نخستین 200 خط.
Nevím, proč nemůžu přestat brečet.
A nevím, proč jsem tak šťastná.
A vadí to?
Vypadáš úžasněji, než kdy jindy.
To proto, že jsi do toho dala všechno.
Co to s tebou je?
7. díl: Ne všechny začátky musí být nové
Ztratila jsi rozum?
Normálně jsi zmizela!
Nemyslíš, že jsem měl asi strach?
Řekl jsi mi, že ti nevadí, když se po makgeolli opiju.
Navíc jsem v opilosti nezpůsobila žádné potíže.
Měla jsi mi říct, že jdeš pryč.
Vypadáte spolu dobře.
Hyun Jine.
Nechceš dneska spát u mě?
Cože?
Myslel jsem, že by bylo fajn, kdybychom se spolu napili.
Haló?
Cože? Jsi před mým domem?
Proč jsi ve svém věku utekla z domova?
Neříkala jsi, že tu zůstaneš jen chvilku?
Vypadá to, jako kdyby ses stěhovala.
Možná bych se měla odstěhovat.
Nemůžu žít s rodiči věčně.
Chápu, že se chtějí přestěhovat na větší místo,
když se můj brácha žení.
Ale jak mohli koupit dům na jeho jméno?
Ani to se mnou neprodiskutovali.
Také jsem jejich dítě. Neměli by mě diskriminovat.
Bude to vypadat jako, že žiju v domě svého mladšího bratra.
Je pravda, že si o tom s tebou měli promluvit,
ale útěk z domu nic nevyřeší.
Kdyby nebylo Hyun Jina,
musela bych spát v kavárně.
Jsem tak ráda, že mám takového kamaráda.
Děkuju, Hyun Jine.
Jsem rád, že jsi přišel.
Budu spát na pohovce.
Proč? Mám obrovskou postel.
To mě nesnášíš nebo se mě bojíš?
Ani jedno.
Cítím se divně, když s tebou ležím v posteli.
Co znamená to, "divně"?
Už dlouhou dobu spím sám.
Když někdo vedle mě oddechuje,
je to trapné, ale milé.
Cítím, jak se nadechuješ a vydechuješ.
Taky myslím, že je to pěkný.
Nevypadají příliš draze?
A co tyhle?
A tyto?
Na Eun.
Vážně na tebe žárlím.
I když vidíš, jakej mám život?
Bydlím u kamaráda, protože mě někdo podvedl.
Ale aspoň se
neustále snažíš splnit si svůj sen.
Kdyby se to stalo mně, akorát bych pořád kňučela,
což by obtěžovalo všechny lidi okolo mě.
Ty jsi pořád tak silná.
Jsi úžasná!
Přišla jsi sem, abys mě utěšovala?
Nemám skončit s kavárnou a žít jako ty?
Kavárna byla vždycky tvým snem.
To byla.
Koupili mi ji moji rodiče.
Řekla jsem, že jim ty peníze vrátím,
až otevřu. Byly to jen řeči.
Pořád s něčím bojuju.
Nejsem v pohodě, protože jsem silná.
Občas se chci o někoho opřít.
O koho?
Jedna věc je jistá...
Sakra!
Zase jsem pila makgeolli!
Jdu spát.
Promiň. Na zemi bych měla spát já.
To neřeš. Mně se tady dobře spí.
Jsem na to už zvyklá.
Díky. Dobrou noc.
Jsem tak unavená.
Je to uděláno z malých škeblí, takže to bude chutnat svěže.
Dejte si, prosím.
Vypadá to lahodně.
Cítím, jak se moje střeva čistí.
Jaká to reakce!
Musíš být pyšný!
Byla by z vás dobrá recenzentka restaurací.
Miluju zdejší náladu.
Dong Seoku, nemáte nějaký volný pokoj?
Byla bych šťastná, kdybych takto mohla žít pořád!
Vlastně jsem to uvařil, proto, že mi Kang Woo řekl, že Na Eun v noci pila
a tak žádal o polévku na kocovinu.
Cože?
Nemohu snad dohlídnout na Na Eun?
Krucipísek!
Předtím jsi říkal, že se postaráš o Kyung Won.
Co to má být, Kang Woo?
To je pravda. To od tebe není hezké, Kang Woo.
Ale všechno je to k ničemu.
Na Eun je na škeble alergická.
Kdepak, už je to dobrý. Alergie ustoupila.
Ne, není to dobrý.
Ona totiž místo polívky na kocovinu,
raději pojídá pizzu nebo hamburgery.
Zdá se, že víš všechno.
Protože jsi její nejlepší kamarád?
Necítili jste se včera v noci trochu nepříjemně?
Museli jste spolu kvůli mně spát v jednom pokoji.
Můj Bože!
Kang Woo a Hyun Jin spolu spali?
A jaký to bylo? Byla to vaše první noc?
Bylo to hezký.
Měli bychom spolu spát každou noc.
Ty a já na jedné straně postele.
Aby se z vás nakonec nestali spolubydlící nebo tak něco?
Dobré ráno.
Nastupte si.
Ne. Půjdeme pěšky.
Co to povídáš?
Nechci jít pěšky, bolí mě nohy.
Mohu?
Já si sednu sem. Jeď opatrně.
Sakra!
Ty máš takové štěstí, Na Eun.
Máš lidi, kteří tě kdykoli svezou.
To je pravda.
Nevozím každého. Jenom Na Eun.
Navíc dostáváš dokonalé snídaně od šéfkuchaře.
To je milé.
Neměla bych tam žít taky?
Mám pocit, že by mi Dong Seok dal slevu.
Vzdej to. Volné pokoje nejsou.
Nechtěla bys bydlet se mnou?
- Najdeme si spolu byt... - Ne.
Nejde mi o bydlení s tebou.
Chci bydlet ve Šťastně spolu.
Už se cítíš lépe, Na Eun?
Měly bychom společně oslavit narozeniny Ah Reum.
A navíc tě povzbudit.
Ah Reum, ty máš dnes narozeniny?
Páni, ty jsi rychlá!
Přesně dnes. 17. září.
Měla jsem ti hned popřát všechno nejlepší,
ale byla jsem roztržitá, takže jsem zapomněla.
Co budu dělat?
Tak jí můžeš popřát teď.
Nemusíme dělat velkou party,
ale můžeme spolu strávit pěkný večer.
Popovídat si a jíst dobré jídlo.
O kom to přesně mluvíte?
O mně, Na Eun, Dong Seokovi,
Ji Ah a...
Hyun Jinovi.
Správně. Na Eunin nejlepší kámoš.
Skoro jsem na něj zapomněl.
Jména hvězd jsou vždycky na konci.
Proto jsi mě chtěl jmenovat až naposled, co?
Jasně.
Ani nemusím mluvit, ty čteš, co mám v mysli.
Jsme perfektní dvojka.
Co to s nima je?
Lidi se přes noc snadno sblíží.
Ty nejdeš do práce?
Jak kruté!
Neměla bys mi nabídnout kávu, i když se ti to nehodí?
Myslela jsem, že máš moc práce.
Na kafe s tebou si vždycky čas udělám.
Ah Reum, dvě kávy, prosím.
Hned vám je připravím.
Co to děláš?
To je to, co chci říct.
Musíš pracovat, i když jsem právě tady?
Chceš, abych odešel, protože máš moc práce.
Tak to není.
Proč Hyun Jin tak náhle vystoupil?
Proč šel najednou hrát tenis? Vždyť není nějaký extra hráč.
Proč ho řešíš, když jsem s tebou já?
Cítíš se se mnou trapně?
Neřekla bych, že trapně...
Jo, cítím se trapně.
Nevím, co mám dělat.
Ani já ne.
Ale pokud se budu chovat trapně,
budou se ostatní cítit ještě trapněji.
Vezmi to.
Ano, jsem Lee Na Eun.
Spisovatelka Lee Na Eun?
Ano. Kdo jste vy?
Volám z vydavatelství Harim Books.
Harim Books?
Proč mi voláte?
Zavolal jsem vám po přečtení vašich příspěvků o společném bydlení.
Bavilo mě to, ale už jste dlouho nic nepřidala.
Pokud by vám to nevadilo, rád bych se s vámi setkal osobně.
Omlouvám se.
Nemám v úmyslu to publikovat v knize.
Cože? Jak to myslíte?
Rozhodla jsem se, že už nebudu psát.
No comments yet. Be the first to leave one.