Hacksaw Ridge

SKUTEČNÝ PŘÍBĚH

Což jsi neslyšel?

Hospodin, Bůh věčný,

Stvořitel končin země

není zemdlený, není znavený,

jeho rozumnost vystihnout nelze.

On dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému.

Mladíci jsou zemdleni a unaveni, jinoši se potácejí, klopýtají.

Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly,

vznášejí se jak orlové,

běží bez únavy, jdou bez umdlení.

Desmonde, vydrž. Vydrž, Desmonde.

Dostaneme tě odsud.

PŘED ŠESNÁCTI LETY

Desmonde.

-Desmonde! -Co je?

-Počkej. -Dožeň mě.

Počkej, musím ti něco říct.

Co, Hale?

-Závodíme až na vršek. -Fixlíři!

Nashle, loudale.

-Nechceš pomoct? -To zvládnu.

Sedni si!

-Nech toho. -Ty toho nech.

Ježkovy oči!

Jděte od toho srázu, kluci hloupí! Zlomíte si vaz.

Cvoci jako jejich táta.

Rozkopali roh Jacksonovy a Hlavní.

Dávají tam chodník.

Teď byste to tam nepoznali.

Pochybuju, že by poznali vás.

Mě skoro nepoznají, když jdu kolem.

Jako bych umřel s vámi.

Jako bychom nikdy neexistovali!

Dneska toho pro vás víc nemám.

Blokuj ho pravačkou, Desmonde.

Přestaňte! Slyšíte?

-Proč se perou? -Odkdy potřebujou mít důvod?

Tome!

Nač jim bránit? To bych musel seřezat oba. Takhle nařežu jen tomu, co vyhraje.

Tome!

Proboha!

Tome! Prober se, slyšíš?

-Cos to udělal? -Neslyší mě.

Přinesu led.

-Dej pryč ten košík. -Dávám.

Dýchá?

Hale? Hale, slyšíš mě?

Hale?

-Hale... No tak. -Má rozšířené zorničky.

Hale...

Cos to provedl?

Budu ti muset nařezat, pravidla znáš.

Slyšíš mě, Desmonde?

-Desmonde! -Přestaň.

Co si z toho vezme? Už teď je dost agresivní.

Jen si ho hubičkuj. Vykládej mu, že svět je jemný a něžný místo.

Hal bude v pořádku.

No tak.

-Mohl jsem ho zabít. -Ano, to jsi mohl.

Vražda je nejhorší hřích ze všech.

Připravit člověka o život, to je v Božích očích největší hřích.

Nic tak Jeho srdce nebolí.

Nerozumíš anglicky? Mám ti to zopakovat?

-Uhni, ženská, nebo tě srovnám! -Co se děje? Není ti nic, Bertho?

Ty si hleď svýho!

Nenávidím ho.

Mami?

Proč nás tolik nenávidí?

Ne nás.

Nenávidí sám sebe... Někdy.

Táta není doopravdy takový jako dneska večer.

Kéž bys ho poznal jako já, ještě před válkou.

Hospodina chvalme, Hospodina chvalme, chvalme a všichni se radujme!

ZA PATNÁCT LET

Přicházejte k Otci skrz Ježíše Syna.

Chvalte Jej a oslavujte za Jeho činy.

-Jak nám to zní, Desmonde? -Jak nebeské zástupy andělů, mami.

Víš, že lhaní je hřích, zvlášť na tomhle místě.

Já nemluvil o zpívajících andělech.

Co se tam děje? Desmonde!

Zvedněte to!

Vytáhněte ho. Za tu plachtu.

-Zavolám pro sanitku. -Není čas. Joshuův pickup.

-Rychle! -Dobře.

Teď už to bude dobrý. Jsi v dobrých rukou.

Co tady máme?

-Poškozenou tepnu, připravte šití. -Ano, pane doktore.

Tlačte na to. Vy jste mu dal to škrtidlo?

-Ano, pane. -Zachránil jste mu život.

Zůstanete u nás. Uzdravíte se.

Jak se jmenujete, hochu?

Gilbert.

-Budete operovat? -Jo, operace.

Zůstaňte s námi, to bude dobré.

Armádní prohlídky jsou tamhle. Tady se daruje krev.

Stalo se vám něco?

Ne, ta není moje.

Jsem v pořádku. Ale díky za optání.

Co byste potřeboval?

Svůj pásek.

Půjčil jsem ho tomu, co měl nehodu. Bez pásku mi nedrží kalhoty.

Já váš pásek nemám.

To já vím. Je tam. Ještě ho má ten kluk.

Já tady jen odebírám krev.

Daruju svoji.

Tak jděte tam do té místnosti a čekejte, až vás zavolám.

Tam do té.

Už jste někdy daroval krev, pane...?

Doss.

Kamarádi mi říkají Desmond a bude to poprvé.

Vždycky jsem snil, že budu doktorem. Ale do školy jsem moc nechodil.

Můžete být po tom trochu malátný. Máte někoho, kdo vás vyzvedne?

Nemám. Půjdu pěšky.

-Kde bydlíte? -Ve Fort Hillu.

-To je dálka. -Není. Osm až deset kilometrů.

Já chodím přes les, to je jedenáct.

-Vy asi máte les rád. -To teda mám.

Tady si to přitlačte.

-V pořádku? -Jo.

Kam jdeš tak vyšňořený?

Někoho jsem včera poznal.

Sestřičku v nemocnici. Dorothy Schutteovou. Ožením se s ní.

-Panečku. A ví to? -Ještě ne. Dozví se to.

Už jsi někdy mluvil se ženou?

-Která není příbuzná. -Mluvil jsem s ní.

Tak se pojď se starším bráchou obejmout.

Jdi s těma umatlanejma prackama někam.

-Popřej mi štěstí, mami. -Hodně štěstí.

Další. Posaďte se.

-Už jste daroval krev? -Ano, daroval.

-Vy jste ten s páskem. -Desmond, ano.

Nemůžeme vám brát krev dva dny po sobě.

Já si pro tu svou zas přišel.

-Cože? -Svou krev potřebuju vrátit.

Takhle to nefunguje, nemůžeme vám ji vrátit.

Musíte.

Co jste mě bodla tou jehlou, srdce mi buší rychle.

Jen na vás pomyslím, tak ještě rychleji.

To jsem ještě neslyšela!

-To je dost otřepané. -Vážně?

To je škoda, cvičil jsem to celou noc.

Není to dobrý?

To jsem neřekla.

Jaký je rozdíl mezi tepnou a žilou?

-O čem to mluvíš? -O nehodě toho kluka.

Z tepen tryská krev.

A žíly?

Krvácejí.

Asi by sis měl řeči na rande nejdřív natrénovat doma.

Jo, to asi jo.

Jestli máš zájem, dám ti knížku.

O randění?

O krvi.

Nějaké další lékařské otázky?

Ne. Jen si myslím, že jsi to nejkrásnější, co jsem kdy viděl.

To protože sedím ve tmě.

Ne, jsi prostě nádherná.

Uhni!

Musíš se dívat, kam jdeš.

Promiň, netušil jsem, že ti to bude vadit.

Nezeptal ses.

-Já myslel, že by se ti to mohlo líbit. -Mohlo, kdyby ses zeptal.

Tak jdeš?

Dávej bacha!

Proč jsi nám nic neřekl?

Chtěli byste mi to rozmluvit, ale já vím, že jsem se zachoval správně.

A co Jeho přikázání?

Ve válce to není zabíjení, ale bránění. Jde hodně kluků z naší církve.

Ve válce je zapotřebí mužů. Prací v papírně tuhle zemi neubráním.

Ten náš kluk vypadá jak filmová hvězda.

Pěkná uniforma, dobrá čepice.

Takhle vypadal Artie Giddens, když jsme rukovali do Francie.

-Pamatuješ si na něj, Bertho? -Přestaň, Tome. -Co je?

Říkám jen, že to Artiemu v uniformě seklo.

Vy všechny holky jste si to myslely.

Když se k němu slítly, jen se naparoval.

Jen doufám, že až to Hala trefí, bude to do bundy zepředu.

Normální vstřel, tím se moc nezasviní.

Artie to schytal zezadu.

Předkem se z něj valily střeva, vnitřnosti všude.

Úplně mu to tu uniformu zničilo.

Klika, že byl mrtvej a neviděl, jak hrozně ta uniforma vypadá.

Kliď se mi z očí.

Nejseš ty zčásti kamzík?

Pomůžeš mi, Desmonde Dossi, nebo mě tu necháš trčet?

Pomůžu, ale něco to bude stát.

-Co? -Pusu.

To je normální vydírání.

Ano, je. Ale i tak je to moje podmínka.

Takže platí. A budeš to muset dodržet.

Moment.

Nedostanu pak facku, že ne? Kdybych spadl, strhnu tě s sebou.

Dej mi pusu a uvidíš.

Co je?

Musím narukovat.

Nemůžu tu zůstat, aby všichni odcházeli bojovat za mě.

-Můžeš. Můžeš tady zůstat. -Já musím, Dorothy.

Chci být zdravotník. Budu lidi zachraňovat, ne je zabíjet.

Musím do práce. Přijdu pozdě.