Snowpiercer

SERIÁL NETFLIX

Když si pro vás zima přijde,

krev vám přestane proudit do údů.

Stáhne se dovnitř, aby zahřála orgány.

To mi řekl můj první milý.

Dělal na ropné plošině. Vysoký, šlachovitý a tvrdý jako ze železa.

Říkal: „Ruthie, tvůj úsměv mě zahřívá.

Tak se usmívej, než se vrátím.“

- Tak jdeme. - Dobře.

- Pohyb. - Dobře.

Jo, to bylo svinstvo.

Pak vám zima jde po rozumu.

A potom po vůli.

A přesto

srdce bojuje dál.

Ruth.

Wilford prý vzadu něco chystá.

Slunce nesvítí, když je pryč.

Bez ní teplo nehřeje.

Slunce nesvítí, když je pryč.

A nikdy se včas nevrací.

Pokaždé, když odchází.

Velký den, přátelé.

Velký den, pane. Vše je připraveno na zkoušku.

Chudák pan doktor Headwood.

Jak si poradíte bez chudáka pana Headwooda?

Mám pocit, že je stále s námi.

Kráčíte jistě v jeho stopách?

Na sto procent.

Co říkáte tomuto obleku? Ve stylu projektu Manhattan.

Fajn.

Polož kartáč a podej mi ručník.

Promiňte. Máme hodně práce.

Děkuji.

Moc brzo mě opustil, můj drsný miláček.

Jeho plošina se potopila s celou posádkou.

Vím, že můj úsměv ho zahříval, úplně samotného na vlnách.

Stejně jako vím, že naše srdce odejdou poslední.

Ve Wilfordově vlaku,

1 023 vozů dlouhém.

Je dehydrovaná, podvyživená a má nízký tlak.

Nejspíš trpí nemocí z ozáření…

Chceš si promluvit o tom, co se stalo?

Málem jste oba zemřeli.

Ne, když jsme se líbali.

Čekám dítě a něco jsem slíbil Zaře.

- Nechci o tom mluvit. - Já taky ne.

Ben má ta data. Podíváme se na ně?

Ano.

Pořád nechápu, jak tam mohla přežít osm let.

Člověk se zazimuje.

Žije ze zbytku energie vychládajícího reaktoru.

Je to vlastně geniální.

Ani jsi tam proto nešel.

Ne.

OBYVATELNÁ ZÓNA

Máme výsledky.

Nešklebíš se asi jen kvůli žebrům.

Je to pořád stejné.

Podle analýzy se místo otepluje,

ale ne dost rychle na to, aby se tam dalo žít.

Jak dlouho, Bene?

- Sto let? - Víceméně.

Takže jsme se pachtili zbytečně.

Zbývá ještě jedno místo.

To teplé místo v Arábii.

Podle údajů, které jsme zatím shromáždili,

vypadá docela slibně.

Je to tady v Africkém rohu, jižně od Arabského poloostrova.

Nemáme dost jídla na cestu.

- A máme dalšího jedlíka. - Vrátíme se pro náš vlak.

Najdeme je, spojíme se a pojedeme se všemi na to teplé místo.

Spíš mi dělá starost, jak si ho udržíme.

Má pravdu. Vracíme se s prázdnou.

Bez důkazu o novém ráji.

Bez Melanie.

Nejedeme s prázdnou.

Zdaleka ne.

Hej!

Probuď se.

To nic. Já to zvládnu.

Nic se ti neděje.

Tady nepotřebuješ kombinézu.

V pořádku.

Ahoj.

Já jsem Andre Layton.

Poprali jsme se u toho reaktoru.

Pamatuješ? Promiň, mluvíš anglicky?

Ano?

Prosím.

Dobře.

V pořádku?

Jak se jmenuješ?

- Asha. - Asha.

Výborně.

Neboj, tady jsi v bezpečí.

Nikdo ti neublíží. Jsi na Sněhoborci.

Na Sněhoborci?

Copak sním?

Ledaže sníme všichni.

- Vlak přežil? - Provedu tě. Můžeš chodit?

Tady.

- Kdo to je? - Nemáš právo se na nic ptát.

No tak, Bess. Byli venku?

Co hlava? Asi bolí.

Ne tolik, jako když jsi mi zlomila nos.

Kde je pan Wilford, velký inženýr?

To nevíme. Teď jsou dva vlaky.

Dole je žena v kleci.

To je dlouhý příběh. Radši bych slyšel ten tvůj.

Věř mi, bude lepší brát to zvolna.

Proč bych vám měla věřit?

Vítej na palubě, Asho.

Deset procent nás pěkně postrčí. Žádné velké drama.

To je přiměřená hodnota.

A vyřazené vozy první třídy

by měly dostatečně odclonit elektromagnetický impuls.

Tak ať nám zazpívá, Kevine.

Začínáme zkoušku. Deset procent.

Potvrzuji, deset procent.

Začněte odpočítávat.

Začněte odpočítávat.

Můžeme.

Spouštím odpočítávání.

Dvě minuty.

Mám tu vaši kamarádku.

Půjdeme odsud?

Vsadím se, že je to zbraň.

Je v posledním voze, kde se vlaky musí spojit.

Není to jen ohřívadlo?

- V pořádku? - Ano, je mi jen zima.

Proto nesmíte běhat po venku.

Nesmíme vás ztratit.

Schovaná v díře stejně k ničemu nejsem.

A pět, čtyři,

tři, dva…

To nic.

Co to bylo?

Jako by mnou prošla elektrická vlna.

To asi bylo ono.

Výborně, Kevine. Výborně, posádko.

Jo!

- Ozi, co se děje? - Jen…

Počkej chvíli. Chci…

Chci si to pamatovat.

Lilo…

je to drsný svět,

ale s tebou

konečně dává smysl.

Lilo,

vezmeš si mě za muže?

Ty vole, to je ale kámen!

Že jo? Je to úlet. Je to nejspíš největší zbylý diamant na světě.

- A stál mě jen teplé ponožky. - Nasaď mi ho.

Nejdřív řekni ano.

Ano.

Co rodiče umřeli, nevěřila jsem, že ještě najdu lásku.

Já vím, miláčku.

Musíme to říct Wilfordovi.

Fakt?

Ano. Je to projev úcty.

Je pro mě jako rodina. Teda…

Teď mám tebe.

Dobře.

Přišla za vámi Lilah s panem Osweilerem.

Ať jdou dál.

Má kravatu.

Mí mladí obyvatelé nočního vozu!

- Můžeme si promluvit v soukromí? - Budeme se brát.

- Cože? - Nejdřív jsme šli za vámi.

Lilo, to je ale překvapení.

Moudrý tah, dát jí tak krásný prsten, pane Osweilere.

Kdy tu naposled byla svatba?

Vzácná příležitost.

Právě to možná vlak potřebuje.

Ne, nic neočekáváme.

- Ani… - Já ano.

A to bys měla. V poslední době byl život tak ponurý.

Všichni dostanou volno.

Připomeneme reptalům, jak vypadá jednota.

Všichni táhneme za jeden provaz a věrnost se cení.

Co myslíš?

Odpočinek se hodí.

- Třeba pár porcí navíc… - Výborně. Tak zítra.

Zítra?

Proč ne? Aspoň si to nikdo nerozmyslí.

Proměníme noční vůz, Lilo.

Nebo spíš paní Osweilerová?

Folger-Osweilerová?

To má zvuk! Úplně to vidím, rudý samet.

Zaro, zajdi za cukrářem.

- Cukrář je na kompostu. - Tak ho vytáhni. Máme svatbu.

ODDANÁ SVATBA!

Osprchujte ho a dejte mu, co potřebuje na pečení.

Děkuji.

CELOVLAKOVÉ VOLNO

Co tady děláš?

Wilford staví zbraň. Víš o tom něco?

Vím, že něco chystá, ale ne.

Ruth viděla, jak na tom Javi pracuje. Chce se s ním spojit.