Tall Girl

SPOLČENÍ HLUPCŮ

SPOLČENÍ HLUPCŮ

NETFLIX UVÁDÍ

Co mají všichni s touhle knihou? Je údajně strašně hlubokomyslná,

- ale netuším, o čem má být. - Je o odcizení.

- Někdo tam něco ukradne? V jaké kapitole? - Ne, ne. Odcizení.

Ignácius se snaží být přijatý ve světě, který s ním nechce mít nic společného.

Možná by ho přijali, kdyby nebyl takový všeználek.

Myslím, že se vychloubá svou inteligencí, aby se ochránil.

To je celkem tragický, protože odcizení je zdrojem jeho síly, ale i...

- Zdrojem jeho problémů. - Začínáš to chápat.

Měla bych už jít.

Poslyš...

vím, že tě znám asi dvě minuty, ale...

nechtěla bys třeba...

Nechtěla bych třeba co?

To je jedno. Kašli na to.

Znáte tu vážně vysokou holku, se kterou chodíte do školy?

Lidi jí přezdívají LeBron, Mrakodrap a říkají, že má nohy po tátovi?

To jsem já. Je mi 16 let a měřím 186 centimetrů. A půl.

Otcovi to během mého dětství dělalo velké starosti.

Doktore Seegere, naší dceři jsou tři roky. A má metr a čtvrt.

Pořád roste. Nemůžeme jí dát hormony?

Četl jsem, že diethylstilbestrol velice účinně potlačuje růst dítěte.

Něco s tolika souhláskami bych neužívala.

U některých dívek diethylstilbestrol skutečně růst zpomalil.

Dalším způsobil řadu zdravotních problémů. Jako například neplodnost.

Zlatíčko, na tenhle rozhovor je možná příliš brzy... ale chceš vůbec děti?

TŘETÍ TŘÍDA

I dál jsem rostla jako z vody. A hádejte co?

Být na každé třídní fotce uprostřed vzadu vám moc sebevědomí nedodá.

Teď se snažím přežít každý den tak, aby se mě co nejmíň lidí zeptalo...

Jaký je tam nahoře počasí?

Myslíte, že váš život je těžký?

Na střední jsem přišla v teniskách velikosti 47.

Mužských teniskách. To netrumfnete.

- Fareedo, jak dlouho to budu muset trpět? - Zvysoka kašlu na negativní náladu.

- Já zvysoka kašlu na vše. - Páni. Hned si ze sebe děláš srandu.

- Sebekritická býváš až po obědě. - Jaký je tam nahoře počasí?

- Co jsi to řekl mý nej kámošce? - Neřeš to.

Myslíš, že jseš vtipnej? Tak řekni něco vtipnýho. Oslň nás.

- Mrzí mě to. - Ne.

Ne, nemrzí. To mě mrzí, že jsem tak skvělá kamarádka holky,

která tuhle idiotskou otázku slyší desetkrát denně. Pokaždý, když ji slyší,

ulomí se jí další kousek duše, a to ulomí kousek tý mojí.

Tak díky, lamači duší. To je odteď tvoje nová přezdívka.

Lamač duší.

- Co by sis beze mě počala? - Na to strachy ani nemyslím.

Postav se zpříma. Nes se hrdě. Žádné hrbení!

- Jaký je tam nahoře počasí? - A je to tu zase.

Tohle je moje překrásná starší sestra, Harper.

Od šesti let vyhrává soutěže krásy. Byla ušetřena růstového genu,

ale v genetickém vesmíru existuje rovnováha.

Zdědila alergie dědy Larryho.

- Co říkáte na tyhle? - Zamávej v nich.

Já ti nevím. Od té doby, co jsem byla soutěžící,

je soutěž krásy drsnější. Měla by ses víc snažit.

Takže, Jodi. Jak to jde?

- Fajn. - Cítíš se dobře?

Žádná bolest hlavy, nepravidelné údery srdce nebo nevysvětlitelný...

Tati, vím, že žiješ s neustálým strachem, že budu růst tak dlouho, dokud mi

nevybouchnou všechny orgány, ale kdybych měla mít problémy,

myslím, že bych je už měla.

Ne. Osteoporóza se u Yao Defenové projevila až na vysoké škole.

Byla nejvyšší ženou na světě. Zemřela v roce 2012 ve 40 letech.

- Tak tragický. - Proč tohle víš?

- A proč to řešíš při večeři? - Jen si povídáme.

- O vysokých lidech, co umírají v mládí? - Něco jsem říct musel.

Ona s námi už skoro nemluví. Jsi uzavřená sama do sebe.

Ani nepamatuju, kdy jsi naposledy hrála na piano. Proč na něj už nehraješ?

- Bolí tě klouby? - Ne.

Je to... Je to kvůli tomu, že...

když v něčem vynikáte, ostatní se na vás chtějí dívat a...

nepotřebuju lidem dávat další důvod, proč na mě civět.

Musíš se prostě postavit nepřízni osudu. Tak jsem přežila střední.

Tebe na střední všichni milovali.

Na maturiťák tě pozvalo deset kluků. Tak o jaké nepřízni to mluvíš?

Spolužačky mě nesnášely, protože jsem byla tak krásná.

Musela jsem odmítnout devět nápadníků. Bylo to velmi stresující.

Byla jsem pod velkým tlakem. „Ne. Ne. Už mi nevolej. Ne. Možná.“ Flirtuj.

Flirtuj, flirtuj. Pořád ne. „Ne. Ne.

Ne. Ne.“ Počítá se to jako nepřízeň osudu?

Ne, nepočítá.

- Tak jo. - To je boží! Tyhle!

- Mám nahoře dalších 27 šatů. - Na ty se vykašli. Je to dokonalý.

Ty jsi dokonalá.

To je moc milé, ale ještě jsem se...

Utři si ruku. Tou rukou se těch šatů nedotýkej!

Vezmi si kapesník, prosím.

- Devět? - Ano, devět!

Ve třídě jsme měli jen 40 lidí.

STŘEDNÍ ŠKOLA RUBY BRIDGESOVÉ

Tohle je Jack Dunkleman.

Možná se ptáte, proč nosí učebnice v přepravce na mléko.

Kamarádím se s ním už celou věčnost a je mi to stále záhadou.

Ještě větší záhada je, proč je blázen do někoho dvakrát vyššího, než je on.

- Dobré ráno. - Ahoj.

Volal mi David Blaine. Neuvěříš, co chtěl.

- Vědět, kdy mezi náma přeskočí jiskra. - Děláš to každý den.

- Nikdy nic nebude, Dunklemane. - Udělal jsem ti smoothie.

Bylo by to divný. Známe se už celou věčnost.

A randit s klukem, co je menší než já, by ještě víc ukazovalo, jaký jsem exot.

- Ale polovina kluků je menší než ty. - Je to holt zapeklitý.

Strašně rád bych ti vzdal hold. Jen říkám, neboj se být exot.

Randi s prckem. Vezmi si podpatky. Udělej šílenost.

V mojí velikosti podpatky nedělají. A i kdyby jo, nenosila bych je.

Hele, vím, že nesplňuju každý tvůj požadavek na dokonalého přítele.

Ale vsadil bych se, že tak 70 % jo.

Chci říct 60 %.

- 50 %? - Mám specifický požadavky.

Jen je šílený, že se mnou nerandíš, protože čekáš, že právě teď

projde dveřmi nějaký kluk vyšší než ty, co je vtipnej,

chytrej, milej a dokonalej? To snad ne. To je přece blbost.

Poslouchejte všichni! Dnes se k nám připojí výměnný zahraniční student.

Přijel z dalekého Švédska a bude s námi až do konce školního roku.

Buďte hodní a přivítejte prosím Stiga Mohlina.

Hej, hej... Jo, fajn, je celkem pohlednej.

Jo, to je... celkem očividný, ale neznáš ho. Nejspíš je blbej jako...

Co... Co to dělá?

Oukej.

Je dokonalej.

Ani se na mě nepodíval. Poprvé chci, aby se na mě někdo kouknul,

- a on se nekoukne. - Protože pro něj nejsi čára.

Nejsem?

Jodi, ten kluk je ze Švédska.

V tý zemi mají jen samý obry. Jsi pro něj jen další holka.

Jdu na to. Co zuby?

- Obrovský kus brokolice. - Kde?

- Liz, jsi hrozná. - Dostaň ho!

Navždy sama.

Kimmy Stitcherová. Nadšená cestovatelka, budoucí realitní makléřka.

Bude mít práci, ve které bude její fotka na lavičkách.

A jedna z mých PM. Prvotních mučitelek. Už od dětství.

Koukejte, lidi! Jodi má tak velkou ruku,

že se jí tam ani nevejde. Budeme potřebovat víc barvy.

Kimmy je vtipná!

DEN TALENTŮ

A proto chci být Taylor Swift, až budu velká.

Až budeš velká? A teď jsi jako prcek?

To se ti povedlo, Kimmy!

Hezký tepláky, Bigfoote.

- Čau, nováčku. Jsem Kimmy. - Ahoj, Kimmy.

- Jak se ti zatím líbí Amerika? - Líbí se mi moc.

- A ty se moc líbíš Americe. - Umíš švédsky?

Jenom trochu. Něco jsem pochytila na dovolený ve Stockholmu.

Je to tam nádherné, viď? Amerika je skvělá, ale o New Orleans nic nevím.

Považuj mě za svého kulturního atašé. Pojď.

Kimmy je teda rychlá. Stig sotva před hodinou přiletěl,

- a už si značkuje svoje území. - Jodi, Jodi, Jodi.

Hele, vím, že chceš randit s někým, kdo je vyšší než ty, ale přemýšlej o tom.

Může to mít vážný následky. Vymstí se ti to.

- Co tím myslíš? - Jsem rád, že se ptáš.

- Načrtnu ti situaci. - Jak dlouho to potrvá?

Jen mi to dovol. Řekněme,

že se Stigem budete chodit. Zamilujete se,

vydržíte spolu i na vejšce, vezmete se a budete mít dítě.

Kombinovaná síla vašich růstových genů

ti v břichu vytvoří zygotu o velikosti nadprůměrnýho melounu.

To by znamenalo, že na toho broučka bude zapotřebí císařský řez.

Boční dveře. Vážně chceš strávit zbytek života

s velkou a ošklivou jizvou na svém nádherném trupu? Protože si o ni říkáš.

Má recht.

Překvápko!

- Co děláš s tím vysokým Švédem? - Bude u nás bydlet.

- Jsme hostitelská rodina. - Co?

Chtěl jsem se ti představit ve škole

a sdělit ti to, ale tvoje máma tě chtěla překvapit, takže...

- překvápko! - Překvápko!

- Dostali jsme ho. - Proč?

- Mami, proč jsi to udělala? - Protože...

ve světě panuje strašný chaos. Ještě nikdy nebylo důležitější,

aby lidstvo otevíralo dveře cizincům z cizích zemí.

Mami, šedesátky už skončily. A tehdy jsi ani nežila!

Stigu, kamaráde, budeme...

- tě muset poslat zpátky. - Tohle není rozbitý Xbox z eBaye,

ale lidská bytost, která chce prozkoumat, o čem je Amerika.

Víš ty co, mami? Jak líp může zažít, o čem je Amerika,

- než když ho z ní vykopneme? - Nastup si!

- Vepředu sedávám já. - Hned!

Co si pustíme?

- To je úžasné. Máte opravdu talent. - Na videu jsem fakt tlustá.

Jestli mě během dalších tří týdnů uvidíš jíst sacharidy, jednu mi vlep.

To ani náhodou. A odkdy si ty hlídáš sacharidy?

Od Teen Miss Louisiany. Nebudu nic riskovat.

- Tak dobře. Ale potřebuju tvou pomoc. - Jasně, s čím?

Jak ho přimět, aby si mě všimnul?

Můj... ty... Bože!

Na tenhle den jsem čekala. Myslela jsem, že se nedočkám,

- ale jsem tak ráda, že jo! - Na jaký den?

A přijdeš za svou starší ségrou a zeptáš se jí na lásku. Že konečně přijmeš

ženskou božskou vznešenost a přestaneš se oblékat,

bez urážky, jako přerostlý malý kluk.

- Tak pomůžeš mi, nebo ne? - Udělám z tebe naprosto novou ženu.

- Oukej. Co je to za kluka? - Výměnný student ze Švédska.

- A je tak strašně roztomilý. - Co jsi to řekla?

Že je výměnný student. Co se děje?

- Jdi pryč. - Promiň?

Jdi pryč a zapomeň na tenhle rozhovor.

- Vždyť... - Tak odejdi, sakra!

- Páni, moc se ti omlouvám. - Jo, bylo to...