نخستین 149 خط.
PODLE KNIH CHARLESE BUKOWSKÉHO
A z moci mi svěřené vás prohlašuji za muže a ženu.
KONEC
- Mami? - Ano?
Jak jste se s tátou vzali?
Přátelil se s mým bratrem a jednoho dne mě požádal o ruku.
- Jenom tak? - Jenom tak.
- Nic víc nebylo? - Ne.
Opravdu?
Ne.
Nevěřím ti. Něco jsi vynechala.
- Co jsem vynechala? - Že si tě musel vybojovat.
- Opravdu to byl bojovník. - A že tě musel unést.
Ne?
- Ano. - A jak to bylo dál?
Jednoho dne mě vzal do srubu v horách.
Tři dny mě věznil.
- Bála ses? - A jak. Měl takovou sílu.
A co bylo pak?
Pak mě vzal na vrchol hory, aby mi ukázal svět.
Prohlásil: „Tohle vše je tvé a mé.“
A pak mě dlouze políbil. Doteď si to živě pamatuji.
To je krása. Jako ve filmu.
Ještě hezčí, chlapče. Mnohem hezčí.
A kozičky Mary Cobb, houpou se hop, hop.
Budu si s nimi hrát, hrát a hrát.
Stane.
Stane.
Chlapi z práce mi dali dárek.
Taky ti chci něco ukázat.
Tak ukaž.
Až pak.
Co? Pořád je oblečená.
Je to princezna. Vždycky má na sobě bílé šaty.
A princ si ji musí vybojovat, než si ji vezme.
Těm sračkám věříš?
Jo.
Víš, proč se dospělí berou?
Aby mohli mrdat.
Víš, co je mrdání?
Ani ne.
Ty toho ještě moc nevíš, co?
- To dospělí dělají? - Když se nehádaj.
Tvoji rodiče taky.
Koukni.
To je tvoje máma.
A tohle táta.
A tohle je mrdání.
Chtěl bys to zkusit?
Hele.
Jestli chceš dobře mrdat, musíš se naučit pořádně líbat.
- Ale já umím líbat? - Nekecej.
S jazykem?
Takhle?
To je opravdový líbání.
Tam se to můžeš naučit. Pojď.
Neboj se nic. Tady jsem mockrát zasunul.
Máš kliku. To je Cathy, je nejnadrženější ze všech.
Dělej, sedni si k ní.
Nebo tě někdo předběhne.
- Viděls její zuby? - Tak jí čum na nohy. Dělej.
Neříkej mi, že jsi zazdil takovou příležitost.
Nevěděl jsem, co mám dělat.
Dobrý večer, dámy a pánové.
Nejkrásnější ženy světa.
Dobrý večer, dámy a pánové.
Pojďte blíž, abych vám představil Tygřici Ritu.
A vedle mě jedinečná Eva Pablova, postrach Varšavy.
Ale to není vše…
Vidíš jejich prsa? Trčí z nich bradavky.
Když je dráždíš, ztvrdnou.
A když jí ztvrdnou bradavky, máš ji dobře rozdělanou.
Chápeš? Dobře.
Chudáčku. Podívám se.
Nic ti není.
Na. Už je dobře.
Čtyři zápasy za cenu jednoho.
Pojďte se podívat na vlastní oči.
Takovou ženskou jsem ještě neviděl.
- Je krásná, viď? - Ne, ty nadrženče.
Nikdo jinej tě to nenaučí jako ona. Jdeme.
To je samice!
Dělej. Dneska zjistíme, co je mrdání.
Přestaň!
- Chlípníku! - Tak počkej na mě.
Nikdo tu není.
Počkej chvilku.
Mami! Maminko!
Mami, už chci domů.
- Běž si hrát. Na. - Ne…
Ten zrzek je Theo. Chodíme spolu do třídy.
- Nevěděl jsem, že má takovou mámu. - Tak už půjdeme domů.
- Pojedu s tebou. - To nejde.
Kurvadrát. Pitomej zrzoun.
Určitě by si to spolu rozdali. Přímo před náma.
Byla by to dobrá podívaná.
Hele, víš, kde ten zrzoun bydlí?
Jo, ale nikdy jsem u něj nebyl.
Tak přišel čas jít si hrát k Theovi.
Zejtra.
- Určitě je to tady? - Jo.
To je samice.
Theo?
- Vypadneme. - No tak.
Theo?
Theo!
Někdo tam je.
Pojď sem.
To je ale samice. Nic podobnýho jsem ještě neviděl.
Mrdal bych, až bych plakal.
Já taky.
Chce to zchladit.
A kozičky Mary Cobb, houpou se hop, hop.
- Mnohem lepší. - Voda přijde vhod.
Dneska je možná tvůj velkej den.
Nemůžu.
Neboj. Je vylitá jak váza.
Neprobudí se.
A co mám dělat?
Pamatuješ, co jí dělal ten týpek na pouti?
Dělej to samý.
Dělej.
Prsa.
- Hezky voní. - Protože je nadržená.
Lehni si na ni. Lehni.
Nalehni.
Dělej. Rychle.
Pořád nic.
Něco ti ukážu…
uděláš si dobře.
Pořádně se dívej.
Hlavně to nedělej moc často.
Mohl bys z toho zpitomět.
Nebo ti hrábne.
Vidíš?
Mami…
táta tě neunesl, viď?
Ne.
Proč jsi mi lhala?
Vždyť jsi ještě dítě.
Všechno je ošklivé.
Ne všechno je ošklivé, chlapče.
Na světě je spousta krásných věcí.
Už spinkej.
Jste nervózní?
- Mám snad důvod? - Je to váš poslední školní den.
Já si ten svůj poslední živě pamatuju.
Školní ples.
Z holek cákal pot.
No comments yet. Be the first to leave one.