نخستین 200 خط.
Let 530 ze San Francisca, máte povolení přistát, kapitáne.
- Neumím španělsky. - Poprvé ve Španělsku?
Ano, poprvé.
Kde jsou má zavazadla?
- Bohužel pořád v San Franciscu. - Fantastické.
Sally, to jsme já. Zavolej aerolinky, ať nechají mé tašky ve Friscu.
Vrátím se, než by dorazily. Díky.
Wille?
Ahoj.
Ahoj.
Čekal jsem Joshe.
Ještě spí na lodi. Po tom letu.
- Rád tě vidím. - Já tebe taky.
- Jak to jde? - Docela dobře.
Před asi šesti týdny tu bylo gospelové kvarteto.
Taky expert na Picassa z oregonské státní.
Proč by Španělé chtěli poslouchat experta na Picassa z Oregonu?
- Jiný pohled. - Promiň, počkej.
Haló?
Můžu ti zavolat za pár hodin?
Dobře, měj se. Měj se.
Jeden hovor, tati.
Tahle dovolená je ve špatnou chvíli, abych byl pryč z firmy.
Tvoje matka se na to těší, Wille.
Wille?
- Vypadáš skvěle, mami. - Díky za nákup.
- Jak to, že jsi tak uvolněná? - Jsme všichni konečně tady.
- Jaký byl let? - Letadlo vzlétlo, zase si sedlo.
- Nic, co by vana vína nespravila. - Máme něco lepšího.
Co kdyby sis sundal oblek? Kde máš kufry?
- Nerozloučily se s Golden Gate. - Kristepane.
Jsou tu šaty, co jsi tu nechal loni. Zkus je.
- Přichystám skleničku Riojy. - Když jsem přijel já,
bylo to jen: „Pivo je v ledničce.“ Máma tě vždycky měla radši.
Podívej, kdo přijel.
Daro, to je Will. Ten hodný bratr.
- Co tvrdí, že je jedináček? - Od doby, co se Josh narodil.
Jaká byla cesta s Godzillou?
Žádná krev, žádnej faul. Jo.
- Klid. Je to jen týden. - Myslím, že táta je miláček.
Vyrostla v sovětským sirotčinci.
Musím se převléct.
Státní správa, samá byrokracie. Stěhuješ se, když vláda řekne.
- A to se všem nelíbí. - Mně teda ne.
S Joshem jsme neměli stejné kamarády dva roky.
Žili jsme ve 12 zemích během 18 let.
- Naučili jsme se 15 místních sportů. - To promiň.
Hráli jsme basket a běhali na Komorách.
Nikdo ve škole neměl víc než 150 a Will byl všude hvězdou.
Páni.
Než začneme, chtěla bych říct,
že jsem šťastná, že jsme konečně všichni u jednoho stolu.
Moc mi to chybí.
- Na rodinu. - Hezký.
- To vypadá skvěle. - Můj lovec to chytil ráno.
- Vy rybaříte, pane Shawe? - On rybaří, on rybaří, on rybaří.
- Už zas? Prosím! - Chci tu historku slyšet.
- Lov harpunou je jeho specialita. - Musím to vzít.
Dost historek, nebo začnu o tobě.
- Nebudete spát spolu, že ne? - Bože, tati.
Když... když budeme spolupracovat, pomůže to nám oběma.
Tenhle čtvrtek?
Já jsem v zahraničí, takže...
Já rozumím.
Jistě. Nashle.
- Dost nebezpečné. - Jo, to bylo.
- Už je tady. - Chudák Will.
- Je to tajemství. - Ta historka zůstane v rodině.
Prosím, řekni to, no tak.
- Joshi, to stačí. - Ne, vážně, prosím.
- Will je pan rybář. - Než začnou s tím, co se stalo...
V deseti mě vzal na lov harpunou. Bylo mi jen deset let.
A já si probodl ploutev.
Přijde jim to vtipný.
- To je vše? - Jo.
Brečel celou noc.
- Mohl se zranit. - Uspal se brekem.
Dělal divný zvuky. Josh to umí.
Takové kňučení.
Moc legrační. Tohle není den na žertování.
- Možná nezůstanu celý týden. - Co?
Je mi líto, mami. Právě jsem se dozvěděl,
že moje firma je v bankrotu.
Co?
- Promiňte. - Co to povídáš?
Wille?
Promiň, že jsem vyjel při večeři.
Je mi líto, že zažíváš takové časy.
Děkuju.
Zítra bude dobrý vítr.
Jo.
Jestli můžete, přehodíme!
Wille?
Wille!
Přitáhni to ráhno!
- Přitáhni to, Wille! - Slyšel jsem.
Joshi? Tady zakotvíme.
Wille?
Wille!
Kdybys měl chvilku.
Drž ji proti větru.
Wille! Proti větru! Drž ji proti větru.
Daro!
Jsi v pořádku?
- Ukaž. - Dobrý.
- Proboha! - Jsem v pořádku.
Je v pořádku? Je ti dobře?
To bude dobrý.
- Pitomej telefon! - Děláš si srandu?
Zbláznil ses?
- Ne! - Ticho!
- Zahodils mou kariéru! - Je tu holka s rozbitou hlavou!
- Nechte toho. - Martin, dost!
Jsem v pořádku. Doopravdy.
Půjdu do města. Potřebujete někdo něco?
Sežeň dezinfekci. V lékárně by něco měli mít.
Potřebuju nějaké peníze.
Pospěš si zpátky, Wille.
Tak co?
Půjdeme dolů?
Já to vezmu.
- Dobře. - Opatrně.
Neviděl jste, kam odplula ta loď?
Kluci! Neviděli jste tu loď? Jachtu? Ne?
Mami?
Prosím o pomoc. Něco se stalo s mou rodinou!
- Klid. - Cože?
Něco se stalo! Loď je vykradená a oni jsou pryč!
- Jsem kapitán Pizarro. Vy jste kdo? - Will Shaw.
Kam jdete?
Zaveďte mě k té lodi.
- Kdo je sakra tohle? - Uklidněte se.
Wille? Můžu vám říkat Wille?
Znáte mé jméno?
Vaše matka mi ho řekla.
- Kde je? - Zavedu vás k vaší rodině. Pojďte.
No tak.
Ne, hej!
Hej! Pusťte mě! Nechte mě!
Sakra.
Wille? Wille? Musíme pryč. Vstávej.
Jsi v pořádku, Wille?
Bolí mě hlava. Dostal jsem nakládačku.
Kde je máma? Kde je Josh?
Nevím přesně, kde jsou.
Cože?
Kde jsou? Nechal jsem je s tebou.
Na loď přišli nějací chlapi.
Dali mi pistoli k hlavě a odvedli matku, Joshe a Daru.
Co se to sakra děje?
- Omlouvám se. - Proč se omlouváš?
Wille, já nedovážím gospelová kvarteta
a experty na Picassa.
To není ta práce, co dělám na ambasádě.
- Dlouho pracuju pro vládu. - Takže co děláš?
Je to... je to součást agentury.
Je to zvláštní oddělení agentury.
- A máma a Josh jsou pryč. - Ne, já...
Máš mě za idiota.
- To ne. - Ale ano!
Máma a Josh jsou pryč. Ty jsi ze CIA a nevíš, kde jsou?
Promiň.
- Je to proto, co jsi udělal? - Možná, ano.
Je mi líto, Wille.
Není způsob, abych ti to vysvětlil.
Dostaneme tvou matku zpátky. A Joshe a Daru taky.
Zkus si odpočinout.
Haló?
- Marty, jsi to ty? - Jo.
Co se děje?
- Jsem na cestě. - Co se děje?
Kde jsi?
- Doma, jsou tři ráno. - Musím tě vidět.
Jdeme.
Musíš řídit.
Diego, jedu za Carrackovou. Potřebuju pomoc. Ještě ti zavolám.
Máma o tom ví?
Ano.
Ví všechno.
Je to má žena.
Proč to nevím?
Nebylo možné ti to říct. Vůbec ne, Wille.
Nebylo by správné, říkat ti, co dělám.
Kdo je to?
Známá.
Zůstaň sedět.
Zvládneš to?
Jsi skvělý syn.
Hned jsem zpátky.
Jsi v pořádku?
- Ne. - Co se děje? Jsi zraněný?
Co jsi udělala?
Tys mě shodila?
- Já že tě shodila? - Shodila jsi mě?
- Marty, o čem to mluvíš? - Odvedli Laurie a Joshe z lodi.
Kdo to byl?
Nepomůžu ti, když se mnou nebudeš mluvit, Marty.
Kdo odvedl Laurie?
Lidi, kterým jsme vzali kufřík.
Chtějí ho zpátky.
No comments yet. Be the first to leave one.