The Tale of the Princess Kaguya (Kaguyahime no monogatari)

Za dávných časů žil sekáč bambusu.

V horách kácel bambus

a z něj se pak vyráběly rozmanité věci.

Sekáč se jmenoval Sanuki no Mijacuko.

Jednoho dne spatřil, jak z kmene bambusu září světlo.

Udiveně šel blíž.

Že by bambusový výhonek rašil dřív, než rozkvetou švestky?

Co to je?

Páni!

Smím se zeptat, co jsi zač?

Taková krásná princezna!

Tu mi muselo seslat samo nebe jako požehnání.

Chytil jsi něco?

Taková pěkná panenka!

Ne, spí.

Cože?

Dostalo se mi požehnání.

Požehnání?

Přisámbohu, v lese!

To mně nebesa požehnala.

Ale já ji budu vychovávat.

Vychovávat? Vždyť už je to krásná princezna.

Bude to obnášet víc, než si umíš představit.

Viď?

Dej ji sem!

Neseď tady tak! Přines mi něco na přikrytí.

Co tohle?

Už je dobře!

Co se děje?

Chce, abych se o ni starala.

Přines mi nějaký pěkný košík.

Je to celé prazvláštní.

Co když je to nějaká víla?

Jak podle tebe vypadá?

Jako děťátko.

- No vidíš! - Ale ještě před chvílí to byla princezna!

To nám nebesa ukazovala, co z ní vyroste.

Vážně?

Takže ji musíme pořádně vychovat.

Ano! Tak to určitě bude.

Ano.

Už to chápu!

Ale kdo ji bude kojit?

Kojná.

A u obráběče se taky zrovna narodilo miminko.

- Takže tohle je... - Dar.

Co se děje?

Co to děláš?

Ták! Určitě máš hlad.

Cože?

Jak pěkně pije.

Mám mléko!

Zasmála se!

Vážně!

Ta je najednou těžká.

To není možné!

- Co zase? - Je čím dál těžší!

Ukaž.

Hrozně rychle roste.

Už kvetou švestky!

Už je zase těžší!

Vidíš?

To mě podrž!

Od toho dne sekáč bambusu a jeho žena

vychovávali to zázračné dítko jako vlastní.

Ne! To ještě nedostaneš.

Tamhle je mimino!

Jo? Kde?

Nestrkej!

Tamhle!

Kouklo na nás!

- Jo! - Ne.

Co je to?

- Panečku! - To mě podrž!

Princezno!

Ona stojí!

Ona chodí!

No ne!

Neplakej!

Srandovní dítě!

Už umí chodit.

A chvíli předtím jen lezlo.

Roste jako z vody!

Jako bambusový výhonek!

No jo! Bambusinka!

Bambusinko!

Bambusinko!

Bambusinko!

Žádná Bambusinka! Je to princezna!

Bambusinko!

Bambusinko!

Bambusinko!

Princezno! Pojď ke mně!

Princezno! Pojď ke mně!

Princezno! Pojď ke mně!

Bambusinko!

Princezno! Pojď ke mně!

Bambusinko!

Bambusinko!

Princezno! Pojď ke mně!

Princezno! Pojď ke mně!

Princezno! Pojď ke mně!

Chceš jít se mnou?

Bambusové výhonky. To máme k večeři.

Večeře! Bambusové výhonky!

Tak jo! Teď se drž dál.

Tady jich je!

Jo!

Pojďte sem!

S divočákem si nezahrávej!

Cože?

Ty jsi zvláštní děcko. Rosteš před očima.

Je divná, Sutemaru.

Už zase vyrostla!

Jako bambusový výhonek.

- Bambusový výhonek? - Bambusový výhonek! Večeře!

Bambusinka!

Bambusinka!

Bambusinka!

Dokolečka dokola,

toč se, mlýnku, otáčej,

sluníčko nám přivolej,

sluníčko nám přivolej.

Ptáci, brouci, šelmy,

trávo, stromy, kvítí,

přineste nám jaro, léto, podzim, zimu,

přineste nám jaro, léto, podzim, zimu...

- Ptáci! - Brouci!

Šelmy!

Trávo! Stromy! Kvítí!

Přineste nám jaro...

Co? Ty tu písničku znáš?

Jo!

Toč se a vrať se, vrať se mi,

vrať se, ty čase vzdálený.

Vrať se a zpět mé srdce povolej,

vrať se a zpět mé srdce povolej.

Ptáci, brouci, šelmy,

trávo, stromy, kvítí,

naučte mě, jak mám cítit.

Jestli uslyším, že po mně teskníte,

vrátím se vám.

To je divná písnička.

Ona brečí!

No jo!

Co se děje?

Nevím.

Je divná!

Tamhle bydlíme.

Tamhle je váš bambusový háj.

Bambusové výhonky!

Jdeme!

Princezno!

Kde jsi?

Princezno!

Co je to?

Že by to...?

Zatím ahoj!

Dávej na sebe pozor!

Máme ji vůbec s těmi kluky pouštět?

Vždyť ji to s nimi baví.

Jenže nahoře v lesíku jsem našel...

Ale nic.

To je pryskyřice. Dostaneš vyrážku!

Pryskyřice?

To je vůně!

Z toho vyrobíme mísy.

Z tohohle?

Páni!

To je můj táta, můj starší bratr a moje máma.

- Na shledanou! - Na shledanou!

A něco nám přineste!

Sekáčovo děvče.

Bambusinka.

Pojď, Bambusinko!

Je vedro!

Mám žízeň.

Ty budou určitě dobré.

Jo?

Ne!

Už pojď!

Někdo jde!

Nech ho tam!

Tohle je pro ostatní.

To je dobrota!

To je dobrota!

Když ty krásné šaty vyletěly, uvědomil jsem si,

co si nebesa žádají.

Co si žádají?

Abychom jí dali život, který je těch šatů hoden.

Abychom z ní udělali urozenou princeznu.

Urozenou princeznu?

Za tohle zlato jí v hlavním městě postavím krásný zámek.

Tam ji chceš vzít?

Ano.

Tady bude nadosmrti jen venkovanka.

Když bude žít mezi urozenými jako pravá princezna,

bude šťastná.

Tak si to každopádně nebesa žádají.

Urozená princezna?