نخستین 200 خط.
POHŘEŠOVANÝ 66 HODIN
Lituji, že se zas setkáváme, Guzmáne.
Aspoň to není kvůli mně.
Víš to jistě?
Samuel a jeho bratr jsou mi ukradení.
Pro mě neexistují.
Dobrý večer.
Co tady sakra děláš?
Jsem sám.
Pusť se do mě.
Nemáš odvahu.
Troufáš si jen na Carlu?
Nebo na mou sestru.
Nemáš na to koule!
Ale mám mozek.
Když tě praštím, zavoláš policii...
A kdo z nás je venku na kauci a skončil by zase ve vězení?
Jsem nevinný.
Neudělal jsem to.
Nezabil jsem ji.
Co když ti to zničím?
Dobrou noc.
Takže ses Nanovi i Samuelovi vyhýbal.
Držel jsem se od nich dál.
Abych něco nechytil.
A nevíš, kde by mohli být?
Ani mě to nezajímá.
- Skončili jsme? - Ne.
Teprve jsme začali.
Dobrý večer, slečno. Pokojová služba.
Sašimi z tuňáka s lehkým dotykem...
Velmi lehkým dotykem zázvoru.
Řekla jsem, že nemám hlad.
Je v tom vše, co máš ráda. Znám tě líp než kdo jiný.
To určitě.
To bys věděl,
že jsi poslední, koho teď chci vidět.
Protože to praskne?
No a?
Prosím?
Jsme nevlastní sourozenci.
Nešlo o zneužití.
A neplánujeme mít děti.
V čem je problém?
- Řekni mi to. - Vyber si.
Třeba v tom, že jsi feťák?
Chlapeček s kreditníma kartama?
Že si ze všeho děláš legraci, včetně své budoucnosti a mě?
Byl jsem takový, už když jsi ke mně každou noc chodila.
Tys s touhle všivou hrou začala.
Když jsi mě poprvé políbila.
Jako tuhle večer na té párty.
Jistě.
Víš, proč jsem tě tam políbila?
Protože mě miluješ?
Protožes mě zdrogoval.
Víš, že to bylo nezjistitelné.
Co se ti stalo s autem?
Dobré ráno.
Tak jsem ho našel.
Jistě.
Asi to byli stejní opilci,
kteří tě tuhle večer pro nic za nic zmlátili.
Řekla bych...
Pochopil jsem. Jsem na obtíž.
Nebojte, brzy se mě zbavíte.
Odcházím.
- Cože? - Odejdu ze země.
Nedám se od těch kreténů zavřít na doživotí.
To je vážně skvělý.
Tvůj bratr a já jsme celé léto dřeli, abychom tě dostali z vězení,
a ty teď chceš utéct? Bezva.
Když to uděláš, kauce propadne.
Vrátím vám to, jak budu moct.
Nano.
Nano!
Hele!
Same...
Hezky voníš. Promluvíme si?
Cos tuhle viděl na té párty, bylo jen nedorozumění.
Nechci, abys získal nesprávný dojem.
Tvůj bratr měl jazyk v tvém krku.
Omyl.
Nevlastní bratr.
A nic z toho si nepamatuju.
Byla jsem opilá.
Co můžu udělat, abys na to zapomněl taky?
Řekni si, o co chceš.
Snažíš se mě podplatit?
Neříkej, že nic nepotřebuješ.
Mě napadá prakticky všechno.
Strč si ty svý prachy někam.
Hele...
Pýcha je luxus, který si mohou dovolit jen bohatí.
Koukat na jiné svrchu si ty teď dovolit nemůžeš.
Co teda sakra chceš?
Chci, abys šla každý večer spát
v nejistotě, jestli nebudeš příští školní vyvrhel.
Budou tě na chodbách všichni sjíždět pohledem?
Budou si o tobě šeptat?
Budeš si připadat jako magor?
Drahý...
Když půjdu ke dnu,
stáhnu tě s sebou. Rozumíš?
- Já už níž klesnout nemůžu. - To je pravda.
Kolik kostí jsi bratrovi zlomil?
Teď toho lituješ?
Jsem tak rád, žes spatřil světlo, Same!
Proč ho neudáš?
Sotva se mě dotkl.
Počkáme, než tě zabije?
Tohle je realita, Guzmáne.
Když žena udá chlapa, jde o její slovo proti jeho.
Nejspíš jí nikdo neuvěří.
Nechci, aby zase skončil ve vězení
naštvaný na mě víc než dřív.
Proč tě nenávidí?
Cože?
Proč po tobě šel?
Šel po nás všech.
Byla jsem snadný cíl.
Dívka, co jde sama domů.
Dobré ráno.
Mám výsledky testu.
Promiň. Zbyl jsem na tebe po rozvodu.
Guzmáne.
Guzmáne!
- Co? - Musíš...
Všichni musíme jít dál.
Je to všivý vrah.
Jednou už zabil. Kdo ví, jestli nezabije znovu?
Chci s tebou mluvit.
Ty a já. Večeře. Dnes.
Lu mi doporučila skvělou restauraci. V půl deváté.
Nemůže.
Proč?
Ander má narozeniny. Slavíme je jako každý rok.
Dobře. Tak zítra.
Hodně štěstí, zdraví
Hodně štěstí, zdraví
Hodně štěstí, kámo.
Hodně štěstí, milý...
Díky.
Co je?
Kde budem slavit?
- Letos to vynechám. - Proč?
Zítra píšeme test.
Jako syn ředitelky bych měl zvládnout aspoň jeden.
Co se s tebou poslední dobou děje?
Nic. Asi je to tím rozvodem.
Od toho jsou přátelé. Aby si
v těžkých dobách pomohli. Dáme řeč a pár drinků.
Oslavíme to později.
Až to skončí. Zkoušky a tak.
Takže jsi dnes večer volný.
V kolik jsi říkala?
Carlo.
Co chceš?
Poděkovat ti, žes bratra nenahlásila.
Bez důkazu by mi nevěřili.
Většině dívek ne.
Ale tvé slovo má jinou váhu než druhých.
Jsi bohatá dcera markýzy.
To je taky ta „realita“.
Kdybys šla na policii, Nano by teď byl v base.
Nešlas tam kvůli mně.
Tys kvůli mně bratra skoro ubil.
Asi bychom neměli jeden pro druhého nic dělat.
Radši toho necháme.
Nemohlas za to, co se stalo.
Vždycky jsem u všeho zlého.
To není tvoje vina.
- Co když je? - Není.
Jak to víš?
Prostě to vím.
Vidím na tobě, že nechceš nikomu ublížit.
Jistě.
Děláš, co chci. Tak na kluky působím.
Na mě ne.
Co to nehrotit?
- Nechtěli jsme s tím přestat? - Přestáváme s tím.
Postupně.
Na to vypadáš dost nadrženě.
Bohatý holky bejvaj.
Dneska na to jdeš tvrdě.
Ty tak biješ jen při obraně markýzy?
- Co ode mě chceš? - Nevím...
Snad jsi chtěl bráchovi pomoct, ne ho poslat do špitálu!
- To je mezi ním a mnou. - Cože?
To není tvoje věc.
Kecy. Zatáhls mě do toho
ten den, co jsme se potkali.
Krmíš mě tím, a mám na to zapomenout?
Jako ty, jen co se ta holka svlíkne?
Sakra!
Nechtěls vědět, kdo zabil Marinu?
Co po mně chceš?
Abys to nevzdal!
Zvedni se! Vstaň!
Nevím jak dál.
No comments yet. Be the first to leave one.