Trust Me (Puss)

Zaplatil jsem za ni 23 tisíc.

Asi je to jejich nejlepší skříňka.

Je to tmavá žakaranda se slabými kovovými nohami.

Jsou tam pěkné detaily.

V pondělí, ale nechám ji v divadle, než bude byt hotový.

Nebo mě zruinují. Vždyť znáš malíře.

MATKA

- Kafe a brownie. - 28 korun.

To je teda kšeft.

Situation Stockholm!

Kupte Situation Stockholm! Pěkný den.

- To asi těžko. - Je tu tahle adresa.

Ahoj, Katjo. Co se děje?

Dovezli nějakou skříňku.

Cože?

Měli ji přivézt na tuhle adresu.

My žádnou skříňku neobjednaly.

Jsme na správné adrese. Přesvědčte se sama.

Ve skutečnosti je na pondělí,

ale nikdo nás nezjebe, že jsme ji doručili dřív.

Kristova noho, tohle se nedá přečíst.

Stejně jste se spletli.

Třeba ji objednal někdo jiný.

Já tu velím, tak bych to měla vědět.

Nemůžeme ji odvést zpátky, kurva!

Musí tak nadávat?

A nemůžem ji nechat tady, než zjistíte, kdo ji objednal?

- A to jako zůstane tady? - Katjo! Katjo!

Co zas?

Tak to zapomeň! Nepotáhnu ji zpět.

Katjo, přišel program. Z tisku poslali celou krabici.

Tak ji nechte do pondělka tady a pozděj to můžete omrknout.

Otevřeme to?

Nemůžeme tu nechat povalovat věci.

Nemíním jezdit tam a zpět.

- Prosím, pojď se podívat. - Fajn, nechte to tady.

Ukaž mi to.

MATKA

Musíš to udělat.

Jinak nemůžeš dál žít. Dojde ti…

Dojde ti, že všechno, co jsem řekl, je pravda.

Dojde ti, že ti čas protekl mezi prsty.

Takový už je život. Čas nikdy nedohoníš.

Je jako stín, který tě pořád pronásleduje

a dejchá ti na krk. To je… čas.

- Ahoj. - Zdar.

Můžu si půjčit žehličku? Katja říkala, že ji máte tady.

- Jasně, vezmi si ji. - Bezva, dík.

Za chvilku ji vrátím. Dík, Sebastiáne.

- Říkej mi Seb, jako všichni kámoši. - Tak jo.

Moje šaty… Jsou…

Prostě je musím spravit… Vyžehlit.

Už ti někdo řekl, že máš nádherné oči?

Jak prosím?

Mají nezvyklou barvu.

Dík.

Pa.

- Tak tady jsi. - To ty taky!

Jen jsem se chtěl ujistit, že je vše v pořádku.

A taky zkontrolovat, jestli zaplatíte nájem.

- Zaplatíme. - Jestli máte prostředky…

Za dva týdny uvedeme novou hru, tak nemějte obavy.

Několikrát jste nezaplatili.

Dvakrát. Jednou, protože chyběly pokyny

Jsem majitel,

takže si myslím, že mám právo se bát o nájem.

- Nejsou to přece horentní sumy. - Idiot.

- Je to Čechov nebo… - Jak prosím?

Je to něco známého?

Proč zrovna Čechov? Protože je to chlap?

Děláme si vlastní materiály. Já je píšu.

Aha, tak Čechov to nebude.

No, už musím jít. Mám ještě jinou práci.

Mimochodem, tenhle víkend budu pryč. Sprchy musí počkat.

Jenže my bez nich nemůžem pracovat.

Tahle funguje. Tak se sprchujte tady.

Celá skupina? Jedna sprcha na celý soubor?

Přece nemůžu za to, že druhá je pokažená.

Moc se sprchujete.

Když se budete muset dělit, tak se třeba zklidníte.

- Díky. - Jo, a ještě něco…

Nechci neustále opakovat, že kouření je v budově zakázané.

To by vám mělo být jasné.

Ještě něco?

To je prozatím vše.

- Brzy na shledanou. - Být po mém, tak ne.

Přes týden pracuju a o víkendu zkuším.

Proč to vlastně dělám?

Jsi naivní herečka, dychtící po uznání.

A jo! Já věděla, že jsem na něco zapomněla.

Tak Alexi.

Co to děláš?

Hele, zklidni se…

- Ach, to jsi ty? - Promiň, že jdu pozdě.

Měl jsem strašně moc práce.

Volala jsem ti. Už musím jít.

Omlouvám se.

Máma nás zve na čtvrtek na večeři.

Nevím, jestli to stihnu. Možná budu muset dlouho pracovat.

Musíš přijít. Nesnáším, když s ní musím být sama.

Už po pěti minutách s ní mám depku.

Pokusím se to nějak zvládnout. Fakt to zkusím. Slibuju.

V noci jsem ti volala. Měl jsi vyplý mobil.

Nabíjel jsem ho.

Už musím jít.

Jestli přijdu pozdě, tak si ostatní pomyslí, že můžou chodit pozdě.

Odcházím.

Pa.

Hele, koupil jsem skříňku.

Můžu ji tu nechat, než mi vymalují byt?

Kde je Marlene?

Viděl ji někdo?

Ticho, prosím.

Tak jo, z lednice pořád mizí jídlo

Hele, posloucháte mě?

Takhle to dál nejde.

Jezte jenom svoje jídlo.

Jméno na balíčku znamená, že někomu patří.

Není to tak těžké.

To samé platí o penězích na kafe.

Ztrácí se.

Jestli na to budete zapomínat,

tak si ho nemůžeme nechat.

A to by bylo hloupé. Je to jenom pět korun.

Zkuste to zvládnout.

A pak mám špatné zprávy.

No konečně!

Pikner nespravil sprchy.

Jestli potřebujete, můžete použít moji.

S tebou nebo bez tebe?

Prosím, soustřeďte se.

Používejte ji v nejvyšší nutnosti, a ne, když se vám chce.

Paní učitelko, musím čurat.

Tak se vychči do kalhot.

Kolikrát vám má říkat,

že tu nemáte kouřit?

Už máme program?

Ano, ale udělali tam chyby, tak jsem ho odmítla.

Podle zkoušek

nám do premiéry zbývají dva týdny, takže…

Víš, co?

Máš nádherné oči.

Fakt nezvyklá barva.

Modrá.

Na technickou zkoušku s Jonem

tu musíte být půl hodiny předem.

Všichni musí chodit na zkoušky

a být tu včas.

- Jistě, mamko. - Já to slyšela.

Tenhle víkend by mohl přijít zástupce odboru kultury.

Uvítala bych, kdybyste se ovládali.

Jinak přijdeme o subvence.

První zkouška v 7:30 večer. Přesně!

Bože můj, tolik zkoušek!

Znám svoji roli.

Mám důležitější věci, než tu celý den pobíhat.

Nezapomeňte, že zítra budeme poslouchat hudebníky.

Co teda bude dneska?

Jak jako?

Už jsi přemýšlela, co bude dneska?

Budu se učit text. To herci dělají, víš?

Na konci doleva nebo doprava.

Oba jsou přirození, že?

Jasně. Možná důležití.

Máš něco ve vlasech.

Připadám si škaredá.

- Zdravím. - Ahoj.

Nevím, jestli víš, že přijdu. Přišel jsem se … podívat na část.

Vlastně se podívám na celé.

Jasně, dobrá. To jsem nevěděla. Čekala jsem někoho…

- Vítej. Bezva. - Díky, jasně.

Tak tady teda zkoušíme.

Pěkné místo. Vážně prostorné.

Jistě, ale není to tak velké.

Jen vypadá větší, než je.

Je nás tu 15. Na začátku nás tu bylo jen sedm nebo osm.

Tehdy jsme se zaměřili na Commedia dell'arte a opéra bouffon.

Teď hrajeme klasické divadlo.

Výborně. Co hrajete teď?

V současné době zkoušíme hru, kterou jsem napsala.

Za 2 týdny máme premiéru.

- Jmenuje se Matka. - No teda.

- Řekněme, že je to ženská hra. - Bezva.

Přijď na dnešní zkoušku.

Tak … Jistě.

Začínáme v 7:30.

Chceš, abych tě tu provedla?

To nebude nutné.

Klidně se tu projdu sám. Nechci tě obtěžovat.

- Doufám, že nejsem na obtíž… - Ale vůbec ne. Jen běžte.

- Všechny scény? - Vždyť to Katja říkala, ne?

Tak se je musím naučit líp.

Není toho tolik, ale … V pohodě.

Jak to šlo?

A do prdele!

- Ten šašek nezvedá telefon. - To jako fakt?

Co budeš dělat?

Netuším.

Určitě si to nebude chtít nechat.

Asi bych měla přestat hulit.