Madame Claude

PODLE SKUTEČNÝCH UDÁLOSTÍ VE SMYŠLENÉM ŽIVOTĚ MADAM CLAUDE

NAROZENÉ 6. 7. 1923 V ANGERS.

NETFLIX UVÁDÍ

Já sedím v pohodlí a moje holky zatím dřou po celé Paříži.

Obchod jen kvete.

Beru si 30 procent.

Má sazba: 500 franků za dvě hodiny.

Přibývá to rychle.

Při dobré správě budu zajištěná až do smrti.

Brzy jsem pochopila, že nás muži mají za štětky.

Rozhodla jsem se stát královnou štětek.

Proměnit naše těla ve zbraně a brnění.

Už nikdy nebýt obětí.

Jak se máte?

- Děkuji. - Výborně.

Zdravím. Daří se vám dobře?

Mějte se.

Hodně štěstí, zdraví…

Děkuji.

Hodně štěstí, milá Nadège,

hodně štěstí, zdraví.

Jmenuji se Sidonie.

Jsem z Lyonu.

Soukromé lyceum.

Chůva.

Mám ráda dívky,

chlapce svého věku,

rychlost,

luxus a výzvy.

Chápu.

- Budete muset soustředit energii. - Hodně štěstí.

- Prosím? - S mým soustředěním.

To neumím.

Projděte se.

Sundejte si svršek.

Vždy jsem chtěla být někdo.

Nejdřív jsem si vybrala jméno.

Jméno odpovídající mým ambicím.

A ty jsem rozhodně měla.

Zdravím, ano, tady Claude. Vydržte vteřinku, prosím.

Beru vás na zkoušku. Užijte si večírek. Přijdu za vámi.

Takže?

Takže…

No, dobrá…

Skvělá.

Hotové tornádo.

- Opravdu? - Ano. Výjimečná.

Chytrá, elegantní, kultivovaná.

Nic pro muže, kteří nesnáší být zastíněni,

ale pro mě je špičková.

Ta z úterý, Geneviève?

Dobrá.

Konverzace?

Příjemná. Má docela apetit.

V posteli?

U stolu. Je docela jedlík.

Má trochu silná stehna, ne?

Má největší přednost: diskrétnost.

Mnozí pochybují, že existuji.

Tak zatím.

Jiní myslí, že jsem muž.

Ráda bych byla muž.

Jacques Chabeau, záhada

vraždy Stefana Markoviće z Jugoslávie,

který býval bodyguardem Alaina Delona.

Kriminalisté nad touto záhadou tráví další bezesnou noc…

Neměla jsem dobré vyhlídky. Narodila jsem se na špatném místě.

V 17 jsem našla lásku.

Tedy spíš muže, co šel kolem. Otěhotněla jsem. Problém.

Skončilo to.

Ten život jsem nechtěla.

Nechala jsem dceru u své matky a odjela do Paříže.

Jsi hezká.

Líbí se ti? Bude tvůj, až vyrosteš.

Jsou tu skříně, úložný prostor. Budeš spokojená.

Koupelna.

Krásný mramor.

- Líbí se ti? Je to hezké, co? - No, víš…

Vždy jsem žila na venkově. Bude to pro mě zvláštní.

Ano. Paříž.

Slíbila jsem ti to.

- Netvař se tak. - Ne, jsem ráda.

Aspoň pro tu malou.

Ano. No…

Tady máš, zlato. To je pro tebe.

Vezmi si to.

Pojď sem.

Máš radost? Líbí se ti to?

Haló? Ano, tady Claude.

Za koho voláte?

Za Charlese. Ano, je přítel.

Ano, samozřejmě.

Ano, mé dívky se vždy umí chovat.

Příští úterý. Výborně.

Ráda jsem vás slyšela.

- Jak se jmenuješ? - Clarence.

Odteď budeš Virginie. Clarence není praktické.

- Můžu se obléct? - Ještě vydrž.

Důležitá věc: hygiena.

Ukaž mi, jak se tam dole umýváš.

Pojď za mnou.

No. Vezmi si rukavici.

Ne, takhle ne. Máma tě to nenaučila?

Zaprvé, používej bidet. Není pro psy.

Pojď. Počkej. Dej mi to.

Tak.

Vidíš? Není to složité.

Teď vzadu.

Výborně.

Vy už jste tady. Jste tu brzy. Za dvě minuty jsem u vás.

Bude to hodně práce, ale věřím ti.

To je vše. Nebylo to tak zlé, co?

- Ne. - Tak běž.

Na shledanou.

Tak jak to šlo?

Stěžoval si klient?

- Neříkejte klient. Přítel. - Pardon. Přítel.

Byl nadšený, básnil o vás.

Mám talent.

Povězte, Sidonie.

Proč vás mám přijmout?

Pracuje pro mě 200 výjimečných holek. Mnohem hezčích.

Protože jsem loajální.

Mám své klienty.

A jsem z jejich světa.

Nemusíte mě učit jejich způsobům. Znám je.

Ušetří vám to čas.

Měla jste geniální nápad.

Brát peníze u zdroje.

Předstírat, že holky patří mezi smetánku.

Převzít moc a ojebat je zevnitř.

Jebat je zevnitř mi vyhovuje.

Můžete být klidná, matka mě naučila se mýt.

Ale ne klepat, než vejdete.

Mám práci. Pojďte, probereme to za pochodu.

Trochu uberte a dokážeme spolu velké věci.

- Neoslavíme to drinkem? - Já nepiju.

Moc pracujete. Nikdy si nevyrazíte.

- Jak to víte? - Já chodím ven často.

Do Castelu, co? Ten nesnáším.

Pojďme tam, kde to máte ráda.

Paříž jsem si představovala jinak.

Rychle jsem si našla přátele a skončila na chodníku.

Přestaň!

To stačí!

Rád mlátíš holky?

- Zdravím. Jak je? - Dobře, díky.

- Ahoj. - Ahoj.

- Vypadáš dobitě. - Jo.

Jak je, Nicole?

Toto je Sidonie.

Dejte mi pět minut.

Tři soudci u jednoho stolu. Řeší u nás spory.

Bratři Panzaniovi z baru Le Lutetia. Jednička ve vydírání.

Vedle Marcantoni, Korsičan, který úřaduje z Trois Canards.

A Jo Attia.

Teď je to šílené.

Myslím, že Italové.

Přišli tři. Vyhrožovali. Viděli jste Filouův výraz?

A teď jdou po mně.

Jsou hladoví.

Zoufalí. Už nemají respekt.

Navrhuju zapojit policii. Mám kontakt, který mi něco dluží.

- To znamená? - Nezašpiníme si ruce.

My teď pracujeme s poldama?

Musíme teď být opatrní. Hlavně ty.

A co je to s tou nulou Markovićem?

Prý se objeví nějaké fotky.

Byli jste přátelé. Zkřížil ti plány?

Máš špatné informace. Já slyšel, že na té fotce je tvoje holka.

Ne, tu už jsem dávno vyhodila.

Ty máš špatné informace.

Nezapomínej, Fernande. Čím míň víš, tím líp.

Když se někdo zeptá…

nic nevíš.

- Šampaňské pro Fernande. - Toto je Sidonie.

Jo je starý přítel?

V téhle branži musíte mít přátele.

Když začnete vydělávat…

přilákáte šakaly.

- Můžeme si tykat? Je to únavné. - S radostí.

Máš tajného přítele?

Nemám čas.

Podívej na toho chlapa. Není špatný. Znáš ho?

Ne.

Hm.

Trochu slabý.

Přivedu ti ho. Pořád se dívá.

Nemám čas na lásku.

Dobrý večer.

Dáte si sklenku?

Proč ne?

Přineste jim ještě jednu.

Moc mě těší. André.

Tancujete ráda?

Láska je nemoc.

S nemocí se nedá žít.

V 25 jsem se zamilovala a chtěla jsem umřít.

Vzala jsem si prášky.

A neumřela.