Shadowhunters: The Mortal Instruments (Shadowhunters)

PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX

BROOKLYNSKÁ UHELNÁ

GREENPOINTSKÁ TEXTILNÍ

Hej. Mohl by ses koukat před sebe?

Ty mě vidíš?

O OSM HODIN DŘÍVE

DÉMONICKÉ VRAŽDY

To zvládneš.

BROOKLYNSKÁ UMĚLECKÁ AKADEMIE

Dobrý den.

Jsem Clary Frayová.

Tato krajina je opravdu... dekorativní.

Nešlo mi přímo o dekorativnost.

- Co je tohle? - To nic.

Jenom pár nápadů na komiks, který kreslím s kamarádem.

Opravdu, dostalo se to tam omylem.

Brooklynská umělecká akademie na omyly nevěří.

Řekni mi, jak se jmenovali, a já s nimi udělám krátký proces.

- Napíšu ostrý e-mail děkanovi. - Neobtěžuj se s tím.

BLAHOPŘEJEME!

Cože?

Smutný obličej? Vážně?

Dobře jsi to zahrála.

Díky.

Je to divný. Zadaná práce se jim líbila,

ale úplně je dostaly kresby pro náš komiks.

Nemáš zač.

Tohle se zapíše do historie jako ty nejlepší 18. narozeniny.

A přesně proto dnes večer slavíme.

- Jasně, s Maureen, hned po představení. - Rozhodně.

Tak jak je to s tebou a s Maureen?

Co jako? Nic. Jenom spolu zpíváme.

Opravdu sis nevšiml, že se jí líbíš?

Cože? Ne.

Simone, jak může být někdo tak chytrý a vnímavý jako ty

a nevšimnout si, že je do něj někdo blízký blázen?

Rozhodně nejsem jediný chytrý a vnímavý člověk, který tuhle chybu dělá.

- To je latté. - Přísahala bych, že tu byla sušenka.

Možná jsi ji snědla a nevšimla si toho. Často to tak mám.

Když jsem šťastný a když jsem smutný.

Dám ti opravdovou sušenku místo té smyšlené.

- Díky. - A víš co? Na tebe.

- Lechajim. - Lechajim.

Stejný modus operandi?

Ano, má vysátou krev.

Už je jich sedm.

Jo. To není dobrý.

- Zdravíčko, kapitánko Vargasová. - Další bez krve?

Zvažujeme formalinovou pumpu.

S Alaricem jdeme po několika stopách.

Víš, že to pozná, když odmítneš hovor?

Jo.

- Potřebuji, abys pro mě něco udělal. - Co? Chytil je?

Kromě toho.

Ožeň se s Jocelyn. Na co čekáš?

Já a Jocelyn...

jsme rozdílní.

Clary má narozeniny.

Stejně se chováš jako manžel. Tak jím buď.

STAROŽITNOSTI

- Čau, Dot. - Ahoj!

- Jak vypadá tvoje budoucnost? - Ne tak dobře jako ta tvoje.

Taroty mi říkají, žes byla přijata.

Taroty, tím myslíš Simonův Twitter?

Dobře, sleduji ho na Twitteru.

Předpovídat budoucnost z tarotů je totiž dost komplikované.

Ale vidím v nich, že tě čeká narozeninový dárek.

Dot.

Tak ho rozbal.

Moc se s tím nechlub. Tvá máma je moje šéfová.

- Nechci, aby vyšilovala. - Jasný, teď vím, že to musí být super.

Dávání dárků ti jde mnohem líp než kouzla s předpovídáním budoucnosti.

Není v tom žádné kouzlo. Kupuju věci, které bych sama chtěla.

- Všechno nejlepší. - Díky.

Mám tě ráda, Clary.

Já tebe taky.

Jsi v pohodě?

Jo. Všechno nejlepší.

Běž nahoru pozdravit mamku.

OTEVŘENO

ZAVŘENO

- Mami! - Dokázalas to!

- Taky sleduješ Simona? - Sleduje ho jen 92 lidí.

Potřebuje retweetovat. Gratuluju!

Díky, hashtag matka pronásledovatelka.

Všechno nejlepší.

Říká se tomu stéla.

- To je něco jako těžítko? - Ne, to je mnohem víc.

Je to opravdu staré. Chci, abys to měla ty.

- Je to rodinné dědictví. - My Frayové máme rodinná dědictví?

Pár jich je.

To je zvláštní. Dneska ráno jsem načmárala něco podobného.

- Asi jsem to někde doma zahlédla. - Zlato, musím ti...

- Simon. Už je na cestě. - Musíme si promluvit.

Teď nemůžu. Večer jdeme na Šampaňský klystýr.

- Na co? - To je nový název kapely.

A potom jdeme se Simonem a Maureen ven.

Ale jsou to tvé 18. narozeniny

a...

všechno se teď pro tebe změní.

Mami, to už jsme řešily. Rozumím tomu.

Musíme si promluvit o něčem jiném, mnohem důležitějším.

Určitě. Ale nešlo by to u snídaně?

Ano?

Mám tě ráda.

Díky za to rodinné dědictví. Mám tě ráda.

PŘED DESETI LETY

- Vaše dcera je vám hrozně podobná. - To dělají ty vlasy.

Jdeme.

Magnusi!

Prosím, Magnusi, to dokáže jedině čaroděj.

- Mami? - Nic se neděje, zlato. Bude to dobré.

Ty ji nechráníš. Jenom ji klameš.

- Dokud to bude možné. - Nebude navždy dítětem, Jocelyn.

Zatím ale nechci, aby byla součástí našeho světa.

Mami, já to nechci.

Prosím, vymaž jí vzpomínky.

Promiň za zpoždění. Zdržela mě kapitánka a ty démonické vraždy.

Podívej na ty kresby.

Už to přišlo.

Oba jsme věděli, že se to blíží.

- Řekneme jí to spolu. - Ne, byla to moje volba. Udělám to sama.

Dobře. Ale udělej to brzy.

Když nebude připravená, jsi v nebezpečí a Clary taky.

- Ahoj, Luku. Jak je? - Ahoj!

- Neuvěřitelné kresby. - Díky.

Tohle jsem ti přinesl.

- Barvy ve spreji. - Ty jsou perfektní.

Jestli je uvidím na zdech ve městě, zatknu tě.

Je to na Simonovu dodávku. Chci, aby kapelu přejmenovali.

- Ano, prosím. - Jo.

- Mluvili jste o tom s mámou? - Rodinné dědictví. Jo, je to krásné.

- Clary, už je ti 18 a... - Co to do vás dvou vjelo?

Je mi 18. Není to jako bych se vydávala na nějakou velkou výpravu.

Ale ano, je!

Po koncertě jdeme k Lombardimu slavit tvoje narozky.

Měla by ses pak vrátit domů.

Ve městě teď není úplně bezpečno.

- Díky mami, ale už jsme se domluvili. - Dořešíme to potom.

Počkej. Nevoní tu kuře cacciatore?

Simone, tvůj koncert.

- Zpíváš? - Jo, velký koncert. Teda zase ne až tak.

- Přestávám dýchat. - Zítra snídaně, ty a já.

- Slibuješ? - Ano. Mami?

Mami, budeš mě muset pustit.

Jsem biologicky i právně dospělá.

To jo.

Přesně toho se bojím.

- Můžem? - Ano.

Nech ji být ještě jeden den dítětem.

- No dobře. - Máma se o mě teď hrozně strachuje.

Pamatujete, jak ve Vetřelci královna bránila svoje vajíčka před Ripleyovou?

Máma je Ripleyová, nebo vetřelčí královna?

ŠAMPAŇSKÝ KLYSTÝR

- Oboje. - Co?

Matka ochraňující svoje mládě.

Před čím mě chrání?

Trávím celý den v ateliéru. Úplně normální, civilní život.

Ani moc nevím, co dělala, když byla mladá.

Musíš zjistit drby od příbuzných.

To bych ráda, ale ona žádné nemá.

A táta umřel, než jsem se narodila.

Takže nemáš vůbec nikoho?

Žádné strýce, tety, bratrance ze třetího kolene?

Ne, jenom já a máma.

Proto Lewisovic klan na každou sederovou večeři už od školky přidává tři židle.

Po jedné pro Clary, Jocelyn a Elijáše.

Samozřejmě.

- Zajjisté. - Zajisté.

Nezdá se vám to trochu podezřelé?

Nevědět nic o vlastní rodině?

Možná tvoje máma schovává nějaké temné tajemství.

Maureen, to není možné.

- Přemýšlej. - Ne, opravdu.

Máma přede mnou nedokáže nic skrývat.

Isabelle, pojď už.

Čau, velký bratře.

- To jako fakt? - Co na to říct?

Démoni jedou po blondýnách.

To sice jo, ale tahle je bílá.

Platinová.

A Shakespeara zrovna nezbožňují, jasný, Alecu?

Ty jsi rozptýlení sama o sobě.

Být sama sebou. To je to, co se mi naznačuješ?

To je fuk. Vypadáš dobře. Jdeme.

- Jsme ready, Jaci. - Skvělé, Izzy. Démoni žerou blondýny.

- Říkala jsem ti to. - To je platinová.

Naši kamarádi démoni z nějakého důvodu zabíjejí civily a vysávají jim krev.

Na co chtějí krev? Není to spíš upíří parketa?

To nevím, Alecu.

Možná jsou upíři líní?

Jejich krev musí být něčím zvláštní.

Co může být na krvi civilů zvláštního?

Doneste mi vzorek a řeknu vám přesně, co hledají.

Bude to mnohem jasnější, až zjistíme, pro koho ti démoni pracují.

Nebo myslíš, že to je vlastní iniciativa?

Ne.

Nejsou to moc kreativní myslitelé. Jsou to měniči podob.

Takhle vypadá náš cíl.

Zatím.