrhovali,

říkali jsme si: „Naladíme diváky tak, aby prožívali to samé, co daná postava.“

Pak přijdou děti

a jako by byly ve filmu, nebo jako by z něj ta postava vystoupila.

A už Woodyho znají, protože s ním prožili velký emocionální zážitek.

Myslím, že jako filmaři a umělci

všichni chceme sáhnout do vlastního nitra a vytvořit něco, co pak...

Něco jako hrací skříňku. Můžete ji zapnout a někomu ji pustit.

Přehraje stejný pocit, jaký jste měli vy.

Namluvil jsem Kevina, ptáka ze Vzhůru do oblak.

Potřebovali jsme nějaký zvuk...

A teď je to ve filmu.

Pamatuju si, že jsem v roce 1989 dostal stáž v Disney Animation.

Tolik jsem se těšil.

Řekli mi: „Budeš animovat pro EPCOT."

A tak jsem vytvořil pár prvních scén Buzzyho,

úvodní show ke Cranium Command.

- Jak se jmenuješ, rekrute? - Buzzy, pane.

- Připraven pilotovat mozek, Fuzzy? - Buzzy, pane. Připraven.

Samozřejmě se to celé odehrává v mozku, v těle toho kluka.

Po letech, když mě napadl film V hlavě ,

jsem si uvědomil, že jsem se asi inspirovat tím.

Tehdy mi to nedošlo.

Jsem Smutek.

Ahoj. Já jsem Radost.

To je Strach.

Tohle je Nechuť.

Tohle je Vztek.

Myslím, že první postava, která se objevila, byl Vztek.

Byl to jen obyčejný čtverec.

Je zvláštní navštívit zemi,

kde neumím jazyk, nikdy jsem nikoho odtud nepotkal,

a přesto se miliony lidí ztotožní s postavou,

kterou jsem před osmi lety nakreslil na ubrousek.

Natáčení filmů a podílení se na atrakcích v zábavních parcích

je způsob, jak říct: „Nejsi sám.

Nejsi jediný, kdo se tak cítí.“ A to lidi spojuje.

A to takovým způsobem, o jakém se mi ani nesnilo.

Zvládneš to zastavit? Zvládneš to zastavit?

- Uvidíme. - Máme... Co...

Zvládli jsme to.

Dobře. Roztočíme to na druhou stranu.

Klouže to.

Je to pocit sounáležitosti, že ten příběh sdílíme společně.

A myslím, že to Disney umí skvěle.

Vezme tyhle divné a specifické příběhy a udělá z nich něco univerzálního.

ČEKÁ VÁS DOBRODRUŽSTVÍ!

Měl jsem to štěstí,

že jsem byl strážcem světů, které tu byly před námi, a rozvíjel je.

To je velmi konkrétní způsob budování světů, kdy nezačínáte od nuly.

Držíte se toho, co tu už bylo. Ale posouváte to někam dál.

Někdy novou technologií, někdy modernizací...

SCENÁRISTA/REŽISÉR HVĚZDNÉ VÁLKY: MANDALORIAN A GROGU

... ale zachováváte to, co z toho světa vzešlo

a co vzniklo před vámi.

Disneyland mám z parků nejradši. Líbí se mi, že tam byl sám Walt.

Lidi považují Disneyho nebo Disneyland za nostalgickou záležitost.

Ale málokdy si uvědomují,

jak špičková ta technologie byla, když byla původně představena veřejnosti.

Myslím, že kombinace starého a nového je důležitá kolektivně pro nás všechny.

Hvězdné války miluju už od roku 1977, když jsem viděl první film. Bylo mi deset.

Byl to na to ten správný věk.

Je to jak s Disneylandem.

Bereme to jako samozřejmost, vyrůstali jsme na tom.

Už je tomu skoro 50 let.

V kontextu té doby jde těžko vyjádřit, jak významný ten film byl.

Když vidíte Hvězdné války poprvé...

KREATIVNÍ ŘEDITEL LUCASFILM

... je to tak intenzivní, protože se cítíte jako Luke.

Okamžitě se s tím ztotožníte.

Cítíte se jako někdo, kdo je na malém místě,

ale existuje mnohem větší a jasnější galaxie.

A víte, že vás k ní život dovede.

Pro dítě je to podle mě tak silné,

protože víte, že je to cesta, na kterou se vydáte.

Když jsem se stěhoval z Pittsburghu, máma mi řekla: “Najdeš si mentory.“

Jen mě nenapadlo, že mezi nimi bude někdo jako George Lucas.

Byl to velký šok.

George Lucas byl jako náš Walt Disney.

On to všechno vytvořil.

Hráli jsme si na jeho písečku, vyprávěli jeho příběhy.

- Chcete si miminko pochovat? - To je tvůj praprapradědeček.

To je. To je.

Je hodně jako Yoda. Říká věci jako: „Být skvělým se odvaž.“

Máte temnou i světlou stranu.

Jedna je nesobecká, druhá sobecká, a chcete je vyvážit.

Stejně jako Mistr Jedi vám George

rozšíří obzory ohledně světa kolem ale i sebe sama a toho, čeho jste schopni.

V Georgeově světě je to nejvyšší hierarchie.

Takže nechceme měnit to, co vytvořil.

Je to jen taková letmá záležitost.

Je to jako Apokalypsa . Dodává to temnější nádech.