FROM

Viděli jste...

Co to je?

Kenny! Rychle sem pojď!

Je tady dost jídla pro všechny ve městě.

Myslíš, že tě tohle místo nezlomí? Uvidíme.

Ne!

Byls v té stodole s ní a těmi tvory.

Jak to, že ještě žiješ?

Chtěli, abych to viděl.

-Kenny. -Počkat. Kde je máma?

-Hele, moc... -Ne! Mlč! Už mlč.

-Potřebujeme víc informací. -Jo.

Zítra mi musíš s něčím pomoct.

S čím?

Jednoho z těch hajzlů chytíme.

Budeš mít dítě, o kterým ti říkali, že ho nikdy mít nemůžeš.

Po všem, cos viděla, nedokážeš přijmout zázrak?

Jsi silně podvyživená.

Musíš jen zase začít jíst.

To je sklizeň?

Jo. Zkoušíme ji kompostovat,

jestli to půdě pomůže.

Jade?

Povíš mi už, co s tebou je?

Sám ještě úplně nevím.

Vzpomínáš na ten můj náramek pro tebe?

Říkáš, žes našla náramek podobný tomu, cos mi...

Ne. Není podobný. To je on.

To není možné.

Navštiv lahvový strom.

Matka říkala, že tenhle vede k věži za dětmi.

Miranda začala mít vidiny. Malovala všechno, co viděla.

Říkala, že byla tou vyvolenou, která ty děti vysvobodí.

Hádám, že teď jste vyvolená i vy.

Když umřel Thomas, s mámou jste se sesypali

a Ethan byl úplně sám.

Tak se koukej sebrat.

Tak jo.

Haló?

Tati? Tady Thomas.

Tati, jsi tam?

Ty můj syn nejsi.

Proč jsi nechal mámu jít?

Proč jsi chtěl, ať umře?

Přestaň!

Je to proto, že už ji nemiluješ?

Co vůbec chceš?

Pomoct. Potřebuješ pomoc, tati.

Přestaň mi tak říkat.

Měl bys hlídat Julii a Ethana.

Takhle před setměním by si venku hrát neměli.

Tati, jsi tam?

Ethane!

Julie!

Ethane! Julie!

Ethane!

Julie!

-Co? -Co děláte?

Krmíme zvířata.

Běžte dovnitř.

-Ethane! -Ještě jsme neskončili.

Ethane! Říkám honem! Dělej!

Jime!

-Jsi v pohodě? -Jo. Hele, bavím se s dětma.

Pojď, Ethane.

-Honem. -Vždyť jdeme.

-Už bude tma. -Já vím.

-Co oni? -Jo.

Promiň.

Je to tady čím dál horší, co?

Jo.

CESTA VEN III. 3. díl: Pastička

Co...?

Pozor, ať se nepořežete.

Vidíte.

Byla jste tam celou noc? Musíte spát.

Potřebuju odpovědi.

V tom suterénu a těch kresbách mi určitě něco uniká.

Někde tady mám obvazy.

-Tady jsou. Ne, to... -Můžu sama.

Ale to ne.

Tak ten hoch...

ten celý v bílém...

Říkáte, že vás vylákal na vršek majáku

a strčil vás dolů?

Ne, nevylákal mě.

Šla jsem tam kvůli těm dětem.

Dětem zavřeným ve věži.

Jo, ono...

Ta věž byla vlastně maják,

a abych se tam dostala, musela jsem projít stromem.

Vzal mě tam Victor.

Říkal, že jeho matka také odešla zachránit ty děti,

tu noc, co...

To nic.

Jen to řekněte.

Už dávno jsem se smířil s tím, že umřela.

Oni všichni.

To, že Victor pořád někde žije, je...

Slyšíte to?

Ty láhve? Samozřejmě.

Visí na stromě za domem.

Miranda mu říkávala lahvový strom.

Raz, dva, tři...

Jak víš, že to zabere?

Nevím. Ale talismany

drží ty tvory mimo domy.

Třeba je taky udrží uvnitř něčeho.

Rozumím, ale nechytáme zaběhlého psa nebo kojota.

O těch tvorech nic nevíme.

Tak se něco dozvíme.

Nemůžeme je dál sledovat z bezpečí.

Bezpečí?

Byls v lese jednu noc a málem jsi umřel.

A pak málem umřeli všichni. Bezpečí?

Jim a Kenny tam strávili noc,

a vrátili se s jídlem.

Všichni zase mají co jíst!

I když to občas nedopadne, jak chceme,

musíme trochu riskovat.

Já tě chápu.

Jak to dopadlo s Kennym a ostatními?

Dobře. Losovalo se, Dale ztropil kravál

a pak vyrazili.

Do oběda tam snad dorazí.

Jak na tom byl Kenny?

Relativně dobře.

-Šla s nimi Kristi. -Dobře.

Tak fajn. Co máš za lubem?

Když ne ty, řeknu jí to já.

Chci jednoho z nich chytit.

Promiň, co?

Vylejzaj každou noc, každičkou noc,

a doteď netušíme, čemu čelíme.

Co jsou zač. Odkud jsou.

Boyde, to už tady bylo. Jednoho už jsi chytil.

Ne, zabil jsem ho. To je rozdíl.

Musíme je poznat.

Víme, že mluví, tak ho chytíme, přinutíme mluvit.

Přinutíš ho mluvit.

Jak to chceš udělat? Budeš ho mučit?

Střelili jsme je zblízka z brokovnice,

a akorát se smáli!

Nejsou to lidi.

Podle Kristi někdy dřív byli.

A to mě má uklidnit jak?

Něco udělat musíme, jasný? Nemůžeme...

Něco udělat musíme.

Máš nějakej plán?

Na tom zatím dělám.

Fajn.

Tak zaber.

Hele.

Mně Tian-Chen chybí taky.

A věř mi, mám sto chutí tam vyběhnout

a dát jim co proto.

Ale nechci, abys umřel

kvůli nějakýmu nedomyšlenýmu hurá plánu.

A ty ho nepovzbuzuj.

Máš na cestě dítě.

Nejde už jenom o tebe.

-Tati... -Ne.

Fajn.

-Tak zatím. -Jo.

Co je to?

Ráno rozdělili zbytek té krávy.

Máme spoustu, jestli chceš.

Asi ani ne.

Mrňous na maso není?

Nevypadá to.

Z toho jde děs.

Zírám, že tady lidi žili.

Víme, že to byli lidi? Co tohle?

Vidíte to rozmístění?

Možná fungovaly jako naše talismany.

Zaháněly zlé duchy.

Tak to jsem hned klidnější.

Ať se stalo cokoliv, je to už dávno.

Ve městě jsou lidi, co mají hlad teď.

S Jimem jsme před návratem posbírali, co šlo.

Je to tamhle v té boudě. Takže Dale, Jade, Rogere,

vy začněte tam.

My ostatní sklidíme, co najdeme dalšího.

-Honem! Než se setmí. -Fajn.

-Opatrně. -Krása.

Obejdeme děsivý voodoo a natrháme si zeleninku.

Ze zbytků jsem vykouzlil, co se dalo.

Ale až se Kenny a ostatní vrátí s jídlem,

příděly skončí.

Netěšíš se?

Asi jo.

Udělal jsem oběd.

-Dáš si? -Ne.

Dobře.

Kdo ji pohřbí?

-Co? -Kdo pohřbí mámu?

Takhle nemluv.

Ale...

co když někde leží a lezou po ní brouci a pavouci?

Bude tam tělo ležet, dokud se nerozloží?