نخستین 200 خط.
PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX
Neřekneš mi, proč jsi plakala?
Neřeknu, až po tobě.
Ty jsi zlá.
Opravdu jsem nebrečel.
Jen mi kvůli větru slzely oči.
To tak.
Tvůj hlas zněl, jako bys brečel.
„Nemůžu ti to říct.“
Takový jsi byl.
Co? Kdy jsem byl takový?
Kde jsi byla?
U tvých rodičů doma, doučovala jsem Yeong-hoa.
U mých rodičů?
Neříkej mi, že tě rozbrečel můj táta.
Ne.
Yeong-ho má brzy zkoušky.
Pomáhala jsem mu s přípravou.
Plakala jsem, protože...
Nic to nebylo.
Nechci o tom mluvit.
Kdy jsi naposledy
viděl svého otce?
Když jsem šel s tebou na tvý první doučování. Proč?
Měl bys tam chodit častěji.
Co bych tam dělal?
No...
Řekni mu, jak se máš, a svěř se mu se svými obavami.
A tak podobně.
Měl jsem tebe.
Věci jako mé obavy a jak se mám...
O těch jsem mluvil s tebou.
Víc nepotřebuju.
I tak...
Víš, co si občas myslím?
Myslím si...
že mi tě seslala moje máma.
Jednoho dne mě máma uviděla shůry
a všimla si, že mi něco chybí.
A v tom uviděla tebe.
„Ano, ona to zvládne.
Je hodná, chytrá a má dobré srdce.
Bude to perfektní kamarádka pro mého syna.“
To si pomyslela a seslala mi tě.
Ale,
je tu něco, na co nemyslela.
Co je to?
Máš víc chyb, než čekala, takže jsem se musel starat já o tebe.
Máma musela mít chabý úsudek, když jde o lidi.
Až ji jednou potkám,
zeptám se jí, proč jsi to musela být zrovna ty.
Jasně.
Určitě se jí zeptej, až ji uvidíš.
JENOM JÁ
Chystá se důležité oznámení. Ihned přijďte k Tae-ovi!
Co?
NOVÁ ZPRÁVA: CHOE HUN
OKAMŽITÝ SRAZ U TAE-OA
Je to výborné.
Vy dva jste si dnes ráno nějak blízcí.
Už jsi vzhůru?
Vydrž. Snídaně bude brzy hotová.
- O co jde? - Vydrž, než přijdou ostatní.
Jen mi to řekni.
Chci to oznámit všem najednou.
Počkej, až tu budeme všichni.
Opravdu?
Ga-rin, ty víš, o co jde?
Ahoj, zlatíčka.
Co je to za oznámení?
Snad to bude stát za to.
- Co? - Co?
- Chodíte spolu? - Vás to tak vzalo?
Je normální, že dva hezcí lidé,
co bydlí ve stejném domě, se zamilují.
Řekl jsi právě, že jsem hezká?
Samozřejmě.
Teda...
Ty máš Huna opravdu ráda víc než jen jako kamaráda?
Jak bych ho mohla brát jen jako kamaráda, když je tak hezkej.
Počkat.
To vás teď musím takhle vídat doma?
Není to skvělé?
Můžeš s námi být hned poté, co jsi se rozešel s holkou.
Nemohlo to vyjít líp, naučím tě neztrácet víru v lásku.
To snad ne.
Tak ať vám chutná.
Tohle je náš dar pro vás.
Náš?
Miluji to slovo.
Neměl jsem je sem brát.
Rád bych pomohl, ale musím na přednášku.
V pohodě. Měj se.
Pojďme, Song-i.
Jdi napřed. Musím se po něčem podívat.
Určitě?
Tak jo. Zatím.
Ahoj.
Uvidíme se.
1998, OSTROV JEBU
Ostrov Jebu?
Všechen ten plevel!
Jdeš do školy?
Čekáš na mě?
Co? To tak.
Můžeme jít spolu.
Co jsi hledala na půdě?
Nic důležitého. Mé knihy, gumičku do vlasů a tak.
Ale při tom hledání,
jsem narazila na tvé staré věci.
Byla tam i fotka tvé mámy.
Co bys...
dělal, kdybys mámu zase uviděl?
To nevím.
Ani s ní nechci nic dělat.
Jen bych chtěl vidět, jak se na mě dívá.
Tak nastupovat!
Už jdu.
Jdeme?
Ti jsou tak otravní.
Je mi to vážně líto,
ale mohl byste se, prosím, posunout?
Co?
My jsme pár, chápejte.
Zlomilo by nám srdce,
kdybychom neseděli spolu.
Jsou tu i jiná volná místa.
Děkujeme.
Díky.
To svět neviděl.
- To je ale zima. - Co to dělají?
Nemůžete něco udělat? Je hrozná zima.
- Zavřete to okno. - Mrzne tu.
Kdo teď otevírá okna?
Mám na tuhle čtvrť tolik špatných vzpomínek,
nemyslel jsem si, že se budu moct vrátit.
Ale teď, když jsem s tebou, nemám vůbec strach.
Proto je lepší být spolu než sami.
FLASHOVA DOBRODRUŽSTVÍ VEŘEJNÝ KONKURZ
HLEDÁ SE PÁTÝ FLASH
Nebudu ti říkat, že to zvládneš, ani že tu roli dostaneš.
Proč ne? Víš, že tvoje povzbuzování funguje.
Jen si to užij, a buď sám sebou.
Jasně.
Tak já si to jdu užít.
- Flash! - Hodně štěstí!
Hodně štěstí!
Jsem si jistý, že jsi udělala správné rozhodnutí!
Udělala.
Dobře. To jsem rád.
Taková tajemství by měla zůstat pohřbena.
Hrabat se v minulosti...
Řeknu Tae-ovi pravdu.
Co vím, a co jsem slyšela...
Měl by to vědět.
Song-i.
To, co jste řekl, byla pravda.
Ale...
ať nad tím přemýšlím, jak chci,
mělo by to být Tae-ovo rozhodnutí, ne vaše.
Povězte mi.
Tae-ova máma.
Kde teď je?
Je v Koreji?
To nemůžu říct.
- Pane Yune. - Můžeš zaručit,
že chce Tae-oa vidět?
Co budeš dělat,
jestli Tae-oa opět raní?
Song-i, ty už odcházíš?
- Ano, na shledanou. - Na shledanou.
Všechno to vyhoď.
Řekla jsem, aby ses toho zbavila!
401-1 HAEAN-GIL, SEOSIN-MYEON
Kde se tu vzal? Hej!
Flash, Flash, Flash, Flash, je to Flash!
Sever, východ, západ, jih, je tu Flash!
Flash je tu, zachrání planetu!
Ale, pane. Vítejte doma.
Jaký byl konkurz?
Jako vždy z toho mám dobrý pocit.
A jestli se mýlím,
tak měl někdo jiný víc štěstí.
Jsi nějaký klidnější, co máš holku.
To mi připomíná, že musíme koupit jídlo. Snědli jsme všechno, co Song-i navařila.
Opravdu?
Uvařím nějaký ramyeon.
Co nějaké pivo?
To beru!
Už je to nějaká doba,
co jsme si my dva vychutnali drink, co?
Máš pravdu.
- Kde je Ga-rin? - Šla ven.
Šla navštívit další pobočku, s lidmi z té dílny.
Nečekal jsem, že jí to vydrží.
Ani já.
Tímhle tempem si asi otevře vlastní pobočku.
Takže, Hune.
Odkdy myslíš na Ga-rin víc než jen jako na kamarádku?
Od začátku.
No comments yet. Be the first to leave one.