Esimesed 200 rida.
Následující obsah není vhodný pro diváky mladší 15 let.
- Tak to není, zlato. - Vstaň, Jung Hee.
- Zbláznila ses? - Tak co je?
- Vstaň. - Zbláznila ses?
- Chceš nás nechat zabít? - Vstaň.
Vstaň.
- Vstaň! - Slečno, Jung Na Mi.
Ano?
Je vám lépe?
Ano.
Jste opravdu v pořádku? Nemáte závratě?
Ne.
Potom
padněte na kolena taky.
- Cože? - Jste vinna tak jako on.
Na kolena.
Ne.
Na kolena.
Ne.
Okamžitě padněte na kolena!
3. díl
Musím si to znovu potvrdit.
Vídáte se navzájem nebo ne?
- Odpověz. - Vysvětlím ti to.
Vždyť jste to viděla z té skříně.
Ze skříně?
Viděla nás.
Včera se schovala do mé skříně.
Zlato, to, co se stalo...
- Šel jsem na schůzku a... - Na schůzku?
Na líbací schůzku?
Copak je tvá klientka?
Přísahám, že jsme spolu nespali!
Přísahám! Nespali jsme spolu!
- Co? - Nedělali jsme to! Přísahám!
No a? Mám ti dát metál za to,
že jsi s ní nespal?
Mám ti zatleskat?
Nechtěl jsem, aby sis to vysvětlila jinak.
Jinak? A jak jako?
Myslíš, že je pro mě důležité jestli jste spolu spali?
Celé tři měsíce jsi mi lhal a žil s ní.
Nežil jsem s ní. Mám tam jen pár věcí.
- Protože jsem šel... - Jistě, že je důležité vědět, zda jsme spolu spali.
Chtěla jsem to po něm, ale odmítl.
- Urazilo mě to. - Ty jedna!
Zavři klapačku!
Moje hlava.
- Jung Hee. - Ano?
Rozveďme se.
Moc mě to mrzí, zlato. Odpusť mi.
Pro jednou mi to odpusť!
Neodpustím. Chci rozvod.
Miláčku! Omlouvám se.
A ty! Po tobě budu požadovat odškodnění.
Po tobě přirozeně taky.
- Zákon o cizoložství byl zrušen. - To vím taky.
Ale podle paragrafu 750 a 751
jsi odpovědná za mé citové strádání.
Soud po tobě může požadovat, abys mi zaplatila dopředu
nebo mi dala něco do zástavy, než zaplatíš.
Pane Bože. Nemůžete mě jen zbít? Nemám peníze.
Vážně? Pak z tebe budu muset dostat co nejvíc.
Taky tě společensky zničím.
Dej si pozor!
Pro dnešek s vámi končím.
Omlouvám se, zlato!
Udělal jsem chybu! Jsem hajzl!
Co jsem ti udělala?
Co?
Podvádět a nechat se přistihnout...
To všechno bylo úplně špatné!
I staří lidé vypadají pěkně, když se zamilují.
Hádám, že existují výjimky.
Proto jsi s ní nespal?
- Zlato! - Nech mě na pokoji.
- Zlato! - Nech mě na pokoji, jestli nechceš umřít!
Jestli se ke mně přiblížíš,
zabiju tě.
Tak se nepřibližuj.
Nechoď mi na oči.
Když teď všechno vyšlo najevo,
rozveď se s ní.
Co?
Ožeň se se mnou.
Ale...
Proč?
Nestojíš o to? Říkal jsi, že mě miluješ.
Co?
Opravdu jsi mě zklamal.
- Na Mi. - Nech mě!
Líbí se ti tady?
Tohle místo ti říká "pane".
Vážně?
Ne. Já ti dám barák tak desetkrát větší.
K tomu ještě auto a kancelář.
- Vážně? - Auto a kancelář?
To já ti koupím ti třicetipatrovou budovu
a otevřu pro tebe právní firmu.
- Barák o třiceti patrech? - Jo.
- Ten ode mě bude mít čtyřicet. - Čtyřicet?
- Padesát? - Sto.
Dobře, tak sto!
Kdo jste?
Kdo jste?
Sakra!
Co se stalo?
Můj telefon a peněženka.
To jste mi udělal vy?
Ne.
Skvělý záběr.
Moje hlava. Krev mi neteče.
Mohu vám nějak pomoci?
Kde je ten muž, který tu ležel?
Pan Cho Young Bae? Je v jiné nemocnici.
V jaké?
Nevím.
Slečno.
Na Mi. Na Mi!
Co se ti stalo, Na Mi?
Sestro! Doktore!
Jae Bok! Shim Jae Bok!
Kde je Shim Jae Bok, prosím vás?
Běžte tam.
Jae Bok! Shim Jae Bok!
Shim Jae Bok!
- Nekřič. - Nejsi zraněná?
Kde tě to bolí?
Nejsem zraněná. V práci se mi jen udělalo špatně.
Jen malá nevolnost. Už je mi dobře.
To je tím, že v práci musíš jíst rychle.
To je jistě tím.
Jsi mizera, Koo Jung Hee. Hroznej pitomec!
Kde máš botu, zlato?
Nevím. Nejspíš jsem ji cestou ztratil.
Krvácíš. Potřebuješ dezinfekci.
- Prosím vás. - Nic mi není.
Omlouvám se, Jae Bok.
- Nic se nestalo. - Miluju tě.
Nesmíš být nemocná, jasný?
Koo Jung Hee,
jak ses mohl tak změnit?
Jak?
Jak?
Jak?
To muselo bolet.
- Bože. - Jste v pořádku?
- Nezranila jste se? - Jste v pořádku?
Zlomila si podpatek.
Do háje!
Bože.
Pěkně blbý načasování.
To asi nebude tvá vina.
Dobře, najím se.
Nejdříve se najím.
Do vás to ale padá. Přidejte si.
Jídlo mě trochu povzbudí.
Mohla bych si vzít ty boty, paní?
- Prosím? - Neprodala byste mi je?
Jae Bok!
Jae Bok! Jae Bok!
Jdu za vámi.
Promiňte.
Dávejte pozor. Pomalu.
Promiňte.
To bylo nebezpečné.
Jsem tak ráda, že vás vidím.
Zase jsme na sebe narazily.
To je už podruhé.
Zlomil se mi podpatek.
Je to dobrý? Nevypadá to divně?
V autě mám nějaké oblečení.
To je dobrý. Převleču se doma.
Raději se převlečte tady.
Budete v depresi, když zůstanete nevhodně oblečená.
Tady jsou ty věci.
To je dobrý.
Můžete si obléci moje šaty.
Stejně jsem byla na cestě do tělocvičny.
Vyměníme si oblečení.
Připomíná mi to školní léta.
Převlékla jsem se a šla za školu.
Vy jste chodila za školu?
Nevypadáte na to.
Ovšem.
Vy jste za školu nechodila?
Vsadím se, že jste to taky zkusila.
Já?
Nikdy jsem nevynechala ani hodinu.
Nechodila jste za školu?
Ne. Musela jsem pracovat.
Naše rodina na tom nebyla nejlíp.
Chytejte.
Sedí vám skvěle.
Možná jsme v minulém životě byly dvojčaty.
Pořád se potkáváme a máme stejnou velikost.
Možná.
- Tady jsou boty. - To je dobrý.
Nechám si tyhle.
Vezměte si je. Už jsem se přezula.
No comments yet. Be the first to leave one.