Terrace House: Tokyo 2019-2020 (テラスハウス Tokyo 2019-2020)

PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX

- Dobrý večer. - Dobrý večer.

Terrace House je show se šesti cizinci, kteří žijí společně

a my sledujeme jejich chování.

Připravili jsme krásný dům a auta.

- Neexistuje žádný scénář. - Ano.

- Je to zvláštní. - Souhlasím.

- No... - Co se stalo neohroženému vůdci?

- Tokui... - Tu dnes není.

- Bude nějakou dobu pryč. - Potřebuje čas.

Chápu. Chce si všechno důkladně promyslet.

Přesně tak. Nějakou dobu tu s námi nebude.

- Vzít si volno je dobré. - Máš pravdu.

Budeme udržovat veselou atmosféru.

- Souhlasím. - Ano.

- Udržíme to tady. - Souhlas.

- A počkáme, až se vrátí. - Dobře.

Obyvatelé domu se musí třást strachy.

- Přišli o největšího zastánce. - Musí tady být!

- Fakt, bez legrace. - Jsou na tenkém ledě.

Smůla. Těším se, až si je podám.

- Ale dnes tu máme někoho jiného. - Přesně tak.

Pomozte mi přivítat speciálního hosta.

Přivítejte hvězdu japonského ragby, Yu Tamuru!

- Páni! - Díky, že jsi přišel.

- Ahoj, všichni. - Neuvěřitelné.

REPREZENTANT V RAGBY

Připojil ses k nám za zvláštních okolností.

Díky. Moc rád jsem přišel.

Na hřišti ti to jde. Díky, že jsi přišel.

Může to znamenat jenom jednu věc.

- Jsi fanda našeho pořadu? - Celý tým vás sleduje.

- Cože? Vážně? - Celý tým?

Všem se nám to líbí, kromě Michaela Leitche.

MICHAEL LEITCH

Těšíme se každý týden.

- Opravdu? - Mám z toho radost!

Nové díly se vysílají v pondělí,

takže se nemůžeme dívat hned.

Ale v úterý po tréninku se u někoho sejdeme a díváme se.

- Celá skupina? - Ano, pár se nás sejde.

- Pokoj plný nabušených chlápků? - Nejurostlejší z urostlých.

Chechtáme se a řešíme každý díl.

To je hezké. Kdo z obyvatel ti nejvíc přirostl k srdci?

- Nejvíc mluvíme o... - To vás to tak chytlo?

- Rukovi a... - Co?

- Já to věděla! - Ne, počkej...

Je v něm hodně.

- Ruka je složitý. - Hodně toho prožívá.

- Je jedinečný. - Je svůj.

Všimli jste si, jak rychle odboural Torichanino nadšení?

- „Ne, počkej.“ - Promiň. Omlouvám se.

- Předešel nedorozumění. - Moc jsem se nadchla. Sorry.

Jaká je zatím tvá nejoblíbenější scéna?

- Viděl jsem úplně všechny díly. - Cože?

Celý tým se dívá už od první řady.

Fakt?

- I když Tecchan... - To je pořádná nostalgie.

- Chytil svou lásku za ruku. - Vážně?

- Když ho Rie odmítla? - Ano, přesně tak.

Viděli jsme to, a všichni se chytli za hlavu.

Fandili jste mu? Všichni doufali.

Vážně jsme mu přáli úspěch.

Když je tady,

měli bychom se ho ptát na ragby a zápas proti Jižní Africe.

Ale místo toho mluvíme o hloupých láskách?

- To je luxus! - Naprosto souhlasím.

- Těšíš se na dnešní díl? - Nemůžu se dočkat.

Minulý týden šel Peppe s Harukou na rande.

Byli v 39. patře hotelu Shinagawa Prince.

Nóbl bar s nádherným výhledem.

Něco k tobě cítím.

Taky tě mám ráda, Peppe.

- Ano? - Mám a...

Cítím, že bych se o tobě chtěla dozvědět víc.

- Ráda bych tě víc poznala. - Dobře.

- Nemám pro tebe teď odpověď. - Rozumím.

Po schůzce dal Peppe Haruce pyžamo.

- Moc hezké. - Když došli domů.

Byl tam okamžik, kdy se jejich pohledy setkaly,

a oba najednou řekli: „Co?“

- Co? - Prosím?

Taky si v těch

chvílích říkáš, jestli z toho něco nebude?

Řekl jsem si „Co?“ s nima.

- To ráda slyším. - Chápu to.

- Myslím, že Peppe je nesmělý. - Jo.

Spousta mých spoluhráčů je takových.

- Fakt? - Ztotožňujeme se s ním.

Sportovci jsou obecně nesmělí?

- Většinou jsme nesmělí a introverti. - Fakt?

- Sportovci nejsou sebejistí? - To jsem si myslel.

- Hodně z nás v tom neumí chodit. - Zajímavé.

Asi to dává smysl. Soustřeďují se na svůj sport.

Úspěch je pro ně důležitý. Přestaň Yu. Nemůžu.

Nemůžu chodit s mladým sportovcem v tomhle věku.

Nejsou volní nějací rozvedení trenéři?

To by bylo vhodnější. Starší vousatý muž.

Řekni, že jsem sexy modelka, které nevyšlo manželství.

Rozhodím sítě.

- Pak jsme viděli incident v Ginze. - Chtělo se mi zvracet.

Souhlasím.

Kdy máš potom volno?

Hned další dva dny.

Pozveš mě na suši do Ginzy?

A jemu to nevadilo!

- Nechápu proč. - Co bys dělal v téhle situaci?

Kdyby ti žena řekla: „Yu, pozvi mě na suši do Ginzy...“

- Jako sportovec si myslím... - Ano?

...že mu ten zájem přerostl přes hlavu.

Myslíš, že na to není zvyklý?

Takže pokud ví, jak na chlapy,

mohla ho snadno nalákat.

Přijde ti jako zlatokopka?

Myslím, že bych za ni dost utratil.

- Že? - Taky si myslím.

Ale on si nevšiml, protože má hlavu v oblacích.

- Zajímavé! - Není na to zvyklý.

Skvělá teorie.

Ty jsi úplně na obláčku. Páni!

- Pila jsi? - Jsem v nebi. Ne, dnes ne.

Vypadáš spokojeně.

Jsem v nebi.

Ale ne... Zapomněla jsem náušnice.

Kde?

Úmyslně se snaží Hanu naštvat.

Každého zajímalo, proč si sundala náušnice.

Emika se snaží Hanu rozházet.

Nenašly společnou řeč.

- Není dobrý stratég? - Uznávám, že má talent.

Ruka začal chodit na hodiny vaření.

- Snad mu to půjde. - Jo! A jdeme dál.

Přeju mu štěstí.

- Kdo nakupoval? - Já.

- Co budeš vařit? - Ještě se nedívej.

- Proč? - Je to překvapení.

Koho to zajímá?

A o tomhle teď Ruka je.

Když přišel, oslnil nás jeho vzhled

a proto jeho popularita prudce stoupla.

- Ale teď... - Selhal?

Ne, vůbec ne.

Jsi tak milý!

Má to prostě těžké.

Lépe jsi to říct nemohl.

Jako pravý sportovec: „Má těžkou sezónu.“

Asi se mu nepovedla příprava.

V poslední scéně si Haruka povídala s Peppem.

Tam jsme skončili.

- Jsou to asi tři dny. - Ano.

V tu chvíli jsi mě tak překvapil, že jsem nedokázala odpovědět.

Musela jsem si odpověď promyslet.

A po důkladném zvážení...

Jak to dopadne? Co myslíte?

- Nemyslím, že z toho něco bude. - Ani já ne.

- Já myslím, že ano. - I já.

Taky si myslím.

Atmosféra byla dobrá.

- Co myslíš? - Nemyslím, že spolu budou chodit.

- Přesně. - Vážně?

Myslím, že z domu odejdou jako pár.

- Možná. - Oba odejdou...

Jestli se pleteš, vezme si tě do parády.

To by nepřežil.

- Smrtící úder. - Rozbil by mě.

- Rád bych to viděl. - Zlomil by mu žebra.

Vážně to budeme dělat?

- Rád to udělám. - Prosím, ušetři mě!

25. TÝDEN

V tu chvíli jsi mě tak překvapil, že jsem nedokázala odpovědět.

HOLKY TO NEUMÍ

Musela jsem si odpověď promyslet.

A po důkladném zvážení...

Nemyslím, že spolu můžeme chodit.

Důvod je...

- Mám ti to říct? - Jistě.

- Bylo by skvělé, kdybys mi to řekla. - Dobře.

Žijeme spolu v Terrace House už dva měsíce.

Za celou dobu

jsme neměli moc příležitostí se navzájem víc poznat.

Souhlasím. Moc jsme spolu nebyli.

- Měl jsi hrozně moc práce. - To je pravda.

To je ten hlavní důvod,

proč jsem se tak rozhodla.

Nebylo by to správné.

Pozítří odejdu z domu.

- Pozítří? Aha. - Ano.

Bylo to těžké si...

představit společnou budoucnost,

až odejdu z domu.

Proto jsem se tak rozhodla.

- Díky, že jsi mi to řekla. - Za málo.

- Tak to je. - Dobře.

Odjedu za dva dny.

- Jen dva dny. - Je mi smutno.

- Mně taky. Nechci, abys odešla. - Jo.

Za tak krátkou dobu se toho hodně stalo.

Spousta šťastných chvil a pár drsných.

Nadělala jsem si

vzpomínky na celý život.