The American

DALARNA, ŠVÉDSKO

Zajela bych do města.

-Chceš něco koupit? -Ne.

Lovec?

Ne, ti myslím chodí po dvou.

Pojď!

Co se děje?

Jsi ozbrojený. Proč?

Jacku!

Jacku!

Je mrtvý?

-Jacku? -Jdi zavolat policii.

Běž!

VLAK Z MNICHOVA

ŘÍM, ITÁLIE

Jack. Jsem tady.

Kde "tady"?

V Římě.

U nádraží je Caffé Ligeti.

V ulici Voltorno. Počkej tam.

-Jacku. -Pavle.

Dlouho jsme se neviděli.

-Kdo byla ta žena? -Přítelkyně.

Přítelkyně?

Kdo byli ti Švédové?

Pracuju na tom. Chvíli to potrvá.

Narafičila to na tebe?

Neměla s tím nic společného.

Škoda.

Tady zůstat nemůžeš. Počkáš jinde, dokud to nevyřídím.

Z baru jdi doprava, pak druhou ulicí vlevo. Ulice Magenta.

Tmavomodrý Fiat Tempra s pescarským číslem.

Na mapě najdeš Castelvecchio.

Zůstaň tam, dokud nezavolám.

S nikým nemluv.

A hlavně se s nikým nepřátel.

Dřív jsi to věděl.

Podle románu "Velmi uzavřený pán"

A M E R I Č A N

Dobrý den.

Odkud jste?

-Z Ameriky. -L'Americano. -Ano. Il Americano.

Žádný "il Americano". L'Americano!

-Můžu vám pomoct? -Na techniku nejsem.

-Jste Američan. -Ano.

-Mluvíte italsky? -Trochu.

-Na dovolené? -Na pracovní dovolené.

Kvůli práci? Jaké?

-Jsem fotograf. -Fotograf?

-Ano. -Co fotíte?

Architekturu, krajinu...

-Lidi? -Lidi ne.

-Fotky do publikací, časopisů... -Kterých časopisů?

Různých. A do různých publikací.

Musíte si se mnou dát víno. Přijďte dnes večer.

-To je od vás milé, ale ne. -Víte, jak to v Abruzzu chodí?

Faráři nic neujde.

Tady Jack.

-Nebereš mobil. -Na techniku nejsem.

Neusnadňuješ mi to, Jacku.

Mám pro tebe práci. Specialitku pro klienta.

Střílet nemusíš.

Rozmyslím si to.

Je to dobrý koňak.

Pěkně se pije.

Jediné, co se Francouzům povedlo.

Nastudoval jste naše dějiny?

Ne.

Děláte v Itálii bedekr, a dějiny vás nezajímají?

Fotím.

No jistě... Jste Američan.

Myslíte si, že dějinám uniknete.

Žijete v přítomnosti.

Snažím se, otče.

-Dobrý den. -Chtěl bych tenhle sýr.

-Cacciottinu, pecorino? -Pecorino.

Děkuju.

Tady máte nazpátek.

Děkuju.

-Děkuji. -Prosím. Není zač.

-Vaše káva. -Děkuji.

-Pán si přeje? -Velkou kávu.

Caffé americano.

-Edward. -Mathilde.

-Dostřel? -150 až 175 metrů.

-Čas? -Pět vteřin.

Maximálně sedm.

-Cíl? -Jeden.

-Kadence? -Rychlá.

-Zásobník? -Velký.

Nejlépe 5,56. Zbraň musí být lehká a skladná.

-Jak skladná? -Co nejvíc.

Chcete samopal, který se vejde do kabelky?

-Může to být i toaletní necesér. -Bude to kufřík.

-Hlučnost? -Tlumič.

Dám vám tlumič, který ztiší decibely, rozptýlí zdroj zvuku

a zmírní záblesk. Budete slyšet, nebudete vidět.

Dostřel se zkrátí. Na dvou hodinách.

Modré triko, brýle. Je s vámi?

Nevidím ho. A jsem tu sama.

-Tady je vaše "americano". -Děkuju.

Dostřel může být kratší.

Chcete po mně samopal s dostřelem pušky.

Dokážete ho udělat?

Clarke. Balíček.

Jmenuju se Clara.

Díky. Na shledanou večer.

Všechny mé ovečky jsou mi drahé. Ale některé víc.

Hlavně ty zbloudilé.

Fabio. Automechanik. "Doktor aut".

Ne vždycky se řídí zákony.

Chtěl jste někdy být někým jiným než duchovním?

Chtěl jste někdy být někým jiným než... fotografem?

Dělám, co mi jde.

Máte ruce jako řemeslník, ne umělec.

Na techniku jste dobrý.

Když jsme se poznali, tvrdil jste opak.

Z novinařiny nezbohatnete.

Možná už bohatý jste?

Člověk je bohatý, když má v srdci Boha.

O mě se Bůh moc nezajímá.

Fabio, potřebuju opravit auto.

-Mám toho moc. -Jsem přítel otce Benedetta.

Američan?

Fotím v horách.

Tak jo.

Nesháníte modelky?

Hezký Italky?

Ne. Chci nářadí na rozbitou převodovku.

Jste automechanik?

Je to můj koníček.

Můj servis je váš servis.

Mám se mrknout na ten nárazník?

Ano, díky.

Kolik to dělá?

Nic.

Díky.

-Je tu Clara? -Dnes ne.

Něco k pití?

Ne, díky. Třeba jindy.

Dopis od přítele.

TŘI MRTVÍ V DALARNĚ

Dobrý den, Edwarde.

Chodí sem hodně lidí?

Vede sem jen tahle cesta.

Nikde stopy, ani po autech?

Před třemi dny jsem prošel oba břehy.

Projdeme je znovu.

-Munice? -Mám dva druhy.

Celoplášťové a expandující.

Od každého druhu chci dvacet. A deset explozivních.

-Klidně. Stačí rtuť? -Rtuť bude výborná.

Mám vlastní terč.

Tamhle.

Rychlost ústí?

Asi 360 mil za hodinu. Bez dvaceti mil kvůli tlumiči.

-Ruger? -M 14.

-Tu jsem ještě neměla. -Zachází se s ní snadno.

Je vybalancovaná kvůli tlumiči. Napínák je víc vpředu.

Předpokládám, že střílet budete z jednoho místa.

Žádný velký zpětný ráz. Zaměříte i hodně malý cíl.

Jděte k té kytce a vystřelte do rákosí,

tak dva kroky ode mě.

Dvě dávky, pět vteřin po sobě.

Tlumič funguje skvěle.

Směr střelby jsem nepoznala.

Munici a zbraň chci do prvního příštího měsíce.

Utáhnete šroubky na hledí? A co kufřík?

Aktovka Samsonite. Černá. Zámky na číslo. Jaké chcete?

014.

Co s nimi?

Dobře vymyšlené.

-Aspirinio. To neznám. -Je jako Moscata, ale šumivé.

Bylo by divné, kdybychom si na pikniku nic nedali.

-Víno jste i vychladil. -Kvůli italským policajtům.

Nehýbejte se.

Ten je krásný...

Ohrožený druh.

-Jezdíte sem rád. -Slouží to účelu.

-Žádnou ženu jste sem nevzal? -Ne.