The Beguiled

VIRGINIE, 1864 TŘI ROKY PO ZAČÁTKU OBČANSKÉ VÁLKY

Tady.

Bojíš se?

Ne.

Ano.

Já také.

Můžete se vůbec hýbat?

Pokusím se, pokud bude kam.

Na druhém konci lesa je Farnsworthská škola.

Seminář slečny Marthy Farnsworthové pro mladé dámy.

Jsou tam nějací muži?

Jen čtyři další studentky, učitelka a slečna Farnsworthová.

Otroci odešli.

Jako Yankee nejspíš nebudete vítán,

ale bude to lepší než tady.

To je pravda.

Přijímám tvé pozvání. Pomůžeš mi vstát?

Dej mi chvilku, abych popadl dech.

Ano, pane.

Pojď sem.

Jste o dost těžší než můj bratr.

Kde je teď?

Zabili ho v Tennessee.

Nikdo z nás to nebyl.

V Tennessee jsem nikdy nebyl.

Jak se jmenuješ?

Amelia Dabneyová.

Já jsem McBurney.

Desátník John McBurney.

Ráda vás poznávám, desátníku.

Kam že to jdeme?

Do Semináře slečny Farnsworthové pro mladé dámy.

S jen pěti studentkami?

Ostatní dívky odjely domů,

ale slečna Martha nechala otevřeno.

Hlavně proto, že nemáme kam jít.

Můj domov je v Georgii,

ale matka měla za to, že bude lepší,

když na nějakou dobu zůstanu tady ve Virginii,

když je váš generál Sherman tak blízko Atlanty.

Vy jste zběhl?

Byl jsem u newyorského 66. pluku.

Zasáhli nás,

upadl jsem

a všechno bylo v plamenech.

Chcete se vrátit? Ukážu vám cestu.

Teď ne.

Možná později, až mi přestane krvácet noha.

FARNSWORTHSKÝ SEMINÁŘ

...a teď sloveso „být“.

Slečno Emily.

Slečno Martho!

Marie, pojď se mnou.

Pomoc!

Slečno Martho!

Slečno Martho!

- Amy! - Pomozte mi!

Co se stalo?

Jsi v pořádku?

Jak se sem dostal?

Byl sám v lese.

Nemohla jsem ho tam nechat umřít.

Víš, že nemáš chodit tak daleko!

Je mrtvý?

Ne.

Ještě ne.

Rychle, musíme ho přenést na verandu.

Zvedneme ho. Edwino, chyť ho za rameno.

- Ano, slečno Martho. - Děvčata!

Vezmeme ho na verandu. Rychle!

Potřebujeme pomoct. Chyťte ho za nohy.

Raz, dva, zvednout.

Mohl by být nebezpečný.

Prostě ho zvedněte.

66. newyorský pluk, madam.

Jsem vděčný, že mohu být vaším zajatcem.

Je to pravý modrokabátník.

Znásilňují jižanské ženy na potkání.

Nech těch nesmyslů, Jane!

Je to pravda.

Podle tváře není poznat, že je to Yankee, co?

Amy, běž dovnitř,

vezmi ten modrý hadr a uvaž ho na bránu.

To aby patrola věděla, že jsme zajaly živého Yankeeho.

Proč jsi nezavolala?

Musela jsi je vidět jít přes pole.

Omlouvám se, slečno.

Zapomněla jsem hlídat.

Na to nesmíš zapomínat.

Příště budeme mít ty vyžírky až na zahradě.

Tak jsme přišly o většinu drůbeže.

Dobře.

Marie, běž nahoru.

Zavolej, když uvidíš naše vojáky.

Ano, madam.

Měly bychom mu tu ránu vymýt.

Ano.

A bude to chtít zašít.

Amy, neříkala jsem,

abys donesla modrý hadr a uvázala ho na bránu?

Potom, kolik krve ztratil, daleko nedojde.

Nebyla by to křesťanská povinnost?

Ano, máš pravdu.

To by byla.

Nezvládne to.

Tak počkáme, dokud mu nebude lépe,

aby ho mohli odvést. Vezměte ho dovnitř.

No tak.

Běž ohřát vodu, Emily.

A budeme potřebovat plátno.

Cokoli, co můžeme postrádat.

Alicio, Jane,

sežeňte to plátno a přineste ho do hudebního pokoje.

- Slyšíte? - Ano, madam.

Dobře.

Slečno Edwino.

Zavřete dveře, děvčata.

- Potřebuji nůžky. - Ano, slečno Martho.

Tady.

Přineste mi víc plátna.

- Hned. - Ano, slečno.

Železa, že by koně okoval.

Většinu jsem myslím vyndala.

Budu potřebovat jehlu.

Přineste mi jehlu a nit.

- Uhni. Nic ne... - Přestaň.

Slyšíš, co říkají?

Ne.

Edwino, přines mi trochu vody.

Umyju ho.

Ano, slečno Martho.

To jsem si mohla myslet.

Zemře?

Dnes ne.

Co s ním bude?

Samozřejmě ho vydáme patrole.

Do té doby nechci, abyste se potulovaly kolem.

Nebo nahlížely do jeho pokoje. Rozumíte?

Pokud vás to zajímá,

je to desátník John McBurney.

Nezůstane tu dlouho na to,

aby nám záleželo na tom, jak se jmenuje.

Toho rozptýlení bylo až dost,

takže pro dnešek už výuka nebude.

Máme spoustu práce se zašíváním.

Dobře.

- Do šicího pokoje. - Pojďte, děvčata.

Dlouho tu nezůstanu, Amy.

Opatrně, ať ty stehy nejsou křivé.

Jane, jsi na tom stejně jako my,

jsi tady, protože nemáš kam jít.

Ale mám.

Můj otec je s generálem Leem

a když budu chtít,

vojáci mě k němu hned odvedou.

Kdyby někdo věděl, kde to je.

Hezky rovně.

Moje matka mi psala z Charlestonu. Ta blokáda je příšerná.

Prý se tu mám lépe, než by mi bylo doma.

Má pravdu.

Nemělas sem toho Yankeeho vodit.

Souhlasím.

Nejspíš je to špeh

a v noci k nám na zahradu vpustí modrokabátníky.

To pochybuji, slečno Jane.

Slečno Edwino, vy se toho modrokabátníka nebojíte?

Ne.

A není slušné mu tak říkat.

Má jméno,

desátník John McBurney.

John.

- Ukaž. - Dělám to správně?

Ano, ale dělej ty stehy blíž u sebe.

Dobře.

To jsou naši, slečno Martho.

Procházejí tudy.

Můžeme je pozdravit?

Ne. Nechci, aby vás viděli.

Myslím, že vedou zajatce...

Běžte nahoru. Hned.

- Co se bude dít? - Nic nevidím.

Co je nového?

Bereme tyhle Yankeee do věznice a na smrt.

Dobrý večer, kapitáne.

Dobrý večer, madam.

Myslíte, že jim o něm slečna Martha poví?

Jste tu sama, madam?

- S pár dalšími. - No...

Říká mu o něm?

Těžko říct.

Opatrujte se, madam.

Spousta těch Yankeeů se odtrhla od svých oddílů.

Potulují se po lesích

a jsou zoufalí.

Nemáte náhodou

pár nábojů navíc?

K čemu by vám byly?

Otec mi nechal svůj revolver.

Vědět, že ho mohu použít, cítila bych se bezpečněji.

Podívám se.