نخستین 200 خط.
Každý den jezdí vlakem jeden a půl milionu lidí.
Za 20 let jsem psal závěť asi 8 000 z nich.
Třídí svůj majetek a řeší,
komu odkážou obraz nad krbem,
nebo kdo získá sbírku starožitných lžiček.
Poslední díky, urážky, přiznání.
Píšou tam všechno možné.
Když skončím, je další život uzavřený,
zisky a ztráty sečteny a podtrženy.
Jméno nahoře a podpis dole.
Pak, jste-li jako většina klientů, zvednete hlavu, usmějete se
a položíte mi otázku, kterou slýchávám už 20 let.
„A to je konec?“
„To je konec formalit.“ Odpovím.
„Zbytek už je na vás.“
Hodně štěstí, zdraví.
Hodně štěstí, milý táto, hodně štěstí, zdraví.
To je nádhera.
Něco si přej.
Promiňte, tohle musím vzít.
- Vyhrál jsi? - „Tohle musím vzít?“
- Je jí 14. Jak důležité to asi je? - Jen, prosím. Teď se to nehodí.
Připomeň mi, proč jsme jí ten telefon vlastně kupovali?
- Pro nouzové případy. - Tohle je ale důležité.
Určitě vážný problém.
No tak, Jen. Polož to už.
- Tak jo. - Polož to.
Jo, táta musí sfouknout asi milion svíček.
Tak co? Už jste spokojení?
Děkuji.
Děkuji vám všem.
- Promiň mi ten župan. - Co myslíš?
Nemohla jsem přijít na to, co ti koupit.
Moc se mi líbí.
Problém je, že ty nikdy nic nechceš.
- To není pravda. - Je.
- Tak co by sis přál? - To, co jsi mi dala.
Evan přijel domů, společná večeře, dort.
Řekni si o dárek, který můžu zabalit.
Tak vidíš.
Ano. To je ono. To jsme potřebovali.
Dobrou, Mary. Andersonovu závěť máš na stole.
Dobrou, Bille.
TANEČNÍ ŠKOLA SLEČNY MITZI
Příští zastávka, Sedgwick.
Ahoj. Jsem doma.
Tam to vypadá na dobrý večírek.
- Já vím. - Co tam dělají?
Tetují si na čelo „Miluju Satana“,
propichují si pupíky a tak.
Fajn. Co jsi jim řekla?
Řekla jsem, ať nezakrvácejí gauč.
Mám o Jennu strach. Je příliš krásná, to má po tobě.
- Podepiš to. - Co to je?
- Přání pro tvoji mámu. - Bože, děkuju.
- Jak sis zacvičil? - Dobře. Jak se máš ty?
Dobrý. Objednávám jarní kolekci, znáš to.
- Musím jít. - Ale vždyť jsi teď přišla.
Jdu ještě na sbírku do Jeniny školy.
Večeři máš v troubě a holky už jedly.
Nezajdeme někdy do kina?
Jo. Nebo se aspoň spolu podíváme, co dávají.
- Jak je? - Fajn.
Občas se na ně mrkni.
Nečekej na mě.
Jdi pryč, tati.
KLASICKÝ TANEC
Bev? Není pravda, že nic nechci.
Bev?
Dveře se otevírají vpravo.
- Dveře se zavírají. Následuje Sedgwick. - Promiňte.
Proboha, co to dělám?
No, půjdu se tam jenom podívat.
Panebože.
TANEČNÍ ŠKOLA PÁTÉ PATRO
PŘIJĎTE SE PODÍVAT
To byla skvělá lekce.
To bylo skvělý.
Uhněte.
- Tak jdete nahoru, nebo ne? - Já jen…
Tady.
- A nechte toho. - Čeho?
Nekoukejte jako tele, k vašemu věku se to nehodí.
Pomozte mi radši s tím kostýmem.
Tak šup. A nečumte mi na zadek.
Pokusím se.
T-A-N-G-O.
T-A-N-G-O.
T-A-N-G-O.
Tenhle stál dole na schodech.
Paulino, zařídíte to?
Promiňte.
Co si přejete?
Dole stálo „Přijďte se podívat“.
Máte zájem o kurz?
Ano.
- Pan? - Clark.
Budete k nám chodit sám, nebo v páru?
Sám. Tedy ne že bych byl…
Sám. Jen já.
Hodina stojí 45 dolarů. Když si jich zakoupíte šest,
zaplatíte jen 40.
- Už jste někdy tančil? - Ne. Ale učím se rychle.
Začínáme úvodní lekcí pro jednotlivce.
Bude lepší, když začnete tím.
Ještě máme místo.
Lekce je každou středu od půl osmé a trvá osm týdnů.
Dobře.
Dobře, středy o půl osmé. Bezva.
Tak jo.
- Tak já přijdu. Děkuji. - Pane Clarku?
Kam to jdete? Kurz začíná už dnes.
Dnes?
Ach ano, jistě. Je středa půl osmé.
- Jasně. - Posaďte se.
Začneme za chvilku.
Dobře.
Ahoj. Jsem Vern.
John.
- Začínáte tancovat? - Jo, asi to tak bude.
- Chic. Čau. - Ahoj.
Už jste tancoval?
Na maturitním plese. Na „Schody do nebe“.
- A vy? - Ani na tom plese. Nešel jsem tam.
Viděli jste tu nějaký baby? Kvůli nim jsem vlastně tady.
Snad to nebudeme sami, nebo jo?
Já moc netoužím tančit s chlapem.
Bez urážky, pane.
Já se neurazil.
- Ahoj. - Ahoj.
Vidíš tu hubenou s tím obočím? Tak ta je moje, když dovolíš.
Vám je to fuk, že?
- Poslužte si. - Dobře.
Narovnej se.
No jo. Už jdou. Tak pojď k taťkovi.
Už…
Ale pánové.
Vzpomínky na střední školu?
Dobrý večer, pánové. Vítám vás v kurzu pro začátečníky.
Jsem slečna Mitzi, jsem majitelkou téhle taneční školy
a budu i vaší učitelkou. Jste zklamaní, že nejsem mladší?
Ano. Teda chci říct, že budete zkušená.
Dopředu, úkrok, přísun. Dozadu, úkrok, přísun.
Výborně, Chicu. Vyslovujete se Čik nebo Šik?
- Páni. Čik. - Čik.
- Chic. - Výborně.
- Jednoduchý. - Našlapujte na špičky.
Počkejte, Verne? Kde máte pravou nohu?
- Tady vzadu. - Nedokončil jste úkrok, přísun.
Ne, to je pravda.
- To by se ale hodilo. - Dobře.
- Dobře? Úkrok, přísun. - Úkrok.
No, výtečně. Velmi dobře.
Dobře. Dopředu, úkrok, přísun. Dozadu, úkrok, přísun.
Raz, dva, tři, krása.
- To je co? - Chlapi, viděli jste to?
Výborně, pánové. Nádhera.
Držte hůlku rovně. Promenáda.
- A promenáda zpět. - Promenáda zpět.
Teď se na vás podívám.
- Promiňte, slečno Mitzi. - Panebože.
- Omluvil jsem se. - Polož to.
Když se neumíte chovat, budeme ty hůlky muset odložit.
A teď trochu zrychlíme. A…
Pata, špička, špička-špička, špička, pata, špička-špička.
Promiňte, když jdu dopředu,
- je to pata-špička nebo… - Dopředu je to pata, špička, špička.
Takže dozadu je to…
Je to těžší, než se zdá, že pánové?
Ale byla to vaše první lekce a vedli jste si výtečně.
A než se rozloučíme,
dám vám malý závdavek, abyste měli motivaci tančit dál.
Paulino?
Zatančíte s Francescem našim novým žákům?
Jistě, slečno Mitzi.
Daphne?
Děkuji, Paulino.
To byla nádhera.
- Jsi v pohodě? - Jo, jsem.
Kluci, počkejte na mě. Půjdu s váma.
- No, to máme štěstí. - Kam jdeme?
- Jen kousek odtud. - Fakt spěchám.
Nikdy nechoďte k Jimovi. Mají tam totiž šváby.
Po kurzech choďte raději sem, jasný? Děkuju.
Proč vlastně tancujete?
- Já se v září žením. - Dobrý.
A nevěsta chce, abych trochu zhubl.
Myslí, že tanec to spraví, já ale ne.
- S takovou jí ukážeš, že máš pravdu. - Já tančím, abych zapůsobil.
Co se říká o tanečnících?
- Jsou skvělí v posteli. - Přesně, kotě.
- Odkud tyhle žvásty máš? - Říká to každej.
Ví to každej.
Když seš dobrej na parketu, seš dobrej i v posteli.
Většina chlapů netančí.
A ti, co tančí, mají větší výběr.
Až skončím, budou mi ženský ležet u nohou.
A umřou smrady.
Když sis dneska sundal boty,
šla jsem se nadechnout k oknu.
No comments yet. Be the first to leave one.