Crime Diaries: Night Out (Historia de un crimen: Colmenares)

BOGOTÁ 31. ŘÍJNA 2010, 3:26

Pro tebe vždycky budu jenom „ El Negro “.

- Luisi! Luisi! Luisi! - Pusť mě!

Luisi!

Mami?

- Co je s Luisem Andrésem? - Zmizel.

PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX

TŘI TÝDNY DO HALLOWEENU BOGOTÁ, 9. ŘÍJNA 2010, 8:56

Čau.

Tak co, Negro ? Přijedeš?

Tato, říkal jsem, že nemůžu.

Musím se starat o mámu.

Negro , před měsícem měla malou operaci.

Vím, že pracuješ pro rodiče,

ale otroctví bylo už dávno zrušeno.

Operovali ji před týdnem.

Navíc mě tam nikdo nezval.

Brácho, jsou tu kočky. To stačí.

Přijeď.

Musíme něco udělat s tím tvým malým ptákem.

Upadne, když ho nebudeš používat.

- Já si na nedostatek nestěžuju. - Jo, jasně.

Co je tam za holky?

Jenom samý krásky.

No tak, nenech mě v tom.

Ne, nejde to. Zavoláme si později.

Tak jo, dám ti pokoj.

Tak zatím.

Luisi Andrési! Koukej sem dovalit!

Ať nad tebou bdí Panna Marie,

ať ti Pán ukazuje cestu a anděl kráčí po tvém boku.

Amen.

Dobře. Volá táta.

- Pozdravuj ho. - Luigi tě pozdravuje.

Dobře, pusu. Ahoj.

Jak ti je?

Líp, ale dobře, že jsi tady. Začíná to bolet.

Ukaž mi to.

Dobře.

Nemůžu to ani vidět.

Je to mnohem lepší.

Mami, něco mě napadlo.

Někam bych si vyrazil.

Vážně?

Ale klidně zůstanu.

Ne. Jsem ráda, že chceš ven.

Jorge ti umí vyměnit obvaz.

Jorge!

A jak tam pojedeš?

Autobusem.

Co tě to napadá?

Vydrž, táta tě odveze.

Chci vyrazit teď, mami.

Nechci se vracet v noci.

Dobře.

- Luigi, buď opatrný, prosím. - Neboj.

- Zavolej, až tam dorazíš. - Dobře.

Jorge, kabelku.

Taky si něco vezmi.

Díky.

Tak jo.

CARMEN DE APICALÁ

- Moc děkuju. - Není zač.

Opatrně.

- Negro ! - Čau, Tato!

Je to tady úžasný!

Chvíli jsem se bál, že nedorazíš.

Nečekal jsem, že ti rodiče dají den volna.

- Ale jsi tu! - Srovnej si to.

Nech mě.

Tak si dej. Uvolníš se a doženeš mě.

- Na zdraví. - Na zdraví.

A na ex, na ex.

Ne, moje oblečení! Do hajzlu!

Do prdele!

Negro !

Lidi, to je El Negro , můj nejlepší kámoš.

Negro , tohle je banda zvrácenců. Že jo?

- Jsem rád, že jsi tady. - Hele, není to Laura Morenová?

Slíbil jsem ti kočky?

A pozor, je po rozchodu.

- Rozešla se s Cárdenasem? - Asi. Je smutná.

Teď, nebo nikdy.

- Negro , co děláš? - Poslouchejte.

Ne, to ne.

Ne, tak ožralí ještě nejsme.

No tak, jen jednu. Bude se ti líbit.

Tak jednu, jo?

Zavrť se.

Pro živý.

A pro mrtvý.

Do dna.

Máš ráda lidovky?

Ani ne.

Tahle je jiná. Ta je moje. Poslouchej.

A Luis Andrés Colmenares je v Bogotě

To jsem já.

Těší mě.

- Taky mě těší. Laura Morenová. - Jo, já vím.

Máme spolu statistiku.

- Statistiku pro pokročilé? - Jo.

Jsem hrozná, vůbec to nechápu.

Můžu ti kdykoliv pomoct.

Upřímně, nikdy jsem tě neviděla.

Když všechny přehlížíš, je těžký si někoho všimnout.

No, o mně nezpívají ve slavných lidovkách.

Připadám ti nafoukaná?

To ti řeknu, až se víc poznáme.

Přidám se k vám.

OSLAVA HALLOWEENU BOGOTÁ, 30. ŘÍJNA 2010, 19:03

Už jdu, mami!

- Luigi, proč se zamykáš? - Oblíkal jsem se.

V kolik jdeš?

Laura mě vyzvedne za půl hodiny.

Mami, nekoukej na mě takhle.

Ale jak?

Jako by ses divila, že se s ní vídám.

Říkám snad něco?

Už tě znám.

Vždyť se vídáme jen pár týdnů.

Něco mi na ní nesedí, ale nevadí.

Možná na tebe jen žárlím.

Máš svůj kostým?

Jo, našel jsem si starou masku.

Nelíbí se ti tohle?

Díky, mami!

Ty jsou parádní!

A podívej.

Ty jsi nejlepší.

To abys mi neřekl, že se ti snažím odehnat slečnu.

Mám tě rád, mami.

Měj se, synku.

Ahoj, Lauro.

19:15

Mám pěkný kostým?

Tak pojď.

CARLOS CÁRDENAS

Haló? Dobrý večer.

Carlosi, jak se máš? Jsem rád, že ses ozval.

Dobře, díky.

Laurita?

Šla ven, ale vyřídím jí, žes volal.

Tak pěkný večer. Pozdravuj rodiče, ahoj.

Ahoj, děvče. Co podnikáš, krásko?

20:48

- Podej tu flašku. - Konečně máš koule!

Ticho, ty pitomče.

Tak co?

- Užiješ si dneska v noci? - Drž hubu, pitomče.

Nebo už něco bylo?

- Ale ne. - Co?

- Jenom jsme počítali. - No právě.

Už by sis za to šprťáctví měl něco vysloužit.

Zmlkni.

„ Negro , jo. Na derivace...“

Mlč! Máma tě uslyší!

- „Přímo do tečny.“ - Máma tě uslyší.

Uslyší tě. Podívej, co dělám.

Tak já to uklidím. Podívej se, rozlil jsi vodku.

Laura je tady.

Jdeme pozdě. Vypadám dobře?

- Hele, tohle jsem ti přinesl. - Tak jdeme.

- Bezva. - Tak jo.

- Sakra! Vyděsil jsi mě. - Neumíš klepat?

Pardon, já nevěděl, že jsi s milencem.

Blbý rodinný humor, co?

- Postarej se o mámu. - No jasně.

- Bavte se. - Hnusná vodka.

Tato! Pojď sem.

Snad dneska přijdeš o panictví.

Luigi!

Mami.

Jak vypadám?

- Chtěl jsi odejít bez rozloučení? - Ale ne, mami.

Moc ti to sluší.

Vrátím se kolem třetí, tak nečekej.

- Kamarádka mě nepřijde pozdravit? - Ne, spěcháme.

Co je?

Já nic neříkám. Asi jsem staromódní,

nebo se to tady nenosí.

Mami.

Slibuju, že ti ji brzy představím.

Mám tě rád, mami.

Bavte se.

- Ahoj. - Ne, celou mě umažeš.

- Tato! - Jo?

Copak?

- Ahoj. - Čau.

Sekne ti to.

- Dohlédni na Luigiho, dobře? - Nebojte se, bude se mnou.

- A zavři! - Ahoj.

Dobrý večer, myšičko.

- Ahoj. - Já jsem přece Tato.

- Jo, vzpomínám si. - To asi to líčení.

- Jak se máš? - Parádně.

Chci pít. Je devět večer a pořád stojíme tady. Jedeme.

- Tak jo. - Jedeme!

Na zdraví!

- Ne, co blbneš? - Proč ne?

Vyrážíme!