Nevertheless: The Shapes of Love (わかっていても the shapes of love)

Čiaki.

Miu.

Ahoj.

Nečekala jsem, že tě tady potkám.

To chápu.

Jde ti o Kósaku?

Proč to říkáš?

Jsi do něj blázen?

Už nepij a jdi domů.

Měj se.

Tohle ještě bude těžké.

To už vím.

Loučení mi nikdy nešlo.

Nedokázala jsem vyhodit ani staré sešmajdané boty.

Ano.

Ahoj.

- Tecuo. - Pil jsem tady poblíž.

Pojď dál.

Navzájem jsme pro sebe mnoho neznamenali.

- Můžu zůstat na noc? - Jo.

Můžeš zůstat, ale jinak nic nebude, promiň.

Cože?

To jako vážně?

- Hm. - Co budu dělat?

Zavolej mi jindy.

Proto se ani žádné rozchody nekonaly.

Fajn, čau.

Poslyš.

Nenudí tě ti tví Buddhové?

Nakonec

jsem už zapomněla, jaké je někoho mít rád.

Takhle zblízka nevypadáš špatně, Osakabe.

Tím, že jsem to s nikým nebrala vážně,

jsem chránila sama sebe.

Mám tě rád.

Chci s tebou chodit.

Pamatuj si to.

Je pravda, že tě chci milovat.

A přesto…

A PŘESTO... PODOBY LÁSKY

Lili Morita

český překlad SONMI 23. 2. 2025

Můžu za tebou teď přijít?

Haló?

Dobře.

Promiň.

VÝSTAVA VE ŠPANĚLSKU KÓSAKA REN & IMAI ČIAKI

Tedy…

Haló.

Promiň. Je to moje kamarádka z dětství.

Teď se vrátila po dlouhé době.

Můžeme se večer sejít?

Máš čas?

Ne.

Ale…

- Ano. - Tak jak?

Záleží na tom, proč to chceš.

Mám prosbu, co se týká práce.

O co jde?

Děkuji za návštěvu.

Děkuji, že mi pomůžeš, slečno Hamasaki.

Pojďte dál, pane Kósako.

Nenakreslíš lidské tělo bez modelu?

Můžu kreslit svoje ruce a nohy.

Ale zachytit jemnou ženskou nohu

vyžaduje praxi.

Děláš tohle i holkám, se kterými nechodíš?

Je důležité chodit spolu oficiálně?

To je velmi důležité.

Nech toho.

Chci jen s tebou takhle zůstat.

Přestaň.

Haló.

Cože?

Dobře.

Nepřeháněj.

Ahoj.

Myslela jsem si, že pro něj budu výjimečná.

Jenže...

Jsem jen jeden z jeho mnoha motýlů.

Přišel požadavek od studentů.

Jaký požadavek?

Ohledně Kósakových přednášek.

- Vážně? - Chtějí, aby přednášel dál.

Chtějí mu jen zírat do tváře.

- I když je dobrý učitel. - To je.

Zajímalo by mě, jestli je něco, v čem dobrý není.

- Možná příšerně zpívá. - Dej pokoj.

- Miu. - Co?

Nepřítel na obzoru.

- Co? - Tamhle.

- Je to krátký. - Jo, má krátkej krk.

- Těžko říct, v čem to je. - Tak to udělej delší.

Když já přesně nevím.

Moment.

Pane Kósako, nemůžete si sem tahat holky a ničit naše sny.

To je Imai Čiaki, je kurátorka.

Letos bude pomáhat s výstavou.

Ráda vás poznávám. Jsem Imai Čiaki. Těším se na naši spolupráci.

- Nápodobně. - Těší mě.

Jste slečna Hamasaki, že?

Ano.

Omlouvám se, že jsem se nemohla formálně představit dřív.

Budu pracovat na připravované výstavě.

Jsem Imai Čiaki.

Víte…

- Vy a pan Kósaka... - Čiaki.

- Nepotloukej se, kde tě napadne. - Omlouvám se.

- Vezmu tě domů. - Ne, půjdu pěšky.

Samotnou tě nepustím.

Tak mě tedy odvez.

Promiň, že tě ruším.

Vůbec to nevadí, na shledanou.

Nashle.

- Promiňte, můžu dostat rýži? - Jistě.

Haló.

Slyšíš?

- Co? - Tecuo?

Co tady děláš?

Proč jsme se přestali scházet?

Myslím, že k tomu nebyl žádný zvláštní důvod.

Nějak to skončilo samo od sebe.

Nepamatuju si, že bychom o tom mluvili.

Asi jsme to ani jeden nebrali moc vážně.

Jak se ti daří?

Děláš na něčem?

Teď?