نخستین 200 خط.
Stane se každý dospělým?
9. díl
Proboha!
Kdo to byl?
Co to všechno je?
Slečno Kim?
Co tady...
Jste v pořádku?
Vyděsil jste mě.
Nemůžete vstoupit do cizího bytu, aniž byste něco neřekl.
Omlouvám se. Dveře byly otevřené, tak jsem myslel...
Mimochodem, co to znamená?
Co tady děláte? A proč je tu takovej chaos?
Myslela jsem, že se vrátil zloděj.
Už je to v pořádku.
Všechno bude zase dobré.
Proč tam zloděj nadělal nepořádek, aniž by něco vzal?
Možná si z nich jen někdo vystřelil.
To by byl hnusnej vtip.
Nájemnice se vrátila, a tak zloděj utekl.
Tak my půjdeme.
Na shledanou.
Ne.
Skočila na mě kočka. Myslím to vážně.
Dobře.
Určitě se pořádně zamknu.
Ahoj.
Jste v pořádku?
Ano.
Řekli, že to prošetří,
ale nejsem si jistý, zda důkladně, protože nic nezmizelo.
Ví ještě někdo, že tady bydlíte?
Ze zaměstnanců galerie třeba.
Ze zaměstnanců galerie?
Ne, nikdo to neví.
Opravdu?
Proč?
Jenom tak.
Podívejte se znovu, zda opravdu něco nechybí.
Nemyslím si...
Proč vynaložili tak obrovské úsilí, aby všechno prohledali?
Co můj podnájemník? Ještě nepřišel?
Má dneska službu, tak jsem mu to ani neříkala.
Nechtěla jsem ho znepokojit.
Aha.
Tak to tu ukliďte a pojďte za mnou dolů.
Měla byste se navečeřet.
Sbalte si, co nutně potřebujete a přijďte.
Už jsem v pořádku, tak můžete jít domů.
Ani blázen by nenechal ženu, která se mu líbí, samotnou v bytě s rozbitým zámkem.
Jste neuvěřitelně sobecká.
Nebuďte tvrdohlavá a pojďte ke mně.
Jak to šlo?
- Nebylo to tam. - Cože?
Příště už do toho nejdu.
Da Li mě málem chytila!
Říkala jsi, že půjde na nějakou schůzku.
Hádám, že byla zrušena.
Proč zacházíte tak daleko, abyste tu věc získal?
Silně pochybuju, že je to něco jako kus zlata.
Je to...
Strýčku.
Pokud jsi spáchal trestný čin, měl bys za něj zaplatit.
Ne, strýčku.
Je mi jedno, co se se mnou stane.
Ale co galerie? Co moje rodina?
Do prdele, já se z toho zblázním!
Nemohla to přece vyhodit!
Zbláznil jste se?
Počkat!
Proč to hledáte v jejím bytě?
Co to s ní má společného?
A co mám dělat?
Za všechno může můj strýc.
Neměl být tak tvrdohlavý!
Pan Ha
Sakra! Já se z toho zblázním!
Do prdele! Co to děláte? Zvedněte to!
Pan Ha
Máš nějaký prachy?
- Jste psychopat. - Co?
Dovolte, abych vám něco řekla.
Nevím, co jste udělal, ale se mnou to nemá nic společného.
Tak už mi znovu nevolejte.
Pokud to uděláte, půjdu rovnou na policii.
Gong Joo!
Copak ses zbláznila?
Hej! Ty!
Cos to říkala? Kam jdeš?
Byl jsem na tebe příliš hodnej, co?
Proč?
Myslíte, že to říkám jen tak?
Neměla bych tam jít hned?
Zjistíme, jestli budou věřit barmance, nebo feťákovi.
Drž hubu!
Nemůžu uvěřit, že vás považoval za synovce.
Vy ani nejste člověk.
Co ode mě očekáváš?
Co ode mě, sakra, očekáváš?
Do hajzlu!
Obujte si je.
Na co čekáte? Pojďte dál.
Tak tedy s dovolením.
Jistě.
Ráno přijde opravář a vymění zámek, tak si nedělejte starosti.
Nejste vybíravá v jídle, že?
Ne.
Je docela pozdě, tak uvařím něco jednoduchého.
Také mám ve svém obýváku obraz. Je hezký a velký.
Každý den jej obdivuju. Ráno i večer.
To je on.
Ten obraz, o kterém jsem mluvil.
Aha.
Sedněte si. Ta židle nekouše.
To je jen hrnec na doenjang.
Není to žádný okázalý porcelán z minulosti.
Takové věci tady nemám.
Ale tapety a závěsy jsou kvalitní.
Umění není nic výjimečného.
Tak proč ti z galerie Cheongsong poslali ten nočník?
Když jsem se jich zeptal, řekli, že je to projev vděčnosti za půjčku.
Nočník!
Sakra!
- Co? - Co?
Je to hrnec na doenjang. Jen se bojím, že smrdí.
Sakra, to pálí.
Tady to je.
Neříkal jste, že uvaříte něco jednoduchého?
To je jednoduché.
Nevidím žádná dušená žebírka, gujeolpan ani chobotnice.
Jezte, než to vystydne.
Je to kvůli slibu, který jste dal své matce, že?
Cože?
Říkal jste, že se strašně bála toho, že vás tu nechá.
Také se bála, že nebudete pravidelně jíst.
Proto nezapomínáte na jídlo.
Nečekal jsem, že si to budete pamatovat.
Pro desetiletého chlapce muselo být těžké tak rychle dospět.
Můj táta vždycky říkal, že opravdoví dospělí nevynechávají jídlo a spánek.
Musela jsem se s ním rozloučit dřív, než jsem skutečně dospěla.
A to...
mi úplně láme srdce.
Pro naše rodiče jsme stále děti.
Všichni jsme jen malé děti.
Ale vy se snažíte být dospělá.
Jsem si jistý, že vám fandí.
Říkal, že na vás bude dohlížet.
Vystydne vám jídlo.
Jezte.
Poslyšte, pane Jine...
Omlouvám se, že jsem vám neřekla, že bydlím s Won Takem.
Dobře vím, že jste měl obavy.
- Ale budu se snažit... - Z čeho jsem měl obavy?
- Cože? - Čeho jsem se obával?
Bál jste se vyšších poplatků za vodu a elektriku.
To je pravda.
Raději neplýtvejte mými penězi.
Nezapomínejte zhasínat světla.
Ovšem. Nebojte se.
Řekněte mi.
Řekl vám někdy někdo, že jste netaktní?
Ne.
Sakra.
Říkal jsem vám, že k vaření patří i mytí nádobí.
Měla bych si to odpracovat. Budu se pak cítit lépe.
Spát můžete...
Budu spát v ložnici.
Majitel bytu by měl spát v obýváku.
Dobře, udělejme to tak.
Odmítám být ještě větší přítěží tím,
že bych se před spaním koukala na televizi.
Vím, že místo u televize je nejlepší.
Jste tak ohleduplná.
Jsem vám opravdu vděčný.
Dnes jsem vyměnil povlečení i prostěradlo, takže...
Myla jste vůbec někdy v životě nádobí?
Samozřejmě. Je to jednoduché.
Stačí ho vydrhnout jarem na nádobí a opláchnout.
Ale ne!
Moc se omlouvám.
Myslím, že potřebujeme ručníky.
Jak si o vás nemám dělat starosti?
Přesto stále nemáte ponětí, co tím myslím.
Měla byste to vzít. Už chvíli vyzvání.
Jo, jedla jsem.
Jsem vážně v pořádku.
Neboj se o mě a soustřeď se na práci.
Ahoj.
Na oslavu ročního výročí Dondon F&B bude vše zlevněno o 50 %!
Dondon Gamjatang dnes slaví první výročí!
Všechno bude o 50% levnější!
Gratulujeme!
- Díky. - Gratulujeme!
- Mockrát děkuji. - Dnes se najíme venku!
Jasně!
Dáme si něco dobrého!
To si nenechám ujít!
Kdo to byl?
Neznám ji?
Pravda. Proč by to dělala?
No comments yet. Be the first to leave one.