The Mustang

VÍCE NEŽ 100 000 MUSTANGŮ, IKON AMERICKÉHO ZÁPADU,

SE STÁLE PROHÁNÍ SPOJENÝMI STÁTY.

PŘEMNOŽENÍ, OMEZENÉ ZDROJE A PRIVATIZACE STÁTNÍCH POZEMKŮ

OHROŽUJE JEJICH EXISTENCI.

PROTO FEDERÁLNÍ VLÁDA SHÁNÍ TISÍCE MUSTANGŮ ROČNĚ,

ABY STÁDA UDRŽELA POD KONTROLOU.

VĚTŠINA MUSTANGŮ STRÁVÍ ZBYTEK ŽIVOTA V ZADRŽOVACÍCH STŘEDISCÍCH

A NĚKTEŘÍ JSOU UTRACENI.

NĚKOLIK STOVEK SE POSÍLÁ DO VĚZNIC,

KDE JE VĚZNI TRÉNUJÍ NA PRODEJ VE VEŘEJNÝCH AUKCÍCH.

„Po cestě domů

se zastavíte v obchodě pro večeři.

V jedné restauraci zahlédnete svou polovičku

s jiným mužem nebo ženou.

Vášnivě se líbají na veřejnosti.

Váš vztah jste považoval za stabilní,

láskyplný a věrný.

A. Nejsem vůbec naštvaný.

B. Jsem trochu podrážděný.

C. Jsem trochu naštvaný.

D. Jsem hodně naštvaný.

E. Mám hrozný vztek.“

„Při karaoke večeru přátelé…“

Jo, já vím.

Zkusíme to jinak.

Budu trochu konkrétnější.

Byl jste na samotce ve státní věznici Ely,

převezli vás sem a zase jste na samotce.

Co k tomu řeknete?

Už jsem říkala, že tohle je prvotní sezení,

abychom zjistili, jaké máte možnosti,

až vás pustí na svobodu.

Máte zájem o nějaké povolání?

Chtěl byste si doplnit vzdělání?

Je totiž ohromně těžké ztratit se v systému.

Zvlášť když jste v novém zařízení

a když nejste odsud.

Jen zjišťuju, co je pro vás důležité.

Je to svoboda? Přemýšlíte o ní někdy?

Posloucháte mě vůbec, pane Colemane?

- Jo. - Co jo? Posloucháte?

Nebo jo ta svoboda?

- Poslouchám. - Dobře, děkuju.

- Už mě nechte jít. - Hej. Co je?

V pořádku. Sedněte si!

Sedněte si. Sednout!

Chápu, že jste ztratil kontrolu.

Chápu to. Rozumím tomu.

Já vám trochu té kontroly dávám.

O to tady jde.

Prostě vás znovu začlení

do běžné populace.

Já to s lidmi neumím.

Dobrá.

Zařadím vás do programu venkovní údržby.

Budete mít příležitost

promyslet si, co chcete.

- Už můžu jít? - Jo.

Otevřít křídlo D!

Odemknout trojku.

Dáš si?

To je ono. Hodnej.

Tady máš. Začni s tou hromádkou tady.

- Děláš si srandu? - Ne.

Pak to vysyp na tamtu hromadu.

- Ty tady tomu velíš? - Jo, jsem tu pán házení hoven.

Tak do toho, makej.

Tak jo. Jdeme!

Odemknout trojku.

Smrdíš hovnama.

Co tady krucinál děláš?

Okamžitě mazej ven!

Sem vůbec nechoď. Je to nebezpečný zvíře.

Do něj se neser.

- Máš jméno? Jak se jmenuješ? - Roman.

Takže, Romane…

nepotřebuju mít pohnojenej dvorek a trávník.

Tak mazej k tomu kolečku, seber ty vidle

a ukliď tady ty hovna.

Colemane! Návštěva.

Kdo sakra jseš?

Já jsem tady.

Dobře. Krása.

Dobře.

Paráda.

A jeden z vás dvou.

Proč jsi tady?

Skvěle!

Výborně.

Potřebuju, abys tohle podepsal.

Už sem nechoď.

Děkuju.

Díky.

Hezký den.

A to je ono.

Tak, chlapi.

- Všichni připravení? - Jo, šéfe.

Tenhle je totiž mimořádně vyšinutej.

Dávejte si bacha. A otevřete bránu na tři.

Raz…

dva…

tři. Vypusť ho!

Juchů! Jo.

Mrcha jedna. Podívejte, jak běží.

Kristepane.

Jak dlouho už tady stojíš?

No? Mluvím s tebou, jo.

Jak dlouho?

Jseš na řadě. Dělej.

Máš snad jazyk, ne? Umíš mluvit?

- Umím. - Jak se jmenuješ?

Už jsem vám říkal. Coleman Roman.

Jmenuješ se Coleman Roman?

Kecáš, že jo?

Kušuj, Henry. To není vtipný.

Má jméno, akorát je naopak.

- Umíš jezdit na koni? - Ne.

Zítra ráno v pět.

Ne, já tu jenom uklízím.

Ne, pane. Ty tady neuklízíš.

Ty tady děláš, co ti řeknu, abys dělal.

A má se to takhle.

Pokud tam vydržíš víc než pět vteřin,

jsi v programu.

Jo? Henry, máš to na starost.

Nakrm ho, napoj ho a zklidni ho.

Vaše boty, pane Colemane.

Dáš si je na nohy.

Kamarádi, dobrý ráno.

- Právě včas. Jak je? - Co ty?

Mikey. Máš se? Dobrý?

Dobrý ráno. Dobrý!

Hej, slyšels to?

Jak je? Co?

Co novýho?

Chlape, dobrý? Máš se? Špičkový ráno.

Pěkně, obul se.

Jo, to nic, zvykneš si na ně.

- Pěkný boty. - Dneska přijdeš o věneček.

Nechodíš jak kašpar?

Není to jejich první rodeo.

- Oranžová ti sekne. - Kecá.

Dělá si prdel.

Smyslem tohohle programu je naučit se zkrotit tyhle divoký koně

a udělat z nich hodnotný koně,

který se za 12 týdnů prodají na aukci.

Tím se zaplatí tenhle program a tvůj návrat do běžnýho života.

Ironický je, že většinu koní koupí policajti.

Ten kůň je magor!

Zrovna je vyděšenej.

- A proč? - Nevím. Běž se ho zeptat.

Připravenej?

Hej, hej. Běž zpátky.

Poslouchej, protože jsem nejlepší cvičitel.

Vidíš to?

Tvoje ruka.

Ovládej svoji ruku.

Pak si vyčíhni vhodnou chvilku, chápeš?

Ať je v pohybu.

Hej. Chceš, aby se hýbal.

A hlavně zůstaň uprostřed. Ať pobíhá kolem tebe.

Dělej.

Když začínáš s novým koněm,

necháš ho běhat kolem ohrady, jako teď.

Drží si od tebe co největší odstup. Chápeš?

Napřed začneš určovat směr.

Ať jde na jednu stranu a pak na druhou.

A až zmákneš tohle,

můžeš začít dělat na osedlání.

Nebo jak tomu říkám já, na dotyku.

Kapišto?

Jak říkám, nechávej mu jeho prostor. On ti nechá ten tvůj.

Nedívej se mu do očí.

Polez sem.

Dělej. Nemáme na to kurva celej den.

Nezapomeň si hůl.

Tak jo.

V klidu, Romane Colemane.

- Boky, Romane. - Co s nima?

Jseš celej ztuhlej. Uvolni se,

jestli chceš jít k němu.

Se vsadím, že neumíš ani tancovat.

To bude sranda k posrání.

Kam jdeš? Kam jdeš?

Pusť tu hůl. Ser na ni.

Zvedni ruce. Musíš stanovit hranice.

Řekni mu, ať jde zpátky.

Zpátky.

- Svým tělem. - Zpátky. Jdi zpátky, kurva.

Teď se chováš jak posera.

- Ať jde zpátky. - Zpátky!

Zpátky!

Svým tělem, Romane. Dělej.

No tak. Běž zpátky.

Pěkně, Romane Colemane.

Ale jestli chceš ovládat koně, musíš ovládat sám sebe.

Jo, ty buď pán. Máš na to, Romane.

Zaměř se na taneční pohyby.

Běž tam. Běž. Jo, dělej, pohni se.

- To je ono! - Dělej.