Hospital Ship (병원선 / Byungwonsun)

17. díl

Jdeš do práce?

Jak se daří tvé matce?

Jak moc máš rád Eun Jae?

Pokud se ti líbí, buď opatrný.

Mohl bych ti ji zkusit ukrást.

Jaký typický vývoj situace!

Milostný trojúhelník?

Mezi vámi a děsivou doktorkou Song?

Máte vážně zvláštní vkus, co se týče žen.

Když už jsme u toho, pojďme si nalít čistého vína.

- Jak moc ji máš rád? - Odpověz pravdivě.

Udělej si v tom jasno, jinak ti ji můžu ukrást..

Nebuď tak děsivý.

- Vždyť ani není tvůj typ. - Není.

Proč tohle děláte?

Rád bych znal důvod.

Ona ví, kdy se obětovat.

To zní poněkud pochmurně.

Eun Jae zachránila mou mámu.

Ve světě rytířů se taková laskavost oplácí vlastním životem.

Mluv srozumitelným jazykem.

Jen říkám, že pokud někdy

rozpláčeš Eun Jae kvůli slečně Choi,

odtáhnu ji od tebe za každou cenu,

i kdybych měl vykrvácet k smrti.

Proč?

Proč bys měl vykrvácet k smrti?

- Možná umřu. - Umřeš?

Pokud s ní budu flirtovat,

a ona na mě vytáhne skalpel, mohl bych zemřít.

Ty pitomče! Umíš vůbec flirtovat?

Jasně. Jsem dospělý muž.

Hádám, že by ses měl víc snažit. Ať ti doktorku Song neukradne.

Láska by neměla být tak ponurá.

Hodně štěstí.

Díky.

Odháníš mě od sebe

kvůli doktorce Song?

Je to ona?

Poslouchání za dveřmi není slušné.

Hádám, že je to opravdu ona. Vzdej se jí a vrať se ke mně.

Nikdy ji nebudeš moct mít.

Co tím myslíš?

Slyšela jsem,

že jsi byl poslední doktor, který viděl její matku před smrtí.

Její matka umřela kvůli tobě.

- Slečno Choi. - Nedokázal jsi ji zachránit.

- Choi Young Eun. - To Eun Jae.

To ona tak uvažuje, ne já.

Byla by snad schopná milovat doktora,

který nechal umřít její matku?

Song Jae Joon, váš otec...

Pokud ho nenajdeme,

musíte zaplatit jeho dluhy.

Jasně. Prý jste doktorka.

Pokud nemáte čím zaplatit,

mohla byste prodat nějaké své orgány.

Když to neuděláte vy, udělám to já.

Vrátíme se.

Zatím nashle.

Jdeme.

- Jdeme. - Kdo je to?

Proč tě to zajímá?

Nemusíš odpovídat, pokud nechceš. Zeptám se jich sám.

Pusť mě.

Co byli zač?

Proč na tebe byli tak hnusní?

Tohle není tvoje věc.

Nestrkej svůj nos do mých problémů.

Nemůžu to tak nechat.

Řekni mi, kdo to byl.

- Nechci. - Je to rodina nějakého pacienta?

Na lodi se nic nestalo.

- Byl snad problém na pohotovosti? - Ne.

- Tak co tedy? - Nebudu odpovídat.

Jen odpověz.

Pak ti můžu pomoct.

Proč?

Proč bys mi pomáhal?

Řekla jsem, že jsme kolegové. Nic víc, nic míň.

Nejde-li o práci, tvou pomoc nepotřebuju.

Proč mě od sebe za každou cenu odstrkuješ?

- Protože jsem kolega? - Ne.

Trápí tě slečna Choi?

Jestli jo, vysvětlím ti to.

Jsi narcista?

- Jsi si tak jistý sám sebou? - Mýlím se snad?

Mám práci, tak odejdi.

Pokud ne...

Pokud nejde o tohle,

je to kvůli tvé matce?

Protože jsem ji nezachránil?

Není to zřejmé?

Kdybys byl na mém místě,

určitě bys mě

také nenáviděl.

Woo Jae

Co je?

Ahoj, to jsem já.

Já vím. O co jde?

Můžeš mi poslat o 500 000 wonů víc?

Poslala jsem ti peníze před necelými dvěma týdny.

Je začátek semestru a musím zaplatit něco navíc.

Nejsem banka. Pokud potřebuješ peníze, vydělej si.

Prosím, Eun Jae.

Mám se na tebe příští měsíc vykašlat?

Mimochodem,

nebyl za tebou někdo?

Co? Lichváři se tě ptali na tátu?

Jsi si jistá, že táta je v Koreji?

Jo.

Kdyby něco, tak mi okamžitě zavolej, jasný?

Už zavěs.

Woo Jae.

Zítra ti pošlu 300 000 wonů.

Ale jen tentokrát.

Utrácej rozumně.

Co?

Co říkala?

Myslím, že ví, že jsi v Koreji.

Cože?

Co to děláš?

Musím odejít.

Tvoje sestra mě děsí víc

než lichváři nebo poldové.

Kam myslíš, že půjdeš?

Uhni mi z cesty.

Počkej, dám ti něco k jídlu.

Když už musíš odejít, tak až po jídle.

Vypadáš hladově.

Nemocniční loď je tady.

Jsou moc hodní a mají dobré léky.

Hezká sezamová semínka. Sušíte česnek?

Vysoušíte své sítě. Jak se máte?

Zdravím vás, lidi.

Kam jdete, babi?

Nevidíte, kam jdu?

Vidím.

Jdete si pro naši medicínu?

Neštvěte mě. Dneska tam nejdu.

Musíte ji brát každý den.

Však beru.

Je docela mrzutá.

Nemocniční loď je tady.

Nejezdíme sem každý den.

Pospíchejte na loď.

Doktoři a jejich léky na vás čekají.

Jste doma?

- Pane. - Jsme z nemocniční lodi.

- Není tady? - Kam mohl jít?

Myslím, že nikdo není doma.

Od té doby, co měl mrtvici, ale skoro nevychází.

Co to bylo?

- Co to bylo za zvuk? - To mě děsí.

Kam šel?

Pane.

- Bože! - Ne!

- Proboha! - To nevypadá dobře.

Zvedněte ho.

Honem.

Vezmu ho na záda.

Doktorko Song!

Pozor na cestu. Opatrně.

Potřebujeme pomoc, doktorko Song.

Běžte tam.

Ano, to je on.

Váš komorník.

Doneste ho dovnitř.

Co se stalo?

Zdá se, že ho bolí podbřišek.

Proč jste nezavolal?

Říkal jsem, že za vámi teď nemohu kvůli mámě.

Řekl jsem, že máte volat, když se něco stane.

Honem.

- Položte ho. Hlavou na polštář. - Dobře.

Chudák pan Choo.

Vždycky taháte lidi na vlastních zádech.

Teplotu a krevní testy.

Jdu na to.

Nevypadá to dobře, co?

Má plicní emfyzém.

Co teplota?

Má 38.5°C.

- Prohmatám mu břicho. - Dobře.

Trochu vám stáhnu kalhoty, pane.

- Pomoz mi. - Dobře.

Nebojte se, zvládneme to.

Podívejme se.

Je to kýla.

Nemohu ji jen tak vrátit zpět.

Musím to zkontrolovat pomocí ultrazvuku,

ale na základě horečky to bude uskřinutá kýla.

Krevní oběh je přerušen a tkáň odumírá.

Dá se to napravit operací?

Nejdříve to zkontroluju.

- Potřebuju ultrazvuk. - Dobře.

Je to uskřinutá kýla.

Výsledky krevních testů.

Jeho puls se zrychluje.