Caught by a Wave (Sulla stessa onda)

NETFLIX UVÁDÍ

Fajn, ten oheň chci tam na druhé straně.

Tak pojďte!

Pojďte, jdeme do moře.

Máme tady pivo.

- Čí je to čepice? - Moje.

Pošetilec.

- Tak si ji vem! - Díky.

- Kdo si dá pivo? - Pohni, brácho.

- Podívej se na ně. No tak! - Utíkej!

Co tam dělají? Hej!

Super.

Hej!

Promiň.

- Zahoď to. Slíbilas to. - Co když mi napsal?

- A napsal? - Ne.

Dobře.

Chce si někdo zaskákat přes oheň?

Do toho, Lorenzo.

- No tak, Lorenzo! - Skákej!

Skoč!

Klasický projev mužnosti.

- Do toho. - Ne!

A je z toho zklamání.

Očividně.

Sklapni.

Počkat…

Co to dělá?

Olé!

Nádhera!

Alespoň někdo skočil!

OSTROV FAVIGNANA

Budíček!

- No tak, vstávejte! - Přestaň, jsem unavená.

Co je to tu za bordel?

- Copak si tu neumíte uklidit? - Copak neumíš klepat?

Na pláži máte teorii, holky.

- Ale je teprv sedm! - Nebyl budíček na osm?

V noci to bylo prima, viď?

Všechny mobily sem. Rychle!

Kde mám boty?

Vy taky vstávat, hoši!

Holky, vy krávy!

- Pojď, jdeme. - Pojďte, holky.

- Chceš se převlíct? - Jo.

Počkám venku.

Co to tam zkouší?

ZDÁNLIVÝ, SKUTEČNÝ, ČELNÍ VÍTR

Skutečný vítr.

Na tomto táboře mám za asistenty Francesca a Lorenza.

Pomůžou nám s technickými i teoretickými částmi. Prosím.

Probrali jsme skutečný vítr.

- Teď vám ukážu tři možné kurzy. - Asistent, co?

Proti větru,

vítr zboku

a s větrem.

S větrem, díky.

Skutečný vítr je vektorový součet zdánlivého a čelního větru.

- To není pravda. - Promiň, cos říkala?

Postav se.

Nestyď se. Mluv.

Já jen…

Zdánlivý vítr je vektorový součet skutečného a čelního větru.

- Správně. - Jasně.

Dáváš dobrý pozor. Díky.

Jedem, vytvoříme kruh. To je ono. Vedete si skvěle!

Teď na druhou. Dobrá práce.

- Zdánlivý vítr? - Debile.

Teď to obtoč.

Dobrá práce. To je ono.

Zespodu a dovnitř. Dobře.

Tohle doprostřed a zatáhneme.

Vzpomínám si.

Hele, pomůžu ti.

- Úlovek! - Ale no tak…

- Ty to nechápeš. - Co se děje?

Tohle jsou Agata a Maurilio.

Zastupují federaci, která organizuje Regatu v zátoce.

Prosím vás, ta soutěž je pro šampiona moc důležitá.

Letos mám dokonalou posádku.

Pozor!

Pojďte někdo sem a tahejte.

Myslíš, že zavolá?

Nemysli na to, Barbaro.

Určitě mě pořád miluje.

Miluj mě, Giuseppe!

- Rozešli jste se před třemi měsíci. - Před třemi?

Můžu?

Jasně.

- Jasně, chápu. Kde jsou sladkosti? - Žádné nemáme.

Jak roztomilé!

Mizím.

Chtěl jsem vědět, jestli jsi v pohodě.

- Díky. - Všichni za pět minut na kutě.

Mario se dnes naštval.

Prý to s Francescem neberem dost vážně.

- Jak dlouho už sem jezdíš? - Je to čtvrté léto.

Dřív jsem jen pomáhal. Asistent jsem poprvé.

Městský festival na konec léta.

- Nádhera, co? - Jo.

- Čemu se směješ? - Vypadáš jak semafor.

Jaký je ten festival?

To nevím. Nesmíme opouštět tábor.

Čtyři roky a nikdy jsi tam nebyl?

- Ne. - Škoda.

No tak. Všichni dovnitř. Jdeme.

- To jste nikdy neviděli ohňostroj? - Za mnou.

Teď už věřím, žes tam nikdy nebyl.

Možná zná cestu.

Jsou krásní.

Bože!

Fakt krásní.

Asi bychom neměli.

Pojďme se zeptat.

- Zdravím. - Dobrý večer.

Nevíte, kde je ten městský festival?

Na druhé straně ostrova.

Nesměj se jim.

Jim se nesměju.

Jsem prostě šťastná.

Ten festival je fakt super.

Pořád je to večírek.

Nezatančíme si?

Ne.

Takže přes oheň skočíš, ale na tanec si netroufneš?

Povedu tě.

Možná bude lepší pomalejší písnička.

- Ale vážně. - Ne, fakt vážně.

Díky za ten večer.

Poslouchejte,

dnes poplujeme na nejvzdálenější cíp, abychom si procvičili, co jsme se naučili.

Lorenzo, ty popluješ se mnou.

Francesco, ty si vem tu druhou loď. Pohyb.

Vím, že plachtění bez větru je těžké.

Opatrně, ne moc blízko!

- Nechte si víc místa. - Takhle tě neuslyší.

- Musíš křičet. - Lidi! Zůstaňte v kruhu!

Marco, to bylo moc brzo, no tak!

Pokračujte! No tak!

Jeď, Carletto. To je ono. Dobrý!

Saro! Jsi v pohodě?

Víc se vykloň, nabereš tak rychlost. No tak.

No tak, ukažte mi to. Řekl jsem, ať tu loď otáčíte.

Trenére!

Saro!

Saro! Přidrž se lodi. To je ono.

- Nezvládne to. Pojeďme jí na pomoc. - Ale zvládne.

Musí to zvládnout sama. Povzbuď ji.

No tak, Saro!

Zkus se z té vody dostat sama!

Fajn, jedem pro ni.

Zůstaň v klidu!

Dej mi ruku. Pojď.

Pojď.

- Vylez nahoru. - Polez.

Dobrý, dokázalas to!

Jsi v pohodě?

Počkej.

Všechno to taje. Určitě je to lepší?

Říkám ti, nic to není.

Sladkosti.

Mrzí mě, co se stalo.

O nic nejde.

- Snažil jsem se dodržovat pravidla. - Já vím.

Počkej.

Ty tu můžeš nechat.

Mládeži!

Vaše mobily.

Klid, uklidněte se.

Nechoďte daleko. Trajekt tu za chvíli bude.

No nic, věděl, že nebudu mít čas.

Ta loučení nesnáším.

Je to nesnesitelné.

Dáš si?

Ne, díky.

Ten je taky nesnesitelný.

Můžu tě o něco požádat?

- Jasně. - Neříkej mojí mámě nic o té noze.

- Dobře? - Dobře.

Tahle je poslední.

- Vezmu to do skladu. - Dobře. Já jdu za tátou.

- Uvidíme se zítra. - Čau.

Vy ty lodě obíjíte sekerou? Podívej se na tu příď.

Já vím, ale co máme dělat? Nechat tu ty lodě hnít?

Nedokážu dělat zázraky, Mario.

Proč zázraky? Prostě dělej svou práci, ty zázraku.

Zítra na tréninku, jo? A ať tě nic nerozhodí.

- Tady je můj synátor. Tak jak bylo? - Dobře, dík.

Co se týče mě, můžeme už jít.

JSEM VE ZDRAVÍ DOMA

NEDOPADLAS NEJHŮŘ

- Tady je moje holčička! - Mami.

Tak jak bylo?

Stále to s tou lodí umíš?

- Byla to zábava. - To ráda slyším. Ty už jíš?

- Hej, co to děláš? - Vždyť jsem toho udělala spoustu.

- Tak si vem svůj vlastní talíř. - Mám pro tebe něco sladkého.

Tady to je.

Cassatelle přímo z trouby. Tvé oblíbené.

Kampak? Jdeš si přidat?