The Angry Silence

URGENTNÍ: STROJÍRENSKÉ ZÁVODY MARTINDALE, MELSHAM

PROSÍM PŘEDLOŽTE JÍZDENKY

- Travers? - Ano.

Bert Connolly. Rád vás poznávám.

- Byla cesta dobrá? - Ušlo to.

Zařídil jsem, že zůstanete u nás.

To podle mě není dobrý nápad.

- Jak chcete. - Vyrazíme, ano?

Co se týče ostatních, poprvé se setkáme zítra.

STROJÍRENSKÉ ZÁVODY MARTINDALE

Ne, jen se mi zdálo, že je v koupelně dlouho.

Šel jsem tam a bylo jí zle.

Tak jsem se zeptal, co se děje.

- Dobré ráno, Tome. - Ahoj Jacku.

- Jen jsem se zeptal… - Co dnešní trénink, Tome? Jdeš?

- Jo. Řekni to klukům. - Dobře.

Není moc způsobů, jak to říct. Já jsem řekl:

„Neříkej mi, že jsi zase v tom!“ Nic drastickýho a to ji vyvedlo z míry.

Bože, lítaly italský nadávky

a ona na mě křičela: „Ano, je!“

Tyhle Italky to nedokážou zvládat.

- Jak je, Tome? - Ahoj Freddie.

- Dneska nejsi ve svý kůži, co? - Ne.

Ahoj Doris. Jak to jde?

Co je? Šetříš si to na Vánoce?

Takže jsem se jen zeptal. Je už pozdě? To je vše.

A bum, začala znova!

Zírej na ten mistrovskej pohyb!

Myslí si, že je tak v devátým týdnu. Na kdy to vychází?

Květen? Jo, konec května.

Jestli jo, nedostanu ani slevu na dani.

- To máš fakt problém, chlape. - Ty bys nešílel?

Šílel. Ale nejsem ženatej.

Uvidíme se za chvíli.

SETKÁNÍ VŠECH ZAMĚSTNANCŮ V JÍDELNĚ BĚHEM PAUZY NA OBĚD

Hej!

- Tohle se týká i vás, jasný? - Vážně? Super!

- Co teda dělá stará Gladys? - Jo, co děláš, Gladys?

Neříkejte mi Gladys!

Chucku, dáš si tohle?

Nezasměješ se?

Ne. Proč?

Proč? Umíš snad číst, nebo ne?

Jo, odboráři zpropadenej.

On je z Armády spásy.

Starej Eddie! Armáda spásy!

- Pojďme se pobavit, co říkáte? - Budou tam holky?

Jasně, posezení s ženskýma!

Bacha, Davis.

A? Máme právo studovat odborové oznámení, že ano?

Jo, bratři, doufám, že všichni ochotně podpoříte…

Dobře, dejte se do práce!

Jen sledujeme aktuální dění, pane Davisi.

Radši sleduj trendy v účesech.

Jednou se ti ty vlasy zachytí do soustruhu.

Tak budu jako Yul Brynner, co vy na to?

Eddie! Yul Brynner!

Pane Connolly!

Pane Connolly!

To byla moje chyba.

- Jste v pořádku? - Ano.

Moje hloupost. Nevím, co jsem dělala.

- Raději byste měla zajít za sestrou. - Ne, nechci přidělávat starosti.

To není otázka přidělávání starostí. Jděte za sestrou.

Později by se mohl dostavit šok.

V souladu s pravidly podáte hlášení a společnost vám zaplatí škody.

Na všech těch strojích by měly být ochranné prvky!

Říkám to už věčnost!

Jděte za sestrou.

- Chtěla jsem vám říct o tomto… - Vyřídím to. Jděte.

Vlastně se cítím trochu slabě.

Byla to hloupost!

Jmenuji se Connolly. Dobře, chlapi, představení skončilo!

Spusť to, Tede!

Znáte je?

Tak se tu porozhlédněte. Za chvíli se k vám vrátím.

Co to mělo znamenat?

Vaše stará kočka se zachytila do stroje.

- Je v pořádku? - Poslal jsem ji za sestrou.

Tak to se už dneska nevrátí.

Mohla přijít o ruku. Měly by tam být ochranné prvky.

No, tak je vytáhněte ze skladu.

Jen tam dole rezaví.

To chlapi ty věci sundávají, ne já.

Je to zákon a měl by být dodržován.

Podívejte, Berte, nevykládejte mi o zákonech.

Chlapi je sundávají, protože s nimi je práce náročnější.

Chcete je zpátky, tak budou zpátky.

A co ten novej? Bude k něčemu?

Jestli tím myslíte „můžeme ho použít“, ano.

Dobře. Tak ho zaučte.

Dokázal jsem to, chlapče. Konečně jsem to dokázal.

Pamatuješ si tu ze mzdovýho, jak ji mám už pár tejdnů rozpracovanou?

Právě souhlasila s příští nedělí.

Ale budu si muset přehodit směny.

Jo, pro někoho to bude den odpočinku.

Dalo mi zabrat, abych ji přemluvil.

Otevíral jsem jí dveře, nosil tác v jídelně…

Joe, hele, uhneš? Někdy jindy.

Co se děje?

Jasně. Promiň.

Ale pořád by to mohlo být horší, ne?

Teda, jak se na to dívám já,

máš dvě děti, můžeš mít klidně tři.

Snad se o mě nebojíš?

Můžu se odstěhovat, jestli chceš. Víš, bylo by mi líto odejít a tak, ale…

No, pokud potřebuješ pokoj navíc,

- nedělej si s tím starosti. - Hele…

Zítra na svět nepřijde.

Anno!

Anno?

Nevěděl jsem, kde jsi.

Všechno v pořádku?

- Kde jsou děti? - Šli k sousedům.

Je ti dobře?

Ano. Díky.

To dnešní ráno mě mrzí.

Promiň, že jsem na tebe křičel.

Máma s tátou se dneska nestavovali?

Přišli na čaj.

Věděl jsem, že tě něco rozrušilo. Co chtěli?

Řekla jsi jim, že čekáš dítě?

- Řekla jsem to tvé matce. - Co na to říkala?

Vlastně nic.

Nic o dítěti.

Mluvila jen o tom, že jsi po svým otci.

To tě muselo opravdu rozveselit.

Co je s tou televizí? Pouštěly si ji děti?

Ne. Nevím o tom.

Chtěl ses na něco dívat?

Jo, je velkej fotbalovej zápas.

- Sněz to, dokud je to teplé, dobře? - Jasně, že se to pokazilo.

Co?

Řekl jsem: „Jasně, že se to pokazilo.“

Minulej týden jsem ji doplatil.

Omáčka tam už je.

Jestli je to telkou, tak ji prokopnu.

Briane! Cathy! Je čas jít spát.

- Ne, ještě ne, mami! - Teď! No tak!

Dnes byli hrozní.

To bude i večer.

Vždycky, když se chce jeden dívat na něco dobrýho.

Briane, co to děláš?

Nic mami. Cathy nechce ze záchoda.

Nebudu to opakovat. Pojďte nahoru.

Brian mě zamkl na záchodě.

Neudělal jsem to. Mohu si dát něco k jídlu?

- Udělal to. - Budete už zticha?

A dneska už nic dalšího nedostaneš.

Můžu si vzít trochu chleba s máslem, tati?

- To má hlad, nebo co? - Měl větší talíř než ty.

- Prosím! - Dobře, ale jen jeden.

Teď bude chtít i ona.

Vždyť rostou, nebo ne?

- Dáš si taky? - Prosím.

Vem si. Každej jen jeden.

Řekla jsem ne.

- Hrála jsem si s Ronniem. - Vážně?

Jo, úžasnou hru. Jmenuje se „sexuální maniaci“.

Jak se jmenuje?

Starej Ron ji vymyslel úplně sám.

- Dáš mi trochu džemu, mami? - Už dost. Je čas jít spát.

Slyšelas, co říkal?

Když jsem přišla ze školy, pustila jsem si televizi, udělalo to prásk…

Cathy, půjdeš nahoru a připravíš se na spaní?!

- Můžeme si zítra hrát se starým Ronem? - Uvidíme.

Tu hru vymyslel úplně sám.

Cathy, zítra si zajdeme za starým Ronem, co…?

Dám mu „starýho Rona“. Budu si muset promluvit s jeho otcem.

Ani nevědí, co to znamená.

Ti naši ne. Ale u Rona si tím už tak jistej nejsem.

Ach jo. Děti!

Jeden z nich zešílí.

Co se děje, lásko?

Máš z miminka radost, že ano?

Když si na tu myšlenku zvykneš, budeš šťastný.

Jistěže budu.

Někdy tě vůbec neznám. Někdy nevím, co si myslíš.

Teď už mi to nevadí,

ale kdybys nebyl spokojený, nezvládla bych to.

Mám radost už teď.

Přísahám, že to tak je.

Vím, že to byl šok.

Nevadí mi, že teď předstíráš. pokud nebudeš předstírat pořád.

Podívej, já nic nepředstírám.

Annie, podívej se na mě.

Vypadám, jako bych se přetvařoval?

- Ne. - Ne. Samozřejmě, že se nepřetvařuju.

Hele, řeknu ti, co se ráno stalo.

Bylo to trochu nečekaný, že?

Nebyl jsem na to připravený, a… pondělní ráno a…

Zase budeme muset koupit výbavičku, že?

Když už se to stalo, chceme to udělat pořádně.

To je všechno.

Říkal jsem si, že bysme odsud mohli letos vypadnout,

možná zaplatit zálohu na auto.

Ale co už. Fordy budou prodávat i za rok

a tady žijeme, co jsme se vzali.

Když tu zůstaneme, nezabije nás to.

Co to podle tebe bude? Kluk, nebo holka?